Důležité informace hned na začátek

Vitamín C je pro člověka nepostradatelná látka, která ovlivňuje vývoj a zdravotní stav organismu od prenatální fáze, po celé dětství, dospívání i během dospělého života.

Brání vzniku vývojových vad, je nezbytný zejména pro funkci imunity, nervový a kardiovaskulární systém a antioxidační ochranu organismu.

Kyselina askorbová se účastní syntézy kolagenu, čímž stabilizuje epiteliální bariéry, které tvoří jednu ze složek imunitního systému. Nachází se ve vysoké koncentraci v leukocytech a během infekce dochází k její zvýšené spotřebě. Zvýšená potřeba vzniká také při stresu, nadměrné fyzické aktivitě nebo hojení ran.

Je kofaktorem řady enzymů katalyzujících biosyntézu nepostradatelných látek, působí protizánětlivě.

Deficit vitaminu C má proto výrazně negativní důsledky. Výskyt tohoto deficitu je překvapivě častý i v rozvinutých zemích. Onemocnění spojená s oxidativním stresem dále tento deficit zvyšují.

Studie ukázaly, že snížená hladina vitamínu C je spojena i se zvýšenou produkcí histaminu. Suplementace vitaminu C v řádu gramů snížila u alergiků hladinu histaminu. U pacientů s bronchiálním astmatem snižuje bronchiální hyperreaktivitu, snižuje frekvenci záchvatů a zlepšuje průchodnost dýchacích cest.  Vitamín C tedy díky svému antioxidativnímu a protizánětlivému působení může přispět ke snížení projevů alergických onemocnění.

Jeho dostatečná hladina je proto důležitá pro prevenci mnoha chronických zánětlivých onemocnění.

Kromě toho hraje vitamín C významnou úlohu i v metabolismu železa – ovlivňuje jeho resorpci ze střeva a mobilizaci. Významně tím tak ovlivňuje přenos kyslíku v organismu.

Další účinky vitamínu C: blokuje tvorbu kancerogenních aminů a snižuje tím riziko onkologických onemocnění zažívacího traktu, snižuje riziko kancerogenního působení infekce Helicobacter pylori. Působí antiaterogenně, snižuje adhezi trombocytů na cévní endotel a zvyšuje hladinu HDL cholesterolu, snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snižuje riziko vzniku katarakty (šedý zákal – onemocnění oka, přesněji čočky).

Účinky vitamínu C podporuje a rozšiřuje kombinace s extraktem ze šípku.

Výhodná pro dětský i dospělý věk je lipozomální forma přípravku, která umožňuje (oproti běžným perorálním přípravkům) podstatně dokonalejší vstřebávání a dosažení dostatečně vysoké systémové dostupnosti kyseliny askorbové.

Náš organismus si nevytváří vyšší dlouhodobé zásoby vitamínu C.

Proto je třeba jeho pravidelný přísun. Člověku (stejně jako i dalším primátům) chybí enzym L -gulonolaktonoxidáza, bez kterého nemůže proběhnout tvorba vitaminu C z glukózy. Proto musíme vitamín C přijímat v potravě nebo při jeho zvýšené spotřebě nebo nedostatku jej užívat jako doplněk stravy. V našem organizmu má nezastupitelné místo a podílí se na řadě důležitých metabolických reakcí.

Vitamin C má tedy v organismu mnoho vitálně důležitých rolí.

Co může napáchat deficit vitamínu C?

Deficit vitamínu C ohrožuje zásadně zdraví člověka.

Fyziologická potřeba vitamínu C se mění věkem, od 50 mg/den u novorozenců po 100 mg/den v dospívání a dospělosti.

Jeho potřeba se zvyšuje při řadě stavů, například při fyzické a psychické námaze, při infekčních a zánětlivých onemocněních, při chorobách spojených s oxidativním stresem, v rekonvalescenci, při hojení ran a jiných stavech.

Deficit vitamínu C má za následek oslabení imunity a zvýšený sklon k infekcím. Navíc samotná infekční onemocnění zvyšují nároky organismu na přísun vitaminu C. Proto je třeba dodat u pacientů v průběhu léčby infekčních onemocnění vyšší dávku vitaminu C oproti běžným profylaktickým dávkám…

Těžký dlouhodobý deficit vitamínu C se projevuje jako kurděje (scorbut).

Jedná se o fatální onemocnění, charakterizované postižením kolagenových struktur, poruchou imunity a náchylností k závažným infekčním onemocněním. Postupně dochází ke ztrátě pružnosti cév, dochází ke krvácení do kůže, sliznic a kloubů. Kojenci a malé děti neprospívají, objevuje se neklid, anémie, porucha osifikace (přeměna chrupavky či vaziva na kost) a stav označovaný jako hemoragická rachitida. Na skorbut v minulosti navazovaly obvykle infekční epidemie.

Jak zjistím, jestli mé dítě netrpí deficitem vitamínu C?

Pro orientační zjištění deficitu je k dispozici dostupná a pohodlná metoda orientačního stanovení deficitu pomocí vyšetření koncentrace vitamínu C v moči.

Na trhu jsou dostupné indikátorové proužky, umožňující orientační stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči na principu reakce chelatačního činidla s kovovým iontem a barevným indikátorem, který reaguje úměrně hladině vitamínu C změnou barevného odstínu. Tato změna se porovná s barevnou stupnicí s uvedenými hodnotami koncentrací vitamínu C. Zjištěná koncentrace podává orientační informaci o případném deficitu či saturaci kyseliny askorbové v organismu.

Nejvhodnějším zdrojem vitamínu C stále zůstává pestrá strava bohatá na zeleninu a ovoce, ale jak ukazují studie, příjem vitamínu C z potravy je u velké části dětské populace nedostatečný. Přibližně 20 % populace v Evropě nepřijímá dostatečné množství vitamínu C.

Jaké jsou preventivní denní dávky vitamínu C pro dětský a dorostový věk?

V ČR se doporučují tyto preventivní denní dávky pro dětský a dorostový věk (v rámci prevence deficitu):

0–4 měsíce: 50 mg,

4–12 měsíců: 55 mg,

1–4 roky: 60 mg,

4–7 roků: 70 mg,

7–10 roků: 80 mg,

10–13 roků: 90 mg,

od 13 let 100 mg.

Denní dávka 100 mg se doporučuje v rámci prevence i v dospělosti.

U gravidních žen 110 mg, u kojících žen 150 mg.

Pro novorozence a částečně i mladší batolata je optimálním zdrojem askorbátu mateřské mléko. Jeho obsah v mléku se odvíjí od příjmu vitamínu C matkou, avšak s délkou kojení obsah vitamínu C postupně klesá.

V následné dětské výživě, obvykle podávané od 6 měsíce života, je pro zdravé dítě optimálním zdrojem vitamínu C smíšená strava s dostatečnou konzumací čerstvého ovoce a zeleniny.  V jakých potravinách se vitamín C vyskytuje si popíšeme níže.

Kdy je potřeba užívat vyšší dávky vitamínu C?

V průběhu adolescence, při zvýšené fyzické a psychické zátěži, během infekčních onemocněních, při anémii, neprospívání, nechutenství, při hojení ran a obecně u onemocnění spojených s oxidativním stresem.

Také u aktivních i pasivních kuřáků.

Dále při užívání některých léčiv, například salicylátů, kortikoidů, perorálních kontraceptiv se denní potřeba zvyšuje až o 100 %.

Kupujete si často na posílení imunity v lékárnách právě vitamín C? Zdá se, že právě vitamín C je nejpřeceňovanějším bojovníkem proti běžným nemocem jako je nachlazení.

Jak je to s ním ale doopravdy? Má smysl jej doplňovat?

Preventivní podávání vitamínu C s cílem snížení počtu a zmírnění příznaků nachlazení je stále předmětem mnoha studií.

Výraznější vliv na počet a délku onemocnění byl prokázán jen u sportovců či osob se zvýšenou fyzickou námahou, kdy došlo k redukci epizod nachlazení.

Přestože je tedy vitamín C důležitý pro mnoho procesů v těle, při boji s častými běžnými onemocněními nám příliš velkou službu neudělá. Preventivní podávání vysokých dávek vitamínu C se tak jeví jako neopodstatněné.

Suplementace vitamínu C běžnými perorálními formami je velmi obtížná, jelikož vyšší perorálně podané dávky se vzhledem k omezené kapacitě střevních transportérů (rozebereme níže v textu článku) nevstřebávají ideálně do krevní plazmy a jsou vyloučeny stolicí z organismu.

V jakých přírodních zdrojích najdeme nejvíce céčka?

Bohatými zdroji jsou např. šípky, rakytník, citrusy, rybíz nebo také brambory, červené papriky i listová zelenina či kysané zelí, které obsahují mnoho dalších prospěšných látek.

Teď na jaře obsahují hodně vitamínu C i divoce rostoucí byliny, třeba bršlice, kopřiva, ptačinec či medvědí česnek.

Záleží však také na kuchyňské přípravě, protože vitamín C reaguje citlivě na vzduch, teplo a vlhkost. Proto se varem, skladováním (hlavně za přístupu světla), zpracováním (krájením, strouháním) jeho obsah výrazně snižuje.

Vitamín C je na trhu nabízen v řadě různých kombinací i s dalšími složkami. Pokud se rozhodneme jej užívat, jaký přípravek s vitamínem C si vybrat?

Za racionální lze považovat například přípravek obsahující kombinaci lipozomální formy vitamínu C s extraktem ze šípku.

Lipozomální forma vitamínu C umožňuje dosažení podstatně vyšší biologické dostupnosti pro tkáně, než je tomu u klasických forem tablet.

Extrakt ze šípku (Rosa canina) vedle kyseliny askorbové (jejímž je nejvydatnějším přírodním zdrojem) obsahuje řadu účinných látek. Důležitý je obsah flavonoidů, které brání oxidaci vitamínu C, udržují jej tak v aktivní formě a zvyšují tím jeho stabilitu. Mezi další obsahové látky extraktu z šípků patří: vitamíny A, E, K, vitamíny skupiny B. Ale také minerály: vápník, železo, hořčík, fosfor a další. O šípcích jsme psaly již ve dřívějším článku o podzimních plodech: https://lekarnice-maminky.cz/lecive-podzimni-plody-2-cast/

Lipozomální forma vitamínu C

Se vyznačuje podstatně dokonalejším vstřebáváním podané dávky vitamínu C.

Co je to ten lipozom? A proč je lepší si pořídit vitamín C v lipozomální formě?

V lipozomu je vitamín C obalen vrstvou přírodních fosfolipidů, tedy molekul, z nichž jsou tvořeny i buněčné membrány lidského organismu. Proto je lipozomální obal vnímán střevní buňkou našeho organismu jako tělu vlastní a jeho vstřebávání do krve není omezováno střevními transportéry, které limitují vstřebávání běžných perorálních forem, včetně forem s postupným uvolňováním.

Lipozomální vitamín C se absorbuje dvojí cestou: je vychytáván Peyerovými pláty střevní stěny (prostřednictvím epiteliálních M -buněk, které jsou součástí slizničního imunitního systému) a také prostřednictvím enterocytů (střevních buněk), odkud je transportován lymfatickým systémem.

Lipozomální forma tak zajišťuje vyšší biologickou dostupnost vitamínu C pro antioxidační kapacitu, imunitní, nervový systém…

A jak je to s užíváním vysokých dávek vitamínu C? Může vést až k rizikům urolitiázy (to je stav, kdy se v orgánech vylučovací soustavy utvářejí ledvinové kameny)?

Při podání vysokých dávek běžných perorálních forem vitamínu C zůstává nevstřebaná kyselina askorbová ve střevě, v jehož zásaditém prostředí se může měnit na oxalát, jenž po svém vstřebání zvyšuje riziko vzniku hyperoxalurie (zvýšené vylučování oxalátů močí).

Pozor si tedy dejme na perorální přípravky s vysokým obsahem vitamínu C.

Na trhu jsou volně prodejné různé kombinované přípravky s obsahem vitaminu C a jako rizikové musíme na základě uvedených poznatků považovat různé „formule“ pro sportovce a upozornit na předávkování tímto typem přípravků, které obsahuji přes 1 100 gramů vitamínu C v kapsli.

Perorální podávání obyčejného vitamínu C ve vysokých dávkách je tedy rizikovější, než je tomu v případě lipozomální a intravenózní aplikace, při kterých je obcházeno zásadité prostředí střeva.

A co intravenózní infuze vitamínu C ?

Studie dokazují, že podávání intravenózních infuzí, které obsahují velmi vysoké dávky vitamínu C jsou pacienty velmi dobře snášeny, zvýšené riziko vzniku urolitiázy se u nich neprojevilo. 

Například u onkologických onemocnění svým antioxidačním, ochranným působením na zdravé tkáně vede zvýšení koncentrace vitamínu C v séru k významné redukci toxicity protinádorové terapie a ke zvýšení kvality života pacientů.

Zdroje:

Peřinová M. Volně prodejné přípravky podporující imunitu. Praktické lékárenství. 216, 12(5), 194-197. Dostupné také z: https://www.solen.cz/pdfs/lek/2016/05/09.pdf

Romášková K. Jak posílit dětskou imunitu a zároveň získat víc životní energie. Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/jak-posilit-detskou-imunitu-a-zaroven-ziskat-vic-zivotni-energie/

Voříšková Š. Letem světem – co dát na imunitu (nejen) dětem. Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/letem-svetem-co-dat-na-imunitu-nejen-detem/

Romášková K. Roztržený pytel s přípravky proti COVID-19. Co zabírá a čemu se vyhnout? Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/covid-19-co-zabira-a-cemu-se-vyhnout/

Kopřiva F. Frühauf P. Hruškovič B. a kolektiv. Význam vitaminu C pro dětský organismus. Pediatrie pro praxi. 20(6), 339-346. Dostupné také z: https://www.solen.cz/artkey/ped-201906-0007_vyznam_vitaminu_c_pro_detsky_organismus.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dfarmakoterapie%252520v%252520t%2525C4%252520%2525C2%252520%26sfrom%3D300%26spage%3D30

Boženský J. Kopřiva F. Kotlářová L. Vitamin C, antiinfekční imunita a problematika snížených hladin u dětí. Pediatrie pro praxi. 22(2),98-104. Dostupné také z: www.solen.cz/artkey/ped-202102-0004_vitamin_c_antiinfekcni_imunita_a_problematika_snizenych_hladin_u_deti.php

Obrázky staženy z pixabay.com

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jak je to doopravdy s vitamínem C? Mýty a pravdy okolo něj. appeared first on Lékárnice maminky.