Vitamín D zdroj

Vitamín D se vyskytuje zejména v živočišných produktech zvířat, které ale dny svého života trávily na slunci, nikoliv celodenně zavřené v kleci či ve chlévě. Je to vitamín rozpustný v tucích, takže nejvíce ho získáme z tučných ryb nebo tučných mléčných výrobků nebo tučné tkáně (sádlo) zvířat žijících volně/pasených venku. Kromě stravy ho také jsme schopni si sami vyrobit za spoluúčasti slunce, ovšem v našich zeměpisných šířkách si asi 6 měsíců z tohoto hlediska ani neškrtneme.[1] Zato v létě mezi 10.-16. hodinou, majíc na sobě jen plavky, nám stačí asi 15-20 minut k vytvoření až 20 000 mezinárodních jednotek (IU), což je ekvivalent 40 kapek Vigantolu, léku předepisovaném na prevenci a léčbu hypovitaminózy D.

Dříve, před érou supermarketů a nekonečných možností nakoupit si celoročně cokoliv, na co si jen vzpomeneme, si naši předkové v sezóně slunce a dostatku jídla uložili vitamín D do tukových zásob. Když se pak ke konci zimy tenčily zásoby jídla a nebylo co jíst, tak se lidem při jarním hladovění vyplavil vitamín D ze zásobního tuku. Tím, že máme stále co jíst, jsme z tohoto přirozeného koloběhu vyřazeni, a tak se nám v tom nejkritičtějším předjarním období, kdy dostatek vitamínu D má jen asi 1-3% středoevropské populace, nic nevyplaví! Ledaže bychom si naordinovali jarní očistu, nějaký ten půst, či zamkli spižírnu a lednici.

Denní dávka vitamínu D

Je to trošku zapeklité a individuální. Množství endogenně vytvořeného vitamínu D snižuje tmavá pleť, suchá kůže starších lidí, zahalování (náboženské důvody) a používání ochranných krémů s faktorem. A také nadváha. Tukové buňky si totiž stahují vitamín D z oběhu k sobě a nedají ho, ani když je třeba. Ledaže by člověk zhubnul, pak se vyplaví i vitamín D. Na každých 10 kg nadváhy by měl být zvýšen přísun déčka o 17 %.  [MATTEN & GOGGINS, 2013]

Ministerstvo zdravotnictví ČR v současnosti doporučuje suplementovat 1000-2000 mezinárodních jednotek (IU).[3] To odpovídá 2-4 kapkám Vigantolu. Nicméně ani takové množství nemusí vést k optimálním hladinám „déčka“ v krvi. Za toto optimum se považuje hladina 75-150 nmol/l (což odpovídá 30-60 ng/ml).[5] Dalo by se tedy udělat ještě něco dalšího pro lepší vstřebání tohoto vitamínu? Dalo. Pro optimální vstřebání je vhodné jednak užívat vitamín D po hlavním jídle, či ho aspoň zapít plnotučným mlékem, a zadruhé podpořit jeho vstřebávání, respektive správné využití vitamínem K2, což je poměrně nedávno objevený vitamín, který spolu s vitaminem D rozváží vápník z míst, kde jej nechceme (cévy), do míst, kde jej chceme (kosti, zuby). Vitamín K2 se nachází zejména ve fermentovaných produktech jako je kysané zelí. (Návod na vlastní domácí kysanou zeleninu máme na našem Instagramu „lekarnicemaminky“ ve výběrech pod názvem Pickles.)

Vitamín D děti

Jak je to s dávkou déčka pro děti? Kojenci do roka věku dostávají rutinně Vigantol. V jedné kapce je 500 IU. „Déčko“ je možné doplňovat i po roce věku, pokud jde o jinak prospívající, zdravé dítě, stačí suplementace 800-1000 IU přes kritické měsíce (říjen–duben). Nicméně Česká pediatrická společnost došla v roce 2019 k závěru, že doporučuje suplementaci u dětí plošně jen do 12 měsíců věku, poté už nikoliv. [4]

Suplementaci vitamínem D by měly zvážit i těhotné a kojící ženy. Zejména rodí-li v zimě nebo časně z jara, měly by být ve druhé polovině gravidity suplementovány. Chybí-li kalcitrol prenatálně, může přispívat k nízké porodní hmotnosti a k nesprávnému programování funkce β buněk pankreatu a metabolizmu vůbec. [6]

Vitamín D a toxicita

Jako u všeho, i u vitamínu D platí, že všeho moc škodí. I když je předávkování vitamínem D vzácné, řekneme si, jak vypadá. Jeho projevy souvisí s vyšší hladinou vápníku v krvi – nauzea, bolest břicha, zmatení, slabost, časté močení. V ledvinách může vyšší hladina vápníku také napáchat škody a může vést až k renálnímu selhání. V literatuře lze narazit na jednotlivé kazuistiky, kdy k předávkování došlo, obvykle jde ovšem o užívání megadávek po dobu měsíců. V jedné retrospektivní studii v Minnesotě pozorovali přes 20000 lidí po dobu 10 let. Vytipovali lidi s hladinou déčka nad 50ng/ml (což je 125nmol/l), což je jedna z těch vyšších hladin a sledovali u nich kalcémii a případné projevy toxicity. Výsledkem této studie je fakt, že ačkoli mezi lety 2002 a 2011 významně vzrostl výskyt hladin nad 50 ng/ml, tak klinicky projevená toxicita s tímto trendem nekorelovala. Klinicky manifestovanou toxicitu zaznamenali u jediného člověka, přičemž tento měl hladinu déčka 364 ng/ml (899 nmol/l) (!). [7]

Vitamín D a COVID-19

Vitamín D hraje roli v imunitních procesech. Tlumí adaptivní (získanou) imunitu a posiluje tu vrozenou. Dokáže vitamín D tedy zabránit respirační nákaze nebo alespoň modifikovat její průběh? Na tuto otázku nám může odpovědět nedávná australská studie, která měla 16000 účastníků (ve věku 60-84 let) a trvala 5 let. Každý měsíc probandi dostali buď 60000IU déčka nebo placebo. Z výsledků vyplynulo, že obě skupiny se nakazily respiračním infektem ve velmi podobném počtu. Ovšem „déčkaři“ pociťovali příznaky v průměru méně dní. Dlužno jest říci, že Australané mají saturovanější hladiny vitamínu D než jiné národy, většina z probandů studie neměla ani na začátku deficitní hladiny. Lze tedy očekávat, že by se v zeměpisných šířkách méně příznivých z hlediska sklonu slunce výsledky mohly lišit.

Vztah vitamínu D a covidu loni zkoumal americký Národní institut zdraví a došel k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy, aby se dalo doporučit či nedoporučit užití vitamínu D k prevenci či terapii onemocnění covid-19. [8]

Závěrem

Nastínili jsme si, že vitamín D je důležitou součástí pro správné fungovaní lidského těla, řekli jsme si, jak důležitá může být jarní očista, či suplementace vitamínem D v předjaří. Ukázali jsme si, že toxicita z předávkování vitamínem D je vzácná a vázaná na spotřebu megadávek vitamínu D. Předávkování vitaminem D endogenně vytvořeným při slunění naopak možné není, a to díky regulačním mechanismům v těle. Vztah vitamínu D a covidu-19 je zatím zkoumán bez jednoznačných závěrů, nicméně už teď je jisté, že „kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. Pokud máte další otázky k tématu, ptejte se v komentářích nebo se s důvěrou obraťte na svého lékárníka.

PharmDr. Kateřina Jandovská

V rodině jsme zdravotnictvím absolutně nedotčení, ke studiu farmacie mě přivedla touha přijít na kloub tajuplnosti lékárny a její typické vůni. Mnohému už jsem na kloub přišla, ale stále mě baví přicházet na nové souvislosti ve spletitých vztazích zdraví a nemoci…
Profil autora

The post Vitamín D appeared first on Lékárnice maminky.

Jak vlastně vakcíny fungují?

Naučí imunitní systém rozpoznávat patogen a zlikvidovat ho.

Očkuje se buď oslabeným živým virem (např. spalničky, příušnice), nebo již usmrceným virem (třeba klíšťovka). Pak se také očkuje bakteriálním anatoxinem, to je případ tetanu. Nebo polysacharidovou vakcínou – to je ta proti pneumokokům, co jste možná dávali svým miminkům vedle Hexy. No a ty vakcíny, co jsou teď proti Sars-CoV-2, fungují tak, že se buď do těla vpraví mRNA, což je vlastně takový návod, jak si vyrobit S protein, což je takový ten útvar, ta korunka, co je vidět na každém obrázku koronaviru (ty mRNA vakcíny vyrábí Pfizer/BioNTech, Moderna) nebo se do těla vpraví „vykuchaný“ neškodný běžný (adeno)virus, který už ten útvar nese (Astra – Zeneca, Johnson & Johnson). V obou případech setkání našeho imunitního systému s nimi vede k tvorbě protilátek a i další buněčné odpovědi tak, aby pak tělo bylo připraveno, až přijde reálná hrozba.

Které vakcíny už v ČR máme?

Nejrychlejší byl americký Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech, ti už zelenou dostali, jejich vakcína Comirnaty už je i v ČR tzv.podmínečně schválená a už se aktivně očkuje.

Už také dorazily do ČR první dávky vakcíny od americké biotechnologické společnosti Moderna. Tyto jsou zatím jediné schválené. Obě tyto vakcíny jsou mRNA vakcíny a jsou choulostivé na skladovací podmínky.

Vakcína Pfizer/BioNTech se musí skladovat v -70°C, před aplikací se rozmrazuje buď 2-3hod v ledničce nebo 30min-2hod při pokojové teplotě. Po naředění, které probíhá jemným otáčením, se musí do 6hod spotřebovat. Je určena pro věkovou kategorii 16+. Očkuje se ve dvou dávkách, a to po 21 dnech.

Vakcínu od Moderny lze skladovat při -20°C, což ji činí opravdu více uživatelsky příjemnou vakcínou, jinak je to vše dost podobné, jen s těmi rozdíly, že je určena pro dospělé (nicméně probíhají právě dodatečné studie na dospívajících 12-17let) a druhá dávka se opakuje až po 28 dnech.

Další, kterou by měla Evropská rada pro léčivé přípravky (EMA) schválit do konce ledna, by měla být vakcína od britské firmy Astra-Zeneca. Tady už se nejedná o mRNA vakcínu, ale o rekombinantní vektorovou, to je ten „vykuchaný neškodný virus“, který už rovnou nese ten koronavirový čudlíček na sobě. Touto vakcínou zahájili očkování na Britských ostrovech. Tato očkovací látka má za výhodu, že není tak choulostivá a může se skladovat v lednici při 2-8°C. Také je levnější. Ale nevykazuje tak vysokou účinnost jako obě výše zmíněné (95,0% Pfizer/BioNTech, 94,1% Moderna) – zatím to vypadá na 70ti%ní účinnost. Nicméně při klinickém testování omylem dali první dávku poloviční a tu druhou celou a v této skupině byla účinnost okolo 90,0%. Tak uvidíme.

Jak je to s tou účinností?

Řekli jsme, že účinnost vakcíny od Pfizeru je po druhé dávce na 95 procentech. (Po první dávce je jen na 52%, proto se preočkovává.) Co přesně tohle číslo znamená?

V třetí klinické fázi dostalo 18198 dobrovolníků vakcínu s účinnou látkou a 18325 dostalo injekci s placebem. Z těch, kdo onemocněl během testování, bylo 5% z první skupiny (8 lidí) a 95% (162) z druhé kontrolní placebové skupiny. Odtud tedy ta 95%ní ochrana.

U vakcíny od Moderny tohle číslo bylo 94,1%. U první skupiny s opravdovou vakcínou onemocnělo 11 lidí, nikdo neměl těžký průběh. Ve skupině s placebem onemocnělo 185 lidí a z toho 30 mělo těžký průběh.

Takže sečteno, podtrženo – s vakcínou se dramaticky snížil výskyt onemocnění a to jak kvantitativně, tak i co do závažnosti obtíží.

Jak to, že schválení vakcíny trvalo jen rok?

Čáry máry? Magie? Jaktože když normálně trvá schválení nové vakcíny asi 10 let, to teď sfoukli takřka do roka a do dne?

Spíš než magie to popohnal veřejný zájem a pomohl i ten fakt, že už se dříve rozpracovala vakcína proti SARS, která potom nebyla masivně využita. Takže návrh studie, který se jindy tvoří roky, byl nyní hotový v rámci měsíců, předklinické hodnocení na myších se také smrsklo z roků na měsíce a klinické testování 1., 2. a 3. fáze, které obvykle trvá cca 5 let, probíhalo paralelně, čímž došlo také k velkému zkrácení. Pak zbývá přípravek vyhodnotit a eventuálně schválit u příslušných orgánů, což taky schramstne obvykle rok, teď se na tom ale pracovalo prioritně (a stále pracuje) a proces trvá jen několik týdnů. Po schvalovacím procesu se bouchne šampáňo a jde se vyrábět do fabriky ve velkém. Ne však v tomto případě – očkovací látky se totiž začaly vyrábět riskantně už ve fázi klinického testování! (Ale zas takoví hrdinové nejsou, nechali si od jednotlivých států proti objednávce zaplatit nevratnou zálohu).

Takže sečteno, podtrženo – procesy předcházející schválení nové vakcíny se přes sebe různě překrývaly a obrovský veřejný zájem to celé ještě urychlil.

Je kvůli tomu vakcína rychlokvaška, které se musíme bát? Naopak! Obvykle probíhá 3.fáze testování na několika tisících dobrovolníků, tentokrát se jich přihlásilo opravdu velké množství, takže 3. fáze klinického zkoušení mohla proběhnout na počtu ke 40tisícům, vyhodnoceno pak bylo něco přes 36tis.

Můžeme být po očkování infekční?

zdroj obrázku a studie: https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2035389

Nechme promluvit grafy, konkrétně graf účinnosti vakcíny od Moderny. Na vodorovné ose jsou dny a na svislé je kumulativní počet nakažených (tj. každý další o bodíček výš). Tahleta vakcína se dává ve dvou dávkách po 28 dnech, proto jsou tam ty dvě šipky ve dnech 0 a 28. Vidíme, že ty první dny jsou křivky prakticky totožné. Okolo dne 12 se to ale láme a nůžky mezi oběma křivkami se začnou rozvírat. Takže tělo potřebuje asi tak ty dva týdny, aby si vyrobilo první účinný arsenal imunitního systému. Během těchto dní může být určitě infekční v případě, že přijde do kontaktu s infekcí zvenčí. Poté si křivka drží celkem setrvalý stav až do 120. dne. Uvidíme, co přinesou další data, zatím ale vidíme, že očkování nás ochránit může a že nás může z této šlamastiky vyvést.

Nežádoucí účinky

Co dělat, když se u mě nežádoucí účinky objeví?

PharmDr. Kateřina Jandovská

V rodině jsme zdravotnictvím absolutně nedotčení, ke studiu farmacie mě přivedla touha přijít na kloub tajuplnosti lékárny a její typické vůni. Mnohému už jsem na kloub přišla, ale stále mě baví přicházet na nové souvislosti ve spletitých vztazích zdraví a nemoci…
Profil autora

The post Očkování proti SARS-CoV-2: To nejdůležitější, co potřebujete znát appeared first on Lékárnice maminky.