Všechno, co potřebujete znát o dětské horečce

Když dítě leží s horečkou, celá domácnost jakoby zvážní a utichne. Pozornost všech se upírá k tomu malému uzlíčku v peřinách a maminka se po špičkách chodí šeptem ptát: „Jak ti je?“

Vlastně je to jedna z důležitých rolí, kterou horečka v našem životě má. Jasně signalizovat, že tady něco není v pořádku. Upoutat pozornost dospělých. Určitě znáte příběhy o dětech, které si „umí přivodit“ horečku, když se jim nechce do kolektivu. Znám je taky a věřím, že psychosomatika v tomto ohledu opravdu hraje roli.

Jak a proč horečka vzniká?

Vysoká teplota není nemoc, ale příznak, když ji tedy chceme léčit, vždy se musíme ptát, proč vznikla. Jakmile teplota vystoupá nad 38 stupňů, mluvíme o horečce. Podle původu horečky se pak postup léčby může lišit, o tom si povíme, nejdřív ale ještě o jejím významu. Jak už jsme si řekli, jedna z rolí je sociálně-komunikační, význam má ale také pro imunitní systém, prokrvení orgánů a rychlost metabolismu. Proto není vždy žádoucí zvýšenou teplotu srážet.

V podvěsku mozkovém máme takzvaný „termostat mozku“, který reaguje na signalizační molekuly v krvi, a když vyhodnotí, že je potřeba, nastaví teplotu těla o stupínek, někdy i dva nebo tři, víc. Vyšší teplota nesvědčí původcům infekčních nemocí, a tímto může tělo částečně bojovat s přicházející nemocí hned, i když ještě nemá vyhodnocenou přesnou příčinu nemoci a vyrobené konkrétní protilátky. Někdy jednodenní horečka úplně postačí a další příznaky nemoci se už ani neobjeví, tělo se s bacily úspěšně popere samo.

Jindy horečka provází bakteriální či virové nemoci dlouhé dny, i zde může stále hrát svou pozitivní roli, nesmíme ale zapomínat, že horečka tělo také vyčerpává, a dětské tělíčko zvlášť, proto proti ní někdy musíme zakročit.

90% dětských horeček je infekčního původu, nejčastěji se jedná o virové infekce dýchacích cest a není důvod k velkému znepokojení. Zvláštním typem jsou horečky z přehřátí nebo přílišného vystavení slunci, zde je obzvlášť důležité podání tekutin po malých dávkách (například rehydratační roztoky), teplotu v tomto případě vždy snižujeme (zde nemá imunitní funkci), nejlépe fyzikálními metodami (vlažná voda, chladnější místnost). Jinými postupy se také léčí horečka u dětí s nádorovým onemocněním, o které tento článek nepojednává.

Vývoj horečky a proč je důležité jej znát

Typická horečka probíhá ve čtyřech fázích. V první cítíme, že „na nás něco leze“, máme potřebu se stáhnout, ulehnout, pociťujeme únavu, může nám bušit srdce. V této fázi mozkový termostat nastavuje vyšší teplotu a tělo se připravuje na akci.

Druhá fáze je charakteristická zimnicí, chladnýma nohama a rukama, ještě větší únavou a potřebou co nejvíce se zahřát. Tělo takzvaně „centralizuje“, zvyšuje teplotu nejprve uvnitř a jakoby uprostřed. Kůže může být na dotek studená. Nejlépe uděláme, když dítěti pomůžeme zahřát se a zůstaneme mu nablízku. I v případě, že by naměřená teplota byla nad 38 stupňů, nechladíme tělo ani končetiny studenými obklady.

Třetí fáze, ve které teplota vystoupá na svůj vrchol, je charakterizovaná teplou, suchou, červenou kůží a vyšším srdečním tepem. Teprve v tuto chvíli většinou posuzujeme, zda budeme teplotu srážet, a jak.

Ve čtvrté fázi horečky se začínáme potit, kůže je teplá, červená a vlhká, máme žízeň, často upadáme do spánku. Pocení nám pomáhá vyplavit odpadní látky z těla, může ale také vést k dehydrataci, pokud opomeneme dostatečný pitný režim. Ten bývá po dobu infekční nemoci potřeba navýšit, například vhodnými bylinnými čaji.

Kdy a jak tedy horečku tlumit?

Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, horečka je definována tělesnou teplotou nad 38°C. Pod touto hranicí jde o zvýšenou teplotu, kterou ve většině případů nesrážíme. Za spolehlivé měření se považuje měření teploty v ústech nebo v konečníku. Měření v podpaží nebo na čele či v uchu je spíše orientační.

Dítěti, které má teplotu nad 38 stupňů a teplé ruce a nohy, je tedy už ve třetí fázi horečky, vždy podáváme tekutiny. Horečku můžeme v této fázi tlumit zábaly končetin (použijeme například malé ručníky nebo žínky namočené do vody o pokojové teplotě). V současné době se nedoporučuje sprchování ledovou vodou, protože prudká změna teploty představuje riziko vzniku febrilních křečí. Při péči o děti s horečkou bychom neměli opomenout léčivý tělesný kontakt. Hlazení čela, držení za ruku je pro dítě nenahraditelně uklidňujícím projevem lásky a blízkosti. Kojencům velmi prospívá nošení na holém hrudníku rodiče, jehož termoregulační schopnost může zásadním způsobem přispět k vyrovnání teploty dítěte. Nebojíme se podat ke snížení teploty vhodný lék, obzvláště, je-li dítě navíc unavené, má bolesti nebo má vysokou teplotu již několik hodin. Dítěti se uleví a podpoříme i klidnější spánek, který také léčí. Teplotu nad 39°C nenecháváme bez léčby.

V některých případech tlumíme zvýšenou teplotu již v druhé fázi horečky. Jde o situace, kdy je teplota těla 39 stupňů a více, přestože dítě má studené končetiny. Můžeme chladit velké tepny (v tříslech a v oblasti krkavic), nepřistupujeme však k zábalům končetin nebo celkovým zábalům. Léky proti horečce také začínáme podávat již v druhé fázi horečky dítěti, které mělo v minulosti febrilní křeče.

Vhodné léky a dávkování

K tlumení teploty použijeme u dětí starších tří měsíců lék obsahující paracetamol nebo ibuprofen, v dávce podle hmotnosti dítěte. Ibuprofen navíc tlumí zánět, čehož s výhodou můžeme využít například u horeček způsobených růstem zubů nebo zánětem středouší.

Správná dávka je důležitá, aby horečka znovu nevystoupala před uplynutím intervalu, po kterém můžeme podat další lék, proto není racionální vypočítanou dávku snižovat ve snaze dítě méně zatížit. Zvolíme vhodnou lékovou formu (při zvracení čípky, při průjmu tablety, u malých dětí sirup.) Dodržujeme odstupy mezi jednotlivými dávkami léku. Pokud je nutné podat lék dříve, než uplynula doporučená doba odstupu (protože teplota opět vystoupala vysoko a nedaří se zábaly teplotu snížit), můžeme výjimečně paracetamol s ibuprofenem kombinovat. Tedy v případě, že po čtyřech hodinách od podání léku obsahujícího paracetamol nastala nutnost podat další lék, podáme lék obsahující ibuprofen. V jiných případech paracetamol s ibuprofenem nestřídáme. Vždy je třeba hlídat celkovou denní dávku léku, aby nedošlo k jejímu překročení. Nejvhodnějšími rádci ve výběru léku i v načasování jednotlivých dávek jsou lékárníci. Nebojte se kontaktovat svého lékárníka nebo lékárnici a  poradit se, co by doporučili právě vašemu dítěti. V nočních hodinách je vždy možné se s prosbou o radu obrátit telefonicky na pohotovost.

A kdy se raději spolehnout na lékaře?

Horečka je vždy vážným důvodem začít naslouchat. Pokud nerozeznáme příčinu zvýšené teploty, zkonzultujeme problémy s lékařem, který má k dispozici pokročilé diagnostické metody. K lékaři také vždy odvedeme dítě, které je navíc apatické, modrají mu rty, odmítá pít, trvale pláče, má mramorovou kůži, ztuhlou šíji nebo bolest při předklonu hlavy, nereaguje nebo se chová výrazně neobvykle, a dále dítě, které kromě horečky trápí bolest ucha nebo bolest v oblasti ledvin. S kojenci, kteří ještě nedosáhli tří měsíců věku, navštívíme lékaře při teplotě nad 38 stupňů i v případě, že jsou bez jiných podezřelých příznaků, stejně jako se staršími dětmi, u kterých by teplota vystoupala nad 40 stupňů.

Každé nemocné dítě potřebuje dostatek pozornosti, klidu a lásky. Ale to už umí naplnit nejlépe každá maminka sama…

 

Literatura

Petra Matalová, Martin Poruba: Léčba horečky u dětí. Praktické lékárenství, 2018

Josef Gut, Josef Hoza: Febrilie u dětí. Doporučené postupy pro praktické lékaře ČLS JEP, 2002

Larry J. Baraff et al.: Practice Guideline for the Management of Infants and Children 0 to 36 Months of Age With Fever Without Source. Pedistrics, 1993

Gut J, Hoza J.: Horečka u dětí. Pediatrie pro Praxi, 2004

Zdeněk Doležel: Léčba horečky u dětí. Pediatrie pro praxi, 2007

Thomas Lehrnbecher et al.: Guideline for the Management of Fever and Neutropenia in Children With Cancer and/or Undergoing Hematopoietic Stem-Cell Transplantation. Journal of clinical oncology, 2012