Očkování proti SARS-CoV-2: To nejdůležitější, co potřebujete znát

Očkování

Vakcíny. Budí vášně již nějakou tu řádku let. Koukly jsme se jim na zoubek a přinášíme vám ta nejdůležitější fakta.

Jak vlastně vakcíny fungují?

Naučí imunitní systém rozpoznávat patogen a zlikvidovat ho.

Očkuje se buď oslabeným živým virem (např. spalničky, příušnice), nebo již usmrceným virem (třeba klíšťovka). Pak se také očkuje bakteriálním anatoxinem, to je případ tetanu. Nebo polysacharidovou vakcínou – to je ta proti pneumokokům, co jste možná dávali svým miminkům vedle Hexy. No a ty vakcíny, co jsou teď proti Sars-CoV-2, fungují tak, že se buď do těla vpraví mRNA, což je vlastně takový návod, jak si vyrobit S protein, což je takový ten útvar, ta korunka, co je vidět na každém obrázku koronaviru (ty mRNA vakcíny vyrábí Pfizer/BioNTech, Moderna) nebo se do těla vpraví „vykuchaný“ neškodný běžný (adeno)virus, který už ten útvar nese (Astra – Zeneca, Johnson & Johnson). V obou případech setkání našeho imunitního systému s nimi vede k tvorbě protilátek a i další buněčné odpovědi tak, aby pak tělo bylo připraveno, až přijde reálná hrozba.

Které vakcíny už v ČR máme?

Nejrychlejší byl americký Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech, ti už zelenou dostali, jejich vakcína Comirnaty už je i v ČR tzv.podmínečně schválená a už se aktivně očkuje.

Už také dorazily do ČR první dávky vakcíny od americké biotechnologické společnosti Moderna. Tyto jsou zatím jediné schválené. Obě tyto vakcíny jsou mRNA vakcíny a jsou choulostivé na skladovací podmínky.

Vakcína Pfizer/BioNTech se musí skladovat v -70°C, před aplikací se rozmrazuje buď 2-3hod v ledničce nebo 30min-2hod při pokojové teplotě. Po naředění, které probíhá jemným otáčením, se musí do 6hod spotřebovat. Je určena pro věkovou kategorii 16+. Očkuje se ve dvou dávkách, a to po 21 dnech.

Vakcínu od Moderny lze skladovat při -20°C, což ji činí opravdu více uživatelsky příjemnou vakcínou, jinak je to vše dost podobné, jen s těmi rozdíly, že je určena pro dospělé (nicméně probíhají právě dodatečné studie na dospívajících 12-17let) a druhá dávka se opakuje až po 28 dnech.

Další, kterou by měla Evropská rada pro léčivé přípravky (EMA) schválit do konce ledna, by měla být vakcína od britské firmy Astra-Zeneca. Tady už se nejedná o mRNA vakcínu, ale o rekombinantní vektorovou, to je ten „vykuchaný neškodný virus“, který už rovnou nese ten koronavirový čudlíček na sobě. Touto vakcínou zahájili očkování na Britských ostrovech. Tato očkovací látka má za výhodu, že není tak choulostivá a může se skladovat v lednici při 2-8°C. Také je levnější. Ale nevykazuje tak vysokou účinnost jako obě výše zmíněné (95,0% Pfizer/BioNTech, 94,1% Moderna) – zatím to vypadá na 70ti%ní účinnost. Nicméně při klinickém testování omylem dali první dávku poloviční a tu druhou celou a v této skupině byla účinnost okolo 90,0%. Tak uvidíme.

Jak je to s tou účinností?

Řekli jsme, že účinnost vakcíny od Pfizeru je po druhé dávce na 95 procentech. (Po první dávce je jen na 52%, proto se preočkovává.) Co přesně tohle číslo znamená?

V třetí klinické fázi dostalo 18198 dobrovolníků vakcínu s účinnou látkou a 18325 dostalo injekci s placebem. Z těch, kdo onemocněl během testování, bylo 5% z první skupiny (8 lidí) a 95% (162) z druhé kontrolní placebové skupiny. Odtud tedy ta 95%ní ochrana.

U vakcíny od Moderny tohle číslo bylo 94,1%. U první skupiny s opravdovou vakcínou onemocnělo 11 lidí, nikdo neměl těžký průběh. Ve skupině s placebem onemocnělo 185 lidí a z toho 30 mělo těžký průběh.

Takže sečteno, podtrženo – s vakcínou se dramaticky snížil výskyt onemocnění a to jak kvantitativně, tak i co do závažnosti obtíží.

Jak to, že schválení vakcíny trvalo jen rok?

Čáry máry? Magie? Jaktože když normálně trvá schválení nové vakcíny asi 10 let, to teď sfoukli takřka do roka a do dne?

Spíš než magie to popohnal veřejný zájem a pomohl i ten fakt, že už se dříve rozpracovala vakcína proti SARS, která potom nebyla masivně využita. Takže návrh studie, který se jindy tvoří roky, byl nyní hotový v rámci měsíců, předklinické hodnocení na myších se také smrsklo z roků na měsíce a klinické testování 1., 2. a 3. fáze, které obvykle trvá cca 5 let, probíhalo paralelně, čímž došlo také k velkému zkrácení. Pak zbývá přípravek vyhodnotit a eventuálně schválit u příslušných orgánů, což taky schramstne obvykle rok, teď se na tom ale pracovalo prioritně (a stále pracuje) a proces trvá jen několik týdnů. Po schvalovacím procesu se bouchne šampáňo a jde se vyrábět do fabriky ve velkém. Ne však v tomto případě – očkovací látky se totiž začaly vyrábět riskantně už ve fázi klinického testování! (Ale zas takoví hrdinové nejsou, nechali si od jednotlivých států proti objednávce zaplatit nevratnou zálohu).

Takže sečteno, podtrženo – procesy předcházející schválení nové vakcíny se přes sebe různě překrývaly a obrovský veřejný zájem to celé ještě urychlil.

Je kvůli tomu vakcína rychlokvaška, které se musíme bát? Naopak! Obvykle probíhá 3.fáze testování na několika tisících dobrovolníků, tentokrát se jich přihlásilo opravdu velké množství, takže 3. fáze klinického zkoušení mohla proběhnout na počtu ke 40tisícům, vyhodnoceno pak bylo něco přes 36tis.

Můžeme být po očkování infekční?

zdroj obrázku a studie: https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2035389

Nechme promluvit grafy, konkrétně graf účinnosti vakcíny od Moderny. Na vodorovné ose jsou dny a na svislé je kumulativní počet nakažených (tj. každý další o bodíček výš). Tahleta vakcína se dává ve dvou dávkách po 28 dnech, proto jsou tam ty dvě šipky ve dnech 0 a 28. Vidíme, že ty první dny jsou křivky prakticky totožné. Okolo dne 12 se to ale láme a nůžky mezi oběma křivkami se začnou rozvírat. Takže tělo potřebuje asi tak ty dva týdny, aby si vyrobilo první účinný arsenal imunitního systému. Během těchto dní může být určitě infekční v případě, že přijde do kontaktu s infekcí zvenčí. Poté si křivka drží celkem setrvalý stav až do 120. dne. Uvidíme, co přinesou další data, zatím ale vidíme, že očkování nás ochránit může a že nás může z této šlamastiky vyvést.

Nežádoucí účinky

Každý lék má svá rizika. Aby mohl lék vstoupit na trh, musí výhody značně převážit možná rizika. Nejinak je tomu i u vakcíny proti SARS-CoV-2. Benefity jsou zřejmé – ochrana člověka proti onemocnění COVID-19 či závažnému průběhu, případná ochrana ostatních a rychlejší návrat k normálu.
Jaké jsou ale nežádoucí účinky? Mezi ty nejběžnější patří:
  • otok či bolestivost v místě vpichu (na paži)
  • zvýšená teplota, zimnice
  • bolest hlavy, svalů a kloubů
  • únava
Tyto nežádoucí účinky jsou normálním projevem našeho organismu. Ukazují na to, že náš imunitní systém se pustil do boje a vytváří ochranu. Zatím to vypadá, že se častěji objevují po podání druhé dávky vakcíny.
Závažné alergické reakce, například tzv. anafylaktický šok, který se projevuje svěděním, otokem kůže, dušností, bušením srdce a dalšími projevy, nastává zpravidla do 15 minut po očkování. Tyto reakce vyškolený zdravotnický personál dokáže zvládnout, proto je důležité, abyste po očkování 15 – 30 minut zůstali v čekárně.
Možná jste slyšeli také o paralýze obličeje, tzv. Bellově obrně, která se projevuje ochabnutím svalů v obličeji. Ta se během klinických testů vyskytla u 0,01 % očkovaných lidí (4 lidí z cca 38 000), a to v různém časovém období (od 3 do 48 dní po očkování). V běžné populaci k ní ale také dochází. Postihuje 0,01 – 0,03 % lidí. Výskyt po očkování tedy odpovídá běžnému výskytu v populaci. Nelze proto říci, že jsou tyto obtíže způsobeny přímo očkováním. Toto ochabnutí svalů vymizí do dvou až tří dnů, v každém případě byste však v tomto případě měli uvědomit lékaře.
Bezpečnost všech léčiv, včetně vakcín, a jejich rizika jsou pečlivě a dlouhodobě monitorována pomocí tzv. farmakovigilančního systému. To znamená, že i teď odborníci bedlivě sledují všechny nežádoucí účinky.

Co dělat, když se u mě nežádoucí účinky objeví?

Po jakémkoliv očkování, včetně vakcín proti SARS-CoV-2, byste si měli dopřát dostatek odpočinku – v den očkování a den následující. Vynechejte jakoukoliv zátěž pro organismus (včetně sportu, posilování, stresu, ponocování a podobně). Dopřejete vašemu tělu čas, aby mohlo svou energii upřít na vytvoření protilátek. Také je dobré vynechat pití alkoholu den před očkováním, v den očkování a den po.
V případě otoku nebo zarudnutí místa vpichu, můžete místo chladit pomocí studených obkladů. Mírně zvýšená teplota (37 – 38 ℃) je znakem, že vaše tělo si vytváří ochranu a není ji nutné snižovat léky. Vhodné je dostatečně pít a odpočívat. Pokud by teplota vystoupala nad 38 ℃, můžete použít léky na snížení teploty (například s obsahem paracetamolu). Více o tom, co dělat při horečce najdete i v našem článku: https://lekarnice-maminky.cz/vsechno-co-potrebujete-znat…/

Lékaře kontaktujte v případě závažných obtíží nebo v případě, že se mírné obtíže během 2 až 3 dnů nezlepší či se dokonce výrazně či prudce zhorší.
Zdravotníci mají ze zákona povinnost hlásit všechna podezření na vážné nebo neočekávané nežádoucí účinky. Pacient sám může také nežádoucí účinek nahlásit. O nežádoucích účincích, které se u vás případně objeví, by však měl vědět i váš lékař. Více o hlášení nežádoucích účinků můžete nalézt na stránkách

Státní ústav pro kontrolu léčiv

: https://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nejnovější články

Štítky