Klíště sem, klíště tam, co já s tebou udělám

Být venku s dětmi, užívat si krásné počasí, sbírat bylinky, pozorovat zvířátka. To je to, na co jsme se celou zimu těšili. Přichází s tím, ale nutnost být více opatrní, neboť jaro probouzí k životu i zvířátka méně oblíbená – klíšťata. Obdobně obtížný je různý krev sající hmyz, u nás však nepředstavuje příliš velké zdravotní riziko, a proto se zaměříme právě na klíště. Klíště neboli Ixodes ricinus patřící mezi roztoče se živí sáním krve na savcích, plazech a ptácích a je přenašečem mnoha infekčních chorob. Kromě nejznámějších – lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy – přenáší například ehrlichiózu, bartonellózu, babesiózu nebo rickettsiózu. Nejčastěji je máme spojené s procházkou do lesa, vyskytují se však také v parcích, zahradách a v posledních letech se nevyhýbají ani horským polohám. Aktivní bývají již 14 dní po odtání sněhu. Předpověď jejich aktivity můžete sledovat na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Výskyt infikovaných jedinců sledují příslušné místní hygienické stanice.

Významnou roli hraje prevence, kdy by měl být samozřejmostí vhodný oděv, tedy dlouhé rukávy a dlouhé nohavice (zastrčené do ponožek), použití repelentu, prohlédnutí celého těla po příchodu z přírody (dále pak večer a ráno), okamžité odstranění klíštěte po jeho objevení a dezinfekce místa kousnutí. Jaké jsou ale rozdíly mezi repelenty? Jak klíště správně vyndat? A jak je to s tou boreliózou a encefalitidou?

Repelenty

Látka odpuzující hmyz, tedy repelent, maskuje náš pach a predátoři nás tak nevyčmuchají. To ale jen v případě, že je tato látka dostatečně účinná. Kromě toho by měla být i bezpečná, a to nejen pro nás, ale i pro krajinu.

Nejúčinnější chemické látky oplývají poněkud krkolomnými názvy: N,N -diethyl-3 -methylbenzamide (též N ,N -diethyltoluamid, DEET), Icaridin (též picaridin, KBR 3023), P -mentane-3 ,8 -diol (též PMD) a IR3535.

Zda budeme dostatečně chráněni závisí kromě výběru repelentu na způsobu jeho aplikace, na množství a aktivitě hmyzu, na počasí (vyšší teplota snižuje účinnost repelentu), na naší atraktivitě pro hmyz či na aktivitě, kterou vykonáváme (pocení či promoknutí snižují efektivitu repelentů). Při použití repelentu je vhodné dodržovat několik zásad (pokud je repelent určen na kůži):

• nanášíme vždy na odhalenou kůži či na oblečení (pod oblečení nenanášíme)
• při nanášení na obličej se vyhýbáme oblasti očí a úst (nezapomenout však opatrně nanést okolo uší). Pokud používáme sprej, pak ho nejprve nastříkáme do dlaně a až poté naneseme na obličejové části.
• nedáváme na poraněnou či jinak poškozenou pokožku
• jestliže nanášíme repelent vícekrát denně nebo po delší dobu (několik dní, týdnů), tak je vhodné místa na kůži, kam jsme nanesli repelent, po návratu z venku umýt vodou a mýdlem

(najdi na obrázku 5 chyb=)

Jednotlivé repelentní přípravky se liší dobou ochrany, proto se vždy držíme doporučení výrobce a aplikaci případně opakujeme v daných časových intervalech. Nesmíme zapomínat ani na to, že jeden přípravek může chránit odlišnou dobu proti různým druhům hmyzu (například 4 hodiny proti komárům, ale jen 2 hodiny proti klíšťatům). Na trhu existují i kombinované přípravky repelentů a opalovacích krémů, tato kombinace však není nejvhodnější, opalovací krém totiž zpravidla aplikujeme častěji než repelent. Co se týče dětí, existují repelenty vhodné již od 2 měsíců věku, nicméně platí, že nejlepší je vyhýbat se s miminky místům, kde by mohlo dojít k pokousání hmyzem či používat dobře utěsněnou moskytiéru.

Repelenty můžeme použít na oblečení, ale ty s obsahem DEET mohou poškodit plasty, umělé materiály či kožené výrobky, proto opatrně kolem hodinek, brýlí apod. Kromě repelentů, lze použít i insekticidy, které paralyzují či zabíjí parazity (klíšťata, pavouky, mravence atd.) – například permethrin. Používají se na oblečení, obuv, stany a jejich účinek přetrvává minimálně 2 týdny (i po vyprání). Je potřeba je nanášet venku po dobu 30-45 sekund, a to tak, aby látka byla vlhká. Pozor dejte, pokud máte kočky, tyto látky jsou pro ně toxické.

Repelentní účinek vykazují i některé esenciální oleje získávané z přírodních zdrojů – například z eukalyptu či rozmarýnu. Největším problémem je u nich úzké spektrum účinku (tedy na malý počet parazitů) a jejich krátká doba ochrany vzhledem k těkavému charakteru. Preventivní užívání vitaminu B je pak bez efektu, podle nejnovějších studií i v případě komárů.

Odstranění klíštěte

Klíště by se mělo odstranit ihned, jak ho objevíme. Původci infekčních onemocnění jsou totiž ve slinách klíštěte a s jejich množstvím (tedy s délkou přisátí) se zvyšuje i pravděpodobnost nakažení. Neznamená to však, že když vyndáme malé klíště ještě v lese na procházce, že nám nemohlo stihnout nic předat.

Jistě jste za svůj život slyšeli bezpočet zaručených rad, jak nejlépe vyndat klíště. V současné době je za nejlepší postup považován tento:

• na místo přisátí klíštěte stříkneme jodovou či alkoholovou desinfekci
• vhodným předmětem (speciální pinzeta, háček, ubrousek…) klíště vyvikláme pohybem ze strany na stranu, klíště se pouští po 2-3 minutách
• klíště zlikvidujeme (zabalit do ubrousku a zapálit na nehořlavém povrchu)
• místo přisátí opět vydesinfikujeme

Lymská borelióza

V České republice je každý rok kolem 4 000 hlášených případů lymské boreliózy. Člověk se nakazí zpravidla od klíštěte, k přenosu může dojít také skrz drobné ranky nebo přes kůži. Neměli bychom tedy klíště mačkat mezi prsty či ho vyndávat pouze holou rukou. Nejčastěji onemocní děti ve věku 5 – 9 let a dospělí nad 50 let. Více se vyskytuje borelióza u žen než mužů (1 ,7 :1).

V prvních stádiích se projevuje červeným prstencem na kůži s bledým prostředkem – tak zvané „býčí oko“ (nemusí být vždy přítomno). U dospělých typicky větší než 5 cm, u dětí i menší. Místo nebolí (může být citlivé na dotyk), není nateklé ani nevystupuje nad povrch kůže. Později se pak tyto fleky mohou objevit na dalších místech těla. Dále také červené pupínky/uzlíky na ušních boltcích, nose, dvorcích prsních bradavek a šourku. Tyto kožní projevy doprovází únava, malátnost. Během několika týdnů se mohou přidružit i bolest i svalů a kloubů. Rizikovým je postižení nervového systému. V méně častých případech pak borelióza napadá i srdce, oko nebo játra.

Borelióza jakožto bakteriální onemocnění se léčí antibiotiky, ty je potřeba nasadit co nejdříve. Vyhledejte tedy lékaře, pokud se u vás objeví „býčí oko“ nebo pokud máte příznaky infekce (horečka, malátnost) v období do 2 až 4 týdnů po objevení klíštěte na svém těle.

Klíšťová encefalitida

Meningoencefalitida je označení virového onemocnění způsobujícího zánět mozkových blan. Podobná virová onemocnění se vyskytují i jinde po světě, například japonská, západonilská nebo východní koňská encefalitida. Česká republika drží nepříliš pozitivní prvenství v počtu případů z celé EU – v roce 2017 z celkového počtu 3 079 bylo 22 % právě u nás (jedním z důvodů je i nízká proočkovanost), přičemž výskyt v posledních letech je setrvalý.

Nemoc má velkou variabilitu, od bezpříznakového průběhu, přes klasické projevy postižení centrální nervové soustavy až po úmrtí. Při klasickém projevu se v první fázi může objevit lehké onemocnění připomínající chřipku (zvýšená teplota, únava, bolest svalů, kloubů, hlavy). Následuje 4 – 10 dní bez obtíží a poté se projeví postižení centrálního nervového systému – bolest hlavy, světloplachost, zánět spojivek, poruchy spánku, koncentrace a další. Léčba probíhá několik týdnů a následky mohou být trvalé. Riziko stoupá s věkem, nicméně současné studie ukazují, že až 2 /3 dětí po prodělané nemoci dlouhodobě trpí poruchy učení, paměti, spánku či bolestmi hlavy. Dalším rizikovým faktorem je onemocnění diabetem (cukrovkou). Často se také stává, že pacient neví, že klíště měl. V současnosti neexistuje lék, který by léčil přímo příčinu, léčí se tedy pouze projevy onemocnění.

Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Očkuje se 3 dávkami:

• klasické schéma – první dávka, druhá za 1 až 3 měsíce, třetí 5 až 12 měsíců po druhé
• zrychlené schéma – první dávka, druhá za 14 dní, třetí 5 až 12 měsíců po druhé

Dostatečná ochrana před nakažením nastává zhruba po dvou týdnech od druhé dávky. První přeočkování je po 3 letech, další po 3 až 5 letech (kratší interval pro starší osoby, zejména nad 60 let). V současné době je proočkovanost populace v ČR pouze kolem 30 %.

Shrnutí

Better safe than sorry aneb i zde platí prevence především, neboť časté návštěvy přírody a pobyt venku jsou pro naše zdraví blahodárné. Očkování, vhodný oděv, repelent, důsledná kontrola a okamžité odstranění klíště. To jest v tomto případě naše zlatá pětka.

Čechová, L. (2009). Ochrana před klíšťaty a obtížným hmyzem. Praktické lékárenství, 5 (4), 184-188.

Hulínská, D. (2008, 7. květen). Onemocnění přenášená klíšťaty v České republice. Státní zdravotní ústav [vid. 2020-04-29]. Dostupné z : http://www.szu.cz/tema/prevence/onemocneni-prenasena-klistaty-v -ceske-republice

Pýchová, M., Husa, P., Fašaneková, L., Pařízková, R., Freibergerová, M. & Slezák, M. (2017). Klíšťová encefalitida – choroba s variabilní závažností. Interní medicína, 19(2), 85-87.

Státní zdravotní ústav (2019). Klíšťová encefalitida. CEM, SZÚ [vid. 2020-05-04]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/Klistova_encefalitida.pdf

Tlučhořová, D. (2010). Repelenty. Lékárna IKEM [vid. 2020-04-29]. Dostupné z: https://www.lekarnici.cz/getattachment/Pro-verejnost/PORADENSTVI-KONZULTACE/PORADENSTVI—KONZULTACE/Repelenty/repelenty.pdf.aspx