Základem léčby zůstává pravidelné sledování hladiny cukru v krvi (glykémie), podávání inzulinu a správný životní styl. Moderní pomůcky navíc pomáhají lépe kontrolovat hodnoty glykémie a snižovat každodenní zátěž dítěte i celé rodiny.

Proč je důležité sledovat glykémii

Pravidelné měření glykémie pomáhá zjistit, zda je hladina cukru v krvi příliš vysoká nebo naopak příliš nízká. Díky tomu lze včas upravit dávku inzulinu, jídlo nebo fyzickou aktivitu.

Cílem není dosahovat za každou cenu „dokonalých“ hodnot, ale udržovat glykémii co nejčastěji v doporučeném rozmezí a předcházet výrazným výkyvům. Právě dlouhodobě stabilnější glykémie pomáhá snižovat riziko komplikací diabetu.

Glukometr: základní pomocník při diabetu

Nejznámějším způsobem kontroly glykémie je měření pomocí glukometru. Stačí malá kapka krve odebraná z prstu a během několika sekund je k dispozici výsledek.

Měření bývá potřeba zejména:

• před jídlem,
• před spaním,
• při podezření na hypoglykémii,
• při nemoci nebo změně denního režimu.

U malých dětí může být časté píchání do prstů nepříjemné. Právě proto se v posledních letech stále více využívají glukózové senzory.

Glukózové senzory: méně píchání, více informací

Glukózový senzor je malé zařízení nalepené na kůži, které průběžně sleduje hladinu glukózy v podkoží. Díky tomu není nutné odebírat krev z prstu tak často jako dříve.

Velkou výhodou senzorů je, že ukazují nejen aktuální hodnotu glykémie, ale také její vývoj v čase. Rodiče i dítě tak mohou vidět, zda glykémie stoupá, klesá nebo je stabilní.

Moderní senzory navíc dokážou upozornit na hrozící hypoglykémii nebo hyperglykémii ještě dříve, než se objeví potíže.

Dexcom a FreeStyle Libre: jaký je mezi nimi rozdíl?

Mezi nejpoužívanější systémy patří Dexcom a FreeStyle Libre.

Senzory Dexcom průběžně odesílají naměřené hodnoty do mobilního telefonu nebo inzulinové pumpy a dokážou automaticky upozornit na příliš vysokou nebo nízkou glykémii.

FreeStyle Libre funguje trochu jinak. Hodnotu glykémie zobrazí po přiložení čtečky nebo mobilního telefonu k senzoru. Novější verze některých systémů Libre už také nabízejí upozornění na rizikové hodnoty.

Oba systémy umožňují sledovat vývoj glykémie během dne i noci a mohou rodičům poskytnout mnohem podrobnější přehled než samotný glukometr.

Implantabilní glukózové senzory

Vedle běžně používaných glukózových senzorů existují také dlouhodobé implantabilní senzory. Jako první pracoviště v České republice je začala nabízet Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle nemocnice představují tyto podkožní senzory další možnost kontinuální monitorace glukózy pro pacienty s diabetem 1. typu a mohou významně přispět ke zlepšení kvality života.

Na rozdíl od klasických senzorů, které je obvykle potřeba měnit po jednom až dvou týdnech, se implantabilní senzor vyměňuje až po šesti měsících. Senzor je zaveden pod kůži a spolupracuje s malou vysílačkou, která přenáší naměřené údaje do mobilního telefonu.

Prostřednictvím mobilní aplikace může uživatel průběžně sledovat, zda hladina glukózy stoupá nebo klesá. Součástí systému jsou také alarmy upozorňující na hrozící hypoglykémii. Výhodou je dlouhodobé používání bez nutnosti časté výměny senzoru a možnost dočasně sejmout vnější vysílač například při sportu.

Podle lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ukázala česká studie COMISAIR, že pro úspěšnou léčbu diabetu 1. typu není rozhodující pouze způsob podávání inzulinu, ale také kvalitní a pravidelné sledování hladiny glukózy. Právě moderní senzory mohou pacientům poskytnout podrobnější přehled o vývoji glykémie během dne i noci a pomoci včas reagovat na rizikové situace.

Jak dítě dostává inzulin

Protože si organismus dítěte s diabetem 1. typu nedokáže vytvářet vlastní inzulin, je nutné jej pravidelně dodávat zvenčí.

K tomu se používají dvě hlavní možnosti:

• inzulinová pera,
• inzulinová pumpa.

Volba konkrétního způsobu léčby závisí na věku dítěte, doporučení lékaře i preferencích rodiny.

Inzulinová pumpa může usnadnit každodenní péči

Inzulinová pumpa je malé zařízení, které průběžně dodává inzulin do podkoží pomocí tenké kanyly.

Výhodou pumpy je možnost pružněji reagovat na změny během dne. Mnoha dětem a rodičům usnadňuje každodenní péči a podle odborných doporučení může přispívat k lepší kompenzaci diabetu.

Dnešní doporučení zároveň zdůrazňují, že moderní technologie by měly být dostupné všem dětem, které o ně mají zájem a mohou z nich profitovat. Neměly by být vyhrazeny pouze pro děti s určitými výsledky nebo určitou úrovní kompenzace diabetu.

Co je hybridní uzavřená smyčka

Jedním z největších pokroků posledních let jsou tzv. hybridní uzavřené smyčky.

Tyto systémy propojují:

• glukózový senzor,
• inzulinovou pumpu,
• speciální algoritmus.

Senzor průběžně sleduje hladinu glukózy a systém podle naměřených hodnot automaticky upravuje podávání inzulinu. Pokud glykémie klesá, může dávku inzulinu snížit. Naopak při růstu glykémie ji může zvýšit.

Nejde o plně automatický systém a rodiče i dítě se stále podílejí na léčbě, například při jídle. Přesto může technologie významně snížit množství rozhodování, které je s diabetem každý den spojeno.

Fungují tyto systémy i u malých dětí?

Ano. Výsledky klinických studií ukazují, že hybridní uzavřené smyčky mohou být přínosné i pro velmi malé děti.

Studie provedená u dětí ve věku od 1 do 7 let ukázala, že děti používající hybridní uzavřenou smyčku trávily více času s glykémií v doporučeném rozmezí a méně času s vysokou hladinou cukru v krvi. Současně se nezvýšilo riziko hypoglykémie.

Právě proto jsou dnes tyto systémy podle mezinárodních doporučení považovány za jednu z nejmodernějších forem léčby diabetu 1. typu.

Technologie mohou pomoci celé rodině

Moderní technologie nejsou přínosem pouze pro samotné dítě. Mnoho rodičů oceňuje možnost sledovat hodnoty glykémie na dálku prostřednictvím mobilního telefonu, například během pobytu dítěte ve škole nebo při sportu.

Technologie mohou pomoci:

• snížit obavy z hypoglykémie,
• zlepšit přehled o vývoji glykémie,
• usnadnit každodenní rozhodování,
• zlepšit kvalitu spánku rodičů,
• snížit psychickou zátěž spojenou s diabetem.

Ani nejlepší technologie nenahradí edukaci

Přestože jsou dnešní senzory a inzulinové pumpy velmi pokročilé, stále platí, že důležitou součástí léčby je edukace dítěte i celé rodiny.

Rodiče by měli vědět, jak rozpoznat hypoglykémii a hyperglykémii, jak reagovat při nemoci dítěte a jak správně používat zvolenou technologii. Pravidelné kontroly u diabetologa zůstávají důležitou součástí péče.

Moderní technologie však mohou každodenní život s diabetem výrazně usnadnit a pomoci dítěti vést aktivní a plnohodnotný život. Pro mnoho rodin představují nejen lepší kontrolu glykémie, ale také větší pocit jistoty a bezpečí.

Odkazy a citace

1. Použití inzulinové pumpy a glukózových senzorů … | NZIP
2. Stanislava Holemá: Ošetřování dítěte s diagnózou diabetes mellitus – Fakultní nemocnice Brno
3. Holema S. Ošetřování dítěte s diagnózou diabetes mellitus. Fakultní nemocnice Brno. https://www.fnbrno.cz/detska-nemocnice/pediatricka-klinika/bc-stanislava-holema-osetrovani-ditete-s-diagnozou-diabetes-mellitus/t6013
4. Kašparová P., et al. Selfmonitoring u dětí s diabetes mellitus 1. typu. Pediatrie pro praxi. 2024;25(4); 262-263. Self-monitoring in children with type 1 diabetes mellitus
5. Biester T., Berget C., et al. International Society for Pediatric and Adolescent Diabetes Clinical Practice Consensus Guidelines 2024: Diabetes Technologies – Insulin Delivery. Pediatric Diabetes. 2024, Dec. 10; 97(6): 636-662. International Society for Pediatric and Adolescent Diabetes Clinical Practice Consensus Guidelines 2024: Diabetes Technologies – Insulin Delivery – PMC
6. Ware J, Allen JM, Boughton CK, et al. Randomized Trial of Closed-Loop Control in Very Young Children with Type 1 Diabetes. The New England Journal of Medicine. January 19, 2022, VOL. 386 NO. 3. Randomized Trial of Closed-Loop Control in Very Young Children with Type 1 Diabetes | New England Journal of Medicine
7. Harriet L. Miles, Carlo L. Acerini. The Insulin Analog Preparations and Their Use in Children and Adolescents with Type 1 Diabetes Mellitus. Pediatric Dtugs, Review Article, 22.August 2012, Volume 10, 163-176 (2028). Insulin Analog Preparations and Their Use in Children and Adolescents with Type 1 Diabetes Mellitus | Pediatric Drugs | Springer Nature Link
8. tz-vfn-2020-novy-typ-glykemickych-senzoru-zmeni-zivot-rade-diabetiku.pdf

Obrázky

1. depositphoto.cz
2. depositphoto.cz
3. Which Is Better Dexcom G6 Or Freestyle Libre? – The Differences – Kaio-Dia
4. Ilustrační obrázek byl vytvořen pomocí nástroje ChatGPT (OpenAI) na základě textového zadání autora.

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Měření glykémie, inzulin a senzory: co by měli rodiče vědět? appeared first on Lékárnice maminky.

Návrat dítěte s diabetem 1. typu do školky nebo školy bývá pro rodiče jedním z největších milníků po stanovení diagnózy. Vedle běžných starostí spojených s nástupem do kolektivu přibývají otázky týkající se měření glykémie, podávání inzulinu, stravování nebo zvládání případných komplikací během dne.

Zkušenosti rodin i odborná doporučení však ukazují, že diabetes nemusí být překážkou pro běžnou docházku. Důležitá je především dobrá spolupráce mezi rodiči, pedagogy a dítětem samotným.

Dítě s diabetem může chodit do školky i školy

Diabetes 1. typu neovlivňuje intelektuální schopnosti ani běžné pohybové aktivity dítěte. Děti s diabetem se mohou účastnit výuky, zájmových aktivit, výletů i dalších školních akcí stejně jako jejich vrstevníci.

Onemocnění však vyžaduje každodenní dodržování léčebného režimu. Ten zahrnuje pravidelné měření glykémie, aplikaci inzulinu, sledování příjmu sacharidů, vhodný pohybový režim a dodržování pravidelných časových odstupů mezi jednotlivými jídly.

Otevřená komunikace pomáhá odbourat obavy

Návrat do kolektivu bývá snazší tehdy, když mají pedagogové dostatek informací o potřebách dítěte. Řada rodičů proto ještě před nástupem do školky nebo školy probírá s učiteli a pracovníky školní jídelny léčebný režim dítěte, zásady stravování i postup při případných komplikacích.

Právě vstřícný přístup školy bývá podle zkušeností rodičů jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšného začlenění dítěte do kolektivu. Pedagogové se často aktivně zajímají o problematiku diabetu, učí se pracovat s glukometrem a seznamují se s doporučenými postupy pro různé situace.

Dítě nepotřebuje speciální dietu, ale pravidelný režim

Mnoho lidí si stále myslí, že cukrovka znamená přísnou speciální dietu. U dětí s diabetem 1. typu je však důležitější správné plánování jídel, pravidelnost stravování a kontrola množství sacharidů.

Dítě nemůže jíst kdykoliv a cokoliv bez ohledu na léčebný režim. Jídlo je potřeba sladit s dávkováním inzulinu a dodržovat doporučené časy jednotlivých jídel. Rodiče proto pracují s obsahem sacharidů v potravinách a plánují jídelníček tak, aby odpovídal potřebám dítěte.

V prostředí školky nebo školy je proto důležité, aby dítě dostávalo jídlo ve stanovenou dobu a v doporučeném množství.

Spolupráce se školní jídelnou může výrazně usnadnit každodenní péči

Velkou roli hraje také komunikace mezi rodiči a školní jídelnou. Některé školy poskytují rodičům jídelníček s předstihem, aby mohli lépe plánovat dávkování inzulinu a případně upravit stravovací režim dítěte.

Pro rodiče může být užitečné znát složení jídel nebo velikost porcí. Pokud některé pokrmy obsahují větší množství sacharidů nebo je obtížné jejich složení odhadnout, mohou rodiče společně se školou hledat vhodné řešení.

Škola by měla umožnit měření glykémie i podání inzulinu

Součástí každodenního režimu dítěte s diabetem je pravidelné sledování hladiny krevního cukru. Škola by proto měla umožnit měření glykémie kdykoliv během dne, pokud to zdravotní stav dítěte vyžaduje.

Stejně důležité je zajistit možnost aplikace inzulinu podle individuálního léčebného plánu. Mnoho dětí si dnes dokáže glykémii měřit samostatně a některé zvládají i aplikaci inzulinu. Vždy však pomáhá, když je ve škole určená osoba, která je seznámena s potřebami dítěte a v případě potřeby mu poskytne podporu.

Na hypoglykémii je potřeba reagovat bez odkladu

Jednou ze situací, na kterou by měli být pedagogové připraveni, je hypoglykémie, tedy nízká hladina krevního cukru.

Mezi typické příznaky patří třes rukou, bledost, studený pot, hlad, slabost nebo spavost. Pokud se objeví, musí mít dítě možnost okamžitě přerušit činnost, změřit si glykémii a doplnit rychlé cukry podle doporučeného postupu.

Právě rychlá reakce a znalost základních příznaků pomáhají předcházet komplikacím a zvyšují bezpečí dítěte během pobytu ve škole.

Výlety, divadla nebo sportovní akce nejsou překážkou

Diabetes by neměl dítě vylučovat z běžného života kolektivu. Školní výlety, kulturní programy, pobyt venku nebo hodiny tělesné výchovy jsou běžnou součástí vzdělávání a děti s diabetem se jich mohou účastnit.

Někdy je pouze potřeba přizpůsobit organizaci dne tak, aby dítě mohlo sníst svačinu ve správný čas nebo mělo k dispozici potřebné pomůcky. Zkušenosti rodičů ukazují, že při dobré spolupráci školy a rodiny lze většinu těchto situací zvládnout bez větších obtíží.

Děti přijímají cukrovku překvapivě přirozeně

Mnoho rodičů se obává, jak budou na diagnózu reagovat spolužáci. Zkušenosti z praxe ale ukazují, že děti většinou přijímají odlišnosti svých kamarádů velmi přirozeně.

Mohou se zajímat o glukometr nebo se ptát, proč spolužák jí v jinou dobu než ostatní, ale zpravidla ho nevnímají jako dítě, které by bylo z kolektivu nějak vyčleněné. Důležité je, aby se dítě cítilo součástí skupiny a mohlo se účastnit společných aktivit stejně jako ostatní.

Když škola a rodina spolupracují, zvládá se vše snáz

Úspěšný návrat dítěte s diabetem do školky nebo školy stojí především na vzájemné důvěře a spolupráci. Rodiče znají potřeby svého dítěte, pedagogové zase prostředí, ve kterém tráví velkou část dne.

Pokud obě strany otevřeně komunikují a společně hledají řešení každodenních situací, může dítě navštěvovat školku nebo školu bezpečně a bez zbytečných omezení. Diabetes sice přináší určité povinnosti navíc, neměl by však být překážkou v tom, aby dítě zažívalo stejné radosti, přátelství a zážitky jako jeho vrstevníci.

Odkazy a citace

1. Dítě s cukrovkou v mateřské škole
2. Cukrovka u dětí a dospívajících – Diadeti
3. Informace pro školu
4. Dítě s diabetem v mateřské škole? Nejdůležitější je důvěra a respekt. – Diabetická Asociace radí
5. Denisa Mikešová, Bakalářská práce: Diabetes mellitus u dětí v mateřských školkách; 2018. BP_-_Mikeov_Denisa.pdf

Obrázky

1. depositphoto.cz
2. depositphoto.cz
3. depositphoto.cz

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Návrat dítěte s cukrovkou do školky nebo školy: jak ho zvládnout? appeared first on Lékárnice maminky.

Diabetes mellitus patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku. Ať už jde o diabetes 1. typu nebo vzácněji o diabetes 2. typu, správně nastavený jídelníček je důležitou součástí péče o dítě. Strava sice cukrovku nevyléčí, může však pomoci udržovat stabilnější hladinu krevního cukru, podpořit správný růst a vývoj a snížit riziko zdravotních komplikací.

Jaké zásady by tedy měl jídelníček dítěte s cukrovkou splňovat?

Sacharidy pod kontrolou, ne pod zákazem

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie a zároveň živinou, která nejvíce ovlivňuje hladinu krevního cukru po jídle. U dětí s diabetem by měly podle odborných doporučení tvořit přibližně 45–50 % celkového denního energetického příjmu.

Důležitá není pouze jejich celková dávka, ale také výběr vhodných zdrojů. V praxi se proto často sleduje glykemický index (GI), který udává, jak rychle po konzumaci potraviny stoupá hladina glukózy v krvi. Potraviny s nižším glykemickým indexem vedou k pozvolnějšímu vzestupu glykémie, zatímco potraviny s vysokým GI mohou způsobovat výraznější výkyvy.

Výsledky studií naznačují, že zařazování potravin s nižším glykemickým indexem může u dětí s diabetem 1. typu přispět ke stabilnější glykémii během dne.

Které potraviny zařazovat častěji?

Základ jídelníčku by měly tvořit především kvalitní zdroje sacharidů a potraviny bohaté na vlákninu. Vhodnou volbou bývá zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, vařené brambory, natural nebo basmati rýže či těstoviny připravené „al dente“.

Vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů a pomáhá zmírňovat prudké výkyvy hladiny krevního cukru po jídle. Součástí pestrého jídelníčku by mělo být také ovoce, které dodává vitaminy, minerální látky i další důležité živiny.

Na které potraviny je vhodné si dát větší pozor?

Některé potraviny mohou vést k rychlému zvýšení hladiny krevního cukru. Patří mezi ně zejména slazené nápoje, džusy, sladkosti, sladké pečivo, kukuřičné lupínky, instantní kaše, bílé pečivo nebo rýžové chlebíčky.

Rychlejší vzestup glykémie mohou způsobovat také některé přílohy, například bramborová kaše, hranolky, knedlíky nebo bílá rýže. Vedle samotného typu potraviny však hraje důležitou roli i velikost porce.

Nejde jen o cukr a sacharidy

Při plánování jídelníčku je potřeba myslet také na obsah tuků a bílkovin. Ty totiž mohou ovlivňovat průběh glykémie i několik hodin po jídle.

Jídla s vyšším obsahem tuku nebo bílkovin mohou zpomalovat vstřebávání sacharidů a vést k pozdějšímu a déletrvajícímu zvýšení hladiny krevního cukru. Typickým příkladem bývají tučnější pokrmy nebo jídla kombinující větší množství sacharidů a tuků.

Nízkosacharidová dieta není pro děti běžně doporučována

Přestože některé studie zaznamenaly příznivý vliv nízkosacharidového stravování na kompenzaci diabetu, odborníci tento přístup u dětí běžně nedoporučují.

Dětský organismus potřebuje dostatek energie pro růst, vývoj a nástup puberty. Příliš výrazné omezení sacharidů by proto mohlo vést k nedostatečnému příjmu energie a některých živin. Současná doporučení upřednostňují vyvážený jídelníček obsahující všechny základní živiny v odpovídajícím množství.

Důležitá je také pravidelnost stravování

Vedle složení jídelníčku hraje významnou roli také pravidelný stravovací režim. Doporučení pro děti s diabetem obvykle počítají se třemi hlavními jídly a dvěma svačinami denně.

Pravidelné rozložení příjmu energie během dne může usnadnit sladění stravy s inzulinovou léčbou a přispět ke stabilnější hladině krevního cukru.

Diabetes 2. typu už není jen problém dospělých

Přestože je v dětském věku nejčastější formou onemocnění diabetes 1. typu, odborníci upozorňují také na rostoucí výskyt diabetu 2. typu u dětí a dospívajících. Tento trend souvisí především s narůstajícím počtem dětí s nadváhou a obezitou.

Dětská obezita je spojována nejen se zvýšeným rizikem vzniku diabetu 2. typu, ale také s dalšími kardiometabolickými rizikovými faktory, mezi které patří například vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků nebo metabolický syndrom.

Jak lze riziko diabetu 2. typu ovlivnit?

Odborné přehledy zdůrazňují význam vyvážené stravy a dostatečné pohybové aktivity již od dětství. K faktorům, které mohou přispívat k rozvoji obezity, patří dlouhodobý nadměrný příjem energie, častá konzumace energeticky bohatých potravin a slazených nápojů nebo nedostatek pohybu spojený se sedavým způsobem života.

Důležitou roli přitom nehraje pouze dítě samotné, ale celé rodinné prostředí. Právě rodina významně ovlivňuje stravovací návyky, vztah k pohybu i celkový životní styl dítěte.

Když strava podporuje léčbu

Strava při dětské cukrovce by měla být pestrá, vyvážená a přizpůsobená potřebám rostoucího organismu. Důležitou roli hraje nejen množství sacharidů, ale také jejich kvalita, pravidelnost stravování a celkové složení jídelníčku. Vhodné je upřednostňovat potraviny s nižším glykemickým indexem, dostatek zeleniny, luštěnin a vlákniny a omezovat potraviny, které vedou k rychlým výkyvům hladiny krevního cukru. Společně s vhodně nastavenou léčbou tak může správná výživa přispět k lepší kompenzaci diabetu a podpořit zdravý vývoj dítěte.

Odkazy a citace

1. 2018-06-11-Strava-v-lecbe-cukrovky-final-1.pdf
2. Alvina R. Kansra, S. Lakkunarajah, M.S. Jay. Childhood And Adolescent Obesity: A Review; Front Pediatr. 2021, Jan 12; 8:581461. Childhood and Adolescent Obesity: A Review – PMC
3. Drozdz, et.al. Obesity and Cardiometrabolic Risk Factors: From Childhood to Adulthood. Nutrients 2021, 13(11), 4176. Obesity and Cardiometabolic Risk Factors: From Childhood to Adulthood
4. Quarta, et al. Diet and Glycemic Index in Children with Type 1 Diabetes. Nutrients 2023, 15 (16), 3507. Diet and Glycemic Index in Children with Type 1 Diabetes

Obrázky

1. depositphoto.cz
2. depositphoto.cz
3. depositphoto.cz
4. depositphoto.cz

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Strava při dětské cukrovce: na co si dát pozor? appeared first on Lékárnice maminky.

Diabetes 1. typu patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku a jeho výskyt v posledních letech stále roste – a to i u velmi malých dětí. Přesto kolem něj koluje řada polopravd, obav a mýtů, které mohou rodiče zbytečně stresovat nebo vést k nepochopení celé situace. Moderní léčba dnes dětem s diabetem umožňuje žít plnohodnotný život, vyžaduje ale každodenní péči, spolupráci celé rodiny a často i velkou psychickou odolnost.

Přinášíme přehled nejčastějších mýtů a faktů o diabetu 1. typu u dětí – doplněný o poznatky z aktuálních zahraničních studií zaměřených na malé děti, rodiny i dlouhodobý dopad tohoto onemocnění.

Mýtus č. 1: Diabetes 1. typu vzniká kvůli tomu, že dítě jedlo moc sladkého

Fakt:

Diabetes 1. typu nevzniká kvůli nadměrné konzumaci cukru. Jde o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém omylem napadá beta buňky slinivky produkující inzulin. Organismus pak přestává inzulin vytvářet a dítě je na jeho podávání celoživotně závislé.

Přesná příčina vzniku není dodnes úplně objasněna. Roli hraje genetická predispozice i vlivy prostředí, například virové infekce. Odborníci zároveň upozorňují, že počet nových diagnóz u malých dětí v posledních desetiletích výrazně roste.

Mýtus č. 2: Dítě s diabetem nemůže vést normální život

Fakt:

Děti s diabetem mohou sportovat, chodit do školky i školy, jezdit na tábory, cestovat a věnovat se stejným aktivitám jako jejich vrstevníci. Diabetes ale vyžaduje nepřetržité plánování a každodenní rozhodování.

Rodiče musí pravidelně kontrolovat glykémii, řešit dávky inzulinu, jídlo, pohyb, nemoc i stres. U malých dětí je situace ještě náročnější, protože jejich režim bývá nepředvídatelný – jednou snědí celé jídlo, podruhé téměř nic, chvíli intenzivně běhají a za deset minut odpočívají. To vše výrazně ovlivňuje hladinu cukru v krvi.

Studie popisují péči o malé dítě s diabetem jako „neustálou bdělost“. Mnoho rodičů uvádí, že mají pocit, že musí být ve střehu prakticky nepřetržitě – přes den i v noci.

Mýtus č. 3: Když má dítě moderní senzor nebo inzulinovou pumpu, je diabetes snadno zvládnutelný

Fakt:

Moderní technologie péči výrazně usnadňují, ale diabetes „nevyléčí“. Kontinuální monitory glykémie a inzulinové pumpy pomáhají lépe sledovat výkyvy cukru a snižují riziko hypoglykémie nebo ketoacidózy, přesto ale vyžadují neustálou pozornost rodičů.

Výzkumy ukazují, že rodiče bývají s technologiemi spokojeni a často jim přinášejí větší pocit bezpečí i lepší kvalitu života. Ani s moderní léčbou ale není jednoduché dosahovat doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c), zejména u nejmenších dětí.

Velkou výhodou pumpy je například možnost přesnějšího dávkování inzulinu u malých dětí s vysokou citlivostí na inzulin nebo lepší přizpůsobení dávky při sportu a nemoci.

Mýtus č. 4: Největší problém diabetu je jen vysoký cukr

Fakt:

Diabetes 1. typu není jen o vysoké glykémii. Velkým rizikem jsou i hypoglykémie – tedy příliš nízká hladina cukru v krvi. Malé děti navíc často neumí popsat své příznaky, takže rodiče musí rozpoznávat změny chování, únavu, plačtivost nebo podrážděnost.

Právě strach z hypoglykémie patří mezi největší psychické zátěže rodičů. Mnozí rodiče kontrolují dítě i několikrát za noc, často se budí kvůli alarmům senzorů a dlouhodobě trpí nedostatkem spánku.

Studie ukazují, že rodiče malých dětí s diabetem často spí méně než doporučené minimum pro dospělé. Chronická únava pak může zvyšovat stres, úzkost i vyčerpání celé rodiny.

Mýtus č. 5: Dítě si na režim zvykne a časem už diabetes rodinu tolik nezatěžuje

Fakt:

Mnoho rodin se sice postupně naučí diabetes lépe zvládat, psychická zátěž ale často přetrvává roky. Péče o dítě s diabetem zasahuje do práce rodičů, partnerského vztahu, spánku, školky, školy i běžného rodinného fungování.

Výzkumy potvrzují vyšší výskyt úzkostí, stresu i depresivních příznaků u rodičů dětí s diabetem. Někteří rodiče omezují pracovní úvazky nebo zaměstnání úplně opouštějí, aby mohli být dítěti neustále k dispozici.

Zajímavé je, že studie sledující rodinné fungování ukazují i význam socioekonomických faktorů. Lepší zvládání diabetu bylo spojeno například s vyšším vzděláním rodičů, vyšším příjmem domácnosti nebo lepší partnerskou spoluprací při péči o dítě.

Mýtus č. 6: Malé děti diabetes moc nevnímají

Fakt:

I velmi malé děti mohou diabetes psychicky prožívat více, než se zdá. Opakované vpichy, kontroly cukru, omezení v jídle nebo odlišnost od vrstevníků mohou být zdrojem frustrace, odporu nebo strachu.

Děti mohou odmítat měření glykémie, zlobit se při aplikaci inzulinu nebo mít obavy z lékařů a nemocnic. U předškolních dětí je navíc někdy obtížné rozlišit, zda je podrážděnost „běžný záchvat vzteku“, nebo projev hypo- či hyperglykémie.

Výzkumy zároveň naznačují, že dlouhodobě vysoké hladiny cukru mohou mít vliv i na vyvíjející se mozek. U malých dětí s častou hyperglykémií byly popsány jemné změny v oblastech mozku souvisejících s učením, pamětí nebo pozorností.

Mýtus č. 7: Diabetes ovlivňuje jen dítě

Fakt:

Diabetes 1. typu ovlivňuje celou rodinu. Péče o dítě s chronickým onemocněním mění každodenní fungování domácnosti, vztahy mezi rodiči i psychickou pohodu sourozenců.

Výzkumy zaměřené na vazbu mezi dítětem a rodičem ukazují, že psychický stav rodiče může ovlivňovat i samotnou kompenzaci diabetu. Vyšší stres, úzkost nebo dlouhodobé přetížení pečující osoby mohou ztěžovat každodenní management onemocnění.

Velkou roli hraje také pocit bezpečí dítěte a kvalita vztahu mezi dítětem a rodičem. Děti, které mají stabilní podporu a citlivě reagujícího pečovatele, často zvládají léčebný režim lépe a mají lepší kvalitu života.

Mýtus č. 8: Největší výzvou je jen správně počítat sacharidy

Fakt:

Počítání sacharidů je důležité, ale péče o dítě s diabetem je mnohem komplexnější. Velkou výzvou bývá například jídlo samotné.

Malé děti jsou často vybíravé, mění chutě a odmítají jíst plánované porce. Rodiče pak stojí před složitým rozhodováním – kdy aplikovat inzulin, kolik ho podat a jak reagovat, pokud dítě jídlo nedojí.

Výzkumy ukazují, že problematické chování u jídla souvisí s horší kompenzací diabetu. U některých dětí se objevuje dlouhé sezení u jídla, odbíhání od stolu nebo odpor k určitým potravinám, což může celý management ještě komplikovat.

Mýtus č. 9: Škola nebo školka si s diabetem vždy poradí bez problémů

Fakt:

Nástup do školky nebo školy bývá pro rodiče velmi stresující období. Často mají obavy, zda personál pozná hypoglykémii, zvládne práci se senzorem nebo správně zareaguje při akutním problému.

Některé rodiny dokonce mění školku, upravují pracovní dobu nebo zůstávají s dítětem doma déle právě kvůli diabetu. Péče o dítě s diabetem proto vyžaduje úzkou spolupráci rodičů, školy i zdravotníků.

Velmi důležitá je edukace okolí dítěte – učitelů, trenérů, prarodičů nebo dalších pečujících osob.

Mýtus č. 10: Když je HbA1c (glykovaný hemoglobin) dobrý, je všechno v pořádku

Fakt:

HbA1c je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace, ale neukazuje celý obraz. Dítě může mít relativně dobrý HbA1c a přitom velké výkyvy glykémie během dne.

Právě glykemická variabilita – střídání vysokých a nízkých hodnot – je dnes považována za velmi důležitý faktor. Proto se stále více využívají kontinuální senzory a sleduje se i tzv. „time in range“, tedy čas strávený v cílovém rozmezí glykémie.

Co je dnes pro děti s diabetem nejdůležitější?

Moderní přístup k diabetu 1. typu už není zaměřený jen na hodnoty cukru. Stále více se zdůrazňuje:

• psychická podpora dítěte i rodičů,
• kvalitní edukace celé rodiny,
• podpora ve škole a školce,
• dostatek spánku a prevence vyhoření rodičů,
• zdravý vztah k jídlu a pohybu,
• využívání moderních technologií,
• zapojení dítěte do péče přiměřeně věku,
• multidisciplinární péče – diabetolog, psycholog, nutriční terapeut i edukátor.

Diabetes 1. typu je náročné onemocnění, ale při správné péči mohou děti vyrůstat aktivně, bezpečně a plnohodnotně. Vedle léčby samotné je důležité nezapomínat ani na psychickou pohodu dítěte a celé rodiny, protože právě ta hraje v dlouhodobém zvládání diabetu zásadní roli.

Odkazy a citace

1. Péče o děti s diabetem 1. typu v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost – PROFI Medicína
2. Standardy péče o diabetes mellitus 1.typu
3. Journal of Clinical Research in Pediatric Endocrinology (2023). Chronic Disease Management of Children Followed with Type 1 Diabetes Mellitus. Journal of Clinical Research in Pediatric Endocrinology, 15(2), 172–181. Chronic Disease Management of Children Followed with Type 1 Diabetes Mellitus – PubMed
4. Revista Chilena de Pediatría (2020). Attachment and Stress in Children with Type 1 Diabetes and Their Mothers. Revista Chilena de Pediatría, 91(1), 68–79. Attachment and stress in children with type 1 Diabetes and their mothers
5. Current Diabetes Reviews (2014). Young Children with Type 1 Diabetes: Challenges, Research, and Future Directions. Current Diabetes Reviews, 10(3), 177–189. Young Children with Type 1 Diabetes: Challenges, Research, and Future Directions – PMC

Obrázky

1. depositphoto.cz
2. depositphoto.cz

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Diabetes 1. typu u dětí: nejčastější mýty a fakta appeared first on Lékárnice maminky.

Diabetes mellitus 1. typu patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku a zároveň představuje nejčastější metabolickou poruchu u dětí a dospívajících. V posledních desetiletích odborníci po celém světě pozorují jeho trvalý nárůst, přičemž počet nových případů se zvyšuje přibližně o 3 až 5 % ročně. První projevy se navíc stále častěji objevují již v předškolním věku, a proto je důležité, aby rodiče i zdravotníci znali typické varovné signály.

Diagnóza cukrovky bývá pro rodinu často velmi nečekaná. Dítě, které ještě před několika týdny působilo zcela zdravě, může začít náhle více pít, často močit, hubnout a být výrazně unavené. Přestože se jedná o celoživotní onemocnění, současná medicína nabízí velmi účinné možnosti léčby. Díky moderním inzulinovým režimům, pravidelnému sledování glykémie a novým technologiím mohou děti s diabetem vyrůstat, sportovat, studovat i plánovat budoucnost stejně jako jejich zdraví vrstevníci.

Co je diabetes 1. typu a proč vzniká?

U dětí se nejčastěji setkáváme s diabetem 1. typu. Jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém omylem napadá a postupně ničí beta buňky slinivky břišní. Tyto specializované buňky jsou zodpovědné za tvorbu inzulinu – hormonu, bez kterého tělo nedokáže správně využívat glukózu jako zdroj energie.

Glukóza, označovaná také jako krevní cukr, pochází převážně z potravy. Po jídle se vstřebává do krevního oběhu a je rozváděna do všech tkání. Aby však mohla vstoupit do buněk a být využita jako palivo pro svaly, mozek i další orgány, potřebuje „klíč“ v podobě inzulinu. Pokud tento hormon chybí, cukr zůstává v krvi, jeho hladina prudce stoupá a organismus začíná energeticky strádat.

Diabetes 2. typu u dětí přibývá

Přestože diabetes 1. typu zůstává nejčastější formou dětské cukrovky, odborníci v posledních letech upozorňují také na rostoucí výskyt diabetu 2. typu u dospívajících. Tento trend úzce souvisí s narůstající prevalencí dětské nadváhy a obezity.

Diabetes 2. typu vzniká především na podkladě inzulinové rezistence. Organismus sice inzulin vytváří, ale buňky na něj nereagují dostatečně citlivě. Slinivka proto musí produkovat stále větší množství inzulinu, až postupně dochází k vyčerpání beta buněk a rozvoji hyperglykémie.

Riziko vzniku diabetu 2. typu zvyšuje především:

• obezita a nadváha,
• nízká pohybová aktivita,
• genetická predispozice,
• poruchy metabolismu tuků,
• nezdravý životní styl.

Studie zároveň upozorňují, že roli mohou hrát také další faktory, například změny střevního mikrobiomu, časté podávání antibiotik nebo některé vlivy během těhotenství a raného dětství.

Na rozdíl od diabetu 1. typu bývá nástup diabetu 2. typu často pomalejší a méně nápadný. I zde se však může objevit zvýšená žízeň, časté močení, únava nebo postupné zhoršování celkového stavu.

Jaké typy cukrovky se mohou objevit u dětí

Kromě těchto dvou hlavních forem existují i vzácnější typy diabetu, například MODY diabetes, novorozenecký diabetes nebo cukrovka spojená s cystickou fibrózou či některými genetickými syndromy. V běžné pediatrické praxi však jednoznačně převažuje diabetes 1. typu.

První příznaky, které by neměly uniknout pozornosti

Typické projevy diabetu 1. typu se obvykle rozvíjejí během několika dnů až týdnů. Jejich intenzita může být různá, ale charakteristická kombinace příznaků bývá velmi nápadná.

Mezi nejčastější varovné signály patří:

• nadměrná žízeň (polydipsie),
• časté a nadměrné močení (polyurie),
• noční pomočování u dítěte, které již bylo bez plen,
• nevysvětlitelný úbytek tělesné hmotnosti,
• výrazná únava, malátnost a ospalost,
• zhoršená koncentrace,
• bolesti břicha,
• nevolnost nebo zvracení,
• hluboké a zrychlené dýchání,
• zápach dechu připomínající aceton nebo přezrálé ovoce.

U kojenců a batolat mohou být projevy méně zřetelné. Dítě může být neklidné, více pít, hůře prospívat, častěji močit nebo mít neobvykle těžké a mokré plenky.

Když příznaky zůstanou bez povšimnutí

Pokud není diabetes rozpoznán včas, může se rozvinout diabetická ketoacidóza, což je závažná akutní komplikace způsobená těžkým nedostatkem inzulinu. Organismus začne místo glukózy spalovat tuky a vznikají ketolátky, které vedou k překyselení organismu, poruše rovnováhy tekutin a minerálů a k těžké dehydrataci.

Dítě může opakovaně zvracet, stěžovat si na bolesti břicha, výrazně rychle a hluboce dýchat, být velmi spavé nebo zmatené. V nejzávažnějších případech dochází k poruše vědomí až bezvědomí. Odborné studie ukazují, že ketoacidóza je přítomna přibližně u pětiny dětí již v době stanovení diagnózy. Jde o stav vyžadující okamžitou hospitalizaci a intenzivní léčbu.

Jak se dětská cukrovka diagnostikuje?

Stanovení diagnózy je ve většině případů poměrně jednoduché, pokud se na diabetes myslí. Kombinace typických příznaků a jednorázového měření hladiny cukru v krvi obvykle postačuje k potvrzení onemocnění. Již jednoduché kapilární měření glykémie může během několika minut odhalit závažnou hyperglykémii.

Po potvrzení diagnózy je dítě neprodleně předáno do péče specializovaného dětského diabetologického centra, kde je zahájena léčba inzulinem a edukace celé rodiny.

Léčba diabetu u dětí

Základem léčby diabetu 1. typu je celoživotní podávání inzulinu. Moderní léčba využívá intenzifikované inzulinové režimy pomocí inzulinových per nebo inzulinových pump. Stále častěji se používají také systémy kontinuální monitorace glukózy, které umožňují průběžné sledování hladiny cukru a pomáhají snižovat riziko hypoglykémie i výrazných výkyvů glykémie.

Cílem léčby je dosáhnout co nejlepší metabolické kompenzace, předcházet akutním komplikacím a zároveň umožnit dítěti normální fyzický i psychický vývoj. Součástí péče je také edukace celé rodiny, nutriční poradenství a pravidelné kontroly ve specializovaném centru.

U diabetu 2. typu tvoří základ léčby především úprava životního stylu – změna jídelníčku, zvýšení fyzické aktivity a redukce hmotnosti. V některých případech je nutná i farmakologická léčba včetně inzulinu.

Dítě s cukrovkou může žít naplno

Cílem léčby není pouze udržet hladinu cukru v krvi co nejblíže normálním hodnotám, ale také zajistit dítěti normální fyzický, psychický a sociální vývoj. Důležitou součástí péče je edukace celé rodiny, podpora ze strany dětského diabetologického týmu a postupné zapojení dítěte do každodenní péče o vlastní onemocnění.

Dítě s dobře léčeným diabetem se může cítit stejně dobře jako jeho zdraví vrstevníci. Může navštěvovat školku a školu, sportovat, cestovat, věnovat se svým zájmům a v dospělosti studovat, pracovat i založit rodinu. Přestože diabetes 1. typu vyžaduje celoživotní léčbu, při správně nastavené péči nepředstavuje překážku pro plnohodnotný a aktivní život.

Pokud dítě začne výrazně více pít, často močit, hubnout a být neobvykle unavené, je důležité vyhledat lékaře bez odkladu. Včasná diagnóza může zabránit závažným komplikacím a významně usnadnit začátek léčby.

Odkazy a citace:

1. Cukrovka u dětí a dospívajících – Diadeti
2. Cukrovka u dětí a dospívajících | Šance Dětem
3. The Nurse Practitioner (2025). Medical Treatment of Type 2 Diabetes in Children and Adolescents: A Changing Landscape. The Nurse Practitioner, 50(3):p 23-29. https://journals.lww.com/tnpj/fulltext/2025/03000/medical_treatment_of_type_2_diabetes_in_children.7.aspx
4. Int J Environ Res Public Health (2019). Linear Growth in Children and Adolescents with Type 1 Diabetes Mellitus, Int. J. Environ. Res. Public Health, 16 (19): 3677. Linear Growth in Children and Adolescents with Type 1 Diabetes Mellitus
5. World Journal of Pediatrics (2019). Big Challenges: Obesity and Type 2 Diabetes in Children and Adolescents. World Journal of Pediatrics, 15, 423–424. Big challenges: obesity and type 2 diabetes in children and adolescents | World Journal of Pediatrics | Springer Nature Link
6. Deutsches Ärzteblatt International (2018). Diabetes in Childhood and Adolescence. Deutsches Ärzteblatt International, 115(9), 146–156. Diabetes in Childhood and Adolescence (02.03.2018)

Obrázky:

1. depositphoto.cz
2. depositphoto.cz

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Cukrovka u dětí a dospívajících: první příznaky, které nepřehlédnout? appeared first on Lékárnice maminky.

Obrázek č. 1

Co je ABMK?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) patří mezi nejčastější potravinové alergie u malých dětí. Vzniká ve chvíli, kdy imunitní systém dítěte přehnaně reaguje na bílkoviny obsažené v kravském mléce, kterých je více než 40 druhů (například kasein nebo laktoglobuliny). Organismus je pak mylně považuje za hrozbu a spustí alergickou reakci. Ta se může projevit různě – kožními obtížemi (vyrážka, kopřivka, suchá či svědivá kůže), trávicími problémy (průjem, zvracení, zácpa nebo reflux) nebo potížemi s dýcháním, kašlem či rýmou. Alergie se většinou objeví během prvního roku života dítěte. Zajímavostí je, že reakce může vzniknout i u plně kojených dětí, protože velmi malé množství bílkoviny kravského mléka přechází z jídelníčku matky do mateřského mléka. Po přechodu na běžné kojenecké mléko nebo při zavádění příkrmů se pak množství těchto bílkovin výrazně zvýší a potíže se mohou projevit naplno. V posledních letech se ABKM objevuje stále častěji a někdy se proto označuje jako „alergická epidemie“ kojenců v rozvinutých zemích. Přesná příčina tohoto nárůstu zatím není jasná.

Co potraviny bez laktózy, ty můžeme?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a laktózová  intolerance jsou dva zcela odlišné problémy, které si lidé často pletou. Po konzumaci mléka totiž mohou způsobovat podobné zdravotní potíže. Ve skutečnosti ale vznikají z různých důvodů. ABKM je alergická reakce imunitního systému na bílkoviny kravského mléka a nejčastěji se objevuje u kojenců a malých dětí do 3 let. Naproti tomu laktózová intolerance není alergie, ale porucha trávení způsobená nedostatkem enzymu laktázy, který v tenkém střevě rozkládá mléčný cukr – laktózu. Zatímco ABKM souvisí s reakcí imunitního systému, laktózová intolerance je čistě trávicí problém a může se objevit v jakémkoli věku.

U malých dětí se intolerance laktózy objevit nemůže?

U malých dětí se laktózová intolerance objevuje jen výjimečně – příznaky se většinou rozvíjejí až kolem 4–5 roku života. U kojenců jsou problémy s mlékem většinou způsobeny alergií na bílkovinu mléka (ABKM), ne intolerancí laktózy.

Je ABMK dědičná?

Děti, jejichž rodiče nebo příbuzní trpí alergiemi, mají vyšší riziko vzniku alergií v průběhu celého života. Pokud trpí alergií jeden z rodičů, riziko se zhruba zdvojnásobuje. Přesto se ABKM často objeví i u kojenců bez rodinné alergické zátěže.

IgE a non IgE reakce

Alergické reakce na bílkovinu kravského mléka se dělí na IgE reakce – které jsou rychlé a vznikají tvorbou protilátek a tvoří většinu potravinových alergií. Druhým typem alergických reakcí jsou non-IgE reakce, které jsou opožděné imunitní reakce a vznikají hodiny až dny po kontumaci potraviny. Tyto non-IgE reakce se vyskytují častěji u kojenců a malých dětí, zejména při gastrointestinálních obtížích. Non-IgE reakce nelze detekovat z krve, protože chybí specifické biomarkery a neinvazivní diagnostické testy.

Jak si tedy můžeme být jisti, že se opravdu jedná o ABMK?

Diagnostika ABMK spočívá v odhalení opakujících se příznaků po kontaktu s alergenní potravou. Léčba spočívá ve vyhýbání se spouštějícím potravinám a symptomatické péči.

Jak tedy poznáme, jestli se jedná o IgE nebo non IgE odpověď?

Nejčastější projevy IgE reakce neboli zprostředkované ABKM jsou akutní kopřivka a angioedém (náhlý, nezánětlivý otok hlubších vrstev kůže nebo sliznic), zatímco non-IgE reakce na ABKM se obvykle projevuje potížemi postihujícími kůži a trávicí trakt.

Obrázek č. 2

Diagnóza ABMK

Diagnóza ABKM se provádí eliminačně‑expozičním testem, který spočívá v tom, že se nejprve z jídelníčku dítěte vysadí potraviny obsahující bílkoviny kravského mléka. Po 2–4 týdnech se znovu zavedou do jídelníčku a sleduje se reakce dítěte. Součástí diagnostiky je pozorování reakcí na změnu potravin a vedení potravinového deníku, do kterého se zapisuje vše, co dítě snědlo nebo vypilo a případné potíže, včetně okolností. Například změna stravy, nachlazení či kontakt se zvířetem.

K diagnostice se využívají také kožní testy, jako například prick testy pro rychlou reakci během 15 minut a patch testy s odečtem po 48 a 72 hodinách. Před jejich provedením je nutné vysadit antihistaminika a kortikoidy a dodržet doporučení ohledně přípravy pokožky.

Laboratorní vyšetření zahrnuje měření specifického IgE (imunoglobulinu E) z krve pro IgE reakci, tj. pro zprostředkovanou alergii, zatímco u non-IgE typů reakcí nejsou krevní testy diagnosticky užitečné a rozhodující je klinické pozorování.

Dieta při ABMK, na co si dát pozor?

Při potvrzené alergii na bílkovinu kravského mléka je nutné zcela vyřadit mléko, všechny mléčné výrobky i potraviny obsahující mléčné bílkoviny, a to včetně potravin obsahujících i stopová množství. Mléčné složky se totiž mohou ve výrobcích skrývat pod různými názvy, například jako mléko, sušené mléko, syrovátka, máslo, smetana, jogurt, kefír, podmáslí, tvaroh, sýr, kasein nebo kaseinát. Proto je důležité pečlivě číst složení všech potravin a nekonzumovat výrobky, u nichž není složení jasně uvedeno. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat zejména pečivu, pomazánkám, roztíratelným tukům, polotovarům, omáčkám, dezertům, sladkostem nebo průmyslově zpracovaným masným výrobkům, kde se mléčné bílkoviny často používají jako přísada. U nebalených potravin má prodejce povinnost poskytnout informace o alergenech.

Když máme ABMK, tak ovčí nebo kozí produkty můžeme?

Vhodné je vynechat také mléko dalších savců (např. kozí nebo ovčí), protože u ABKM existuje riziko zkřížené alergické reakce.

Jaké jsou tedy mezi jednotlivými mléky rozdíly?

Mléka se obecně dělí do dvou hlavních skupin – albumínová a kaseinová. Rozdíl spočívá hlavně v typu a zastoupení bílkovin. Albumínová mléka (například u člověka, prasete nebo koně) obsahují více syrovátkových bílkovin, zatímco kaseinová mléka (u krávy, kozy a ovce) mají převahu kaseinu – tedy bílkoviny, která zůstává například v tvarohu nebo sýru. Za kaseinová se považují ta mléka, ve kterých kasein tvoří více než 75 % celkových bílkovin.

Kasein se dále skládá z několika frakcí (αs1-kasein, αs2-kasein, β- kasein, κ-kasein), zatímco mezi syrovátkové bílkoviny patří například α-laktalbumin, β-laktoglobulin, bovinní sérový albumin a imunoglobuliny.

Z hlediska složení je kozí mléko velmi podobné kravskému – rozdíly nejsou nijak zásadní. Naproti tomu ovčí mléko je výrazně koncentrovanější. Obsahuje podstatně více tuku, bílkovin i minerálních látek a celková sušina je přibližně o polovinu vyšší než u kravského mléka. Obsah tuku a bílkovin může být dokonce více než dvojnásobný, což se odráží i ve vyšší výživové hodnotě. Množství laktózy je naopak u všech těchto mlék poměrně podobné.

Obrázek č. 3

Můžeme tedy nahradit sójovými výrobky?

Poměrně často se objevuje i současná alergie na bílkovinu sóji, takže sójové výrobky nemusí být vždy vhodnou náhradou.

Jsou výrobky ze sóji vhodné pro malé děti?

Sójové produkty se nedoporučují podávat dětem do jednoho roku. V tomto období je ideální, aby byla výživa založená především na kojení. Samotné sójové boby jsou obecně hůře stravitelné, a to bez ohledu na způsob úpravy. Výjimku ale tvoří fermentované výrobky, například tempeh, které jsou pro trávení šetrnější.

U starších dětí je vhodné stavět jídelníček na pestré stravě a sóju lze zařazovat spíše příležitostně. Pokud už se v jídelníčku objeví, je lepší upřednostnit právě fermentované formy.

Jak poznám, jestli jsou přípravky z fermentované sóji?

Většinou to není uvedeno úplně přímo na obalu. Napovědět ale může složení. U nefermentovaných výrobků často najdete název „sójový hydrolyzát“. Takto se označuje chemicky zpracovaná varianta. Naopak u fermentovaných produktů bývá uveden klasický proces kvašení (např. pomocí specifických kultur).

Dalším vodítkem je, že výrobci fermentovaných výrobků tuto informaci často zdůrazňují na obalu jako výhodu. U některých nefermentovaných variant se navíc může objevit glutamát (E621), který slouží jako zvýrazňovač chuti.

Jak poznám geneticky modifikovanou sóju GMO/GM

Podle platné legislativy Evropské unie musí být všechny produkty obsahující geneticky modifikované organismy (GMO), stejně jako potraviny a krmiva vyrobené z těchto organismů, jasně označeny nápisem „Obsahuje geneticky modifikované organismy“. Stačí přitom, aby jen jedna složka výrobku pocházela z GMO, a označení je povinné. Cílem je umožnit spotřebitelům informovanou volbu při nákupu. V praxi se s GMO produkty setkáme jen zřídka, například s popcornem z dovezené GM kukuřice nebo s oleji vyrobenými z GM řepky či GM sóji.

Čím tedy nahradit mléko?

Alternativou mohou být rostlinné nápoje, například ovesný, rýžový nebo kokosový nápoj. Je však potřeba brát v úvahu to, že nenahrazují mléko z hlediska obsahu bílkovin a vápníku, a proto je nutné doplnit je z jiných zdrojů do stravy.

Které rostlinné mléko je nejlepší?

• Kokosové mléko je přirozeně sladké, bohaté na MCT tuky a skvělé jako rychlý zdroj energie i čistá alternativa kravského mléka.
• Mandlové mléko má jemnou oříškovou chuť, je lehké, nízkokalorické a díky obsahu vitaminu E podporuje ochranu buněk.
• Lískooříškové mléko vyniká výraznou chutí, obsahuje antioxidanty a zdravé tuky a hodí se hlavně do kávy a dezertů.
• Kešu mléko je krémové, jemné a díky obsahu zdravých tuků a vitaminů skupiny B ideální do dezertů i omáček.
• Konopné mléko dodává tělu omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, bílkoviny i minerály a je vhodné i pro citlivé jedince.
• Makové mléko je výborným rostlinným zdrojem vápníku a podporuje zdraví kostí, má jemně nasládlou chuť.
• Sójové mléko je bohaté na kvalitní bílkoviny a izoflavony, ale vzhledem častým alergiím je vhodné ho konzumovat s mírou.
• Ovesné mléko je přirozeně sladké, krémové a díky obsahu beta-glukanů prospívá srdci i hladině cholesterolu.
• Rýžové mléko je lehce stravitelné, hypoalergenní a díky neutrální chuti vhodné pro citlivé osoby a má univerzální použití.

Obrázek č. 4

Musím miminku dodávat vápník pokud plně kojím?

Pokud je miminko plně kojené, není obvykle potřeba mu vápník zvlášť doplňovat, protože mateřské mléko obsahuje pro dítě dostatečné množství vápníku. Pokud je však matka z důvodu alergie dítěte na bílkovinu kravského mléka na bezmléčné dietě, měla by sama dbát na dostatečný příjem vápníku ve své stravě, případně jej doplňovat. Tímto zajistí dostatečný přísun vápníku pro sebe i miminko během období kojení.

Co je kolostrum a k čemu je dobré?

Kolostrum neboli mlezivo je první tekutina, kterou mléčná žláza produkuje krátce po porodu, obvykle během prvních dvou dnů. Oproti běžnému mateřskému mléku se liší nejen vzhledem – bývá hustší a nažloutlé – ale především svým složením. Obsahuje vysoké množství bílkovin, vitamínů, minerálních látek a zejména protilátek, které jsou zásadní pro první dny života novorozence. Jeho hlavním úkolem je dodat tělu potřebné živiny a zároveň nastartovat a podpořit imunitní systém.

Podobné vlastnosti má i bovinní kolostrum (BC), které se využívá jako doplněk výživy. U novorozenců má zásadní ochranné a fyziologické funkce. Obsahuje imunoglobuliny a laktoferin, které jsou klíčové pro budování přirozené imunity a pomáhají snižovat riziko infekcí v raném věku. Zároveň podporuje růst a zrání trávicího systému a dalších důležitých orgánů a působí antimikrobiálně proti patogenům, jako jsou E. coli, S. aureus, H. pylori, rotaviry nebo respirační viry. Významnou roli hrají také glykany, které pomáhají bránit uchycení patogenů, podporují imunitní funkce sliznic a přispívají ke zdravé střevní mikrobiotě. Oproti zralému mléku má navíc nižší obsah laktózy, což z něj činí vhodnější variantu pro děti s citlivostí na laktózu.

Obrázek č. 5

Mléčný žebřík – aneb jak zpátky zařadit mléčné výrobky?

Mléčný žebřík (iMAP) je postupný způsob, jak znovu zavádět bílkovinu kravského mléka do jídelníčku dítěte. Používá se pouze u dětí s mírnou až středně těžkou non-IgE alergií a měl by probíhat pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta. Princip je jednoduchý – čím více je mléčná bílkovina tepelně upravená, tím bývá méně alergenní. Z tohoto důvodu se začíná dobře propečenými potravinami a postupně se přechází k méně tepelně upraveným výrobkům.

Mléčný žebřík byl vytvořen odborníky ve Velké Británii a upraven do české verze, včetně receptů (Prezentace aplikace PowerPoint). Na vyšší úroveň se postupuje jen při dobré toleranci předchozí úrovně a tolerovaná potravina by měla být konzumována pravidelně. Tento kontrolovaný postup je bezpečnější a efektivnější než nárazové testování potravin.

Žebřík obvykle obsahuje 6 kroků:

Obrázek č. 6

Cílem mléčného žebříku je bezpečně zjistit, jakou formu mléčné bílkoviny dítě již toleruje, a postupně rozšířit jeho jídelníček.

Zdroje a citace:

1. Co je ABKM | Nestlé Health Science
2. Alergie na bílkovinu kravského mléka • AlergoCentrum s. r. o.
3. ABKM vs. Laktózová intolerance: Dvě odlišné diagnózy, které si lidé často pletou | NEMPT.CZ
4. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) – Pediatrie Vizovice s.r.o.
5. DIETA PŘI ALERGII NA BÍLKOVINU KRAVSKÉHO MLÉKA
6. Alergie na bílkovinu kravského mléka? Co jíst a cítit se skvěle! < Alergické dítě
7. Prezentace aplikace PowerPoint
8. iMAP MLÉČNÝ ŽEBŘÍK
9. Alergie na mléko – Česká asociace nutričních terapeutů
10. Složení ovčího mléka versus kravské a kozí | Romanovská ovce
11. indd
12. Rostlinná mléka: Výživná alternativa plná přínosných živin
13. Kolostrum: co byste měli vědět | Pilulka.cz
14. Al‑Iede M, Sarhan L, Alshrouf MA, Said Y. Perspectives on Non‑IgE‑Mediated Gastrointestinal Food Allergy in Pediatrics: A Review of Current Evidence and Guidelines. Journal of Asthma and Allergy. 2023 Mar 14;16:279– doi:10.2147/JAA.S284825. PMCID: PMC10024490.
15. Heyman MB; Committee on Nutrition. Lactose Intolerance in Infants, Children, and Adolescents. Pediatrics. 2006;118(3):1279‑1286. doi:10.1542/peds.2006‑1721. PMCID: PMC16951027.
16. Lifschitz C, Szajewska H. Cow’s milk allergy: evidence‑based diagnosis and management for the practitioner. European Journal of Pediatrics. 2015;174(2):141–150. doi:10.1007/s00431‑014‑2422‑3. PMCID:
17. Duan H, et al. A Review: The Effect of Bovine Colostrum on Immunity in People of All Ages. Nutrients. 2024;16(13):2007. doi:10.3390/nu16132007.
18. Canbolat A.A., et al. Bovine Colostrum in Pediatric Nutrition and Health. Nutrients. 2024;16(24):4305. doi:10.3390/nu16244305.

Obrázky:

1. Dangerous Food for your cat? – BudgetpetCare.com
2. Łagodna, umiarkowana czy ciężka – rodzaje alergii na białka mleka krowiego – Alergia na mleko krowie
3. Složení ovčího mléka versus kravské a kozí | Romanovská ovce
4. Druhy rostlinných mlék a jejich benefity.jpg (800×800)
5. Kolostrum: První krok k imunitní ochraně
6. AI generovaný obrázek, vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI), 2026

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post ABMK -Alergie na bílkovinu kravského mléka appeared first on Lékárnice maminky.

Co je těhotenská cukrovka?

Těhotenská cukrovka, odborně gestační diabetes mellitus (GDM), je porucha, kdy se u ženy během těhotenství poprvé objeví zvýšená hladina krevního cukru. Ve většině případů po porodu odezní. Starší zdroje uváděly výskyt u 3–5 % těhotných, ale rozsáhlá mezinárodní studie HAPO (2008) ukázala, že může postihovat až 18 % žen. V Česku přesná data nejsou, ale lékaři se s ní setkávají stále častěji. Riziko ovlivňuje věk, životní styl, obezita, ale GDM se může objevit i u štíhlých žen díky vrozené predispozici.

Příčiny těhotenské cukrovky?

GDM vzniká kombinací hormonálních změn a genetické predispozice. Placenta produkuje hormony, které snižují citlivost tkání na inzulin. Pokud slinivka nestačí vyprodukovat dostatek inzulinu, hladina glukózy stoupá. Nadbytečná glukóza přechází přes placentu k plodu a může způsobit jeho rychlejší růst a vyšší porodní hmotnost.

Jsou určité náznaky, že se odhalí více nemocných, kterým ale stačí jen upravit stravu, protože se nevhodně stravují a jsou obézní — je to pravda?

Obezita a nevhodná strava jsou silné rizikové faktory pro vznik GDM. U velké části žen s GDM jde o lehčí poruchu glykemie, kterou lze při odhalení často zvládnout pouze režimovými opatřeními (úprava stravy, pravidelná lehká fyzická aktivita, sledování glykemií). To potvrzují mezinárodní i české doporučené postupy: cílený screening a včasná úprava stravy/aktivita snižuje riziko komplikací.

Příznaky těhotenské cukrovky

Většina žen nepociťuje žádné výrazné příznaky, proto je cílené vyšetření zásadní. Někdy se objevuje zvýšená žízeň, časté močení, cukr v moči nebo větší náchylnost k infekcím (vaginální mykózy, záněty močových cest). Ve vzácnějších případech může být únava, vyčerpání nebo úbytek hmotnosti. Neléčená cukrovka může ohrozit plod nadměrným růstem nebo zvýšeným množstvím plodové vody.

Vyšetření těhotenské cukrovky

Těhotenská cukrovka se obvykle neprojevuje a vyžaduje cílené vyšetření. Na začátku těhotenství se provádí odběr glykémie nalačno. Pokud je výsledek v normě, následuje mezi 24.–28. týdnem těhotenství orální glukózový toleranční test (OGTT) s 75 g glukózy, který je zlatým standardem pro diagnostiku GDM.

Proč nestačí jen glukometr (kapilární měření) místo invazivního OGTT?

Glukometr je užitečný pro domácí monitorování, ale není spolehlivě ekvivalentní diagnostickému OGTT (venózní plazma). OGTT zůstává zlatým standardem, protože kapilární měření nemusí přesně odpovídat diagnostickým hranicím a může vést k falešně negativním nebo pozitivním výsledkům.

Proč někde umožňují pohyb mezi odběry a někde nikoliv?

Pohyb ovlivňuje výsledky OGTT, protože i krátká fyzická aktivita po požití glukózy snižuje postprandiální hladinu glykemie, tedy hladinu cukru po jídle. To může vést k falešně nižším naměřením a neodhalení hyperglykemie. Standardní doporučení proto vyžaduje klid sedět/ležet a nekouřit/nejíst.

Jaká jsou rizika pro miminko při jednorázové dávce glukózy?

Jednorázový OGTT (75 g glukózy) je obecně bezpečný, hlavní riziko vyplývá z chronicky zvýšené mateřské glykémie, nikoli z testu samotného.

Jídelníček a životospráva při těhotenské cukrovce

Strava by měla být pravidelná, vyvážená a s nízkým glykemickým indexem. Doporučuje se časté menší jídlo, dostatek zeleniny, celozrnné produkty a kvalitní bílkoviny. Sladké a průmyslově zpracované potraviny je vhodné omezit, nikoli však úplně vyloučit. Pohybová aktivita (procházky, lehké cvičení) pomáhá udržet hladinu cukru v normě.

Stačí jen omezit sladké, když jsou hodnoty hraniční?

Lehké zvýšení glykémie někdy zvládne úprava stravy, ale porucha se může postupně zhoršovat. Hodnoty nad normou vyžadují sledování diabetologem.

Občas si dám sladké nebo oříšky – to je v pohodě ne?

Není, protože i malé dietní prohřešky mohou krátkodobě zvýšit hladinu cukru, aniž by to glukometr zachytil. Pro správný vývoj dítěte je proto důležitá co nejpřesnější kontrola glykémie a udržení normálních hladin glykovaného hemoglobinu.

Jak je to s ovocem?

Ovoce není zakázáno, jen je vhodné hlídat sladší druhy (banány, hroznové víno, mango). Malé porce 1–2× denně jsou bezpečné.

Co se děje po těhotenské cukrovce?

U většiny žen se po porodu těhotenská cukrovka postupně vytrácí. To je zapříčiněno odloučením placenty, čímž dochází k poklesu hladin těhotenských hormonů, které dříve zvyšovaly cukr v krvi. Metabolismus se postupně vrací do normálu a hladina cukru se většinou stabilizuje.

Když budu čekat druhé miminko, budu mít zase GDM?

Při dalším těhotenství se cukrovka s vysokou pravděpodobností může vrátit, ale pravidelná fyzická aktivita a zdravý jídelníček mohou snížit riziko a pozitivně ovlivnit její průběh.

Musím hned od začátku držet dietu a chodit na vyšetření?

Při dalším těhotenství není nutné automaticky začínat s dietou ani podstupovat další vyšetření nad rámec standardních doporučení. Důležité je však, aby byla vyšetření provedena včas a správně.

Ženy, které prodělaly GDM, mají vyšší riziko rozvoje diabetu 2. typu v budoucnu. Doporučuje se pravidelné sledování glykémie, zdravý životní styl, kontrola váhy a případně i poradenství pro prevenci diabetu.

Zdroje:

1. HAPO Study Cooperative Research Group (2008). Hyperglycemia and Adverse Pregnancy Outcomes. New England Journal of Medicine, 358:1991–2002. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa0707943
2. Simmons D., et al. (2023). Treatment of Gestational Diabetes Mellitus Diagnosed. NEJM. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2031689
3. WHO (2013). Diagnostic criteria and classification of hyperglycaemia first detected in pregnancy. https://www.who.int/publications/i/item/WHO-NMH-MND-13.2
4. ADA (2024). Standards of Care in Diabetes. American Diabetes Association. https://diabetesjournals.org/care/issue/47/Supplement_1
5. NHS OGTT Patient Leaflet (2023). Gestational Diabetes Screening and OGTT Information. https://www.nhs.uk/conditions/gestational-diabetes/
6. Gallardo-Rincón H., Martinez-Juarez (2022). Capillary versus Venous OGTT Accuracy. PMC NCBI. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC/
7. Česká diabetologická společnost ČLS JEP (2023). Doporučený postup GDM. https://www.cgps.cz
8. Simper TN, et al. (2017–2025). Physical Activity and Post-Load Glycemia. PMC NCBI. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC/
9. Těhotenská cukrovka | cukrovka
10. O těhotenské cukrovce v kostce od diabetoložky MUDr. Krejčí
11. Komplexní pomoc pro ženy s těhotenskou cukrovkou | diamama.cz

Zdroje obrázky:

1. Obrázek č. 1 – https://es.vecteezy.com/foto/43238589-embarazada-mujer-comprobacion-sangre-azucar-nivel-por-utilizando-digital-glucosa-metro-salud-cuidado-medicamento-diabetes-glicemia-concepto
2. Obrázek č. 2 – https://healthinkwell.com/eleuthero/
3. Obrázek č. 3 – Prévenir le diabète grâce à un mode de vie sain – Les simples.com

PharmDr. Eva Ťupová

K Lékárnicím maminkám jsem se přidala, protože propojují odbornost, lidskost a reálný život s dětmi – přesně to, co je mi blízké. Jako maminka i farmaceutka vnímám, kolik nejistoty a otázek rodiče řeší, a věřím, že sdílení zkušeností má obrovskou sílu. V této komunitě chci přispívat svými znalostmi a zároveň se inspirovat ženami, které spojují profesi s mateřstvím s lehkostí a respektem.

The post Těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes mellitus appeared first on Lékárnice maminky.