V tomto článku se zaměříme na tři osvědčené pomocníky: šalvěj, mátu a hřebíček. Tato koření pomáhají při zánětech dásní bolesti zubů. Podíváme se na bezpečné využití u dětí, v těhotenství i během kojení. 

Hřebíček 

a) Botanický popis a původ

Hřebíček je sušené poupě stromu hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum), stálezeleného stromu z čeledi myrtovitých (Myrtaceae), pocházejícího z Indonésie. 

Hřebíček má výrazné aroma a ostrou chuť, jeho typická vůně je dána vysokým obsahem eugenolu, což je hlavní účinná látka obsažená v silicích. Dále obsahuje třísloviny, flavonoidy a další aromatické sloučeniny. 

b) Terapeutické účinky

Hřebíček je známý především pro své antiseptické, analgetické a protizánětlivé účinky. Tradičně se používá zejména v oblasti dutiny ústní a trávicího traktu: 

Lokální analgetikum: mírní bolest, zejména zubní bolest (např. přiložením rozdrceného hřebíčku nebo kapkou oleje). 

Antimikrobiální účinek: působí proti bakteriím, virům i plísním. 

Proti nadýmání a bolestem břicha: podporuje trávení, snižuje plynatost. 

Antioxidační účinek: eugenol je velmi silný antioxidant. 

Přírodní repelent a antiseptikum, zevně působí proti hmyzu a infekci drobných ran. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

U dětí je hřebíček potřeba používat velmi opatrně, především kvůli vysokému obsahu eugenolu, který může být ve vyšších dávkách toxický pro játra a dráždivý pro sliznice. 

Doporučení: 

Do 3 let: vnitřní užívání se nedoporučuje, zejména olej nebo vyšší dávky. 

Od 3 let: možné použití v malém množství jako součást čaje (např. 1 kousek hřebíčku na celou konvici), nebo v koření. 

Od 6 let: možnost použití při bolestech zubů, např. odvar ke kloktání, nebo velmi slabá tinktura (lokálně, krátkodobě). 

Upozornění: 

Éterický olej z hřebíčku není vhodný pro malé děti (zejména do 6 let), může dráždit sliznice, způsobit zvracení, ospalost nebo křeče. 

Vysoké dávky eugenolu poškozovat játra týká se hlavně doplňků nebo olejů. Eugenol není oficiálně zařazen mezi prokázané karcinogeny. Je ale klasifikován jako látka, která ve vysokých dávkách může být potenciálně riziková 

U citlivých dětí může vyvolat alergii nebo podráždění v ústech. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: běžné množství v jídle nebo čaji je považováno za bezpečné. 

Vyšší dávky (např. silice, tinktury) nejsou vhodné, eugenol může potenciálně způsobovat stahy dělohy 

Kojení: v malém množství (v jídle nebo čaji) nevadí. 

Éterický olej se při kojení nedoporučuje, může přecházet do mateřského mléka. 

e) Zajímavosti

V minulosti byl hřebíček jedním z nejcennějších koření. v Evropě sloužil i jako platidlo. 

V aromaterapii se olej z hřebíčku používá při nachlazení, bolestech svalů a zánětech dutiny ústní. 

Je běžnou součástí perníkového koření, svařeného vína i domácích dezinfekčních směsí. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/caryophylli-flos 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25182278/ 

Máta 

a) Botanický popis a původ

Máta (Mentha) je rod aromatických trvalek z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), s desítkami různých druhů a kříženců. Nejznámější a nejčastěji používaná je máta peprná (Mentha × piperita) – vzniklá křížením máty vodní a klasnaté. 

Máta je rozšířená téměř po celém světě. Vyznačuje se typickou osvěžující mentolovou vůní a chladivou chutí, která je dána obsahem mentolu, hlavní složky éterického oleje. Používají se především listy – čerstvé i sušené. 

b) Terapeutické účinky

Máta je tradičně používaná pro své trávicí, protikřečové a mírně anestetické účinky. Je velmi oblíbená v domácí i lékárenské fytoterapii. 

Podpora trávení: Stimuluje žlučové cesty, pomáhá při pocitu plnosti, nadýmání, nechutenství. 

Protikřečový účinek: Uvolňuje hladké svalstvo trávicího traktu, ideální při bolestech břicha nebo střevních kolikách. 

Chladivý efekt (mentol): Působí lokálně znecitlivujícím dojmem, ulevuje při bolesti v krku, svalových napětích nebo drobných podrážděních. 

Podpora dýchacích cest: Působí jako jemné dekongestivum (uvolňuje nos), vhodná při nachlazení, rýmě nebo kašli. 

Mírné sedativní účinky: Pomáhá při podráždění, úzkosti, nervozitě a problémech se spánkem. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Máta je velmi oblíbená i u dětí – zejména jako čaj nebo přísada do jídla. Přesto vyžaduje zvýšenou opatrnost u kojenců a batolat kvůli obsahu mentolu. 

Doporučení a dávkování: 

Do 1 roku věku: Není doporučována, mentol může vyvolat dechové obtíže. 

1–3 roky: S opatrností, v nízké koncentraci (např. 1/4–1/2 lžičky sušené máty na 150 ml vody). 

Od 3 let: Bezpečnější použití, čaj, sirupy, mátová voda nebo jako koření do pokrmů. 

Forma podání: 

Mátový čaj: při bolestech břicha, nevolnosti, nadýmání. 

Inhalace (např. s mátou nebo mentolem): uvolnění nosních cest (jen od 3 let). 

Jídlo a nápoje: mátu lze přidávat do ovocných salátů, smoothie, jogurtů nebo dezertů. 

Upozornění: 

Mentol ve vyšších dávkách může způsobit podráždění dýchacích cest nebo bradykardii (pomalý srdeční rytmus). 

Éterické oleje z máty nejsou vhodné pro děti do 3 let – riziko dechových potíží nebo alergických reakcí. 

Při přecitlivělosti může způsobit pálení žáhy. 

Pozor by si měli dát také pacienti trpící na problémy se žlučníkem.  

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství: 

Mírné užívání mátového čaje (např. proti nevolnosti nebo nadýmání) je obecně bezpečné. 

Vysoké dávky mentolu nebo koncentrované éterické oleje nejsou doporučovány, mohou ovlivnit svalovinu dělohy a způsobit podráždění žaludku. 

Vyhnout se mátovým doplňkům stravy, pokud nejsou výslovně určeny pro těhotné. 

Při kojení: 

Máta může u některých žen snížit laktaci, mentol snižuje produkci mléka, z těchto důvodů je lepší se mátě vyhnout. 

e) Zajímavosti

Máta je oblíbená v kulinářství, nejen v dezertech, ale i v orientálních jídlech. 

V kosmetice se využívá pro osvěžující efekt, v zubních pastách, balzámech na rty, šamponech a masážních gelech. 

Máta je častou složkou v léčivých přípravcích pro dýchací cesty a zažívání, např. pastilky, kapky, náplasti. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/menthae-piperitae-folium 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32173933/ 

Šalvěj 

a) Botanický popis a původ

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je vytrvalý, aromatický polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), původem ze Středomoří. Její stříbřitě zelené listy mají výraznou vůni a lehce hořkou, kořenitou chuť. 

Používají se především listy – čerstvé nebo sušené. Hlavními účinnými látkami jsou silice (zejména thujon, cineol), třísloviny, hořčiny, flavonoidy a fenolové kyseliny. 

b) Terapeutické účinky

Šalvěj je známá svými antibakteriálními, antivirovými a protizánětlivými účinky. V tradiční medicíně se používá jak vnitřně, tak zevně: 

Pro záněty v ústech a krku: kloktání šalvějového odvaru při angíně, aftách nebo zánětu dásní. 

Proti pocení: stahuje póry 

Podpora trávení: pomáhá při nadýmání, bolestech břicha, nechutenství. 

Hormonální účinky: působí fytoestrogenně, může pomoci při menopauze (návaly, noční pocení). 

Zklidňující účinek: mírně sedativní, ulevuje při úzkosti a napětí. 

Dezinfekční a hojivé působení, využití při drobných poraněních, štípnutích, ekzémech. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Šalvěj je velmi účinná bylina, ale u malých dětí vyžaduje opatrnost, především kvůli obsahu thujonu, který může být ve vyšších dávkách neurotoxický. 

Doporučení: 

Do 3 let věku: nevhodná pro vnitřní užití 

3–6 let: pouze krátkodobě a v nízkých dávkách, ideálně ve směsi s jinými bylinami (např. při nachlazení). 

Od 6 let: lze užívat šalvějový čaj nebo kloktadlo, vždy v přiměřeném množství a po omezenou dobu (max. 7–10 dní). 

Forma podání: 

Kloktání při zánětu krku a dásní – i u dětí od 6 let (nepolykat). 

Inhalace při rýmě nebo zánětu dýchacích cest. 

Zevně: na drobné ranky, ekzémy nebo do koupelí. 

Upozornění: 

Dlouhodobé užívání nebo vysoké dávky nejsou vhodné pro děti. 

Éterický olej ze šalvěje je nevhodný u dětí do 12 let. 

U citlivých dětí může způsobit neklid, závratě nebo podráždění nervového systému. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: nedoporučuje se vnitřní užívání, šalvěj může stimulovat dělohu a obsahuje thujon, který má ve vysokých dávkách potenciální abortivní (potratový) efekt. 

Zevní použití (např. kloktání nebo obklady) může být při krátkodobém použití bezpečné. 

Kojení: nedoporučuje se vnitřní užívání. 

e) Zajímavosti

Šalvěj se používá také v kuchyni, především do tučnějších jídel (např. kachna, jehněčí, sýry), podporuje trávení tuků. 

Ve formě esenciálního oleje je součástí přírodní kosmetiky, zejména deodorantů a ústních vod. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000875/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29034191/ 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/salviae-officinalis-folium 

Závěr 

V tomto článku jsme si představili tři koření, která mohou přirozeně pomoci při péči o ústní dutinu, šalvěj, mátu a hřebíček. Ulevují při zánětech dásní a podporují svěží dech.  

Mezi další koření, která se dají v péči o ústa a zuby využít, patří například skořice, tymián nebo fenykl. Těmto kořením jsme se již věnovali. 

Příště se podíváme na koření vhodná pro zahřátí organismu a podporu prokrvení, konkrétně na kardamom, černý pepř a muškátový oříšek. 

The post Koření pro zdravé zuby a ústní dutinu appeared first on Lékárnice maminky.

Čistím zoubky říz a říz, ať jsou bílé jako sníh.

 Vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, horní a pak ještě dolní řadu.

Čistím zoubky říz a říz, ať má každý radost z nich.

Čištění zubů nepatří mezi největší záliby dětí. Příčina je jasná. Je to pramálo zábavné a navíc se neoblíbená činnost každý den opakuje. Podobně jako mytí rukou přitom patří pravidelná péče o zuby k základním hygienickým návykům. Aby se dobré návyky staly samozřejmostí a provázely naše děti po celý život, je potřeba jim děti učit už od batolecího věku. Nejlepší motivací pro děti je osobní příklad rodičů a starších sourozenců.

Čištění zubů je základním opatřením prevence zubního kazu. V tomto ohledu je důležité nejen odstraňování zubního plaku, ale také používání fluoridových přípravků, eliminace cukrů ve stravě, zabránění přenosu kariogenních (kaz vyvolávajících) mikroorganismů z matky na dítě a preventivní prohlídky u zubního lékaře.

Něco málo o zubním kazu

Zubní kaz je infekční onemocnění, kterému lze kvalitní péčí předcházet nebo jeho výskyt významně snížit.

Po narození je dutina ústní dítěte ihned osidlována velkým množstvím mikroorganismů, co do počtu, i co do druhu. Ty se zachycují na povrchu zubů, mezi zuby, na ploškách i v rýhách zubů a vytvářejí na zubech plak (povlak). U každého člověka se mikroflóra úst liší.

Zásadní roli ve vývoji zubního kazu hraje jedna z bakterií-Streptococcus mutans. Bylo prokázáno, že do úst dítěte se tato bakterie dostává především z úst matky. Ideálním médiem pro transport jsou sliny. Přenos je nejčastěji způsoben tím, že maminka olízne dudlík ve snaze jej očistit nebo ochutnává jídlo ze stejné lžičky, kterou pak krmí batole.

Pokud tedy rodiče (hlavně matky) nedbají o řádnou ústní hygienu nebo nemají dostatečně kvalitně ošetřený chrup, může dojít k přenosu Streptokoka (ale i jiných bakterií) a ke kolonizaci dětské pusinky. Čím dříve se tak stane, tím větší je riziko postižení zubů zubním kazem.

Je důležité o svá ústa a zuby dbát už před narozením děťátka – v době těhotenství, ale i před ním.

Pro časné dětské kazy se často používá pojem „medové zuby“. Jde o zubní kaz, který postihuje dočasné zuby u dětí do 6 let.

Zažité mýty a nepravdy

• „Ty zkažené zoubky zdědil po rodičích.“ Genetická predispozice hraje určitou roli v kvalitě a odolnosti zubů. Zubní kaz je ale infekční, nikoli genetické onemocnění.
• „Zkažené mléčné zuby nevadí a není potřeba je řešit, protože stejně vypadnou.“ Péče o dočasný chrup je stejně důležitá, jako péče o zuby stálé. Neošetřené časné zubní kazy na dočasném chrupu představují riziko pro zárodky stálých zubů. Pokud není zubní kaz ošetřen již v počátku, může dojít k zánětu zubu a zub se musí vytrhnout. U některých dětí dochází k rozsáhlému poškození mléčného chrupu. To s sebou přináší komplikace s příjmem potravy, obtíže při kousání, logopedické problémy, je narušen symetrický vývoj čelistí, dítě trpí bolestí.
• „Ty zoubky mu zničila antibiotika“. Pravda je taková, že antibiotika zuby nekazí. Mineralizace zubní skloviny dočasných zubů je dokončena ještě před prořezáním prvního zoubku, proto ji antibiotika podávaná po narození nemohou ovlivnit. Na vině jsou sirupy, ve kterých jsou tyto a jiné léky podávány (proti bolesti a teplotě, proti kašli apod.). Sirupy jsou koncentrované roztoky cukrů, proto by bylo ideální po každém podání dětem zuby vyčistit. To v praxi (hlavně v noci a v době nemoci) není možné. Je proto dobré dodržet některé zásady při podání sirupů, a tak snížit jejich negativní působení na zuby. Tato doporučení je možné dodržet i v noci.

1. Aplikátor léku by zvenku měl být čistý, neměl by na něm být sirup
2. Lék aplikujeme dítěti do pusinky až ve chvíli, kdy už je ústí aplikátoru „za zuby“
3. Po každém podání léku dáváme dítěti napít čisté vody, tím se zoubky alespoň opláchnou

To zvládneš sám…

Péče o zuby je dlouhou dobu zcela v rukou rodičů a za stav chrupu nesou právě oni plnou zodpovědnost. Malé dítě není schopné si zuby správně vyčistit, i kdyby se snažilo sebevíc. Nemá ještě dostatečně vyvinutou jemnou motoriku, aby zvládlo správnou techniku čištění. Samostatnosti se můžou děti učit od malička, ale rodič by měl práci vždy pečlivě dokončit. Až kolem desátého roku je dítě schopné zvládnou čištění zubů samostatně, ale i tady by měl být rodič rádcem a pomocníkem a také trochu kontrolorem správně vyčištěných zubů. Kontrolovat, jestli má dítě ráno a večer mokrý kartáček, opravdu nestačí! V období puberty je potřeba opět na některé děti dohlížet, hlavně co se týče pravidelnosti a pečlivosti.

Mezizubní kartáčky jsou doporučovány už v období, kdy vyrostou dočasné „čtyřky a pětky“ a vytvoří se těsný mezizubní prostor.  Asi od šesti let, kdy se prořežou stálé šestky, je mezizubní kartáček velmi důležitý a je podmínkou správné dentální hygieny. S nácvikem techniky čištění a s výběrem vhodných pomůcek by měla pomoci dentální hygienistka. I tady hrají rodiče nezastupitelnou roli a mezizubní hygiena je hlavně na nich.

Pomůcky pro péči o zuby

S pravidelnou péčí je potřeba začít už s prvním prořezávajícím se zoubkem. Tedy někdy kolem 6. měsíce. Zpočátku to nemusí být jednoduché, ale je nutné vytrvat a nenechat se odradit počátečním odporem děťátka. Čistý zoubek totiž není jediná odměna za naši vytrvalost. Děťátko si zvykne, že se mu sahá do pusinky, naučí se ji otvírat, a díky tomu si spíš nechá zoubky vyšetřit na první prohlídce u zubaře.

Zpočátku (kolem 4. – 6. měsíce) stačí plak z prvních prořezávajících se zoubků (řezáků) stírat navlhčeným mulovým čtverečkem nebo plenkou namotanou na prstě nebo lze použít tzv. „prsťáček“. To je gumový kartáček navlečený na ukazováčku. Od špičáků dál si už s gázou nebo prsťáčkem nevystačíme a je dobré začít používat dětský zubní kartáček. Čím dříve si na něj dítě zvykne, tím je péče o první chrup účinnější. Kartáček by měl mít malou pracovní plochu (malou hlavičku), jinak je velmi obtížné se dostat až k zadním zubům. Jeho vlákna by měla být měkká a krátce rovně střižená. Kartáčky s větším počtem vláken patří mezi nejjemnější. Kartáček by se měl měnit vždy, když jsou štětiny deformované, po prodělaném infekčním onemocnění nebo pokud dítě mělo afty nebo opary. Maximálně ale po 6 – 8 týdnech, kdy se už v kartáčku množí bakterie. Pokud si děťátko chce zuby čistit samo a kartáček kouše, je dobré mít po ruce kartáčky dva. Jeden obsluhuje dítě dle libosti a druhým nezničeným čistí zuby maminka nebo táta.

Alternativou k ručním zubním kartáčkům jsou kartáčky elektrické. Ty za nás provádějí rotační a oscilační pohyb, ale systematičnosti čištění se i tady musí děti postupně naučit a rodiče by měli pravidelně kontrolovat efektivitu čištění. Jejich používání je pro děti zábavné, může být dobrou motivací pro čištění zubů.

Zubní pasta

Zuby čistíme kartáčkem, ne pastou!! Neexistuje inteligentní zázračná zubní pasta, která svou přítomností v ústech zuby dokonale vyčistí. Na druhou stranu zubní pasty obsahují fluoridy, které hrají nezastupitelnou roli v prevenci zubního kazu. Fluor se zabudovává do struktury zubní skloviny, zkvalitňuje ji a zvyšuje tak její odolnost proti vzniku zubního kazu. Pastu vybíráme podle obsahu fluoridů a na kartáček nanášíme pouze malé množství pasty (viz níže). Malé děti totiž většinu pasty spolykají a neumí si vypláchnout po čištění pusu. Pokud ale použijeme správnou pastu pro daný věk, nedojde k nadměrnému příjmu fluoridů.

Dávkování zubní pasty

• 6 měsíců-2 roky: koncentrace fluoridů do 500 ppm, tenká vrstvička pasty na kartáčku
• 2-6 let: koncentrace fluoridů do 1000 ppm, bobeček pasty velikosti malého hrášku
• 6 let a více: koncentrace fluoridů 1450-1500 ppm, pastou pokryjeme 1/3 kartáčku

Při nadměrném přívodu fluoridů hrozí tzv. zubní fluoróza – na sklovině stálých zubů vznikají neestetické skvrny, které pacienty později velmi trápí.

Další fluoridové přípravky

Ústní vody jsou určené pro děti od šesti let. Ústní vody v žádném případě nedokáží nahradit mechanické odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem. A jejich použití nepřináší žádný benefit.

V rámci prevence zubního kazu máme možnost pro děti od šesti let a dospělé používat lokální fluoridový přípravek (např. Elmex gelée). Ten se používá 1x týdně večer po normálním čištění zubů. Na kartáček se nanese malé množství gelu a znovu se s ním vyčistí zuby. Vzniklá pěna se vyplivne, ale ústa se už nevyplachují. Po nanesení gelu už by se nemělo jíst ani pít, aby byl zajištěn co největší účinek.

V lékárně lze volně koupit fluoridové tablety-Zymafluor. O jejich užívání by měl, zvláště u malých dětí, rozhodnout stomatolog na pravidelných prohlídkách. Je třeba brát v úvahu mnoho faktorů: posoudit individuální riziko kazivosti zubů, aktuální stav chrupu, úroveň hygieny, uvážlivě volit a kombinovat jednotlivé zdroje fluoridů, aby nedošlo k předávkování. Pokud tablety stomatolog doporučí, je důležité dodržet správné používání. Tablety by se neměly polykat, ale nechat volně rozpustit v ústech nebo je alespoň rozkousat. Navíc by se měly podávat v jinou denní dobu než je použita zubní pasta s fluorem, aby byl přísun fluoridů rozložen po celý den. Preventivní užívání těchto tablet v těhotenství není podstatné, protože fluoridové ionty neprostupují přes placentu.

Frekvence čištění

Zuby je nutné čistit 2x denně-ráno po snídani a večer těsně před spaním. Po večerním čištění už dítěti nepodáváme žádné slazené pití ani jídlo, pouze vodu. Zuby se čistí, dokud nejsou čisté, hladké a lesklé. Říká se zhruba 3 minuty. Úspěšnost čištění lze ověřit barevnými indikátory plaku, které obsahují barvivo erytrosin. Roztokem nebo vycucanou tabletou se špatně vyčištěná místa s plakem zabarví.

Technika čištění

Nejmenší děti si čistí zuby horizontální metodou, tj. „od ucha k uchu“. Tento způsob není úplně vhodný, ale u předškolních dětí ho můžeme tolerovat a postupně společně nacvičovat správnou techniku. Zhruba ve školním věku už by měly být schopné zvládat základy samostatného čištění správnou technikou. Zubní kartáček by měl být umístěn vodorovně pod úhlem 45° půlkou čistící plochy na zubu a půlkou na dásni. Takto položeným kartáčkem provádíme drobné kroužky a pomalu se posouváme po vnější straně zubů na celé horní i dolní čelisti. Na vnitřní straně zubu provádíme stejné pohyby, ale zub je uprostřed napříč postaveného kartáčku. Stejnou technikou by měli rodiče menším dětem zuby dočišťovat.

Omezení množství cukrů v jídle a nápojích

Cukry, které přijímáme jako součást potravy, slouží bakteriím jako živiny. Působením bakterií se cukry mění na kyseliny a ty rozleptávají a narušují zubní sklovinu a stoupá riziko vzniku zubního kazu.

Není nutné sladkosti dětem zakázat úplně, ale je třeba zamyslet se nad četností podávání a nad dobou, kdy se mlsá. Doporučuje se “dobrůtku” sníst třeba po hlavním jídle nebo v rámci svačiny a pak je dobré pusu vypláchnout čistou vodou. Rizikové jsou také ovocné džusy nebo šťávy. Jejich škodlivost významně stoupá, pokud má dítě tyto nápoje k dispozici celý den v lahvičce nebo je pije v průběhu noci. Pozor na oblíbené granulované čaje, které obsahují velké množství cukru. Pokud chceme dítěti džus nebo ovocnou šťávu nabídnout, platí stejná doporučení jako u sladkostí.

Zcela zásadní je vyloučit cukry po večerním čištění zubů-to se týká jak jídla, tak slazeného pití. Po vyčištění zubů nejíst, nepít a jít spát. Na žízeň večer a v noci dávat výhradně čistou vodu!!

Do prvních narozenin k zubaři!

První preventivní prohlídka u zubního lékaře by měla proběhnout v době, kdy se prořezávají první zoubky. Určitě by to mělo být do prvních narozenin.

Dejme dětem možnost seznámit se se zubařem, když je nic netrápí a nebolí. Je dobré si s děťátkem o první prohlídce povídat, seznámit je s tím, co je čeká, ukázat si, jak otevře pusinku, aby se pan doktor mohl na zoubky kouknout a spočítat je. Vysvětlováním nebo hrou na zubaře se děti zbaví strachu a nejistoty. Proti strachu pomáhá i první návštěva zubaře. Snad každé dítě se na závěr prohlídky za odměnu povozí na křesle a odnese si nějakou malou hračku nebo omalovánku. Zkrátka je dobré, aby se každý malý pacient při prohlídce cítil v pohodě, dobře a příjemně. Děti tak získají větší důvěru k lékaři a při případných budoucích problémech je ošetření méně náročné pro ně i pro něj.

Některé děti se i přesto návštěvy zubaře obávají. V těchto případech je dobré spolehnout se na profesionalitu a zkušenosti lékaře. Většina z nich to s dětmi „umí“, jsou milí, vstřícní, trpěliví a empatičtí. Pokud ani to nestačí, dejme dětem čas a zkusme návštěvu zopakovat jindy. Ordinace už nebude tak neznámý prostor a vše se podaří lépe.

Na preventivní zubní prohlídku je třeba docházet dvakrát do roka.

Zdravé zuby jsou na nás rodičích

Zubnímu kazu lze kvalitní péčí podloženou správnými informacemi úspěšně předcházet nebo jeho riziko alespoň významně redukovat. Začněme tedy efektivně pečovat o chrup dětí co nejdříve, jenom tak se děti naučí správným návykům, které je budou provázet celý život! Odpovědnost je na nás rodičích.

Recenzent: MDDr. Barbora Axmannová

Použité zdroje:

Fendrychová J. Podat dítěti dudlík či nepodat? Pediatrie pro praxi. 2016;17(6):387-389.

Chrudimská L, Černohorská I, Kratochvílová V. Informovanost rodičů dětí do 10 let o péči o chrup aneb možnosti ambulantní praxe. Pediatrie pro praxi. 2019;20(1):42-45.

Ivančaková R. Ústní hygiena v dětském věku. Pediatrie pro praxi. 2015;16(5):305-307.

Ivančaková R, Seminario A. Prevence zubního kazu v kojeneckém a batolecím věku. Pediatrie pro praxi. 2004;6(6): 287-289.

Červená I. Medové zuby u dětí. Praktické lékárenství. 2007;3(5):248-253.

Merglová V. Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi. 2011;12(5):320-324.

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Zoubky jako perličky appeared first on Lékárnice maminky.