Konkrétně takový Zamioculcas zamifolia (zamiokulkas) (na obrázku vlevo), Anthurium (toulitka)

(na obrázku uprostřed) i Spatiphyllum (lopatkovec) (na obrázku vpravo) najdeme téměř v každém obýváku.

Tyto rostliny nejsou sice náročné na pěstování, okouzlí interiér krásnými květy. Jsou ale nebezpečné zejména tehdy, pokud malé dítě rozžvýká kousek listu nebo jinou část rostliny. V tkáních těchto rostlin totiž bývají obsaženy krystalky nerozpustného šťavelanu vápenatého. Při žmoulání nebo žvýkání částí rostliny se krystalky zapichují do sliznic a kůže jedince a způsobují bolestivé otoky, někdy vznik puchýřů. Statistika dotazů TIS na tyto rostliny v posledních letech dobře ilustruje jejich rostoucí oblíbenost. Více informací si můžete poslechnout na našem Youtube kanálu díl: JAK NÁM MŮŽE POMOCI TIS V- LÉKÁRNICE MAMINKY: na tomto odkazu https://www.youtube.com/watch?v=IfcizlLKOFw&t=15s

Lopatkovce se liší pouze velikostí celé rostliny nebo jejich listů. Květy ve tvaru toulce, bílé nebo zelené, sladké vůně. Po rozžvýkání může působit podobně jako diefenbachie, ale mírněji. Dráždivé látky jsou z větší části nebo zcela odbourány. Po požití okamžitě dítěti odstranit zbytky rostliny z úst, ústa pečlivě vymýt studenou vodou, dát pít studený nápoj. V případě potíží kontaktovat TIS nebo lékaře.

Z dřívějších dob byla takto nechvalně „proslulá“ stejnými, a pokud nešlo o kultivar s odbouranými nebezpečnými látkami, pak zpravidla i dramatičtějšími účinky Dieffenbachie (mramornatka).

Tato pokojová rostlina je méně jedovatá než divoce rostoucí, některé vypěstované kultivary mohou obsahovat malé až velmi malé množství nebezpečných látek. Neobjeví-li se po pozření rostliny příznaky jako je pálení v ústech a bolesti při polykání (někdy i dechové obtíže) do půl hodiny po požití části rostliny, dá se předpokládat, že následky budou velmi mírné nebo žádné (málo toxický kultivar). Pokud potíže vzniknou, čím mladší je postižené dítě, tím více je ohroženo dechovými potížemi.

K podobně působícím rostlinám patří také všudypřítomný Scindapsus (potos), Syngonium podophyllum (syngónium) a Monstera deliciosa na obrázku dole. I u těchto rostlin platí, že nikdy není postižení tak závažné jako u samotné Dieffenbachie.

Jak vypadá otrava?

Postižené dítě má pálení v ústech, kontaktní místa zarudlá, otok rtů, slinotok, obtížně polyká, hrozí dušení. Odmítá jídlo, zvrací, má bolesti, někdy průjem. Potíže se objevují do 10 až 15 minut.

Při potížích je nutné volat TIS, poradí vám co a jak.

Doporučuje se podat brzy chlazený nápoj, starší dítě může cucat led nebo zmrzlinu.

Další skupinu oblíbených pokojových rostlin tvoří pryšcovité – Euphorbiaceae.

Při narušení jejich tkání vytéká mléčně bílá tekutina s dráždivými účinky na sliznice a kůži. Při incidentu dítěte s těmito rostlinami se neváhejte obrátit na TIS, tam vám poradí jak postupovat.

Při vniknutí do spojivkového vaku může bílá mléčná tekutina způsobit poškození rohovky. 1. pomocí je dostatečně vyplachovat spojivkový vak tekoucí pitnou vlažnou vodou.

Po požití ústy je třeba dítěti podat dostatek tekutin a odstranit zbytky rostliny z úst. Potřísněná kůže se důkladně umyje mýdlem a vodou.

Typickým zástupcem pryšcovitých je vánoční hvězda, která představuje typický symbol Vánoc.

Je známá také jako pryšec nádherný.

Rostlina svou krásou vybízí nejen k ozdobení vánočních interiérů, ale je zřejmé, že přitahuje děti a láká je k ochutnávání. Pokojová rostlina se širokými listy, jejíž výhony jsou ukončeny plochou hvězdicí šarlatových listenců, uprostřed nenápadné květenství. Ve svých tkáních obsahuje mléko s dráždivým latexem. Většinou jsou z velké části nebo zcela dráždivé látky odbourané. Divoce rostoucí rostliny jsou jedovatější více.

U pokojových rostlin lze stěží počítat se závažnějšími potížemi. Tato květina má velice nízkou toxicitu, ve většině případů se po náhodném požití nerozvinou žádné symptomy. Ve větším množství pak hrozí nevolnost, zvracení nebo průjem. Pro první pomoc se doporučuje vypít sklenici tekutin, podat aktivní uhlí (dětem ideálně rozdrtit a smíchat 1 – 2 tablety s vodou) a děti sledovat doma. Kdyby se vám cokoliv nezdálo, neváhejte kontaktovat Toxikologické informační středisko.

Poměrně rozšířenými rostlinami v domácnostech jsou fíkusy, jejichž mléčně bílá šťáva (latex), vytékající z poraněné tkáně rostliny, vyvolává obavy.

Po náhodném požití malého množství rostliny dětmi dojde nanejvýš k lehkým zažívacím potížím (nevolnost, nauzea, zvracení). Časté je však mapovité zarudnutí potřísněných míst kůže, zejména kolem rtů. Na vině jsou dráždivé i alergizující vlastnosti mléčné šťávy.

Častou otázkou, kterou dostává TIS, je také vypití vody z vázy, ve které byly řezané květiny.

Nejčastěji se jedná o vodu, ve které stály konvalinky, ale i jiné květiny.

Zatím nebylo zaznamenáno působení rostlinných toxinů touto cestou.

Po požití vody z vázy, ve které byly konvalinky se možnost potíží připouští, výskyt je ale velmi vzácný. Pro jistotu se po vypití mohou podat 1–2 tablety aktivního uhlí, při potížích (zažívacích) kontaktovat TIS nebo vyhledat lékaře.

Voda však může být kontaminovaná hnilobnými bakteriemi a tak nejsou vyloučeny trávicí potíže.

Odkazy:

https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny

Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.

Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.

Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf

Tomáš, Karlík. V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-920722

Kateřina, Pilařová. NEBEZPEČNÉ ROSTLINY V ZAHRADÁCH MATEŘSKÝCH ŠKOL. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Rakovník. Dostupné z https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202002-0002_nebezpecne-rostliny-v-zahradach-materskych-skol.php

www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/

Monika, Čechová Golasovská. Aneta Františka, Holasová. TAJEMSTVÍ STARÉ ZAHRADY. Vydání první. Labyrint Raketa, 2022. ISBN 978-80-86-803-78-4.

Jirásek, Václav.  Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

Karolína Romášková https://kpramenizdravi.cz/

www.wikipedia.cz

Obrázek obýváku a úvodní fotografie stažena z https://pixabay.com/cs/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jedovaté pokojové rostliny – nebezpečí pro děti? – 5. část appeared first on Lékárnice maminky.