Průjem je nejčastějším onemocněním trávicího traktu, týká se všech věkových kategorií. Jedná se o příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Za průjem můžeme označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den.
Doprovodným příznakem průjmového onemocnění mohou býtkřeče v břiše, které většinou předcházejí odchodu stolice, někdy nevolnost a zvracení, horečka, objevit se může ve vážných případech i krev a hlen ve stolici. Průjem může doprovázet také celkový pocit slabosti.
Příčiny průjmu mohou být různé
Infekce – můžeme je dále rozdělit na virové, bakteriální a případně protozoární. Častější jsou virové, způsobené rotaviry (v současnosti již existuje očkování), echoviry, ale i jinými kmeny. Méně časté jsou průjmy bakteriálního původu, způsobené bakteriemi z rodů jako např. Salmonella, Shigella, patogenní kmeny Escherichie coli, Yersinie nebo Campylobacter jejuni. Další infekční průjmy mohou být protozoárního původu, nebo způsobené roupy či škrkavkami. Diagnostika je zpravidla prováděna na základě kultivace z výtěru.
Strava – přebytek vlákniny, s nímž se ale běžně nesetkáváme, fruktózy, nadměrná konzumace některých umělých sladidel (xylitol, manitol) a solí hořčíku mohou průjem způsobit, po uvedení příjmu zmíněných látek do normálu průjem spontánně odezní.
Léky – antacida s obsahem hořčíku, projímadla, metformin, širokospektrá antibiotika, která způsobují porušení mikrobiální rovnováhy (tento průjem zpravidla sám odezní do 10 dní, ale je vhodné doplnit podávání laktobacilů nebo zakysaných mléčných výrobků).
Délka trvání průjmu není vždy stejná
Je důležité rozlišit akutní, perzistentní a chronickýprůjem. Akutní průjem vzniká náhle a trvá pouze několik dnů. Trvá-li 14 dní, jedná se o perzistentní. Trvá-li několik týdnů, znamená to již přechod do chronického průjmu.
Děti do 3 let a lidé nad 70 let by měli navštívit lékaře vždy, když trvá průjem déle než 24 hodin. Hrozí u nich totiž největší nebezpečí dehydratace.
Samoléčbu doporučuji pouze v případě nekomplikovaného akutního průjmu, přetrvává-li průjem déle než 48 hodin, je nutné vyhledat lékaře, objeví-li se krev či hlen ve stolici, pak je třeba lékaře vyhledat ihned.
Příčinou chronického, neboli dlouhodobého průjmu mohou být onemocnění tenkého a tlustého střeva, slinivky břišní, jater a žlučníku. Důvodem průjmu mohou být však i nemoci orgánů mimo trávicí trakt, například při zvýšené funkci štítné žlázy, nemocích ledvin, či onemocněních psychických. Průjem doprovází také některé otravy, např. rtutí nebo železem.
U malých dětí se průjem vyskytuje také u růstu zubů a může trvat i 14 dní, dokud se zub neprořízne. Většinou nereaguje na žádnou léčbu a organismus se s ním vyrovná, důležité je především zavodnění organismu.
Někdy může být průjem způsoben stresem, únavou, ponocováním nebo nepravidelným režimem či nezvyklou stravou (např. zvýšenou konzumací oleje včetně rybího tuku).
Léčba
Základem léčby je dieta a zavodnění organismu – rehydratace. Pokud se jedná o kojence, kojení nepřerušujeme. 24 hodin podáváme černý čaj slazený hroznovým cukrem, den staré bílé pečivo, rýžový odvar, mrkev, banán, jablko. V lékárně lze zakoupit různé komerční rehydratační roztoky, nebo si vytvořit vlastní dle doporučení WHO – Světové zdravotnické organizace:
Chlorid sodný (kuchyňská sůl) – 3,5 gramu
Hydrogenuhličitan sodný (jedná soda) – 2,5 gramu
Chlorid draselný – 1,5 gramu
Glukóza (hroznový cukr) – 20,0 gramů
vše rozpustit do 1 litru převařené vody.
Rehydratační roztok můžeme připravit také z domácích surovin smícháním 8 lžiček cukru nebo lépe hroznového cukru, 1 lžičky soli, šťávy z 2 pomerančů nebo grepů (obsah draslíku) a rozpuštěním a doplněním převařenou vodou do 1 litru. Dávka pro dospělého je 250-500 ml za hodinu, dávka pro děti 125-250 ml za hodinu.
Základními léky, kromě zavodňování organismu, jsou adsorbencia, která na svůj povrch navazují všechny škodliviny. Adsorbens diosmectit je vhodný už i pro kojence a malé děti. carbo adsorbens, lidově živočišné uhlí – vzhledem k lékové formě (tablety) – až od 3 let. Adsorbencia však nevychytávají jen škodliviny, ale také ostatní látky. Proto je důležitý odstup od podání dalších léků ústy alespoň 2 hodiny.
Střevní desinficiencia jsou vhodná pouze u bakteriálních a protozoárních infekcí. Cloroxin je vzhledem k lékové formě (potahované tablety, které nelze půlit ani čtvrtit) vhodný až pro děti od 12 let a od 40 kilogramů.
K normalizaci střevní funkce jsou vhodná probiotika(např. Lactobacillus spp., Biffidobacterium spp. nebo Sacccharomyces boulardii). K dostání jsou v různých formách, pro kojence jsou vhodné sáčky k rozpuštění či přimíchání do potravy, některé kapsle, které lze rozdělat, vysypat a použít obdobně jako sáčky, setkat se můžete i s tekutou formou. V některých případech je lze podávat i preventivně, např. pokud hrozí riziko “cestovatelského” průjmu. Přesto je nutné si uvědomit, že nejsou všemocná a jako preventivní opatření musíme dodržovat, zejména v exponovaných oblastech, přísné zásady osobní hygieny.
Existují i látky používané ke zpomalení střevní peristaltiky, z běžně dostupných je to například loperamid. Používáme je pouze tehdy, pokud jsme si jistí, že se nejedná o průjem infekční a pouze u dospělých jedinců. Jinak bychom mohli nadělat výrazně více škody než užitku a způsobit následné zdravotní komplikace.
Průjem není banální záležitost
Ačkoli se může někdy zdát průjem jako banální záležitost, rozhodně ho za ni nepovažujeme. Může být příznakem jiného, závažnějšího onemocnění, nebo mít i poměrně závažný průběh s vážnějšími důsledky. Stejně tak může být způsoben mnoha vlivy, z nichž jsou v tomto článku uvedeny jen ty nejčastější. Proto ho nesmíme podcenit a nebát se vyhledat lékařskou pomoc.
Mgr. Kateřina Döllingerová
