Co to vlastně je?

Synechie vulvy znamená, že se protilehlé malé stydké pysky nebo okraje poševní sliznice slepí a srůstají k sobě. 

Může jít o drobné „přilepení“, ale někdy může být otvor do pochvy částečně nebo skoro úplně zakrytý nejprve tenkou blankou, později kožovitým srůstem.

Synechie není vrozená vada a vzniká vždy až po narození.

Srůsty mohou vznikat u dívek v tzv. klidovém období, tj. od 6 týdnů po porodu až do asi 9 let, kdy má tělo nízkou hladinu ženských hormonů (estrogenů) a díky tomu je sliznice poševního vchodu velmi tenká. 

Už od narození je potřeba důkladně odstraňovat bělavý mázek na intimních místech, aby nedošlo ke slepení sliznic, a při hygieně od sebe mechanicky oddalovat protilehlé sliznice. Při běžné manipulaci v této oblasti nemůžeme našemu děvčátku nijak ublížit. U malých děvčátek to děláme denně, v pozdějším věku, když se holčičky už chtějí omývat samy, je vhodné jednou či dvakrát týdně intimní partie zkontrolovat. Srůst se totiž může vytvořit velmi rychle. Lékaři uvádějí, že k tomu může dojít už za 14 dní.

Obrázek č.1

Proč synechie vznikají 

1. Nízká hladina estrogenů

• Sliznice je tenká, jemná a citlivá. Snadno se podráždí a „slepuje“
• U žen po menopauze se problém může opakovat. Hladiny estrogenů jsou nízké a sliznice opět tenčí.

2. Podráždění v oblasti genitálu

• zbytky moči nebo stolice-špatné hygienické návyky. Intimní partie je nutné očišťovat ve správném směru zepředu dozadu směrem ke konečníku.
• plenková dermatitida 
• vlhká zapářka v důsledku používání jednorázových plen. Zvláště pokud nejsou plenky měněny dostatečně často.
• nevhodná kosmetika-parfémovaná mýdla nebo vlhčené ubrousky 

3. Hygiena – málo i moc

• nesprávná nebo nedostatečná hygiena vede k hromadění tzv. smegmatu. To je bílý či bělavý až tvarohovitý mázek, tvořený sekretem žlázek a zbytky starších buněk. Někdy jsou hrudky mylně zaměněny za mykózu. Ale v tomto období se s mykotickou infekcí setkáváme u holčiček zcela výjimečně (předčasná puberta, cukrovka nebo dlouhodobá léčba antibiotiky). Léčba antimykotickými krémy je zcela chybná a může vést jen k dalšímu podráždění! 
• postačí čistá voda a jemné dětské neparfémované mýdlo
• přehnaná hygiena vede také k podráždění sliznice

4. Lichen sclerosus 

• je onemocnění kůže, které má na svědomí výskyt synechie u dívek ve vyšším věku. V důsledku tohoto onemocnění se mění kvalita kůže v oblasti velkých stydkých pysků – ztenčuje se a výrazně svědí. V důsledku toho má sklon ke tvorbě synechií. Léčba probíhá ve spolupráci s dermatologem a obvykle stačí partie promazávat, v případě akutních obtíží se krátkodobě nasadí masti s kortikoidy.

Není srůst jako srůst

V klidovém období se můžeme setkat s jednostranným srůstem malého a velkého pysku. Jedná se o zcela fyziologický srůst, který se samovolně rozruší v době růstu a vývoje zevního genitálu, tedy v období pohlavního dospívání. Není potřeba žádný chirurgický zásah.

Jak se synechie projevují a jaká rizika přináší?

Synechie se často neprojevují vůbec nijak a zjistí se náhodně při hygieně nebo na kontrole u pediatra. Někdy ale mohou způsobovat potíže:

• změna směru proudu moči (holčička „přečůrá“ nočník) 
• „dokapávání“ moči (moč zadržuje se za srůstem) – děvčátka jsou vyšetřována pro počůrávání. Postupné odtékání moče může vést k bakteriální infekci a dráždění genitálu.
• častější a opakované infekce močových cest
• pálení po močení, zarudnutí nebo nepohodlí – podezření na záněty vulvy a pochvy v důsledky druhotné infekce

Ve vzácných případech může být močení bolavé nebo obtížné s velkým úsilím.

Důležité je zdůraznit, že synechie nepředstavují závažný zdravotní problém, ale mohou se odrazit na celkové kvalitě života dívky.

Obr.2

Léčba 

1. Mechanické/ambulantní rozlepení

• v ambulanci lékař jemným tahem oddělí sliznice od sebe – buď prsty, sondičkou nebo pinzetou-zákrok je nebolestivý. Několik hodin po zákroku je dobré čůrat pod sprchou, abychom předešli pálení.

2. Chirurgické řešení

• u silnějších srůstů se zákrok provádí v lokální anestezii
• silné kožovité srůsty se odstraňují v krátké celkové anestezii

Po zákroku je vhodné asi 7 dní ošetřovat intimní oblast hojivými mastmi (Infadolan) nebo gely (Hemagel).

3. Lokální léčba krémy

• Aplikace kortikoidních krémů není při léčbě moc úspěšná. Estrogenové krémy se musí používat dlouho, což vede k jejich vstřebání a vzestupu hladiny estrogenů v krvi. Estrogeny pak mohou vyvolat nežádoucí projevy předčasného pohlavního dozrávání. Tento přístup se u nás nepoužívá. 

 Po každé léčbě je důležitá prevence, jinak se potíže rychle vrátí!!! 

Prevence je naprosto zásadní

Základní pravidla hygieny:

• mýt čistou vodou nebo jemným neparfémovaným mycím prostředkem
• omývat vždy zepředu dozadu (od močové trubice ke konečníku) 
• denně jemně rozhrnout stydké pysky a očistit 
• po stolici důkladně omýt 
• ošetření by mělo být jemné

Vyhnout se: 

• parfémovaným gelům a pěnám 
• agresivním mýdlům 
• vlhčeným ubrouskům (jen nouzově) 

Obr.3

Přípravky vhodné k hygieně a péči 

Na mytí: 

• čistá voda (ideálně sprška) 
• jemné dětské mycí gely bez parfemace 
• případně syndety s neutrálním pH 

Na promazání: 

• bílá vazelína 
• dětské oleje z lékárny-měsíčkový nebo heřmánkový olej
• bariérové krémy (např. s oxidem zinečnatým při opruzení)-Sudocream, Bepanthen

Kdy navštívit lékaře 

• bolest nebo pálení při močení 
• výtok z pochvy, zápach 
• časté infekce močových cest 
• skoro uzavřený vstup do pochvy  

Obr.4

Odkazy a citace:

Kosová H.,:Mykotická onemocnění pochvy a vulvy z pohledu dětského gynekologa, Pediatrie pro praxi 2018:19(3):134-138.

Kosová H.,:Synechia vulvea infantum, Pediatrie pro praxi 2017:18(2):91-93.

Hodická Z., Rejdová I.,:Synechia vulvae, Pediatrie pro praxi 2013:14(6).

Obrázky:

Obrázek č.1: pexels-jonathanborba-3279208-scaled.jpg

Obr.2 a 3 a 4: depositphotos

Mgr. Lenka Imrichová

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Synechie u děvčat – existuje prevence? appeared first on Lékárnice maminky.

Fimóza

Fimóza znamená, že předkožka (kůže na konci penisu) je zúžená a nejde přetáhnout přes žalud (špičku penisu).

Předkožka se skládá z vnitřního a vnějšího listu. Její kůže (vnější list) má krycí funkci. Tvoří ochranu žaludu a ústí močové trubice před mechanickým poškozením a před dráždivým účinkem moči.

Přístup k léčbě fimózy (zúžení předkožky) prošel v posledních desetiletích zásadní proměnou. Zatímco v minulosti převládaly invazivní a často paušální zákroky, současná medicína jasně směřuje k vyčkávání, respektování přirozeného vývoje a šetrnou konzervativní léčbu. U většiny chlapců je „fimóza“ v dětství fyziologickým stavem, která se během prvních let života spontánně uvolní.

Konglutinace 

U novorozenců a malých dětí je přirozené, že předkožku nejde přetáhnout. Vnitřní list předkožky je k žaludu „přilepen“ (tzv. konglutinace). Jedná se o přirozený nález a není potřeba ho nijak léčit.

Důležité je zdůraznit, že k úplnému oddělení předkožky od žaludu dochází přirozeně většinou přibližně do 3 až 5 let věku. 

Konglutinace se vlivem růstu, přirozených erekcí, hromadění smegmatu (mázku), šetrného přetahování a pravidelnou hygienou nejpozději v období puberty uvolní. Na konglutinace nemá žádný vliv lokální léčba kortikoidovou mastí.

Primární (přirozená) fimóza

Stav, kdy má předkožka od narození menší obvod než žalud a nejde ji tedy zcela přetáhnou, se jmenuje přirozená fimóza. 

Pokud fimóza chlapci (do věku 2-3 let) nezpůsobuje žádné zdravotní potíže (např. problémy s močením, bolesti, opakované záněty), obvykle se neléčí a vyčkává se na přirozený vývoj. Rodiče i lékaři by měli respektovat přirozený vývoj předkožky a vyvarovat se násilného přetahování. Rizikem je poranění okraje předkožky s možným zjizvením a zúžením (sekundární fimóza). 

Příznaky fimózy

• u malých dětí často žádné
• předkožka nejde přetáhnout ani u většího dítěte
• “nafukování” předkožky při močení (tvoří se “balón”)
• slabý nebo rozstřikovaný proud moči
• zarudnutí, výtok, bolest
• opakované záněty – jsou následkem bakteriálního osídlení mezi předkožkou a žaludem

Sekundární (patologická) fimóza

Vzniká v důsledku zjizvení předkožky. K tomu dochází při opakovaných zánětech (balanopostitida), špatnou nebo agresivní hygienou, při cukrovce nebo – nejčastěji v důsledku násilného a necitlivého přetahování předkožky, při kterém vznikají drobné trhlinky, ranky a jizvy na okraji předkožky.

Obr.2

Prevence

Prevence je klíčová zejména u malých dětí a spočívá v respektování přirozeného vývoje.

• pravidelná hygiena: U kojenců a malých dětí stačí na běžné mytí voda při koupání, případně dětské nedráždivé mýdlo. Po doporučení lékaře lze kolem třetího roku jemně manipulovat s předkožkou po teplé koupeli, která uvolní tkáně předkožky. Veškeré pokusy o uvolnění nesmí bolet. Po uvolnění předkožky je vhodné naučit chlapce šetrně omývat žalud a následně vrátit předkožku zpět do původní polohy. Správná hygiena snižuje riziko zánětů.
• Nikdy nepřetahujte násilím: Násilné přetahování předkožky je nejčastější příčinou vzniku jizevnaté (patologické) fimózy.
• Respektujte vývoj: Pokud předkožka nejde přetáhnout bez odporu, nenaléhejte. V případě pochybností je možné poradit se s lékařem.

Léčba fimózy

• konzervativní – Pokud fimóza přetrvává nebo způsobuje potíže (např. záněty, problémy s močením), první volbou je dnes konzervativní léčba kortikoidovými mastmi (Triamcinolon, Beloderm). Tato léčba zvyšuje elasticitu tkáně a je vysoce účinná (úspěšnost je až v 95 % případů) a bezpečná. Mast se vtírá 2x denně na vnější list předkožky v místě zúžení. Délka kúry je 4-6 týdnů. Po druhém týdnu by měl chlapec začít postupně předkožku přetahovat ideálně po koupeli, kdy je kůže měkčí. Léčba fimózy je zahájena obvykle mezi 2.-3. rokem.

V další péči se doporučuje promašťovat předkožku. Použít se dají masti na bázi vazelíny (Pinďa mast, klasická vazelína) z lékárny. 

• chirurgická – obřízka (cirkumcize) Provádí se v případech, kdy konzervativní léčba selže nebo je fimóza způsobena zjizvením. Může být částečná nebo úplná, kdy žalud zůstává trvale obnažený. Při operaci se používají samovstřebatelné stehy, které se během 10-14 dnů samy uvolní. Po operaci jsou vhodné oplachy penisu v heřmánkovém nebo šalvějovém odvaru. V nutných případech se natírá antibiotická mast. Po ústupu otoku a vypadnutí stehů se provádí běžná hygiena a doporučuje se promazávání předkožky běžnou změkčující mastí.

Při zanedbané léčbě fimózy může vzniknout u mužů v pozdějším věku chronický zánět předkožky a žaludu. Ten pozvolna zjizví předkožku a dojde k jejímu dalšímu zúžení. Komplikací jsou i obtíže při erekci a pohlavním styku.

Parafimóza

Při násilném přetažení předkožky, může dojít k jejímu zaseknutí za žaludem a nelze ji vrátit zpět. Jedná se o akutní záležitost a je nutné vyhledat lékařskou pomoc, protože parafimóza může zhoršit krevní zásobování žaludu.

Kdy navštívit lékaře?

• bolest při močení
• zarudnutí předkožky, otok, přítomnost hnisu
• opakované záněty močových cest
• nemožnost vymočit se normálně
• předkožka uvízne za žaludem

Odkazy a citace:

Kříž J.,:Péče o zevní genitál chlapce, Pediatrie pro praxi 2013: 14(1):16-17.

Šarapatka J., Vrána J., Šmakal O.,:Přístup urologa k léčbě nepřetažitelné překožky u dětí,Urologie pro praxi 2020:21(1):6-10.

Šmakal O.,:Fimóza-léčba v dětském věku, Pediatrie pro praxi 2003:1:6-7

Obrázky:

Obrázek č.1: pexels-wildlittlethingsphoto-27175792-scaled.jpg

Obr.depositphotos

Mgr. Lenka Imrichová

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Fimóza u chlapců – existuje prevence? appeared first on Lékárnice maminky.

Nemusíme jet na dovolenou přes celou Evropu, ale stačí klikatá silnice mezi poli nebo pár prudších zatáček cestou k babičce a dědovi, a už se někomu z posádky může dělat špatně od žaludku nebo může zvracet. Cestovatelská nevolnost vzniká v důsledku nesourodých informací, které mozek dostává přes oči a orgán rovnováhy. Mozek je zmatený a organismus nechápe, že se pohybuje, i když pro to nic nedělá.

Cestování s dětmi je náročné za každých okolností, natož když se někomu v autě dělá nevolno. Nejlepším lékem na tyto problémy je prevence. Mám pro vás několik tipů, jak předcházet cestovním nevolnostem a nekazit si cesty za dobrodružstvím zvracením v autě.

Pokud máme menší děti je dobré naplánovat cestu na dobu jejich spánku nebo delší cestu na noc. Mozek je při spánku méně citlivý a v noci je zase méně vnějších podnětů. V klikatých a houpavých úsecích by měl řidič dbát na pomalejší a plynulou jízdu.

Cestovat bychom neměli s prázdným ani příliš plným žaludkem. Před cestou jsou vhodná lehká nemastná a snadno stravitelná jídla. Na zakousnutí na cestu mívám po ruce křupky nebo suchary. Do lahve si připravuji zázvorový nebo mátový čaj, které zklidňují žaludek a působí proti nevolnosti.

Pokud děti po cestě nespí, je dobré zařadit přestávky, při kterých se žaludek uklidní. Udělat si čas na protažení a malou svačinku bez drncání a zatáčení. Trocha čerstvého vzduchu udělá dobře nejen dětem, ale i dospělákovi, který řídí.

Pro rozptýlení a zkrácení času po cestě můžeme dětem pouštět audioohádky nebo známé písničky, které si rády zpívají. S většími dětmi se dají hrát různé slovní hry. Čtení nebo koukání na film v tabletu jsou vjemy, které mozek ještě více zmatou a často se nevolnost zhorší.

Na cestu je vhodné se pohodlně a lehce obléct. Sedět ve směru jízdy, nekývat příliš hlavou. Při akutních situacích, kdy není možné zastavit, se mým dětem osvědčilo zavřít oči, mírně zaklonit hlavu a opřít si ji o sedačku. Žaludek se většinou alespoň na chvilku zklidní a je troška času najít místo k zastavení.

V autě, ve kterém cestujeme s dětmi, bychom neměli kouřit.

Pomoc lze hledat i v lékárně

Volně dostupný je známý lék proti nevolnosti s obsahem účinných látek moxastin a kofein (např. Kinedril). Mohou ho užívat děti od 2 let a dává se preventivně 30-60 minut před jízdou. Pro děti od 15 let lze 15-30 minut před cestou použít žvýkačky s účinnou látkou dimenhydrinát (např. Travel-gum). Pozor! Tyto léky mají tlumivé účinky, a proto nejsou vhodné pro řidiče. Nejsou určené ani pro těhotné a kojící maminky.

Prokázané účinky proti nevolnosti a zvracení má zázvor. Dostupný je ve formě sirupu, čaje, kapek nebo lízátek. Nezpůsobuje ospalost a v těhotenství je bezpečný.

Přeji vám šťastnou a klidnou cestu, ať už pojedete kamkoliv.

Kol. autorů. Volně prodejné přípravky. 2011;75-77.

Kol. autorů. Remedia compendium. 2009;290-292.

Lékárnice maminky-lékárnička na cesty.

Lékárnické kapky-Cestovatelská kinetóza.

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Cestovatelská nevolnost appeared first on Lékárnice maminky.

Čistím zoubky říz a říz, ať jsou bílé jako sníh.

 Vlevo, vpravo, vpředu, vzadu, horní a pak ještě dolní řadu.

Čistím zoubky říz a říz, ať má každý radost z nich.

Čištění zubů nepatří mezi největší záliby dětí. Příčina je jasná. Je to pramálo zábavné a navíc se neoblíbená činnost každý den opakuje. Podobně jako mytí rukou přitom patří pravidelná péče o zuby k základním hygienickým návykům. Aby se dobré návyky staly samozřejmostí a provázely naše děti po celý život, je potřeba jim děti učit už od batolecího věku. Nejlepší motivací pro děti je osobní příklad rodičů a starších sourozenců.

Čištění zubů je základním opatřením prevence zubního kazu. V tomto ohledu je důležité nejen odstraňování zubního plaku, ale také používání fluoridových přípravků, eliminace cukrů ve stravě, zabránění přenosu kariogenních (kaz vyvolávajících) mikroorganismů z matky na dítě a preventivní prohlídky u zubního lékaře.

Něco málo o zubním kazu

Zubní kaz je infekční onemocnění, kterému lze kvalitní péčí předcházet nebo jeho výskyt významně snížit.

Po narození je dutina ústní dítěte ihned osidlována velkým množstvím mikroorganismů, co do počtu, i co do druhu. Ty se zachycují na povrchu zubů, mezi zuby, na ploškách i v rýhách zubů a vytvářejí na zubech plak (povlak). U každého člověka se mikroflóra úst liší.

Zásadní roli ve vývoji zubního kazu hraje jedna z bakterií-Streptococcus mutans. Bylo prokázáno, že do úst dítěte se tato bakterie dostává především z úst matky. Ideálním médiem pro transport jsou sliny. Přenos je nejčastěji způsoben tím, že maminka olízne dudlík ve snaze jej očistit nebo ochutnává jídlo ze stejné lžičky, kterou pak krmí batole.

Pokud tedy rodiče (hlavně matky) nedbají o řádnou ústní hygienu nebo nemají dostatečně kvalitně ošetřený chrup, může dojít k přenosu Streptokoka (ale i jiných bakterií) a ke kolonizaci dětské pusinky. Čím dříve se tak stane, tím větší je riziko postižení zubů zubním kazem.

Je důležité o svá ústa a zuby dbát už před narozením děťátka – v době těhotenství, ale i před ním.

Pro časné dětské kazy se často používá pojem „medové zuby“. Jde o zubní kaz, který postihuje dočasné zuby u dětí do 6 let.

Zažité mýty a nepravdy

• „Ty zkažené zoubky zdědil po rodičích.“ Genetická predispozice hraje určitou roli v kvalitě a odolnosti zubů. Zubní kaz je ale infekční, nikoli genetické onemocnění.
• „Zkažené mléčné zuby nevadí a není potřeba je řešit, protože stejně vypadnou.“ Péče o dočasný chrup je stejně důležitá, jako péče o zuby stálé. Neošetřené časné zubní kazy na dočasném chrupu představují riziko pro zárodky stálých zubů. Pokud není zubní kaz ošetřen již v počátku, může dojít k zánětu zubu a zub se musí vytrhnout. U některých dětí dochází k rozsáhlému poškození mléčného chrupu. To s sebou přináší komplikace s příjmem potravy, obtíže při kousání, logopedické problémy, je narušen symetrický vývoj čelistí, dítě trpí bolestí.
• „Ty zoubky mu zničila antibiotika“. Pravda je taková, že antibiotika zuby nekazí. Mineralizace zubní skloviny dočasných zubů je dokončena ještě před prořezáním prvního zoubku, proto ji antibiotika podávaná po narození nemohou ovlivnit. Na vině jsou sirupy, ve kterých jsou tyto a jiné léky podávány (proti bolesti a teplotě, proti kašli apod.). Sirupy jsou koncentrované roztoky cukrů, proto by bylo ideální po každém podání dětem zuby vyčistit. To v praxi (hlavně v noci a v době nemoci) není možné. Je proto dobré dodržet některé zásady při podání sirupů, a tak snížit jejich negativní působení na zuby. Tato doporučení je možné dodržet i v noci.

1. Aplikátor léku by zvenku měl být čistý, neměl by na něm být sirup
2. Lék aplikujeme dítěti do pusinky až ve chvíli, kdy už je ústí aplikátoru „za zuby“
3. Po každém podání léku dáváme dítěti napít čisté vody, tím se zoubky alespoň opláchnou

To zvládneš sám…

Péče o zuby je dlouhou dobu zcela v rukou rodičů a za stav chrupu nesou právě oni plnou zodpovědnost. Malé dítě není schopné si zuby správně vyčistit, i kdyby se snažilo sebevíc. Nemá ještě dostatečně vyvinutou jemnou motoriku, aby zvládlo správnou techniku čištění. Samostatnosti se můžou děti učit od malička, ale rodič by měl práci vždy pečlivě dokončit. Až kolem desátého roku je dítě schopné zvládnou čištění zubů samostatně, ale i tady by měl být rodič rádcem a pomocníkem a také trochu kontrolorem správně vyčištěných zubů. Kontrolovat, jestli má dítě ráno a večer mokrý kartáček, opravdu nestačí! V období puberty je potřeba opět na některé děti dohlížet, hlavně co se týče pravidelnosti a pečlivosti.

Mezizubní kartáčky jsou doporučovány už v období, kdy vyrostou dočasné „čtyřky a pětky“ a vytvoří se těsný mezizubní prostor.  Asi od šesti let, kdy se prořežou stálé šestky, je mezizubní kartáček velmi důležitý a je podmínkou správné dentální hygieny. S nácvikem techniky čištění a s výběrem vhodných pomůcek by měla pomoci dentální hygienistka. I tady hrají rodiče nezastupitelnou roli a mezizubní hygiena je hlavně na nich.

Pomůcky pro péči o zuby

S pravidelnou péčí je potřeba začít už s prvním prořezávajícím se zoubkem. Tedy někdy kolem 6. měsíce. Zpočátku to nemusí být jednoduché, ale je nutné vytrvat a nenechat se odradit počátečním odporem děťátka. Čistý zoubek totiž není jediná odměna za naši vytrvalost. Děťátko si zvykne, že se mu sahá do pusinky, naučí se ji otvírat, a díky tomu si spíš nechá zoubky vyšetřit na první prohlídce u zubaře.

Zpočátku (kolem 4. – 6. měsíce) stačí plak z prvních prořezávajících se zoubků (řezáků) stírat navlhčeným mulovým čtverečkem nebo plenkou namotanou na prstě nebo lze použít tzv. „prsťáček“. To je gumový kartáček navlečený na ukazováčku. Od špičáků dál si už s gázou nebo prsťáčkem nevystačíme a je dobré začít používat dětský zubní kartáček. Čím dříve si na něj dítě zvykne, tím je péče o první chrup účinnější. Kartáček by měl mít malou pracovní plochu (malou hlavičku), jinak je velmi obtížné se dostat až k zadním zubům. Jeho vlákna by měla být měkká a krátce rovně střižená. Kartáčky s větším počtem vláken patří mezi nejjemnější. Kartáček by se měl měnit vždy, když jsou štětiny deformované, po prodělaném infekčním onemocnění nebo pokud dítě mělo afty nebo opary. Maximálně ale po 6 – 8 týdnech, kdy se už v kartáčku množí bakterie. Pokud si děťátko chce zuby čistit samo a kartáček kouše, je dobré mít po ruce kartáčky dva. Jeden obsluhuje dítě dle libosti a druhým nezničeným čistí zuby maminka nebo táta.

Alternativou k ručním zubním kartáčkům jsou kartáčky elektrické. Ty za nás provádějí rotační a oscilační pohyb, ale systematičnosti čištění se i tady musí děti postupně naučit a rodiče by měli pravidelně kontrolovat efektivitu čištění. Jejich používání je pro děti zábavné, může být dobrou motivací pro čištění zubů.

Zubní pasta

Zuby čistíme kartáčkem, ne pastou!! Neexistuje inteligentní zázračná zubní pasta, která svou přítomností v ústech zuby dokonale vyčistí. Na druhou stranu zubní pasty obsahují fluoridy, které hrají nezastupitelnou roli v prevenci zubního kazu. Fluor se zabudovává do struktury zubní skloviny, zkvalitňuje ji a zvyšuje tak její odolnost proti vzniku zubního kazu. Pastu vybíráme podle obsahu fluoridů a na kartáček nanášíme pouze malé množství pasty (viz níže). Malé děti totiž většinu pasty spolykají a neumí si vypláchnout po čištění pusu. Pokud ale použijeme správnou pastu pro daný věk, nedojde k nadměrnému příjmu fluoridů.

Dávkování zubní pasty

• 6 měsíců-2 roky: koncentrace fluoridů do 500 ppm, tenká vrstvička pasty na kartáčku
• 2-6 let: koncentrace fluoridů do 1000 ppm, bobeček pasty velikosti malého hrášku
• 6 let a více: koncentrace fluoridů 1450-1500 ppm, pastou pokryjeme 1/3 kartáčku

Při nadměrném přívodu fluoridů hrozí tzv. zubní fluoróza – na sklovině stálých zubů vznikají neestetické skvrny, které pacienty později velmi trápí.

Další fluoridové přípravky

Ústní vody jsou určené pro děti od šesti let. Ústní vody v žádném případě nedokáží nahradit mechanické odstraňování zubního plaku zubním kartáčkem. A jejich použití nepřináší žádný benefit.

V rámci prevence zubního kazu máme možnost pro děti od šesti let a dospělé používat lokální fluoridový přípravek (např. Elmex gelée). Ten se používá 1x týdně večer po normálním čištění zubů. Na kartáček se nanese malé množství gelu a znovu se s ním vyčistí zuby. Vzniklá pěna se vyplivne, ale ústa se už nevyplachují. Po nanesení gelu už by se nemělo jíst ani pít, aby byl zajištěn co největší účinek.

V lékárně lze volně koupit fluoridové tablety-Zymafluor. O jejich užívání by měl, zvláště u malých dětí, rozhodnout stomatolog na pravidelných prohlídkách. Je třeba brát v úvahu mnoho faktorů: posoudit individuální riziko kazivosti zubů, aktuální stav chrupu, úroveň hygieny, uvážlivě volit a kombinovat jednotlivé zdroje fluoridů, aby nedošlo k předávkování. Pokud tablety stomatolog doporučí, je důležité dodržet správné používání. Tablety by se neměly polykat, ale nechat volně rozpustit v ústech nebo je alespoň rozkousat. Navíc by se měly podávat v jinou denní dobu než je použita zubní pasta s fluorem, aby byl přísun fluoridů rozložen po celý den. Preventivní užívání těchto tablet v těhotenství není podstatné, protože fluoridové ionty neprostupují přes placentu.

Frekvence čištění

Zuby je nutné čistit 2x denně-ráno po snídani a večer těsně před spaním. Po večerním čištění už dítěti nepodáváme žádné slazené pití ani jídlo, pouze vodu. Zuby se čistí, dokud nejsou čisté, hladké a lesklé. Říká se zhruba 3 minuty. Úspěšnost čištění lze ověřit barevnými indikátory plaku, které obsahují barvivo erytrosin. Roztokem nebo vycucanou tabletou se špatně vyčištěná místa s plakem zabarví.

Technika čištění

Nejmenší děti si čistí zuby horizontální metodou, tj. „od ucha k uchu“. Tento způsob není úplně vhodný, ale u předškolních dětí ho můžeme tolerovat a postupně společně nacvičovat správnou techniku. Zhruba ve školním věku už by měly být schopné zvládat základy samostatného čištění správnou technikou. Zubní kartáček by měl být umístěn vodorovně pod úhlem 45° půlkou čistící plochy na zubu a půlkou na dásni. Takto položeným kartáčkem provádíme drobné kroužky a pomalu se posouváme po vnější straně zubů na celé horní i dolní čelisti. Na vnitřní straně zubu provádíme stejné pohyby, ale zub je uprostřed napříč postaveného kartáčku. Stejnou technikou by měli rodiče menším dětem zuby dočišťovat.

Omezení množství cukrů v jídle a nápojích

Cukry, které přijímáme jako součást potravy, slouží bakteriím jako živiny. Působením bakterií se cukry mění na kyseliny a ty rozleptávají a narušují zubní sklovinu a stoupá riziko vzniku zubního kazu.

Není nutné sladkosti dětem zakázat úplně, ale je třeba zamyslet se nad četností podávání a nad dobou, kdy se mlsá. Doporučuje se “dobrůtku” sníst třeba po hlavním jídle nebo v rámci svačiny a pak je dobré pusu vypláchnout čistou vodou. Rizikové jsou také ovocné džusy nebo šťávy. Jejich škodlivost významně stoupá, pokud má dítě tyto nápoje k dispozici celý den v lahvičce nebo je pije v průběhu noci. Pozor na oblíbené granulované čaje, které obsahují velké množství cukru. Pokud chceme dítěti džus nebo ovocnou šťávu nabídnout, platí stejná doporučení jako u sladkostí.

Zcela zásadní je vyloučit cukry po večerním čištění zubů-to se týká jak jídla, tak slazeného pití. Po vyčištění zubů nejíst, nepít a jít spát. Na žízeň večer a v noci dávat výhradně čistou vodu!!

Do prvních narozenin k zubaři!

První preventivní prohlídka u zubního lékaře by měla proběhnout v době, kdy se prořezávají první zoubky. Určitě by to mělo být do prvních narozenin.

Dejme dětem možnost seznámit se se zubařem, když je nic netrápí a nebolí. Je dobré si s děťátkem o první prohlídce povídat, seznámit je s tím, co je čeká, ukázat si, jak otevře pusinku, aby se pan doktor mohl na zoubky kouknout a spočítat je. Vysvětlováním nebo hrou na zubaře se děti zbaví strachu a nejistoty. Proti strachu pomáhá i první návštěva zubaře. Snad každé dítě se na závěr prohlídky za odměnu povozí na křesle a odnese si nějakou malou hračku nebo omalovánku. Zkrátka je dobré, aby se každý malý pacient při prohlídce cítil v pohodě, dobře a příjemně. Děti tak získají větší důvěru k lékaři a při případných budoucích problémech je ošetření méně náročné pro ně i pro něj.

Některé děti se i přesto návštěvy zubaře obávají. V těchto případech je dobré spolehnout se na profesionalitu a zkušenosti lékaře. Většina z nich to s dětmi „umí“, jsou milí, vstřícní, trpěliví a empatičtí. Pokud ani to nestačí, dejme dětem čas a zkusme návštěvu zopakovat jindy. Ordinace už nebude tak neznámý prostor a vše se podaří lépe.

Na preventivní zubní prohlídku je třeba docházet dvakrát do roka.

Zdravé zuby jsou na nás rodičích

Zubnímu kazu lze kvalitní péčí podloženou správnými informacemi úspěšně předcházet nebo jeho riziko alespoň významně redukovat. Začněme tedy efektivně pečovat o chrup dětí co nejdříve, jenom tak se děti naučí správným návykům, které je budou provázet celý život! Odpovědnost je na nás rodičích.

Recenzent: MDDr. Barbora Axmannová

Použité zdroje:

Fendrychová J. Podat dítěti dudlík či nepodat? Pediatrie pro praxi. 2016;17(6):387-389.

Chrudimská L, Černohorská I, Kratochvílová V. Informovanost rodičů dětí do 10 let o péči o chrup aneb možnosti ambulantní praxe. Pediatrie pro praxi. 2019;20(1):42-45.

Ivančaková R. Ústní hygiena v dětském věku. Pediatrie pro praxi. 2015;16(5):305-307.

Ivančaková R, Seminario A. Prevence zubního kazu v kojeneckém a batolecím věku. Pediatrie pro praxi. 2004;6(6): 287-289.

Červená I. Medové zuby u dětí. Praktické lékárenství. 2007;3(5):248-253.

Merglová V. Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi. 2011;12(5):320-324.

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Zoubky jako perličky appeared first on Lékárnice maminky.

Jedna dobrá zpráva pro začátek: NEJSTE V TOM SAMI, milé maminky. Vším se daří všude tam, kde jsou lidi v těsném kontaktu. Veš sice neskáče a nelétá, ale poměrně rychle leze. Dětský kolektiv je proto pro šíření vší z jedné hlavičky na druhou ideální a šance, že rodiče v jeden den naráz všechny děti odvšiví, je poměrně malá.

Souvisí vši s hygienou? A jak se vlastně přenáší?

Výskyt vší nemá žádnou souvislost se špatnou hygienou. Dokonce vším se v neumytých vlasech pohybuje špatně a radši si najdou čerstvě umytou hlavičku. Nezáleží jim na věku ani pohlaví budoucího hostitele. Nevadí jim každodenní mytí, fénování, barvení vlasů, chlorovaná nebo slaná voda. Vši nikdy vlasy dobrovolně neopouštějí. Jsou poměrně odolné a přizpůsobivé. Podle mých zkušeností jim nezáleží ani na délce vlasů. Snad jen na vlasech kratších než 1cm nejsou schopné přežít. A vši zdaleka nejsou jen problémem dětí, nevyhýbají se ani dospělým. Vždyť se s dětmi mazlíme, často spolu spíme v jedné posteli, jsme spolu prostě v těsném kontaktu, a to mají vši rády. Letmý dotek hlav není zpravidla pro přenos dostatečný. Rizikové je ale bezprostřední půjčování čepic, sponek, gumiček do vlasů apod. – jedno dítě ji sundá, druhé si ji zkusí.

Pedikulóza – závažné onemocnění?

Napadení vší dětskou (pedikulóza) není závažné onemocnění. Prvním příznakem je většinou nepříjemné svědění kůže na hlavě. V důsledku toho mohou být děti podrážděné, neklidné, unavené, nevyspalé. U svých dětí jsem se s tím ale nesetkala. Pokud si tedy všimnete, že se děti neobvykle často drbou na hlavě, je dobré vlasy zkontrolovat. A pokud opravdu vši nebo hnidy (vajíčka vší) objevíme, měli bychom na to upozornit ve škole, ve školce nebo v jiném kolektivu, aby měli možnost zareagovat i ostatní rodiče. Nedávejme vším čas, aby se nekontrolovatelně šířily. Dítě by se do kolektivu mělo vrátit až po odvšivení (návštěva lékaře není nutná). Je potřeba důsledně vybrat všechny vši (s tím nám mohou pomoci některé přípravky – o nich níže) a následně pročesat vlasy na vlhko speciálním hřebínkem, abychom se zbavili i všech hnid. Chce to TRPĚLIVOST, bez té se neobejdeme.

Dlouhodobé škrábání kůže může být příčinou druhotné infekce a hnisavé reakce na kůži. Veš sama ale žádné bakterie nepřenáší. Pokud není dítě včas odvšiveno, může se rozvinout alergická reakce na vší trus. Často také zaznívá otázka, zda je nutné odvšivit i domácí mazlíčky. Tady mám dobrou zprávu: veš dětská je vázaná opravdu pouze na člověka, takže přenos na psa nebo kočku není možný a ani od nich naše děti vši nechytnou.

Vajíčka vší (hnidy) a larvy nejdou udusit

Hnidy vypadají jako světlehnědé „kapky“ velmi pevně přilepené na vlasu (na rozdíl od lupů, které lze odfouknout).  Hnidy nemají na svém povrchu žádné otvory, které by se ucpaly po použití šampónů nebo sér proti vším. Nejdou tedy udusit. Pouze MECHANICKY ODSTRANIT. Samičky vší je kladou ke kořínkům vlasů. Při zmačknutí živá hnida lupne nebo praskne. Pokud nejsou mechanicky odstraněné nebo odstřižené, odrůstají společně s vlasem a po 6-9 dnech se z nich líhne larva, která už saje krev z pokožky hlavy a dále se vyvíjí. Larva nemění hostitele, neleze. To znamená, že larvy neinfikují jiné dítě. V případech, kdy jsou hnidy na vlasech vzdáleny od pokožky méně než 8 mm, je přítomnost živých lezoucích vší pravděpodobná. Hnida vzdálená od pokožky hlavy více než 8 mm (tj. starší než 10 dní) je prázdná nebo mrtvá. Tyto skořápky už nemůžou způsobit další přenos vší a nejedná se o akutní zavšivení!! Tyto mrtvé hnidy drží na vlasu stejně pevně a lze je odstranit pouze mechanicky – vlas po vlasu. Asi 10 dní po vylíhnutí se z larvy stává dospělá věš.

Dospělá veš nepřežije bez krve déle než 24 hodin – plyšáky stačí dát do „karantény“

Veš je asi 3 mm velká (jako zrnko kmínu s nohama). Může být světlá i tmavší. Na těle má dýchací otvory. Dospělá veš saje krev z pokožky vlasaté části hlavy. To způsobuje na kůži svědění nebo pálení. Bez možnosti sání do 24 hodin umírá. Ale už po několika hodinách bez potravy (mimo hlavu) je velmi oslabená dehydratací a podchlazením a není schopna napadnout dalšího hostitele a sát krev. Samička klade denně 3-4 vajíčka (hnidy). Za život jich může naklást až 50! Veš žije maximálně 30 dní.

Mimo vlasy se tedy vším nedaří. Proto NENÍ NUTNÉ PRÁT celou domácnost. Doporučuji vyprat jen věci, které byly v bezprostředním kontaktu s vlasy. Ale plyšáky, polštářky apod. lze dát do „karantény“ (suché chladné místo, třeba do pytle, pověsit na balkón) a vši umřou.  Čas, který ušetříme, raději věnujme důslednému vybrání živých vší a hnid. Efekt bude stoprocentně větší.

Přípravky proti vším – šampóny pro psy nepoužívejte

Je potřeba mít na paměti, že žádný „zázračný“ přípravek neexistuje. Ať je tlak reklamy jakkoliv silný, hnidy nezabije žádný z přípravků, které jsou na trhu dostupné.

Momentálně u nás není registrovaný žádný přípravek pro humánní použití, který by obsahoval insekticidy. Dříve celosvětově a dlouhodobě používané látky (permethrin, carbaryl) byly staženy z trhu. Veterinární přípravky (psí antiparazitární šampóny, spreje a jiné) obsahují přesně tyto látky. Aplikace těchto přípravků ale u dětí NEPŘINÁŠÍ výsledky a je spojena s jistými riziky – pronikají kůží a nemají požadovanou čistotu a s tím spojenou bezpečnost, kterou bychom v přípravcích pro děti očekávali.

K aplikaci do vlasů dětí by měly být proti vším používány jen přípravky k tomu určené. Neměly by být používány insekticidní přípravky nebo oleje vyrobené k jiným účelům, ani petrolej, ocet atd. Tyto výrobky a látky mohou závažným způsobem ohrožovat zdraví.

V současné době jsou k dispozici pouze přípravky na bázi silikonových, minerálních a přírodních olejů (mandlový, tea tree oil), dimetikonu (v různé koncentraci) a rostlinných silic. Ty vším více či méně ucpou dýchací otvory a vši se zadusí nebo aspoň „přidusí“. Jejich nevýhodou je, že vlasy jsou po nich mastné. Hnidy dýchací otvory nemají, proto NEJSOU těmito přípravky nijak usmrcovány a ovlivňovány. Hnidy je možné odstranit z vlasů POUZE mechanickým VYČESÁNÍM „všiváčkem“ nebo ostříháním vlasů s hnidami. U všech druhů dostupných přípravků je doporučována OPAKOVANÁ APLIKACE za 8-10 dní od prvního použití (v té době jsou již všechna přežívající vajíčka vylíhnuta a larvy hynou dřív, než by mohly naklást další vajíčka). Tím zajistíme brzkou likvidaci případných nově vylíhnutých larev z hnid, které jste přehlídli, aby nedocházelo k začarovanému kruhu, kdy se z larvy vyvine veš a ta naklade nové hnidy.

Účinný postup při odvšivení

1. Odstranit všechny živé vši. Postupně pečlivě prohlédneme celou pokožku hlavy a vlasy. Při větším zavšivení, můžeme vši chytat ještě před použitím přípravku proti vším. Veš jde zlikvidovat „křupnutím“ mezi nehty nebo ji můžeme dát do mističky s vodou, než projdeme celou hlavu.
2. Použít přípravek proti vším a na vlhko vyčesat vlasy „všiváčkem“. Aplikujeme přípravek z lékárny určený k likvidaci vší u dětí na bázi oleje. V praxi mám vyzkoušené, že velmi podobnou funkci má i běžně používaný kondicionér. Důležité je pečlivě aplikovat přípravek především ke kořínkům vlasů a na pokožku hlavy, kde je největší výskyt vší. Olej veš obalí a tím ji oslabí (přidusí). Necháme působit přibližně 15-30 minut. Poté je potřeba postupně pročesat všechny vlasy všiváčkem. Tím z nich odstraníme hnidy, případně ještě objevíme vši, které jsme v předchozím kroku přehlédli. Z vlastní zkušenosti můžu na vyčesání doporučit „zázračný“ spirálový všiváček (např. Nit Free Terminátor). Vyčeše oslabené vši a především hnidy, které jsem jinými hřebínky nedostala z vlasů a měla jsem tak mylný pocit, že už jsem odstranila úplně všechno.
3. Zkontrolovat vlasy všem členům rodiny. Případně preventivně pročesat všiváčkem.
4. Za 8-10 dní celé zopakovat.
5. Přibližně 1x týdně kontrolovat kritická místa – za ušima, temeno hlavy, abychom zachytili případné nové zavšivení.

Možnosti prevence

K prevenci lze použít repelentní přípravky. Ty se aplikují denně na kritická místa (za uši, na temeno hlavy). Mají „zneatraktivnit“ hostitele (tedy naše děti) repelentní vůní. Lze také doporučit kapat tea tree olej za uši, nebo 2 kapky tohoto oleje do běžného šampónu při mytí hlavy. I u těchto metod máme dnes určité pochybnosti, zda si vši nevytvořily odolnost i na přípravky, které by je měly odpuzovat.

Podstatná je pravidelná kontrola vlasů. Lze jen kontrolně použít všiváček na sucho na nejčastějších místech výskytu, tedy na temeni hlavy a za ušima.

Vši jsou v dnešní době v dětském kolektivu celosvětově hojně rozšířené – jsou normální. Mít vši není ostuda, neznamená to, že se doma nemyjete, nepečujete o sebe a své blízké!! Není potřeba děti na dlouhou dobu izolovat. Dostatek informací i ve vašem okolí nám v každém případě může pomoci vši co nejrychleji vyprovodit, a aspoň trochu předejít tomu, aby se k nám příště vydaly na návštěvu. Přeju vám i vašim dětem dostatek trpělivosti, pečlivosti a důslednosti v boji proti vším. Jenom tak se jich můžeme zbavit.

Pokud jste dočetli až sem a máte pocit svědění celého těla, hlavu lehce rozdrbanou a zpoza hrnku s kávou na vás bafá veš, NEZOUFEJTE. JSEM V TOM S VÁMI a možná jsem to dotáhla ještě dál… Při psaní tohoto článku na mě dcera volala: „Mami, jak se jmenují správně ty květy kočiček na jaře?“ Bez váhání jsem ji na to, jako zkušený botanik, odpověděla: „To jsou přece hnidy!!“ Až po zkoumavém pohledu mého manžela jsem si uvědomila, že to budou spíš jehnědy. 😊

Chcete předávat dál stručně shrnuté důležité informace o tomto tématu třeba ve školce? Můžete k tomu využít například tento letáček.

vši A5

1 soubor(y) 130.36 KB

Stáhnout

Použitá literatura:

Rupeš V, Ledvinka J, Chmela J, Moravec J. Veš dětská je stále aktuální. 2008 online.

Rupeš V, Vlčková J, Mazánek L, et al. Veš dětská: systematika, výskyt, rezistence, odvšivování. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2006;55:112-119.

Rupeš V, Vlčková J. Veš dětská zůstává problém. Dermatologie pro praxi. 2009;3(1):13-18.

Koktavá D. Pedikulóza. Dermatologie pro praxi. 2012;6(3):156-157.

Gartšíková J. Parazitární kožní choroby a jejich léčba. Dermatologie pro praxi. 2010;4(4):192-194.

Votýpka J. Ektoparaziti člověka. Sborník semináře v Lékařském domě v Praze. 2016.

Mgr. Lenka Imrichová

Mám dvě děti. S nimi a s manželem jsem ráda v přírodě, na cestách nebo společně sportujeme. Mám ráda dobré, přátelské a veselé lidi.
Profil autora

The post Jak efektivně na vši? appeared first on Lékárnice maminky.