Čím dál více lidí chce vyzkoušet, zda má tak blahodárné účinky na naše tělo i mysl.

Pro někoho možná bláznovství, pro jiné obdivuhodný čin.

Chytnete každou chvilku rýmu a jste často nachlazení? Možná by bylo dobré začít s otužováním – tedy navázat blízký vztah se studenou vodou. Toto přátelství je však třeba pěstovat pomalu a zlehýnka ho prohlubovat a udržovat.  Studie uvádí, že každodenní sprchování studenou vodou snižuje nemocnost až o třicet procent. Stačí devadesát sekund denně. Studená sprcha působí jako jedinečný stimulátor našeho imunitního systému.

Historie

Už v římských lázních se praktikovaly ledové koupele, které později zavedl také zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz a v Rakousku Sebastian Kneipp (Kneippovy lázně – dva chodníky, jeden s teplou a druhý se studenou vodou, kde se zahřívají a ochlazují nohy několikrát za sebou). Oba využívali léčivých účinků vody a také pobytu na zdravém vzduchu.

Otužování v České republice jako první zpopularizoval Alfréd Nikodém, který se zároveň považuje za zakladatele zimního plavání. Od roku 1923 se pak začalo v zimě ve Vltavě plavat pravidelně. Později z této tradice vznikl Memoriál Alfréda Nikodéma, který se pravidelně koná 26. prosince u Národního divadla.

Nizozemec Wim Hof dal otužování určitý rámec. Je známý svou odolností vůči extrémnímu chladu, držitelem 21 Guinessových rekordů (například: pouze v kraťasech vylezl na Mount Everest do výšky 7000 metrů nad mořem),  vynálezcem Wim Hoffovy metody, která spočívá  v práci s myslí, dechových cvičeních a otužování ledovou vodou.

Jak začít s otužováním?

Pro začátek stačí:

• nemít doma přetopeno, neustále si držíme komfortní teplotu, žijeme v klimatizovaných podmínkách, děláme všechno pro to, abychom se nevystavovali nepřízni počasí. Popíráme tím přirozenost, naši předci žili v mnohem drsnějších podmínkách a větší zimě
• přiměřeně se oblékat, lehce a vzdušně. Nosíme pláštěnky, goretexy, hlavně, aby nám bylo příjemně
• spát pod lehkou přikrývkou s otevřeným oknem, ideálně do pozdního podzimu
• při pobytu v uzavřené místnosti se doporučuje často větrat
• sportovat na čerstvém vzduchu, i běhání je v chladnějším počasí formou otužování, nebo ranní rozcvička při otevřeném okně
• můžete si dát kávu na terase jen v tričku nebo jít vynést odpadky jen v krátkém rukávu.

Prostě jakýkoli pohyb venku, kdy tělo vystavíte krátkodobě chladu. Každá nekomfortní situace, kterou se naučíme zvládat je výzva a trénink osobnosti a naší mysli. V těchto situacích se učíme zklidňovat samy sebe. A to je vhodné pro každého jedince.

Jsou v podstatě dvě možnosti jak začít se studenou vodou:

Buď ve sprše – s tím je možné začít kdykoli. Tedy po klasickém osprchování přepnout kohoutek na chladnější vodu nebo klidně i rovnou úplně studenou, jak se kdo cítí, a postupně každou další sprchu prodlužovat dobu strávenou v chladné vodě, případně vodu stále více zchlazovat. Také můžete nejdříve začít otužováním končetin a pak přidat celé tělo kromě hlavy, ta se nedoporučuje vystavovat studené vodě ihned. Je to z toho důvodu, že na krku a na hlavě je nejvíce receptorů chladu, sprchování hlavy je určeno případně až pro pokročilé.

Druhá možnost je více přírodní – s koncem léta nepřestanete plavat ve venkovních vodách, ale pokračujete dál, až do zimy. Jak voda postupně chladne, zvyknete si.

Rady a tipy pro otužování

• Je dobré pomalu začít s vlažnou/studenou vodou ve sprše (klidně zpočátku střídat teplou a studenou, končit vždy studenou) a prodlužovat čas, kdy se sprchujete studenou (zpočátku klidně jen 15s); začněte od nohou, přes ruce po celé tělo.
• Takto opakujeme 5krát v jednom týdnu, další týden zase začínáme komfortní teplotou a pak si dáme malinko chladnější než týden předtím.
• Při sprchovaní bychom se měli stále pohybovat, nestát na jednom místě.
• V zimě je prý ideální ranní studená sprcha v délce 1-3 minuty,  v létě 3–5 minut.
• Pro někoho je ale studená sprcha nesnesitelná a koupání venku zvládne v pohodě – měli byste jen myslet na to, že tělo si potřebuje zvyknout; pokud jste zdravotně v pořádku, klidně to zkuste, ale jen na chvíli, čas můžete – stejně jako u sprchy – prodlužovat.
• Po otužování byste se měli pořádně utřít ručníkem, tření prokrví organismus a prohřeje kůži. Po té se oblečte do suchého oblečení a zacvičte si prohřívací cviky.

V žádném případě se po otužování nekoupejte v teplé vodě, při náhlém působení tepla na organismus hrozí riziko kolapsu!

Před, ani po otužování nepijte alkohol!

Otužování je potřeba dělat s respektem k vlastnímu tělu, ne egem!

Sledujte potřeby svého těla, které se v rámci ročního období a aktuálního rozpoložení mění. U žen je důležité poslouchat svůj cyklus.

Nepodléhejte tlakům sociálních sítí a médií, jen abyste měli hezkou fotku!

Nebuďte ve studené vodě příliš dlouho!

Otužování a děti

Se sprchováním ve studené vodě mohou začít už děti ve věku 2–3 let.

Podle výzkumu, který zjišťoval účinek otužování na zdravotní stav dětí v mateřských školách, se ukázalo, že nemocnost u otužovaných dětí byla podstatně nižší.

Děti snášejí otužování zpravidla dobře. Postupujte s citem, mírnou formou, třeba otíráním studenou žínkou nebo jen trochu chladnější sprchou po krátkou dobu.

Na dítěti dobře poznáte, kde je rozumná míra. Klíčové je udělat z otužování součást hry, nějaký rituál. Ideální je děti do ničeho natlačit a jít jim příkladem, když chtějí, mohou to vyzkoušet s Vámi. Způsobem jak otužilost budovat je například i nepřipouštět v průběhu koupání horkou vodu.

Obecně je pro otužilost dětí určitě zásadní právě přístup rodičů. Když je začneme v raném věku přepečovávat a příliš oblékat, zakládáme jim na zimomřivost. Velká část dětí je zbytečně zchoulostivělých.

Benefity otužování:

Nejmodernější formou otužování jsou takzvaná polária. Pro lepší představu, polárium je box se suchým mrazem, kde teplota dosahuje až –120 °C. V takovém boxu pak strávíte zhruba tři minuty a pak se jdete zahřát do tělocvičny. Pobyt v poláriu urychluje regeneraci, pomáhá hojit zranění a celkově prospívá tělu i psychice.

Kryoterapie probíhá vždy po prohlídce a za doprovodu lékaře. Komora je navíc zbavena veškeré vlhkosti, dochází pouze k ochlazení povrchu těla, vnitřní teplota se nemění. Samozřejmostí je, že při nepříjemném pocitu můžete kryokomoru kdykoliv opustit.

Jedná se o metodu, která je založená na krátkodobém pobytu v extrémním mrazu. V léčebných programech zejména v zahraničí je tato léčba velmi populární a od roku 2004 je tato metoda již v České republice. Tato metoda se doporučuje zejména při chronických zánětlivých onemocněních pohybového aparátu. Chlad napomáhá ke snížení bolesti a zmírňuje tvorbu otoků. Na kůži se nachází 280 tisíc receptorů, které reagují na změny teplot, z toho 250 tisíc tvoří chladové receptory. Jejich nejvyšší počet se nachází na hlavě, předloktí a na pokožce břicha. Extrémní chlad pomáhá také při léčbě tzv. civilizačních onemocnění, jako jsou bolesti páteře, chronický únavový syndrom, lupénka, ekzémy apod.

Pro koho je kryoterapie vhodná?

• Kryoterapii lze absolvovat již od čtyř let věku dítěte.
• Mohou ji absolvovat všichni, kteří se chtějí adaptovat na zvýšenou tělesnou i psychickou zátěž (aktivní sportovci, manažeři apod.).
• Jedinci trpící civilizačními onemocněními (nadváha, celulitida, bolestivé stavy).
• Nemocní trpící chronickým zánětlivým onemocněním kloubů a páteře nebo zánětlivým revmatickým onemocněním měkkých tkání a kůže, popřípadě bolestivými stahy kosterních svalů.
• Stavy vyžadující rekonvalescenci, zejména po operaci velkých kloubů a páteře.

Kontraindikace kryoterapie

Kryoterapie se nedoporučuje těhotným ženám, jedincům s patologickou nadváhou, vysokým krevním tlakem, klaustrofobií, těžkou alergií na chlad, při akutních infekcích a stavech horečky a v jiných případech, kdy lékař podstoupení této terapie nedoporučuje.

Saunování

Jurečková S. (2021). Češi v ledu, rozhovor s Jakubem Chomátem. Téma, (5), 26-32.

Jak se správně otužovat. Fyzioklinika [online]. Praha: FYZIOklinika fyzioterapie [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/jak-se-spravne-otuzovat

Otužování. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. Praha: ČPZP [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.cpzp.cz/clanek/5613-0-Otuzovani.html

Jakub Chomát: Wim Hof metoda v Praze – akreditovaný lektor Jakub [online]. Praha [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.jakubchomat.cz

LEBEDA, Tomáš. Otužování je stimulátor imunitního systému. Začněte již v létě. Vím, co jím: O zdraví [online]. Praha: Vím, co jím, 2020, 3. 8. 2020 [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Otuzovani-je-stimulator-imunitniho-systemu.-Zacnete-jiz-v-lete__s10012x19340.html

Jak a kdy začít s otužováním a jaké jsou vlastně jeho účinky? Moje zdraví [online]. Praha, 2021, 5. 2. 2021 [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/jak-a-kdy-zacit-s-otuzovanim-a-jake-jsou-vlastne-jeho-ucinky-1442.html

obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Otužování – jak podpořit imunitu appeared first on Lékárnice maminky.