Pojďme se s lékárnicí maminkou Pavlínou podívat na další léčivé plody, které si můžeme nasbírat v podzimním období.
Šípky
V říjnu nastává ten správný čas na sběr šípků.
Sbíráme je až jsou plody zbarvené do sytě červené barvy.
Co jste o šípcích možná nevěděli?
Ze studií vyplývá, že drcené plody šípků včetně semínek vykazují téměř srovnatelný účinek proti bolesti a zánětu jako účinná látka ibuprofen.
Účinně tedy pomáhají při revmatu a osteoartritidě.
Ze semínek šípků izolovaný tilirosid, příznivě ovlivňuje metabolismus tuků.
Účinné látky z šípků chrání sliznici žaludku před vředy.
O tom, že obsahuje velké množství vitamínu C všichni víme.
Ale jak to s tím vitamínem C vlastně v šípcích je?
Díky obsahu dalších antioxidantů v šípcích je vitamín C tepelně stabilnější (doporučená teplota sušení je cca 43 stupňů) a přečká i delší skladování.
Také je lépe vstřebatelný, tím, že se postupně uvolňuje se ho do organismu vstřebává více.
Šípky obsahují také další vitamíny – skupiny B, K a minerály jako železo, vápník, hořčík, draslík…
Šípky můžeme usušit klidně celé. Na přípravu nálevu je pak podrtit a macerovat ideálně přes noc, nezapomeňte ho pak pečlivě přecedit, aby se odstranili jeho dráždivé chloupky. Vychutnejte si tento výborný čajík.
Také můžeme celé plody nadrtit a získat tak prášek.
Jeřabiny
Když se začnou červenat jeřabiny přichází podzim v plné parádě.
Keř s názvem jeřáb ptačí odkazuje na skutečnost, že ptáci, zejména kosi a drozdi, mají velmi rádi plody této rostliny.
Plody jsou jedlé i pro člověka a jsou zdrojem nutričně i farmakologicky významných látek.
Plody jeřabiny mají značné množství vitamínů například – vitamín A a vitamín C. Slupka obsahuje lykopen, dále pektiny, antokyany a flavonoidy.
K podpůrným účinkům na lidský organismus je nejúčinnější tinktura připravená z květů a pupenů.
Jeřáb ptačí je tradičně používán v lidovém léčitelství k léčbě různých nemocí.
Díky obsahu vitamínu C, jsou jeřabiny předurčeny k léčení nachlazení.
Mají příznivý efekt na cévy.
Působí mírně močopudně.
Zmírňují bolesti kloubů.
Normalizují funkci trávicího traktu.
Nadměrná konzumace čerstvých plodů může vyvolat projímavé účinky, po usušení či zavaření se tyto účinky ztrácí.
Plody můžeme usušit nebo zavařit.
Jeřáb oskeruše
Někdy uváděný jako oskoruše, nářečně oskoruša, je opadavý, listnatý ovocný strom.
Jeho plody je možné po uležení konzumovat bez jakékoliv další úpravy (jsou chuťově výborné), je možné z nich dělat kompoty, marmelády či je usušit.
Po umletí sušených oskeruší je možné prášek používat k ochucování jídel (má příchuť skořice).
Dále se používá ke konzervování jablečného moštu či jiných ovocných šťáv.
Další možností je výroba likérů či velmi kvalitní pálenky.
Plody mají i léčivé účinky: používají se při střevních potížích (sušené ovoce se používá na zastavení průjmu, zatímco syrové má projímavé účinky), na revma a při horečce a nachlazení.
Jablka
Jsou nejoblíbenějším ovocem Čechů a ročně jich zkonzumujeme okolo 25kg na osobu.
Jablíčka obsahují: vlákninu, antioxidanty, minerální látky (např. hořčík, fosfor, vápník, mangan), vitamíny (např. vitamin C).
Jablko je tedy zdravá, nízkokalorická a přitom lahodná svačinka.
Máte rádi jablka? A a v jaké formě je nejraději konzumujete?
Kdoule
Plody stromu či keře kdouloně obecné jsou kulovité až podlouhlé malvice žluté barvy podobné jablkům, avšak velmi tvrdé, příjemně aromatické.
Zasyrova jsou nepoživatelné. Voní po citrusech.
Kdoule, stejně jako jablka, patří mezi nízkokalorické ovoce, neboť více než 80 % hmotnosti tvoří voda.
Vysoký obsah vlákniny působí příznivě na trávení.
Kdoule obsahují cenné minerály – zejména železo, zinek, draslík, vápník a další.
Navíc mají kdoule vysoký obsah vitamínu C.
Díky vysokému obsahu pektinu má kdoule želírovací vlastnosti, které lze s výhodou využít v kuchyni.
Plody jsou zpracovávány na džemy, marmelády a želé a kompoty.
Hloh obecný – plody hložinky
Tento krásný trnitý keřík se světlými kvítky a rudými plody mírně připomínajícími šípky poskytoval dříve našim babičkám a jejich rodinám ochranu od všeho zlého.
Babičky také hlohovými kvítky zdobily své dcery a vnučky v den jejich svatby, a to navzdory specifickému pachu květů.
V dobách nouze si zase pražily hložinky, plody hlohu, a vařily z nich náhražku kávy.
Právě teď v říjnu si můžeme nasbírat jeho krásné červené plody malvice – hložinky.
Plody můžeme usušit, připravit tinkturu, odvar či sirup, víno nebo pojídat čerstvé, chutnají trošku nakysle a hořce.
Účinnější než plody jsou však jarní bílé květy hlohu.
Účinné látky hlohu podporují činnost srdce a stabilizují krevní tlak, hodí se jak na úpravu tlaku nižšího tak vyššího.
Normalizují bušení srdce a arytmie. Rozšiřují věnčité tepny a zlepšují průtok krve.
Blahodárně působí při angině pectoris.
Hloh se hodí také pro ty, kteří nemohou večer usnout, má zklidňující účinky i na nervovou soustavu.
V lékárně můžeme zakoupit jak rostlinné léčivé přípravky například léčivé čaje, tak celou řadu doplňků stravy s hlohem.
Ořechy
Dalšími plody, které na podzim můžeme sbírat jsou ořechy, ať už lískové nebo vlašské, o nich se ale v tomto článku informace nedozvíte, zatím je přenechám veverkám.
Odkazy:
Jirásek, Václav. Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
Alexander, McLaughlin, Ostrov, a kol. Léčíme se s přírodou, Výběr Reader´s Digest. Vydání první. Praha: Gaia Books Ltd., 2001. ISBN 80-86196-36-4.
Dugasová, Aurélia. Dugas , Dionýz. Babiččiny bylinky, průvodce našimi léčivými rostlinami. Vydání první. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN80-7181-696-5.
JANČA, Jiří, ZENTRICH, Antonín Josef. Herbář léčivých rostlin 2. Praha: Eminent, 1995. ISBN: 80-85876-04-3.
Karolína Romášková Plody a bobule pozdního léta https://kpramenizdravi.cz/…ta/
Pavlína Bernatík Drottnerová Bylinky, na které jsme natrefili při letních procházkách- 1.část https://lekarnice-maminky.cz/…st/
Veronika Halusková https://www.brainmarket.cz/…wcB
Radka Malečková Rakytník řešetlákový – vitamínová bomba https://www.lekarna.cz/…1Kh
https://www.toxicology.cz/…552
https://www.nzip.cz/clanek/1054-kdoule
PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová