V minulém článku jsme se podrobněji podívali na spalničky, spálu a zarděnky. Dnes si něco povíme o páté, šesté a sedmé nemoci, které opět spojuje – no ano, vyrážka. I když pokaždé trochu jiná.
Pátá dětská nemoc – Infekční erytém (Erythema infectiosum)
Charakteristika onemocnění
Parvovirus B 19 je původcem infekčního erytému. Přenáší se vzdušnou cestou, přičemž nejnakažlivější je člověk před vznikem klinických příznaků. Onemocnění propuká zhruba po 5 až 18 dnech od rizikového kontaktu. Nejčastěji postihuje děti ve školním věku, obvykle sezónně na jaře nebo na podzim. Virus proniká do kostní dřeně, kde způsobuje přechodný útlum vyzrávání červených krvinek (nemusí se projevit). Následně se šíří do kůže nebo kloubů. Infekce může probíhat i bezpříznakově. V opačném případě dochází k výsevu vyrážky v obličeji, zejména na nose a tvářích. Okolí úst zůstává bledé. Získává tak typický motýlovitý vzhled. Někdy se můžeme setkat i s popisem „zfackovaná tvář“. Později se objevuje vyrážka na končetinách ve formě červeno-fialových skvrn. Během několika dnů až týdnů postupně od středu bledne. U některých nemocných se může znovu objevit nebo zvýraznit po slunění, teplé koupeli či fyzické námaze.
Onemocnění mohou doprovázet bolesti kloubů. U části nemocných nedochází k výsevu vyrážky a nemoc se projevuje jako „flu-like“ syndrom, tedy příznaky podobnými chřipce – únavou, bolestí svalů a kloubů, zvýšenou teplotou až horečkou.
Komplikace
Komplikace nejsou časté. Někdy se může projevit zánět kloubů (artritida) přetrvávající několik týdnů. Těžší průběh a komplikace můžeme očekávat u dětí s chronickou hemolytickou anémií a u dětí s oslabenou imunitou.
Rizika prodělání nemoci v těhotenství
Nákaza s sebou nese významné riziko pro gravidní ženy. Může vést k útlumu krvetvorby plodu až k jeho úmrtí. Onemocnění představuje největší hrozbu během druhého trimestru.
Léčba
Většinou se jedná o nekomplikované onemocnění, které samo odezní. V případě horečky či bolestí kloubů je vhodné je tlumit analgetiky/antipyretiky, jako je například ibuprofen. Pokud se projeví svědění, je vhodné použít antihistaminika. Kůži se doporučuje chránit vhodným krémem s ochranným faktorem.
Šestá dětská nemoc – roseola infantum/exanthema subitum
Charakteristika onemocnění
Šestá nemoc je virové onemocnění způsobené herpesvirem HHV-6 (popř. HHV-7). Nejčastěji postihuje kojence a batolata ve věku od 6 do 36 měsíců. Po inkubační době trvající 6–15 dnů náhle nastupuje horečka, která může dosáhnout až 40 °C, často bez dalších příznaků. V některých případech se může projevit zánět hltanu, zvětšení uzlin a příznaky doprovázející vysokou teplotu, tedy například neklid a únavu. Dítě však kromě teploty bývá v dobré kondici, netrpí nechutenstvím. Po 3 až 4 dnech horečka ustupuje. Tento průběh nemoci vedl k jejímu označení jako „třídenní horečka“. Rychlý pokles teploty je provázen výsevem růžové, skvrnité vyrážky. Ta zpravidla vynechává obličej, objevuje se zejména na trupu. Vyrážka se rychle ztrácí – již během několika hodin až dvou dnů. V některých případech však může onemocnění proběhnout zcela bez vyrážky.
U malého počtu pacientu, zejména u dospělých, se může onemocnění projevit jako infekční mononukleóza.
Komplikace
Febrilní křeče mohou být komplikací v důsledku vysokých horeček.
Léčba
Léčba šesté nemoci spočívá především ve snižování horečky pomocí vhodných antipyretik. U osob s oslabenou imunitou mohou být nasazena antivirotika.
Sedmá dětská nemoc – syndrom ruka-noha-ústa
Charakteristika onemocnění
Syndrom ruka-noha-ústa se někdy řadí k dětským nemocem jako sedmá dětská nemoc. Postihuje především děti do pěti let a nejvíce se šíří v létě. Původců je několik, jedná nejčastěji o Enterovirus 71 nebo Coxsackieviry. Onemocnění se šíří kapénkami nebo orofekálně – to znamená ze stolice do úst například při špatném mytí rukou a nedostatečné hygieně. K přenosu může dojít i nepřímo skrze kontaminované předměty. Nejvíce je nemocný nakažlivý v akutní fázi, dokud neodezní vyrážka. Avšak stolice může být infekční ještě měsíc po prodělané infekci.
Inkubační doba trvá 3 až 6 dnů. Jako první většinou pozorujeme některé z nespecifických příznaků, například bolest v krku a teplotu, nechutenství, bolest břicha nebo nevolnost. Po několika dnech se objevují projevy v dutině ústní připomínající afty. Můžeme je nalézt na jazyku, dásních i vnitřní sliznici tváří. Často velmi bolí a dítě kvůli nim odmítá jíst a pít. Na ploskách nohou, dlaních i hřbetech rukou a na stranách prstů nalézáme červené flíčky a puchýřky. Později můžeme vidět i našedlé flíčky. U malých dětí mohou být zasaženy i oblasti hýždí, paží a třísel.
Projevy se obvykle během týdne zhojí a nezanechávají jizvy.
Komplikace
Onemocnění mívá těžší průběh u malých dětí. Vzácně se mohou vyskytnou komplikace postihující centrální nervovou soustavu (např. encefalitida).
Rizika prodělání nemoci v těhotenství
Infekce v prvním trimestru těhotenství může vést ke spontánnímu potratu.
Léčba
Obvykle je léčba pouze symptomatická. Zaměřujeme se na léčbu bolestivých příznaků. K mírnění aftózních projevů je možné použít lokální přípravky s dezinfekčními (antiseptickými) složkami nebo i lokálními anestetiky dle věku pacienta. V případě velkých bolestí nebo potíží s příjmem potravy lze podat i celkové léky proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen). Proti svědění pomáhá podání celkových antihistaminik (dimetinden).
Zdroje
ZHU, Peiyu; JI, Wangquan; LI, Dong; LI, Zijie; CHEN, Yu et al. Current status of hand-foot-and-mouth disease. Online. Journal of Biomedical Science. 2023, roč. 30, č. 1. ISSN 1423-0127. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s12929-023-00908-4
PIPPIN, Micah a LAWS, Gloria. A Classic Presentation of Roseola Infantum. Online. Cureus. ISSN 2168-8184. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/cureus.52504.
POLÁČKOVÁ, Zora. Stručný přehled virových exantémů. Dostupné také z: https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2011/04/05.pdf.
RESL, Kilián a RESLOVÁ, Marie. Dětský syndrom ruka-noha-ústa. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/04/11.pdf.
SEDLÁČEK, Dalibor a ŠTRUNCOVÁ, Věra. Virové exantémy dětského věku. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2008/06/03.pdf.
ÖLSTER‐HOLST, Regina a KRETH, Hans Wolfgang. Viral exanthems in childhood – infectious (direct) exanthems. Part 1: Classic exanthems. Online. JDDG: Journal der Deutschen Dermatologischen Gesellschaft. 2009, roč. 7, č. 4, s. 309-316. ISSN 1610-0379.
BIESBROECK, Lauren a SIDBURY, Robert. Viral exanthems: an update. Online. Dermatologic Therapy. 2013, roč. 26, č. 6, s. 433-438. ISSN 13960296. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/dth.12107
BOŠTÍKOVÁ, Vanda; SALAVEC, Miloslav; SMETANA, Jan; CHLÍBEK, Roman; KAISLEROVÁ, Lenka et al. Herpetické infekce s důrazem na jejich projevy u dětí. Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/01/02.pdf.
KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Dostupné také z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/09.pdf.
Obr.1 a obr.2- depositphoto
PharmDr. Růžena Melicharová, Mgr. Mirka Kdolská