Jaké jsou studie a nejnovější poznatky?

To vše si pro vás připravila maminka lékárnice Klára.

Výlučné kojení do 6. ukončeného měsíce je v komunitě matek běžně známo. Avšak to, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje s přidáváním dalších příkrmů pokračovat v kojení do 2 let života a pak pokračovat podle potřeb dítěte, bohužel v povědomí veřejnosti, a mnohdy i některých odborníků z řad lékařů, moc není. Toto doporučení, které převzalo i české Ministerstvo zdravotnictví, se často setkává s nedůvěrou a matek, které kojí déle než jeden rok, mnoho není.

O tom, že kojenec potřebuje výhradně mateřské mléko, slýcháme nebo čítáme často, ale to, jak s kojením pokračovat po 6. měsíci věku, už je slyšet málo. V lepším případě se publikace o kojení po 6. měsíci nezmiňuje, v horším případě informace mlží, nebo se dokonce vyjadřuje negativně. Jeden firemní materiál například uvádí: „Mateřské mléko je optimální výživa pro vaše děťátko do 6 měsíců. Potom je ideální naše pokračovací mléko.“

Mateřské mléko jako zdroj energie a živin

Kojení představuje významnou součást výživy ještě dlouho po 1. roce. Ve srovnání s většinou příkrmů má vysoký obsah tuků, a proto je klíčových zdrojem tuků a esenciálních mastných kyselin. Obsah tuků v mateřském mléce může být při převážně rostlinné stravě zásadní význam pro využití karotenů, z nichž se tvoří vitamín A, který je důležitý nejen pro dobrý zrak, ale také pro imunitu. Mateřské mléko poskytuje i podstatné množství dalších vitamínů, minerálů a stopových prvků. Klíčovou roli jako zdroj živin a ochranu před dehydratací má mateřské mléko při onemocnění, kdy chuť na jídlo klesá, zatímco chuť na mateřské mléko zůstává.

1.

Vliv kojení na zdraví dítěte a matky

Kojení má zcela zásadní význam pro přežití v znevýhodněných populacích. Nesporně pozitivní vliv kojení oproti umělé výživě byl však opakovaně prokázán i ve vyspělých zemích. Konkrétně ve vyvinutých zemích bylo oproti dětem krmených umělou výživou pozorován menší výskyt zánětů středního ucha, gastroenteritid, astmatu, atopické dermatitidy, dětské leukémie, obou typů diabetu, syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS) a u dětí kojených po dobu alespoň 4 měsíců také menší výskyt infekcí dýchacího systému, hlavně zápalu plic.

Většina výzkumů o vlivu kojení na zdraví porovnává rozdíly výskytu onemocnění mezi dětmi kojenými a dětmi živenými umělou výživou, buď bez ohledu na délku kojení nebo kojenými po nejkratší dobu 3 nebo 6 měsíců. Studií o vlivu dlouhodobého kojení je málo, což souvisí s obtížným provedením a výrazně vyššími náklady na dlouhodobé studie. To ale neznamená, že dlouhodobé kojení nemá další účinky ve srovnání s kojením pouhých pár měsíců. Pouze nejsou k dispozici příslušné studie.

Řada studií zjistila kumulativní vliv celkové doby kojení na zdraví matky (tedy matky, která kojila postupně i více dětí). Například u matek, které netrpěly gestačním diabetem, se snižuje pravděpodobnost rozvoje diabetu 2. typu o 4-12% s každým rokem kojení. Taktéž se snižuje rozvoj revmatické artritidy, při kojení delším než 1 rok o 20 %, při kojení delším než 2 roky dokonce o polovinu. Dále ve studii žen po menopauze, které kojily celkem 12-23 měsíců, byl zjištěn významně nižší výskyt hypertenze, vysokého cholesterolu, srdečních chorob a diabetu. Kojení delší než 12 měsíců také snižuje o 28 % riziko rakoviny prsu a vaječníků.

Problémy s kojením a psychologické aspekty kojení

Kojení není ovšem vždy idylické. Na místo podpory při potížích s kojením se matce často dostane rady, aby přestala kojit.  Při nepřibývání, při špatném spánku, při nechuti do jídla… Odstavením od kojení se ale nemusí tyto problémy pomoci vyřešit a je na místě hledat vhodné komplexní řešení. Proč se dítě v noci často budí? Proč nechce jíst? Čímž se dostáváme k dalšímu významu kojení a tím je psychologický aspekt. Dítě kojením naplňuje nějakou svou potřebu – po lásce, pomazlení, řešení svých trápení, ulevení od bolesti, uspání… Tím, že kojení ukončíme brzy, o všechny tyto benefity přicházíme. Kojení je především vztah mezi matkou a dítětem, není zapotřebí, aby se k němu vyjadřovalo okolí. Záleží jen na vás a vašem dítku, jak dlouho vám kojení bude vyhovovat.

2.

Zdroje: Kudlová E., Význam dlouhodobého kojení, Neonatologické listy, 2013, 19 (1), 34-36.

World Health Organization: Global strategy on infant and young child feeding. Geneva, WHO, 2002, 36 s.

obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/

PharmDr. Klára Stehlíková, lékárnice maminka

foto: úvodní,  1. a 2. fotky od autorky článku

PharmDr. Klára Stehlíková

Mám dvě malé děti a úžasného manžela včelaře, který mi je velkou pomocí a oporou. Ráda překládám titulky z angličtiny do češtiny, pro vlastní web nextweek.cz. Je mi blízké kontaktní rodičovství, nošení dětí v šátku…
Profil autora

The post Význam dlouhodobého kojení z pohledu lékárnice appeared first on Lékárnice maminky.