Pátá dětská nemoc – Infekční erytém (Erythema infectiosum)

Charakteristika onemocnění

Parvovirus B 19 je původcem infekčního erytému. Přenáší se vzdušnou cestou, přičemž nejnakažlivější je člověk před vznikem klinických příznaků. Onemocnění propuká zhruba po 5 až 18 dnech od rizikového kontaktu. Nejčastěji postihuje děti ve školním věku, obvykle sezónně na jaře nebo na podzim. Virus proniká do kostní dřeně, kde způsobuje přechodný útlum vyzrávání červených krvinek (nemusí se projevit). Následně se šíří do kůže nebo kloubů. Infekce může probíhat i bezpříznakově. V opačném případě dochází k výsevu vyrážky v obličeji, zejména na nose a tvářích. Okolí úst zůstává bledé. Získává tak typický motýlovitý vzhled. Někdy se můžeme setkat i s popisem „zfackovaná tvář“. Později se objevuje vyrážka na končetinách ve formě červeno-fialových skvrn. Během několika dnů až týdnů postupně od středu bledne. U některých nemocných se může znovu objevit nebo zvýraznit po slunění, teplé koupeli či fyzické námaze.

Onemocnění mohou doprovázet bolesti kloubů. U části nemocných nedochází k výsevu vyrážky a nemoc se projevuje jako „flu-like“ syndrom, tedy příznaky podobnými chřipce – únavou, bolestí svalů a kloubů, zvýšenou teplotou až horečkou.

Komplikace

Komplikace nejsou časté. Někdy se může projevit zánět kloubů (artritida) přetrvávající několik týdnů. Těžší průběh a komplikace můžeme očekávat u dětí s chronickou hemolytickou anémií a u dětí s oslabenou imunitou.

Rizika prodělání nemoci v těhotenství

Nákaza s sebou nese významné riziko pro gravidní ženy. Může vést k útlumu krvetvorby plodu až k jeho úmrtí. Onemocnění představuje největší hrozbu během druhého trimestru.

Léčba

Většinou se jedná o nekomplikované onemocnění, které samo odezní. V případě horečky či bolestí kloubů je vhodné je tlumit analgetiky/antipyretiky, jako je například ibuprofen. Pokud se projeví svědění, je vhodné použít antihistaminika. Kůži se doporučuje chránit vhodným krémem s ochranným faktorem.

Šestá dětská nemoc – roseola infantum/exanthema subitum

Charakteristika onemocnění

Šestá nemoc je virové onemocnění způsobené herpesvirem HHV-6 (popř. HHV-7). Nejčastěji postihuje kojence a batolata ve věku od 6 do 36 měsíců. Po inkubační době trvající 6–15 dnů náhle nastupuje horečka, která může dosáhnout až 40 °C, často bez dalších příznaků. V některých případech se může projevit zánět hltanu, zvětšení uzlin a příznaky doprovázející vysokou teplotu, tedy například neklid a únavu. Dítě však kromě teploty bývá v dobré kondici,  netrpí nechutenstvím. Po 3 až 4 dnech horečka ustupuje. Tento průběh nemoci vedl k jejímu označení jako „třídenní horečka“. Rychlý pokles teploty je provázen výsevem růžové, skvrnité vyrážky. Ta zpravidla vynechává obličej, objevuje se zejména na trupu. Vyrážka se rychle ztrácí – již během několika hodin až dvou dnů. V některých případech však může onemocnění proběhnout zcela bez vyrážky.

U malého počtu pacientu, zejména u dospělých, se může onemocnění projevit jako infekční mononukleóza.

Komplikace

Febrilní křeče mohou být komplikací v důsledku vysokých horeček.

Léčba

Léčba šesté nemoci spočívá především ve snižování horečky pomocí vhodných antipyretik. U osob s oslabenou imunitou mohou být nasazena antivirotika.

Sedmá dětská nemoc – syndrom ruka-noha-ústa

Charakteristika onemocnění

Syndrom ruka-noha-ústa se někdy řadí k dětským nemocem jako sedmá dětská nemoc. Postihuje především děti do pěti let a nejvíce se šíří v létě. Původců je několik, jedná nejčastěji o Enterovirus 71 nebo Coxsackieviry. Onemocnění se šíří kapénkami nebo orofekálně – to znamená ze stolice do úst například při špatném mytí rukou a nedostatečné hygieně. K přenosu může dojít i nepřímo skrze kontaminované předměty. Nejvíce je nemocný nakažlivý v akutní fázi, dokud neodezní vyrážka. Avšak stolice může být infekční ještě měsíc po prodělané infekci.

Inkubační doba trvá 3 až 6 dnů. Jako první většinou pozorujeme některé z nespecifických příznaků, například bolest v krku a teplotu, nechutenství, bolest břicha nebo nevolnost. Po několika dnech se objevují projevy v dutině ústní připomínající afty. Můžeme je nalézt na jazyku, dásních i vnitřní sliznici tváří. Často velmi bolí a dítě kvůli nim odmítá jíst a pít. Na ploskách nohou, dlaních i hřbetech rukou a na stranách prstů nalézáme červené flíčky a puchýřky. Později můžeme vidět i našedlé flíčky. U malých dětí mohou být zasaženy i oblasti hýždí, paží a třísel.

Projevy se obvykle během týdne zhojí a nezanechávají jizvy.

Komplikace

Onemocnění mívá těžší průběh u malých dětí. Vzácně se mohou vyskytnou komplikace postihující centrální nervovou soustavu (např. encefalitida).

Rizika prodělání nemoci v těhotenství

Infekce v prvním trimestru těhotenství může vést ke spontánnímu potratu.

Léčba

Obvykle je léčba pouze symptomatická. Zaměřujeme se na léčbu bolestivých příznaků. K mírnění aftózních projevů je možné použít lokální přípravky s dezinfekčními (antiseptickými) složkami nebo i lokálními anestetiky dle věku pacienta. V případě velkých bolestí nebo potíží s příjmem potravy lze podat i celkové léky proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen). Proti svědění pomáhá podání celkových antihistaminik (dimetinden).

Zdroje

ZHU, Peiyu; JI, Wangquan; LI, Dong; LI, Zijie; CHEN, Yu et al. Current status of hand-foot-and-mouth disease. Online. Journal of Biomedical Science. 2023, roč. 30, č. 1. ISSN 1423-0127. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s12929-023-00908-4

PIPPIN, Micah a LAWS, Gloria. A Classic Presentation of Roseola Infantum. Online. Cureus. ISSN 2168-8184. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/cureus.52504.

POLÁČKOVÁ, Zora. Stručný přehled virových exantémů. Dostupné také z: https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2011/04/05.pdf.

RESL, Kilián a RESLOVÁ, Marie. Dětský syndrom ruka-noha-ústa. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/04/11.pdf.

SEDLÁČEK, Dalibor a ŠTRUNCOVÁ, Věra. Virové exantémy dětského věku. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf.

ÖLSTER‐HOLST, Regina a KRETH, Hans Wolfgang. Viral exanthems in childhood – infectious (direct) exanthems. Part 1: Classic exanthems. Online. JDDG: Journal der Deutschen Dermatologischen Gesellschaft. 2009, roč. 7, č. 4, s. 309-316. ISSN 1610-0379.

BIESBROECK, Lauren a SIDBURY, Robert. Viral exanthems: an update. Online. Dermatologic Therapy. 2013, roč. 26, č. 6, s. 433-438. ISSN 13960296. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/dth.12107

BOŠTÍKOVÁ, Vanda; SALAVEC, Miloslav; SMETANA, Jan; CHLÍBEK, Roman; KAISLEROVÁ, Lenka et al. Herpetické infekce s důrazem na jejich projevy u dětí. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/01/02.pdf.

KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Dostupné také z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf.

Obr.1 a obr.2- depositphoto

PharmDr. Růžena Melicharová, Mgr. Mirka Kdolská

The post Dětské nemoci – první, druhá, třetí… 2. část appeared first on Lékárnice maminky.

Každá maminka se během péče o své dítě určitě setkala s vyrážkou, svěděním, nepříjemnými doprovodnými příznaky a v neposledním řadě hledáním příčiny. A těch může být několik, ať už se jedná o alergické reakce, polékové vyrážky nebo infekční (často virové) exantémy (vyrážky). A právě těm se budeme v tomto článku věnovat, především pak těm, které jsou známé také svým číselným názvem.

Mnohé z těchto nemocí jsou charakteristické právě vzhledem a vývojem kožních změn, které je doprovází. Často jsou přítomné i další symptomy, zejména horečka. Exantém však může doprovázet mnoho chorob, ty v minulosti nejčastější byly pojmenovány jako první až šestá (sedmá) nemoc. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

První dětská nemoc – spalničky

Charakteristika onemocnění

 Obr.1.

Jedno z nejnakažlivějších onemocnění způsobuje virus – Morbilivirus. Šíří se zejména kapénkami a zdrojem je nakažený již během tzv. prodromálního stadia – tedy během fáze, kdy se objevují nespecifické příznaky signalizující nástup onemocnění. U spalniček se nejčastěji setkáváme s rýmou, kašlem, zánětem spojivek (konjunktivitidou), ale i s bolestí svalů nebo nechutenstvím a téměř vždy také teplotou či horečkou. Tyto příznaky můžeme zaznamenat zhruba po jednom až dvou týdnech od kontaktu s nemocným (inkubační doba se udává v rozmezí 7 – 21 dní).

Za dva až čtyři dny se mohou v pusince objevit tzv. Koplikovy skvrny – bělavé skvrny nejčastěji lokalizované v úrovni stoliček na sliznici tváře. V následujících dnech dochází k výsevu charakteristické vyrážky. Obvykle začíná v oblasti za ušima a dále se šíří směrem od hlavy přes trup ke končetinám (ve stejném pořadí také mizí, tedy nejprve z míst, kde se objevila nejdříve). Vyrážka může v následujících dnech měnit barvu a má tendenci ke splývání. Výsev obvykle trvá kolem 5 dnů a po celou dobu může stále přetrvávat horečka, stejně jako respirační příznaky či zánět spojivek. Dítě působí velmi nemocně, schváceně, často se jako charakteristika zmiňuje pojem „tvář uplakaného dítěte“.

Jak jsme již zmínili, jedná se o velmi nakažlivé onemocnění, proto je nutné nemocného izolovat.

Komplikace

Kromě již zmíněných příznaků se mohou vyskytnout i komplikace, časné (přímo navazující na onemocnění) anebo pozdní (projevit se mohou i za několik let). Nejčastěji se setkáváme se zvracením a průjmy, které dále prohlubují riziko dehydratace. Dále se může jednat o zánět středního ucha nebo zápal plic, který může být primární – způsoben samotným virem – nebo sekundární – způsobený přidruženou bakteriální infekcí. Méně častou, avšak závažnou komplikací je akutní encefalitida.

Mezi komplikace s pozdním projevem se řadí subakutní sklerotizující panencefalitida. Ačkoliv se vyskytuje velmi vzácně, jedná se o velmi závažné chronické degenerativní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu a je fatální. Projevit se může po 7–10 letech od prodělání spalniček.

Léčba

V dnešní době stále není k dispozici specifické antivirotikum, terapie je tak především symptomatická. Vhodné je podávání antipyretik při horečce. Důležité je zajistit dostatek tekutin. V případě sekundárních bakteriálních infekcí se podávají antibiotika. Doporučuje se podávání vitaminu A, který snižuje riziko poškození zraku i celkovou mortalitu.

Nejúčinnější je proto prevence v podobě očkování. V České republice se nyní očkuje kombinovanou vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte. Druhá dávka se podává mezi 5. a 6. rokem. Díky zavedení povinného očkování se v dnešní době již nejedná o tak rozšířené onemocnění. Avšak kvůli nižší proočkovanosti i importovaným případům ze zahraničí dochází i dnes k výskytu spalniček. V rozvojových zemích se spalničky stále běžně vyskytují a zůstávají příčinou úmrtí malých dětí.

Druhá dětská nemoc – spála

Charakteristika onemocnění

Obr.2. Bělavý povlak jazyka v časném stadiu spály

Spálu jako jedinou z uvedených nemocí způsobuje bakterie – Streptococcus pyogenes – který způsobuje řadu dalších onemocnění, jako je tonzilitida (angína/zánět mandlí) nebo infekce kůže (impetigo). K šíření dochází respirační cestou nebo přímým kontaktem hlavně v dětských kolektivech, ve školkách a školách.

Po inkubační době trvající 2 –5 dní se objevují první příznaky – horečka, bolest v krku a bolestivé polykání. Můžeme zaznamenat zvětšené lymfatické uzliny na krku. Nemoc často doprovází i bolest hlavy, únava, u menších dětí také nevolnost. Následně se objevuje vyrážka, nejprve v oblasti podbřišku, v tříslech, vnitřních stranách stehen nebo v podpaží. Je tvořena pupínky, při dotyku je drsná, krupičková. Typické je zčervenání v obličeji – v oblasti tváří, okolí úst naopak zůstává bledé (tvz. cirkumorální výbled). Na jazyku se na počátku vytváří povlak, který postupně mizí a barva jazyka se mění na sytě červenou s výraznými papilami – tento typický projev spály se označuje jako jahodový nebo malinový jazyk. K charakteristickým znakům patří i tzv. Šrámkův příznak. Jedná se o drobné bělavé pupínky, které můžeme nalézt v okolí nehtů a na ušních boltcích.

Komplikace

Infekce se může rozšířit i do dalších částí dýchací soustavy nebo do středního ucha. Docházet může i k pozdním komplikacím, jako jsou revmatická horečka (onemocnění pojivových tkání), nebo zánětlivé onemocnění ledvin (glomerulonefritida).

Léčba

Jelikož se jedná o bakteriální onemocnění, je možná a žádoucí léčba antibiotiky, zpravidla peniciliny. Včasnou a vhodnou léčbou je možno předejít vzniku některých komplikací.

Současně s antibiotickou léčbou je vhodné tlumit další příznaky. V případě horečky podáváme léky s antipyretickým účinkem. Rovněž může pomoci použití pastilek či kloktadel tlumících bolest v krku.

Třetí dětská nemoc – Zarděnky

Charakteristika onemocnění

Zarděnky způsobuje rubivirus šířící se přímým kontaktem nebo kapénkovou infekcí. Inkubační doba se pohybuje mezi 14–21 dny, ale už zhruba týden před výsevem vyrážky se nakažený stává infekčním a může virus šířit do okolí. Jako první se mohou objevit nespecifické příznaky, jsou však méně časté než u spalniček a setkáme se s nimi především u dospělých pacientů. Nemocného mohou potkat bolesti hlavy, kloubů a svalů, nevolnost a zvýšená teplota. Charakteristické je bolestivé zduření uzlin v oblasti šíje a za ušima. Vyrážka se objevuje nejprve na obličeji, šíří se přes trup na končetiny. Ve stejném směru zhruba po třech dnech i mizí. Vyrážka (exantém) je drobně skvrnitá až pupínková, spíše plochá. Bývá zabarvena do červeno-růžova a nemá tendenci ke splývání. I po jejím odeznění zůstává nemocný ještě několik dní nakažlivý (některé zdroje udávají až jeden týden).

U části pacientů se mohou objevit tzv. Forschheimerovy skvrny – drobné červené tečky, které se vytvoří nejčastěji na horní části ústní dutiny – na měkkém patře. Onemocnění může být u dospělých doprovázeno bolestí a otoky kloubů, popř. artritidou.

Komplikace

Zarděnky většinou představují nezávažné onemocnění s lehkým průběhem. Někteří jedinci ho mohou prodělat i skrytě, bez zjevných příznaků. Komplikace jsou vzácné, může se jednat o úbytek krevních destiček (trombocytopenie) nebo encefalitidu.

Rizika prodělání nemoci v těhotenství

obr.3

Nebezpečí představuje nákaza pro těhotné ženy. Virus může prostoupit placentární bariérou!

Především v prvních měsících těhotenství hrozí riziko potratu. V pozdějších fázích je sice riziko komplikací nižší, rozhodně ale ne zanedbatelné. Poškození plodu v důsledku onemocnění zarděnkami se označuje jako vrozený zarděnkový syndrom. Tzv. Gerggův syndrom doprovází tři hlavní projevy – postižení oka (typicky šedý zákal nebo zelený zákal), vnitřního ucha (nedoslýchavost až hluchota) a srdeční vady. Zasaženy mohou být i další orgány, centrální nervová soustava, přítomna může být žloutenka. Objevit se může i zarděnková vyrážka. Zároveň mohou být novorozenci zdrojem nákazy pro své okolí – ještě několik měsíců po porodu vylučují virus močí a sekrety z nosohltanu.

Léčba

Díky nekomplikovanému průběhu nemoc většinou sama odeznívá. Léčba se zaměřuje na mírnění symptomů, jako je horečka nebo bolest kloubů. Vhodný je klid na lůžku. Důležité je zajistit dostatek tekutin a izolaci nemocného.

Vzhledem k nebezpečí nákazy v těhotenství je vhodné myslet na prevenci – zarděnky jsou stejně jako spalničky součástí povinného očkování kombinovanou vakcínou.

Čtvrtá dětská nemoc – pseudospála

Dříve byla jako čtvrtá nemoc popisována pseudospála. Původci jsou stejní jako u sedmé nemoci, proto se dnes již čtvrtá nemoc samostatně neuvádí.

Zdroje

Obr.1, -zdroj depositphotos

Obr.2- Bělavý povlak jazyka v časném stadiu spály. (Zdroj: By Afag Azizova – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29215940)

Obr.3- zdroj pexels.com

BIESBROECK, Lauren a SIDBURY, Robert. Viral exanthems: an update. Online. Dermatologic Therapy. 2013, roč. 26, č. 6, s. 433-438. ISSN 13960296. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/dth.12107

KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Dostupné také z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf.

KUKRÁLOVÁ, Lenka; SEDLÁČEK, Dalibor a ŠVECOVÁ, Miroslava. Spalničky – reálná hrozba dnešní doby? Dostupné z: https://doi.org/10.36290/ped.2019.018.

LIPTÁKOVÁ, Monika; MANĎÁKOVÁ, Zdenka; REPELOVÁ, Simona; LIMBERKOVÁ, Radomíra a KYNČL, Jan. Spalničky – aktuální situace v České republice a možnosti prevence. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-202202-0007_spalnicky_-_aktualni_situace_v_ceske_republice_a_moznosti_prevence.php.

MANĎÁKOVÁ, Zdenka; MARTINKOVÁ, Irena; PETROUŠOVÁ, Lenka; LEXOVÁ, Pavla; LIMBERKOVÁ, Radomíra et al. Spalničky – aktuální epidemiologická situace a klinické zkušenosti. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/med.2017.045

MIHÁL, Vladimír; KUČOVÁ, Pavla; VAŠÍŘOVÁ, Veronika; TELEKY, Marek a MICHÁLKOVÁ, Kamila. Neobvyklý nárůst invazivních pyogenních streptokoků u dětí. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/ped.2023.084.

POLÁČKOVÁ, Zora. Stručný přehled virových exantémů. Dostupné také z: https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2011/04/05.pdf.

SEDLÁČEK, Dalibor a ŠTRUNCOVÁ, Věra. Virové exantémy dětského věku. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf.

WESSELS, Michael R.. Streptococcus pyogenes Pharyngitis and Scarlet Fever, In: Streptococcus pyogenes: Basic Biology to Clinical Manifestations, Oklahoma: University of Oklahoma Health Science Center 2022

PharmDr. Růžena Melicharová, Mgr. Mirka Kdolská

The post Dětské nemoci – první, druhá, třetí… 1. část appeared first on Lékárnice maminky.