První sousta: je normální, že dítě plive
Pro miminko, které bylo dosud kojené, je první příkrm velký šok. Do té doby znalo jen sladkou chuť mateřského nebo umělého mléka. Je tedy zcela běžné, že první sousta vyplivuje.
Často mu nejprve zachutnají sladší druhy zeleniny, jako je mrkev nebo dýně. Zelenina se obecně doporučuje jako první příkrm, poté se přidává maso a následně ovoce a obiloviny.
Není vhodné příkrmy doslazovat cukrem. Dítě by si na sladkou chuť rychle zvyklo a mohlo by později odmítat přirozeně nesladká jídla.
Není reálné očekávat, že dítě první den sní celou porci. Důležité je, aby ochutnalo a seznámilo se s novou chutí a strukturou. Zpočátku ještě neumí dobře pracovat s jazykem a posouvat sousto dozadu, vše se učí postupně tréninkem.
I odmítání jídla je u malých dětí běžné. Někdy se objeví takzvaná potravinová neofobie, tedy strach z nových chutí. V takovém případě je potřeba vytrvat a novou potravinu nabízet opakovaně. Někdy může trvat klidně deset až patnáct pokusů, než dítě novou chuť přijme.
Důležité je nechat dítě samo rozhodnout, co, kdy a kolik sní. Úkolem rodiče je nabídnout kvalitní jídlo a vytvořit příjemnou atmosféru. Nátlak, nucení nebo vyhrožování jsou kontraproduktivní.
Nevhodné je běhat se lžičkou za dítětem, krmit ho u televize nebo pomocí hraček rozptylovat. Dítě se tak nenaučí vnímat hlad a sytost a vytváří si špatné návyky, které ho mohou provázet celý život.

I na textuře záleží

Většinou slýcháme, že je potřeba začít s hladkou kaší na lžičce. Dlouhodobé podávání pouze hladkých pyré není ideální. Dítě potřebuje trénovat kousání, žvýkání a práci jazyka. Tyto dovednosti jsou důležité nejen pro stravování, ale i pro rozvoj řeči.
Výzkum (1) ukazuje, že děti, které se s kousky setkaly velmi pozdě, mívají častěji krmné obtíže a potíže s přechodem na běžnou stravu.
Pokud dítě kousky odmítá, je vhodné začít pyré a postupně do něj přidávat malé kousky. Množství kousků se zvyšuje pomalu podle tolerance dítěte. Některé děti naopak pyré odmítají a preferují tzv. finger food, tedy měkké kousky do ručičky. Některé maminky volí metodu BLW. Baby-led weaning (BLW) znamená, že se dítě krmí samo. Dostává měkké kousky jídla, sedí vzpřímeně a samo si reguluje tempo i množství. Jídlo si bere do ruky, zkoumá ho všemi smysly a učí se jíst přirozeným způsobem.
Dítě je na BLW připravené tehdy, když umí samo sedět alespoň s minimální oporou, má stabilní hlavičku, dokáže si vzít jídlo do ruky a dát si ho do pusy a má o jídlo zájem. Většinou to bývá kolem šestého měsíce věku.
Výzkumy (2) ukazují, že při dodržení bezpečnostních pravidel BLW nezvyšuje riziko dušení oproti klasickému krmení.
Bezpečné je, pokud dítě při jídle vždy sedí vzpřímeně, nejí vleže ani v autosedačce, dostává měkké kousky, které lze rozmáčknout mezi prsty, je pod dohledem dospělého a nikdy není krmeno na sílu. Nevhodné jsou celé ořechy, syrová tvrdá zelenina, celé hrozny, popcorn a tvrdé kousky jablek.
BLW podporuje rozvoj žvýkacích svalů, koordinaci ruky a úst, samostatnost a zdravý vztah k jídlu.
Nejen při BLW je ale třeba znát zásady první pomoci při dušení. Úkolem zachraňujícího je odstranit sousto z dýchacích cest. V žádném případě se nic nestrká do úst. Základem je položit si miminko na předloktí, větší dítě na kolena hlavou mírně dolů. Následuje 5 úderů do zad.
Podrobnější informace lze nastudovat zde:
https://www.upmd.cz/wp-content/uploads/2025/11/Prvni-pomoc-pri-duseni-u-kojencu-do-12-mesicu-veku-CJ-verze.pdf?utm_source=chatgpt.com

Imunologické okno: mýtus nebo realita?
Dříve se doporučovalo zavádět co nejvíce alergenů mezi čtvrtým a šestým měsícem, aby se snížilo riziko alergií. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že neexistuje žádné „magické období“, které by alergiím stoprocentně zabránilo.
Nejdůležitější je postupné zavádění potravin při pokračujícím kojení. Mateřské mléko chrání trávicí trakt a podporuje imunitu. Současná doporučení se drží výlučného kojení do šesti měsíců a poté postupného zavádění potravin podle připravenosti dítěte.
Situace u dětí krmených umělou výživou se ale lehce liší. U těchto dětí je vhodné od čtvrtého měsíce postupně mléko nahrazovat skutečnými potravinami.
Maminky se často ptají, zda je nutné kupovat komerční příkrmy ze skleničky. Nutné to rozhodně není, dalo by se říci, že je to až zbytečné. Pro dítě jsou nejvhodnější doma připravované potraviny, které můžeme zavádět podle vlastního uvážení. Nejlepší je dítěti připravit vhodnou variantu jídla, které má celá rodina. Nicméně by bylo zbytečné skleničky úplně zatracovat. Rozhodně jsou nezávadné a vysoce kontrolované. Jsou ideální alternativou na cesty, nebo při nedostatku času. Je ale třeba věnovat pozornost složení při výběru. Neměly by obsahovat přidaný cukr ani sůl.

Lepek ?
Další častou otázkou je kdy zavést lepek. Lepek lze zavést kdykoliv během zavádění příkrmů. Neexistuje důkaz, že by konkrétní načasování zabránilo celiakii. Doporučuje se nezačínat velkými dávkami a zavádět lepek postupně stejně jako ostatní potraviny.

Tekutiny před šestým měsícem ?
Nejedna maminka se setkala s doporučením starších generací: „Dej mu vodu, vždyť musí mít žízeň.“ Zdravé plně kojené dítě nepotřebuje žádné jiné tekutiny. Není nutná voda, čaje ani džusy. Mateřské mléko plně pokrývá potřebu tekutin. Podmínkou tohoto pravidla je ovšem kojení na požádání. To je potřeba dodržet obzvlášť v létě, kdy se výrazně oteplí. Miminko se přirozeně kojí častěji, protože kojení je pro něj jediným zdrojem tekutin.

Kaše na noc a slazené nápoje

Mezi další častí doporučení našich babiček patří kaše do lahvičky jako „trik na lepší spánek“. Odborníci to však naprosto nedoporučují. Stejně tak slazené čaje a džusy v lahvičce. Nejenže se zvyšuje riziko zubního kazu, ale tké se podporuje preference sladké chuti a v žádném připadě nepřinášejí lepší spánek. Pokud má dítě potřebu v noci pít je ideální čistá voda z hrníčku. V případě, že dítě vodu odmítá, pravděpodobně nemá žízeň a pouze vyžaduje sladkou chuť.

Zavádění příkrmů není jednoduché ani pro dítě, ani pro maminku. Přechodné odmítání je normální. Pokud ale odmítání přetrvává dlouhodobě, dítě neprospívá nebo hubne, je vždy na místě konzultace s pediatrem.
Nejdůležitější je klid, trpělivost a respekt k dítěti.
Jídlo má být radost – ne boj.

Zdroje
(1) Webber et al. (2021) — “An infant-led approach to complementary feeding is related to language outcomes”
(2) Fangupo et al. (2016) – BLISS studie
Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
Pavel Ježek: Komplementární výživa – zavádění příkrmů ( Pediatrie pro praxi, 2021)
Kojeni.cz
MUDr. Anna Mydlilová : Kojení, příkrmy a imunologické okno
MUDr. Pavel Frühauf Csc: Trendy ve výživě dětí po 6. měsíci života (Pediatrie pro praxi, 2006)

Zdroje obrázků : Deposifoto

Hana Dvořáková

Jsem máma dvou malých raubířů. Odjakživa mě bavila chemie a biologie, takže studium farmacie byla jasná volba.
Poprvé jsem se stala maminkou už při studiu. Do projektu lékárnice maminky jsem se zapojila ihned po studiu, protože jsem hledala možnost jak zůstat
ve spojení s farmacií i na rodičovské.

The post Příkrmy bez stresu: co říká současná věda a jak podpořit dítě, když nechce jíst appeared first on Lékárnice maminky.

Příčiny vzniku rány 

Ránu definujeme jako porušení anatomické struktury a funkce kůže spojené se změnami v celistvosti kožního povrchu a integrity organismu zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Na vzniku ran se může podílet řada vnitřních i zevních příčin.  

1. vnitřní faktory: 

– tělesná konstituce pacienta (distribuce podkožního tuku, kostní výčnělky, množství svalové hmoty) 

– změna elasticity kůže, věk, metabolické a endokrinní poruchy a další onemocnění (např. cukrovka).  

-dále také poruchy funkce žilního, tepenného nebo lymfatického systému a onemocnění krvetvorby.  

2. vnější faktory:

– mechanické (říznutí ostrými předměty, působení tlaku apod.) 

– termické (chlad, teplo) 

– chemické (kyseliny, louhy)  

– vzniklé ionizujícím zářením 

– pokousání hmyzem nebo zvířetem. 

Klasifikace ran  

1. plošné (odtržení kůže s podkožím)
2. povrchové (poškození kožního krytu) 
3. hluboké, postihující i hlubší vrstvy kůže a dalších tkání, např. svalové. Hluboké rány můžeme ještě dělit podle toho, zda zasahují do tělních dutin či ne. 

Dále dělíme rány na: 

1. a) Akutní: rány vznikají ve zdravých tkáních a jejich příčinou bývá zpravidla zevní faktor, např. trauma či chirurgický zákrok. Proces hojení probíhá zpravidla bez komplikací. U dětí se setkáváme zejména s akutním typem ran.
2. B) Chronické: jsou např. bércové vředy. Hojí se podstatně delší dobu a někdy bývají i tzv. nehojící se rány, u kterých nedochází ke zhojení ani přes veškeré vynaložené úsilí a léčbu.

Čištění rány 

Dezinfekce ran je klíčovým krokem v prevenci infekcí a urychlení hojení. Cílem dezinfekce je odstranění patogenních mikroorganismů z povrchu rány, aniž by došlo k poškození okolních tkání. Při volbě vhodného antiseptika (tj. látky, která ničí nebo zpomaluje růst mikroorganismů) je třeba zohlednit typ a rozsah poranění, lokalitu, stav pacienta (např. alergie, věk, jiné nemoci) i potenciální toxicitu přípravku. 

Základní pravidla při dezinfekci ran 

1. Mechanické očištění rány – před aplikací antiseptika je vhodné ránu nejprve mechanicky vyčistit, aby se odstranily nečistoty, krev a nekrotická tkáň. Jako čištění se dá použít fyziologický roztok, čistá voda nebo přípravek s oktenidinem.
2. Aplikace antiseptika – následuje použití vhodného dezinfekčního prostředku, který by měl mít rychlý nástup účinku, široké spektrum antimikrobiální aktivity a co nejmenší toxicitu pro živé buňky.

Pro desinfekci se nejčastěji používají následující látky: 

Peroxid vodíku (H₂O₂)
Používá se většinou ve 3% koncentraci. Při aplikaci na ránu začne pěnit – uvolňuje kyslík, který pomáhá ránu mechanicky vyčistit od nečistot a bakterií. Je ale poměrně silný a může podráždit nebo poškodit i zdravou tkáň, takže se hodí hlavně na první vyčištění rány, ne na dlouhodobé ošetřování. 

Oktenidin  

Moderní antiseptikum s vysokou účinností proti širokému spektru bakterií, virů i hub. Je šetrný k živým buňkám a vhodný i pro citlivé oblasti (sliznice, dětská pokožka). Nezpůsobuje bolest při aplikaci, nevstřebává se do systémového oběhu a nevyvolává rezistenci. 

Ethanol (Líh)
Ethanol je silný dezinfekční prostředek, který rychle ničí bakterie, viry i plísně. Není ale vhodný pro otevřené rány, protože silně pálí, dráždí tkáň a může zpomalit hojení. Používá se hlavně na dezinfekci neporušené kůže, například před injekcí nebo chirurgickým zákrokem. 

Jodové přípravky 

Jod ničí mnoho druhů bakterií, virů i plísní – dokonce i ty, které jsou odolné vůči antibiotikům. Může ale dráždit kůži a barví ji dohněda, což může vadit citlivějším lidem. Není vhodný pro dlouhodobé používání u lidí s nemocemi štítné žlázy ani pro malé děti a novorozence. 

Jaké jsou vhodné desinfekce pro děti? 

1. Oktenidin

– velmi šetrný k pokožce i sliznicím 

– vhodný i pro malé děti a novorozence 

– nepálí, bezbarvý, bez zápachu 

– široké spektrum účinku (bakterie, viry, plísně)
 

2. Polyhexanid

– také velmi šetrný, vhodný pro ošetření ran 

– často se používá i při chronických ranách nebo popáleninách 

– vhodný pro děti, ale častěji ve zdravotnickém prostředí 

3. Fyziologický roztok (NaCl 0,9 %)

– nejde o dezinfekci, ale o jemné opláchnutí rány 

– nezpečný i pro novorozence a kojence 

– může se použít jako první krok před antiseptikem 

Nevhodné nebo méně vhodné pro děti: 

Peroxid vodíku – může podráždit a poškodit zdravou tkáň, hlavně u malých dětí 

Ethanol/alkohol – silně pálí, dráždí, v žádném případě do otevřených ran 

Jodové přípravky – nevhodné pro novorozence a děti s nemocemi štítné žlázy 

Mytí ran 

Před samotnou dezinfekcí je důležité ránu nejprve šetrně očistit. Kromě oplachu fyziologickým roztokem nebo sterilní vodou se při povrchových poraněních často používají také mycí gely a syndety, které pomáhají odstranit nečistoty, mastnotu, zaschlou krev a mikroorganismy. 

Co jsou syndety? 

Syndety (tj. syntetické detergenty) jsou speciální čisticí prostředky, které se liší od běžných mýdel. Mají jemnější složení, často s neutrálním nebo mírně kyselým pH (blízkým pH pokožky), a proto méně dráždí kůži i poraněnou tkáň. Často se používají například při chronických ranách, bércových vředech nebo citlivé pokožce. 

Využití gelů a syndetů při mytí ran: 

1. Pomáhají fyzicky odstranit nečistoty (písek, prach, maz, bakterie)
2. Jsou šetrné k pokožce, nezpůsobují pálení ani vysoušení
3. Zlepšují přilnavost obvazů – pokožka je po umytí čistá a suchá
4. Často obsahují i hydratační složky, které podporují hojení

Jak správně použít gel nebo syndet při mytí rány? 

1. Navlhčete ránu a okolní pokožku sterilní vodou nebo fyziologickým roztokem.
2. Naneste malé množství gelu nebo syndetu na ruku nebo sterilní gázu.
3. Jemně očistěte ránu i její okolí – netlačte a neškrábejte.
4. Opláchněte zbytky přípravku vodou nebo fyziologickým roztokem.
5. Pokračujte v běžném ošetření – např. dezinfekcí a překrytím rány.

Proč nepoužívat pro mytí ran klasické mýdlo? 

1. Mýdlo může dráždit pokožku

Klasická mýdla mají často zásadité pH, které je vyšší než pH pokožky a rány. To může dráždit pokožku a zpomalit hojení. Mýdlo může narušit přirozenou ochrannou bariéru pleti, což může způsobit větší zranitelnost vůči infekcím. 

2. Mýdlo může zůstat v ráně

Mýdlo se může špatně opláchnout a zbytky mohou zůstat v ráně. To může způsobit podráždění a zpomalit hojení. Kromě toho mohou zbytky mýdla přilákat nečistoty a bakterie, což zvyšuje riziko infekce. 

3. Mýdlo může poškodit novou tkáň

Rány, zejména čerstvé, potřebují jemné ošetření. Klasické mýdlo může být pro novou tkáň příliš agresivní a může zpomalit regeneraci, což prodlužuje dobu hojení. 

4. Mýdlo může vysušovat pokožku

Mnoho běžných mýdel obsahuje složky, které pokožku vysušují. To je nevhodné pro poraněnou kůži, která potřebuje vlhkost k rychlému hojení. 

Závěr 

Vznik ran může být způsoben různými vnitřními i vnějšími faktory, které ovlivňují nejen samotný vznik poranění, ale i průběh hojení. Správná péče o ránu, včetně jejího očištění a dezinfekce, je klíčová pro prevenci infekcí a urychlení procesu hojení. Různé typy ran, od akutních až po chronické, vyžadují individuální přístup k léčbě, ať už jde o volbu antiseptik nebo vhodného způsobu mytí rány. Díky správnému ošetření a péči o rány se může výrazně zkrátit doba hojení a snížit riziko komplikací. V další části se blíže podíváme na doplňky stravy urychlující hojení a tradiční krytí. 

Zdroje 

Koutná M. (2020): Aktuální trendy v hojení ran. Prakt. lékáren.; 16(3): 154-158. 

Holubová A., Pokorná A. (2019): Lokální léčba defektů různé etiologie. Dermatol. Praxi. 13(1):49-52 

Obrovská M. (2018): Antiseptika na cesty: dezinfekce drobných ran, rukou, očí. Prakt. lékáren.14(2): 83-84 

Koutná M. (2016): Ošetření drobných poranění. Prakt. lékáren. 12(4): 147-149 

The post Hojení ran 1.část: Čištění ran appeared first on Lékárnice maminky.

Jaké jsou studie a nejnovější poznatky?

To vše si pro vás připravila maminka lékárnice Klára.

Výlučné kojení do 6. ukončeného měsíce je v komunitě matek běžně známo. Avšak to, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje s přidáváním dalších příkrmů pokračovat v kojení do 2 let života a pak pokračovat podle potřeb dítěte, bohužel v povědomí veřejnosti, a mnohdy i některých odborníků z řad lékařů, moc není. Toto doporučení, které převzalo i české Ministerstvo zdravotnictví, se často setkává s nedůvěrou a matek, které kojí déle než jeden rok, mnoho není.

O tom, že kojenec potřebuje výhradně mateřské mléko, slýcháme nebo čítáme často, ale to, jak s kojením pokračovat po 6. měsíci věku, už je slyšet málo. V lepším případě se publikace o kojení po 6. měsíci nezmiňuje, v horším případě informace mlží, nebo se dokonce vyjadřuje negativně. Jeden firemní materiál například uvádí: „Mateřské mléko je optimální výživa pro vaše děťátko do 6 měsíců. Potom je ideální naše pokračovací mléko.“

Mateřské mléko jako zdroj energie a živin

Kojení představuje významnou součást výživy ještě dlouho po 1. roce. Ve srovnání s většinou příkrmů má vysoký obsah tuků, a proto je klíčových zdrojem tuků a esenciálních mastných kyselin. Obsah tuků v mateřském mléce může být při převážně rostlinné stravě zásadní význam pro využití karotenů, z nichž se tvoří vitamín A, který je důležitý nejen pro dobrý zrak, ale také pro imunitu. Mateřské mléko poskytuje i podstatné množství dalších vitamínů, minerálů a stopových prvků. Klíčovou roli jako zdroj živin a ochranu před dehydratací má mateřské mléko při onemocnění, kdy chuť na jídlo klesá, zatímco chuť na mateřské mléko zůstává.

1.

Vliv kojení na zdraví dítěte a matky

Kojení má zcela zásadní význam pro přežití v znevýhodněných populacích. Nesporně pozitivní vliv kojení oproti umělé výživě byl však opakovaně prokázán i ve vyspělých zemích. Konkrétně ve vyvinutých zemích bylo oproti dětem krmených umělou výživou pozorován menší výskyt zánětů středního ucha, gastroenteritid, astmatu, atopické dermatitidy, dětské leukémie, obou typů diabetu, syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS) a u dětí kojených po dobu alespoň 4 měsíců také menší výskyt infekcí dýchacího systému, hlavně zápalu plic.

Většina výzkumů o vlivu kojení na zdraví porovnává rozdíly výskytu onemocnění mezi dětmi kojenými a dětmi živenými umělou výživou, buď bez ohledu na délku kojení nebo kojenými po nejkratší dobu 3 nebo 6 měsíců. Studií o vlivu dlouhodobého kojení je málo, což souvisí s obtížným provedením a výrazně vyššími náklady na dlouhodobé studie. To ale neznamená, že dlouhodobé kojení nemá další účinky ve srovnání s kojením pouhých pár měsíců. Pouze nejsou k dispozici příslušné studie.

Řada studií zjistila kumulativní vliv celkové doby kojení na zdraví matky (tedy matky, která kojila postupně i více dětí). Například u matek, které netrpěly gestačním diabetem, se snižuje pravděpodobnost rozvoje diabetu 2. typu o 4-12% s každým rokem kojení. Taktéž se snižuje rozvoj revmatické artritidy, při kojení delším než 1 rok o 20 %, při kojení delším než 2 roky dokonce o polovinu. Dále ve studii žen po menopauze, které kojily celkem 12-23 měsíců, byl zjištěn významně nižší výskyt hypertenze, vysokého cholesterolu, srdečních chorob a diabetu. Kojení delší než 12 měsíců také snižuje o 28 % riziko rakoviny prsu a vaječníků.

Problémy s kojením a psychologické aspekty kojení

Kojení není ovšem vždy idylické. Na místo podpory při potížích s kojením se matce často dostane rady, aby přestala kojit.  Při nepřibývání, při špatném spánku, při nechuti do jídla… Odstavením od kojení se ale nemusí tyto problémy pomoci vyřešit a je na místě hledat vhodné komplexní řešení. Proč se dítě v noci často budí? Proč nechce jíst? Čímž se dostáváme k dalšímu významu kojení a tím je psychologický aspekt. Dítě kojením naplňuje nějakou svou potřebu – po lásce, pomazlení, řešení svých trápení, ulevení od bolesti, uspání… Tím, že kojení ukončíme brzy, o všechny tyto benefity přicházíme. Kojení je především vztah mezi matkou a dítětem, není zapotřebí, aby se k němu vyjadřovalo okolí. Záleží jen na vás a vašem dítku, jak dlouho vám kojení bude vyhovovat.

2.

Zdroje: Kudlová E., Význam dlouhodobého kojení, Neonatologické listy, 2013, 19 (1), 34-36.

World Health Organization: Global strategy on infant and young child feeding. Geneva, WHO, 2002, 36 s.

obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/

PharmDr. Klára Stehlíková, lékárnice maminka

foto: úvodní,  1. a 2. fotky od autorky článku

PharmDr. Klára Stehlíková

Mám dvě malé děti a úžasného manžela včelaře, který mi je velkou pomocí a oporou. Ráda překládám titulky z angličtiny do češtiny, pro vlastní web nextweek.cz. Je mi blízké kontaktní rodičovství, nošení dětí v šátku…
Profil autora

The post Význam dlouhodobého kojení z pohledu lékárnice appeared first on Lékárnice maminky.