Ekzém – Existuje cesta ke zdraví?

shutterstock_616093034

Špatný stav kůže může být důležitým ukazatelem organismu, že je něco v nepořádku.

U porozumění atopickému ekzému (atopické dermatitidě) to platí dvojnásob. Abychom překlopili nekončící kruh boje s ekzémem na cestu, jak s ekzémem žít, je důležité více „nakouknout pod kůži“.

Jak vzniká atopický ekzém a jak moc můžeme tento proces ovlivnit? Víme, co se v takové kůži děje? Proč je kůže lidí s probíhajícím ekzémem tak odlišná? Jak zvládat péči o ekzematickou kůži? Co má smysl, co se osvědčilo a kudy naopak cesta nevede?

Na tyto a další otázky odpovídáme na našich besedách o ekzému. Společně hledáme způsoby léčení ekzému, které jsou šetrné, účinné a respektující individualitu každého. Povídáme si na nich o možnostech uzdravení z pohledu kritického k mýtům a extrémům současné medicíny i léčitelství. Pokud byste nás chtěli navštívit přímo na besedě, zde najdete aktuální seznam, ve kterých městech probíhají.

Obrací se na nás čím dál více rodičů, kteří se s ekzémem trápí. A tak se pokusím shrnout nejčastější rady, které se nám osvědčily, a odpovíme si i na otázku, která trápí nejednu maminku atopických dětí: Existuje cesta k úplnému uzdravení?

Vraťme se nejprve na začátek. Jaká je vlastně funkce kůže? Má jich mnoho, ale pro nás je v tomto kontextu důležité, že udržuje vodu uvnitř a škodlivé látky zevního prostředí vně kůže. Při stavbě pevného domu mají podobnou funkci cihly a malta. V naší kůži jsou cihlami kožní buňky a tukové struktury zvané ceramidy tvoří mezi nimi pojivou maltu. Kůže člověka s atopickou dermatitidou tuto základní funkci neplní tak dobře. Zjednodušeně řečeno, má na sebe hůře doléhající cihly a méně malty, která by ten dům držela na pevných základech. Dochází tak k větším ztrátám vody a dovnitř propouští škodlivé látky ve větší míře než kůže zdravá. Atopická pokožka má také vyšší náchylnost k bakteriálnímu osídlení i bakteriálním a virovým infekcím. To souvisí i s přirozeným mikrobiomem, který máme jako vlastní armádu nejen ve střevech, ale i na kůži a tato armáda si v dobré náladě dokáže poradit se spoustou věcí (s nepřátelskými vojsky). Když je tato rovnováha narušená,  tak mohou nastat problémy.

Co se podílí na rozvoji atopické dermatitidy?

Stále nejspíš nemáme úplný obrázek o přesných příčinách. Víme, že se jedná o onemocnění spojené s genetickou složkou, která je příčinou narušení kožní bariéry. Zjednodušeně řečeno rodiče, kteří trpí nějakou formou alergie mají větší riziko, že se jim narodí dítě s atopickým ekzémem. Toto riziko dnes narůstá i u rodičů, kteří alergii nemají. Již od narození se buduje imunita, a tak nás nepřekvapí, že příznivý vliv a dopad na závažnost tohoto onemocnění může mít i přirozený porod a kojení. Velký vliv má také naše životní prostředí, strava i psychika. Tím se dostávám k věcem, které můžeme ovlivnit, a tak výrazně zlepšit projevy tohoto onemocnění.

Důležitý je fakt, že se jedná o chronické, neinfekční, zánětlivé, svědivé onemocnění. Atopická dermatitida začíná už v dětství a mívá typicky období zklidnění a po nějaké době vzplanutí. To se projevuje zarudlými ohraničenými ložisky. Typicky se vyskytují tato vzplanutí u dětí do prvního roku na tváři, paži, bříšku. Po prvním roce v tělních záhybech (loketní, podkolenní jamky) a kolem šestého roku velká ekzematická vzplanutí mizí. V dospělosti se pak vyskytují nejčastěji na rukou a v obličeji.

Klíčové je nepodcenit prevenci

I v klidovém období je kůže suchá a tento stav vyvolává svědění. Už víme, že ekzematická kůže neplní dokonale svou roli bariéry, a tak je potřeba ji pomoci vhodným „promazávadlem“, které podpoří přirozenou ochrannou funkci kůže. Tím snížíme suchost, předcházíme a zklidňujeme následné svědění pokožky a rozvoj zánětu. Předejdeme také rozškrábání ložisek. To je ten nejčastější zamotaný kruh. Škrábání souvisí také se stresem. “Čím méně si dráždím kůži, tím méně mě svědí. Čím méně si ji škrábu, tím menší je potřeba a nutkání si ji škrábat.” Nejvíce trápí noční svědění. I dospělý si snadno přes noc rozškrábe ložiska. U dětí proto pečlivě stříhejme nehty. Nejmenší děti pak mohou spát s bavlněnými rukavičkami. Proto je vhodné promazat pokožku před spánkem, abychom zajistili na noc co největší podporu. I z toho důvodu jsou na noc vhodnější hutnější „promazávadla“, budou působit déle. Můžeme z toho dítěti udělat příjemný večerní rituál například s pohádkou, písničkou a podobně. Pokud patříte mezi línější matky jako já, možná vás osloví naše „hra na šneky“, která je u našich dětí oblíbená. Jedno dítko vytváří krémem spirálky na těle sourozence a druhé dítě si je rozmazává. Náramná zábava pro všechny. 🙂

Provokační faktory

S prevencí souvisí vypozorovat, co ekzém zhoršuje. Nejběžnější spouštěcí faktory jsou aeroalergeny (srst zvířat, roztoči, plísně, pyly), chlad, horko, emocionální stres, hormony, potraviny, dráždivé látky (chlor) či mikroorganismy. U dětí jsou to často potravinové alergeny jako je kravské mléko, vejce, ryby, arašídy, soja, pšenice. U nejmenších plně kojených dětí může pomoci, když matka vysadí dočasně některé alergeny ze své stravy. Provádí se takzvaná eliminační dieta na 2 až 3 týdny, během které by se ekzém mohl zlepšit a poté se v expoziční fázi zkusí zase alergeny postupně do stravy přidávat. Pozoruje se, zda se ekzém zhorší. Obdobně lze provést i u přikrmovaných dětí, kdy možné alergeny vysazujeme i ze stravy dítěte. Toto vše je ale velmi individuální, chce to trpělivost a hledat. Jde především o to, abychom se nad možnými faktory, které ekzém zhoršují, zamýšleli a zkoušeli je vysadit, pokud je můžeme omezit. Často pomůže ekzém zlepšit záměna vhodného pracího prostředku šetrného pro pokožku ekzematika. Doporučuje se prát na delší programy s dostatečným mácháním a na vyšší teploty. S tím souvisí i vhodné bavlněné oblečení, prodyšné a úměrné aktivitě. Může se stát, že se nám děti snadno zpotí při dovádění na hřišti a opět pot dráždí ekzematickou pokožku. Často se setkávám s dotazem ohledně koupání v bazénech. I zde se dá prevencí mnohé zmírnit. Například existují „bariérové“ krémy, které jsou určené pro použití před koupáním v chlorovaných bazénech. Dá se jimi tenkou vrstvou natřít místa náchylná k ekzému. Důsledné by pak mělo být vysprchování a následné promazání pokožky. Pokud tedy bazén výrazně ekzém nezhoršuje a daří se těmito opatřeními péči o pokožku zvládat, není důvod tuto pro mnoho miminek příjemnou aktivitu rušit. Dnes již existují i koupací zařízení se slanou vodou, která by byla pro tyto děti jistě vhodnější.

Co je ideální „promazávadlo“?

„Promazávadla“ neboli emolientní přípravky nahrazují ztráty kožních tuků a znovu obnovují kožní bariéru. Pokožku zjemňují, hydratují a udržují obsah vody v pokožce. Jednoduše nejlepší „promazávadlo“ je takové, které vyhovuje vašemu dítěti. Je ideálně bez parfemace, konzervantů a je svou strukturou vhodné pro danou aktivitu a roční období. V létě a při sportu jsou vhodnější lehčí krémy (také se rychleji vstřebají, ale mají kratší účinek). V zimě používáme naopak hutnější masti (pomalejší vstřebávání, účinek přetrvává déle, s výhodou na noc). Promazávání je základ léčby a prevencí, snižuje spotřebu kortikoidů, zmírňuje zánět a svědění způsobené suchostí pokožky. Může pomoci upravit pH pokožky do fyziologické oblasti. S výběrem vhodného „promazávadla“ vám může pomoci lékárník. Je důležité si také uvědomit, že abychom dokázali skutečně podpořit kožní bariéru, je nezbytné promazávat v dostatečném množstvíU malých miminek je doporučované množství emolientních přípravků 100g na týden, u menších dětí 250g na týden a u dospělého až 500g emoliencií na týden. Z toho důvodu je dobré vybavovat „promazávadly“ děti i do školek a škol. Důsledné promazávání je nejdůležitější v zimě, kdy je pokožka nejvíce náchylná k extrémním vlivům počasí. To je naděje pro rodiče, kteří se setkali s ekzémem poprvé. Obvykle se během jara projevy utlumí a jsou mnohem lépe zvládány.

„Nemýdla” a koupání ekzematické pokožky

Je to důležitá součást správné péče o pokožku ekzematika. Klasická mýdla by ji vysušovala, dráždila a narušovala její přirozené pH. Proto je důležité používat takzvaná „nemýdla” neboli „syndety“. Najdete je v dermokosmetických řadách pro péči o atopickou kůži. Nevysušují, nenarušují kožní bariéru ani její pH a přitom už během koupele zvláčňují a hydratují pokožku.

S tím souvisí otázka, je vhodné i ekzematickou kůži mýt? Ano, protože pokožka pacientů s atopickou dermatitidou se vyznačuje osídlením patologickými mikroorganismy. Proto je důležité samotné mechanické omývání, čištění pokožky. Odstraňujeme tak krusty a mechanicky snižujeme bakteriální osídlení. Není obecně shoda v doporučované frekvenci. Vše s mírou. Je potřeba si uvědomit, že samotné mytí zároveň vysušuje. Obvykle je doporučováno mytí 3 x týdně, dle stavu pokožky, počasí, zátěže (sport, pocení).

Když ani prevence nestačí

Pokud i přes tato opatření dojde ke zhoršení ekzému a jeho vzplanutí a zarudnutí, je dobré hned na začátku tohoto vzplanutí namazat zarudlé místo krémem nebo mastí s kortikoidem. Díky tomu dojde k útlumu zánětu a rychlému zhojení ložiska. Vždy je ideální léčit ekzém na počátku vzplanutí slabým kortikoidem, než na vrcholu vzplanutí silným. Obvykle stačí takto namazat místa zarudnutí přípravkem s kortikoidem 1 až 2 krát denně a během pár dní dojde k vyhojení a není potřeba používat déle. Zkušenější rodič, později dítě samo už pozná, zda se jedná o probouzející se ekzém a může zavčasu zastavit jeho rozvoj přípravkem s kortikoidem a dál už jen promazávat emolientními přípravky.

Nadějná zpráva na závěr je, že až 50% pacientů si vystačí se základní léčbou promazáváním. Mysleme tedy na to, zda bychom v tom nemohli ještě něco zlepšit? Nejčastěji je to o důslednosti a dostatečném množství vhodného „promazávadla“. I přesto, že se zdá být „boj“ s  ekzémem chvílemi marný, často z jeho běžných forem děti kolem šestého roku „vyrostou“. Ačkoliv jsem zmiňovala, že se jedná o chronické onemocnění, může dojít k jeho útlumu. Učme děti nemoc přijmout a žít i s ní spokojený život, ne s ní bojovat. Nezapomínejme na významnou stránku nejen tohoto onemocnění a tím je psychický stav. Ekzém může signalizovat vnitřní nepohodu. Radost je základním atributem zdraví a radostné a pohodové dětství jistě dokáže zázraky.

Použité zdroje:

Doporučené postupy ČLnK II., Atopická dermatitida, Hašek J., 2014.

Hašek, J. (2014). Péče o pacienta s atopickou dermatitidou – doplnění směrnice ČLnK. Prakt. Lékáren. ,  10 (2), 53-59.

Čapková, Š. (2017). Současné možnosti léčby atopického ekzému. Solen18(1), 36-41.

Atopic eczema in children. Clinical guideline 57, National Institute for Health and Clinical Excellence, London, 2007, (10), ISBN 1-84629-559-9.

Benáková N. Léčba atopické dermatitidy / ekzému u dospělých. Dermatol. Prax., 2007; 2: 70-75.

Litvik R. Úloha kožních bariér u atopických dermatitid. Farmakoterapie, 2008; 4 (Suppl 3): 11-21.

Lam J. Atopická dermatitida: přehled posledních pokroků v oboru. Zdraví dětí. 2008; 2 (6): 733-747.

Lam J. Atopická dermatitida: přehled posledních pokroků v oboru. Zdraví dětí. 2008; 2 (6): 733-747.

Gelmetti C, Wollenberg A. Atopic dermatitis – all you can do from the outside. British Journal of Dermatology 2014; 170(Suppl. S1): 19–24.

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Štítky