Jak se připravit na cestu?

Na co se zaměřit, než vyrazíme do zahraničí? Před cestou je vhodné zhodnotit několik důležitých okolností a podle nich naplánovat přípravu z hlediska očkování i další prevence.

Základní otázkou je cílová destinace: kam vlastně jedeme nebo letíme? Nejde jen o konkrétní stát, ale také o to, zda se budeme pohybovat spíše ve městech, v přírodě, nebo na venkově. Důležitá je rovněž délka pobytu i plánované aktivity. Svou roli hraje také zvolená doprava, typ ubytování a způsob stravování.

Podstatné je i to, za jak dlouho odjíždíme. Na jaké roční období máme cestu naplánovanou? Jaké počasí bude v cílové destinaci panovat? A konečně: jaký je náš zdravotní stav? Trpíme nějakým chronickým onemocněním nebo alergiemi? Důležitým faktorem je věk, stav imunity, případné kontraindikace očkování, popř. těhotenství.

Odpovědi na tyto otázky nám pomohou ujasnit si, do jak rizikové oblasti se chystáme a jaké infekce se tam mohou vyskytovat — a to i s ohledem na roční období a sezónní epidemie. Důležité je také zjistit, zda lze do plánovaného termínu stihnout potřebná očkování a další přípravy.

Kam se obrátit?

Nejvhodnější je obrátit se na specializovaná pracoviště — například střediska očkování a cestovní medicíny. Tam s vámi mohou sestavit individuální očkovací plán na základě posouzení plánované cesty a rizika nákazy přenosnými onemocněními.

Kromě očkování poskytují tato pracoviště také informace o prevenci nemocí, proti kterým se očkovat nelze. Důležité je zahájit přípravu včas.

Jaká očkování jsou tedy na cesty vhodná?

Doporučená očkování se liší podle destinace a typu pobytu. V některých mohou být vyžadována také povinná očkování — typicky například očkování proti žluté zimnici nebo proti meningokokové meningitidě.

Která očkování se hodí každému cestovateli?

Před cestou je vhodné zkontrolovat, zda má dítě očkování odpovídající věku podle očkovacího kalendáře. U malých dětí se může řešit například počet již podaných dávek hexavakcíny nebo MMR vakcíny. V případě plánované cesty do rizikových oblastí lze některé vakcíny podat dříve oproti standardnímu schématu. Konkrétní postup je ale vždy nutné posoudit individuálně podle věku dítěte, destinace a termínu odjezdu.
“MMR”, “hexa” – co to vlastně je? Hexavakcína je kombinovaná vakcína, která, jak název napovídá, poskytuje ochranu proti šesti onemocněními. Jde o záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, virovou hepatitidu B a hemofilové nákazy typu B.

V běžném schématu se u donošených dětí podávají tři dávky. V pozdějším věku následuje další přeočkování proti některým z těchto onemocnění, a to proti záškrtu, tetanu a černému kašli i proti dětské obrně. U dospělých je důležité hlídat si především termín přeočkování proti tetanu. Interval je obvykle 10—15 let a přeočkování lze spojit také s ochranou proti záškrtu, černému kašli, případně poliomyelitidě v rámci kombinované vakcíny. To je vhodné zejména tehdy, pokud plánujeme vycestovat do oblastí, kde se tato onemocnění vyskytují.

MMR vakcíny poskytují ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. O spalničkách a zarděnkách jsem již dříve psaly v našem článku o “dětských nemocech” zde.

Jaká další očkování se mohou hodit?

Existuje několik běžně dostupných vakcín, které mohou být užitečné doma i na cestách.
Jednou z nich je vakcína proti pneumokokům. Původcem onemocnění je bakterie Streptococcus pneumoniae, u níž existuje velké množství různých sérotypů. K přenosu dochází zejména kapénkami, například při kašlání.

Cestování může představovat vyšší riziko nákazy — například kvůli kontaktu s větším množstvím lidí nebo pobytu v klimatizovaných prostorách. Očkování může proběhnout již v kojeneckém věku a vakcínu lze podat současně s jinou vakcínou například s první dávkou hexavakcíny.

V kojeneckém věku lze rovněž zahájit očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění typu B. Ve druhém roce života je možné očkování proti meningokokům skupin A, C, W a Y. Původcem onemocnění je Neisseria meningitidis. Vyšší výskyt tohoto onemocnění je zaznamenán například v oblasti subsaharské Afriky. Ohroženi mohou být také poutníci do Mekky. Je důležité meningokoková onemocnění nepodceňovat. Mohou mít rychlý až fatální průběh nebo způsobit celoživotní následky.

Rotavirové vakcíny mohou pomoci v prevenci rotavirových gastroenteritid. Při cestování, obzvláště v horkém podnebí může být vyšší riziko dehydratace —  zejména pokud se pohybujeme v oblastech s hůře dostupnou zdravotní péčí. Očkování je možné od 6. týdne a je nutné jej dokončit do 24. resp. 32. týdne věku dítěte. Podávají se dvě nebo tři dávky podle zvoleného typu vakcíny. Toto očkování je možné pouze v úzkém věkovém okně v kojeneckém věku, proto se nejedná o vakcínu, kterou by bylo možné běžně doplnit těsně před cestou u starších dětí.

Hepatitida A se může vyskytovat nejen v zahraničí, ale i v České republice; v letech 2025–2026 byl v ČR zaznamenán zvýšený výskyt. Pro cestující děti (ale i dospělé) jde rozhodně o vhodné očkování. Podává se dětem od 1 roku věku ve dvoudávkovém schématu. Druhý dávka se podává s odstupem podle použité vakcíny, obvykle nejdříve za 6 měsíců. Někdy se o hepatitidě A mluví jako o “nemoci špinavých rukou”. Právě proto se může snadno šířit v dětských kolektivech, kde je důsledná hygiena velkou výzvou.

Co ještě zvážit?

Za zmínku stojí očkování proti klíšťové encefalitidě. Podle období, ve kterém cestujeme, může být vhodné zvážit také vakcínu proti chřipce a covidu-19.

Pokud dítě ještě neprodělalo plané neštovice, může očkování pomoci předejít těžkému průběhu nebo komplikacím —  zejména pokud cestujeme do oblastí teplého klimatu, horších hygienických podmínek nebo s hůře dostupnou zdravotní péčí.

Většinu očkování využijeme nejen při cestování, ale i v běžném životě. Pokud tedy zvažujeme očkování malých dětí, je vhodné vzít v úvahu také náš životní styl a to, zda budeme chtít s dětmi pravidelně cestovat.

Příště se podíváme na očkování proti žluté zimnici, horečce dengue a japonské encefalitidě.

Každá cesta i každý malý cestovatel jsou trochu jiní. Doporučení k očkování proto vždy závisí na konkrétní destinaci, délce a typu pobytu, věku dítěte i jeho zdravotním stavu. Protože se podmínky a doporučení mohou v čase měnit, je vhodné plán očkování před cestou konzultovat s lékařem nebo centrem cestovní medicíny. 

The post Očkování na cesty appeared first on Lékárnice maminky.

The post Děti a nikotin – 4.část appeared first on Lékárnice maminky.

The post Děti a nikotin 3.část appeared first on Lékárnice maminky.

Způsoby užívání tabákuKouření přestává být cool. Tuto skutečnost si uvědomují i tabáková firmy, které se snaží získat “nové předplatitele” dříve, než mladí lidé pochopí škodlivost tohoto návyku. Vyvíjejí proto nové aplikační formy nikotinu, které se jeví jako méně toxické a přitažlivější.

The post Děti a nikotin- 2.část appeared first on Lékárnice maminky.

Milé maminky dospívajících dětí, jistě mi dáte za pravdu, že v této době prochází vztah s Vašimi dospívajícími dětmi mnoha zkouškami. Mezi ty nejtěžší patří strach z experimentování s návykovými látkami. Jako mámy chceme své děti chránit, ale narážíme na bariéry dané tím, že svět závislostí se v posledních letech zásadně proměnil. Zatímco my jsme cítili cigarety z oblečení na dálku, dnešní formy nikotinu- ať už jde o elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky- jsou tiché, nenápadné a často designově lákavé. Nikotin se tedy dostává do životů našich dětí velmi rafinovaně a často pod maskou neškodného trendu a zanechává v dospívajícím mozku stopu, která je hlubší než si mnozí připouštějí. Proč je to takový problém ? Do 25 let se mozek stále vyvíjí a nikotin v něm mění způsoby spojení neuronů. To, co začíná jako nevinné “ochutnávání” příchutí, může velmi rychle vést k trvalému poškození center pro pozornost, učení a kontrolu impulzívního chování. Čísla jsou alarmující – dle statistiky Státního zdravotního ústavu :

The post Děti a nikotin 1.část appeared first on Lékárnice maminky.

Obrázek č. 1

Co je ABMK?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) patří mezi nejčastější potravinové alergie u malých dětí. Vzniká ve chvíli, kdy imunitní systém dítěte přehnaně reaguje na bílkoviny obsažené v kravském mléce, kterých je více než 40 druhů (například kasein nebo laktoglobuliny). Organismus je pak mylně považuje za hrozbu a spustí alergickou reakci. Ta se může projevit různě – kožními obtížemi (vyrážka, kopřivka, suchá či svědivá kůže), trávicími problémy (průjem, zvracení, zácpa nebo reflux) nebo potížemi s dýcháním, kašlem či rýmou. Alergie se většinou objeví během prvního roku života dítěte. Zajímavostí je, že reakce může vzniknout i u plně kojených dětí, protože velmi malé množství bílkoviny kravského mléka přechází z jídelníčku matky do mateřského mléka. Po přechodu na běžné kojenecké mléko nebo při zavádění příkrmů se pak množství těchto bílkovin výrazně zvýší a potíže se mohou projevit naplno. V posledních letech se ABKM objevuje stále častěji a někdy se proto označuje jako „alergická epidemie“ kojenců v rozvinutých zemích. Přesná příčina tohoto nárůstu zatím není jasná.

Co potraviny bez laktózy, ty můžeme?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a laktózová  intolerance jsou dva zcela odlišné problémy, které si lidé často pletou. Po konzumaci mléka totiž mohou způsobovat podobné zdravotní potíže. Ve skutečnosti ale vznikají z různých důvodů. ABKM je alergická reakce imunitního systému na bílkoviny kravského mléka a nejčastěji se objevuje u kojenců a malých dětí do 3 let. Naproti tomu laktózová intolerance není alergie, ale porucha trávení způsobená nedostatkem enzymu laktázy, který v tenkém střevě rozkládá mléčný cukr – laktózu. Zatímco ABKM souvisí s reakcí imunitního systému, laktózová intolerance je čistě trávicí problém a může se objevit v jakémkoli věku.

U malých dětí se intolerance laktózy objevit nemůže?

U malých dětí se laktózová intolerance objevuje jen výjimečně – příznaky se většinou rozvíjejí až kolem 4–5 roku života. U kojenců jsou problémy s mlékem většinou způsobeny alergií na bílkovinu mléka (ABKM), ne intolerancí laktózy.

Je ABMK dědičná?

Děti, jejichž rodiče nebo příbuzní trpí alergiemi, mají vyšší riziko vzniku alergií v průběhu celého života. Pokud trpí alergií jeden z rodičů, riziko se zhruba zdvojnásobuje. Přesto se ABKM často objeví i u kojenců bez rodinné alergické zátěže.

IgE a non IgE reakce

Alergické reakce na bílkovinu kravského mléka se dělí na IgE reakce – které jsou rychlé a vznikají tvorbou protilátek a tvoří většinu potravinových alergií. Druhým typem alergických reakcí jsou non-IgE reakce, které jsou opožděné imunitní reakce a vznikají hodiny až dny po kontumaci potraviny. Tyto non-IgE reakce se vyskytují častěji u kojenců a malých dětí, zejména při gastrointestinálních obtížích. Non-IgE reakce nelze detekovat z krve, protože chybí specifické biomarkery a neinvazivní diagnostické testy.

Jak si tedy můžeme být jisti, že se opravdu jedná o ABMK?

Diagnostika ABMK spočívá v odhalení opakujících se příznaků po kontaktu s alergenní potravou. Léčba spočívá ve vyhýbání se spouštějícím potravinám a symptomatické péči.

Jak tedy poznáme, jestli se jedná o IgE nebo non IgE odpověď?

Nejčastější projevy IgE reakce neboli zprostředkované ABKM jsou akutní kopřivka a angioedém (náhlý, nezánětlivý otok hlubších vrstev kůže nebo sliznic), zatímco non-IgE reakce na ABKM se obvykle projevuje potížemi postihujícími kůži a trávicí trakt.

Obrázek č. 2

Diagnóza ABMK

Diagnóza ABKM se provádí eliminačně‑expozičním testem, který spočívá v tom, že se nejprve z jídelníčku dítěte vysadí potraviny obsahující bílkoviny kravského mléka. Po 2–4 týdnech se znovu zavedou do jídelníčku a sleduje se reakce dítěte. Součástí diagnostiky je pozorování reakcí na změnu potravin a vedení potravinového deníku, do kterého se zapisuje vše, co dítě snědlo nebo vypilo a případné potíže, včetně okolností. Například změna stravy, nachlazení či kontakt se zvířetem.

K diagnostice se využívají také kožní testy, jako například prick testy pro rychlou reakci během 15 minut a patch testy s odečtem po 48 a 72 hodinách. Před jejich provedením je nutné vysadit antihistaminika a kortikoidy a dodržet doporučení ohledně přípravy pokožky.

Laboratorní vyšetření zahrnuje měření specifického IgE (imunoglobulinu E) z krve pro IgE reakci, tj. pro zprostředkovanou alergii, zatímco u non-IgE typů reakcí nejsou krevní testy diagnosticky užitečné a rozhodující je klinické pozorování.

Dieta při ABMK, na co si dát pozor?

Při potvrzené alergii na bílkovinu kravského mléka je nutné zcela vyřadit mléko, všechny mléčné výrobky i potraviny obsahující mléčné bílkoviny, a to včetně potravin obsahujících i stopová množství. Mléčné složky se totiž mohou ve výrobcích skrývat pod různými názvy, například jako mléko, sušené mléko, syrovátka, máslo, smetana, jogurt, kefír, podmáslí, tvaroh, sýr, kasein nebo kaseinát. Proto je důležité pečlivě číst složení všech potravin a nekonzumovat výrobky, u nichž není složení jasně uvedeno. Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat zejména pečivu, pomazánkám, roztíratelným tukům, polotovarům, omáčkám, dezertům, sladkostem nebo průmyslově zpracovaným masným výrobkům, kde se mléčné bílkoviny často používají jako přísada. U nebalených potravin má prodejce povinnost poskytnout informace o alergenech.

Když máme ABMK, tak ovčí nebo kozí produkty můžeme?

Vhodné je vynechat také mléko dalších savců (např. kozí nebo ovčí), protože u ABKM existuje riziko zkřížené alergické reakce.

Jaké jsou tedy mezi jednotlivými mléky rozdíly?

Mléka se obecně dělí do dvou hlavních skupin – albumínová a kaseinová. Rozdíl spočívá hlavně v typu a zastoupení bílkovin. Albumínová mléka (například u člověka, prasete nebo koně) obsahují více syrovátkových bílkovin, zatímco kaseinová mléka (u krávy, kozy a ovce) mají převahu kaseinu – tedy bílkoviny, která zůstává například v tvarohu nebo sýru. Za kaseinová se považují ta mléka, ve kterých kasein tvoří více než 75 % celkových bílkovin.

Kasein se dále skládá z několika frakcí (αs1-kasein, αs2-kasein, β- kasein, κ-kasein), zatímco mezi syrovátkové bílkoviny patří například α-laktalbumin, β-laktoglobulin, bovinní sérový albumin a imunoglobuliny.

Z hlediska složení je kozí mléko velmi podobné kravskému – rozdíly nejsou nijak zásadní. Naproti tomu ovčí mléko je výrazně koncentrovanější. Obsahuje podstatně více tuku, bílkovin i minerálních látek a celková sušina je přibližně o polovinu vyšší než u kravského mléka. Obsah tuku a bílkovin může být dokonce více než dvojnásobný, což se odráží i ve vyšší výživové hodnotě. Množství laktózy je naopak u všech těchto mlék poměrně podobné.

Obrázek č. 3

Můžeme tedy nahradit sójovými výrobky?

Poměrně často se objevuje i současná alergie na bílkovinu sóji, takže sójové výrobky nemusí být vždy vhodnou náhradou.

Jsou výrobky ze sóji vhodné pro malé děti?

Sójové produkty se nedoporučují podávat dětem do jednoho roku. V tomto období je ideální, aby byla výživa založená především na kojení. Samotné sójové boby jsou obecně hůře stravitelné, a to bez ohledu na způsob úpravy. Výjimku ale tvoří fermentované výrobky, například tempeh, které jsou pro trávení šetrnější.

U starších dětí je vhodné stavět jídelníček na pestré stravě a sóju lze zařazovat spíše příležitostně. Pokud už se v jídelníčku objeví, je lepší upřednostnit právě fermentované formy.

Jak poznám, jestli jsou přípravky z fermentované sóji?

Většinou to není uvedeno úplně přímo na obalu. Napovědět ale může složení. U nefermentovaných výrobků často najdete název „sójový hydrolyzát“. Takto se označuje chemicky zpracovaná varianta. Naopak u fermentovaných produktů bývá uveden klasický proces kvašení (např. pomocí specifických kultur).

Dalším vodítkem je, že výrobci fermentovaných výrobků tuto informaci často zdůrazňují na obalu jako výhodu. U některých nefermentovaných variant se navíc může objevit glutamát (E621), který slouží jako zvýrazňovač chuti.

Jak poznám geneticky modifikovanou sóju GMO/GM

Podle platné legislativy Evropské unie musí být všechny produkty obsahující geneticky modifikované organismy (GMO), stejně jako potraviny a krmiva vyrobené z těchto organismů, jasně označeny nápisem „Obsahuje geneticky modifikované organismy“. Stačí přitom, aby jen jedna složka výrobku pocházela z GMO, a označení je povinné. Cílem je umožnit spotřebitelům informovanou volbu při nákupu. V praxi se s GMO produkty setkáme jen zřídka, například s popcornem z dovezené GM kukuřice nebo s oleji vyrobenými z GM řepky či GM sóji.

Čím tedy nahradit mléko?

Alternativou mohou být rostlinné nápoje, například ovesný, rýžový nebo kokosový nápoj. Je však potřeba brát v úvahu to, že nenahrazují mléko z hlediska obsahu bílkovin a vápníku, a proto je nutné doplnit je z jiných zdrojů do stravy.

Které rostlinné mléko je nejlepší?

• Kokosové mléko je přirozeně sladké, bohaté na MCT tuky a skvělé jako rychlý zdroj energie i čistá alternativa kravského mléka.
• Mandlové mléko má jemnou oříškovou chuť, je lehké, nízkokalorické a díky obsahu vitaminu E podporuje ochranu buněk.
• Lískooříškové mléko vyniká výraznou chutí, obsahuje antioxidanty a zdravé tuky a hodí se hlavně do kávy a dezertů.
• Kešu mléko je krémové, jemné a díky obsahu zdravých tuků a vitaminů skupiny B ideální do dezertů i omáček.
• Konopné mléko dodává tělu omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, bílkoviny i minerály a je vhodné i pro citlivé jedince.
• Makové mléko je výborným rostlinným zdrojem vápníku a podporuje zdraví kostí, má jemně nasládlou chuť.
• Sójové mléko je bohaté na kvalitní bílkoviny a izoflavony, ale vzhledem častým alergiím je vhodné ho konzumovat s mírou.
• Ovesné mléko je přirozeně sladké, krémové a díky obsahu beta-glukanů prospívá srdci i hladině cholesterolu.
• Rýžové mléko je lehce stravitelné, hypoalergenní a díky neutrální chuti vhodné pro citlivé osoby a má univerzální použití.

Obrázek č. 4

Musím miminku dodávat vápník pokud plně kojím?

Pokud je miminko plně kojené, není obvykle potřeba mu vápník zvlášť doplňovat, protože mateřské mléko obsahuje pro dítě dostatečné množství vápníku. Pokud je však matka z důvodu alergie dítěte na bílkovinu kravského mléka na bezmléčné dietě, měla by sama dbát na dostatečný příjem vápníku ve své stravě, případně jej doplňovat. Tímto zajistí dostatečný přísun vápníku pro sebe i miminko během období kojení.

Co je kolostrum a k čemu je dobré?

Kolostrum neboli mlezivo je první tekutina, kterou mléčná žláza produkuje krátce po porodu, obvykle během prvních dvou dnů. Oproti běžnému mateřskému mléku se liší nejen vzhledem – bývá hustší a nažloutlé – ale především svým složením. Obsahuje vysoké množství bílkovin, vitamínů, minerálních látek a zejména protilátek, které jsou zásadní pro první dny života novorozence. Jeho hlavním úkolem je dodat tělu potřebné živiny a zároveň nastartovat a podpořit imunitní systém.

Podobné vlastnosti má i bovinní kolostrum (BC), které se využívá jako doplněk výživy. U novorozenců má zásadní ochranné a fyziologické funkce. Obsahuje imunoglobuliny a laktoferin, které jsou klíčové pro budování přirozené imunity a pomáhají snižovat riziko infekcí v raném věku. Zároveň podporuje růst a zrání trávicího systému a dalších důležitých orgánů a působí antimikrobiálně proti patogenům, jako jsou E. coli, S. aureus, H. pylori, rotaviry nebo respirační viry. Významnou roli hrají také glykany, které pomáhají bránit uchycení patogenů, podporují imunitní funkce sliznic a přispívají ke zdravé střevní mikrobiotě. Oproti zralému mléku má navíc nižší obsah laktózy, což z něj činí vhodnější variantu pro děti s citlivostí na laktózu.

Obrázek č. 5

Mléčný žebřík – aneb jak zpátky zařadit mléčné výrobky?

Mléčný žebřík (iMAP) je postupný způsob, jak znovu zavádět bílkovinu kravského mléka do jídelníčku dítěte. Používá se pouze u dětí s mírnou až středně těžkou non-IgE alergií a měl by probíhat pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta. Princip je jednoduchý – čím více je mléčná bílkovina tepelně upravená, tím bývá méně alergenní. Z tohoto důvodu se začíná dobře propečenými potravinami a postupně se přechází k méně tepelně upraveným výrobkům.

Mléčný žebřík byl vytvořen odborníky ve Velké Británii a upraven do české verze, včetně receptů (Prezentace aplikace PowerPoint). Na vyšší úroveň se postupuje jen při dobré toleranci předchozí úrovně a tolerovaná potravina by měla být konzumována pravidelně. Tento kontrolovaný postup je bezpečnější a efektivnější než nárazové testování potravin.

Žebřík obvykle obsahuje 6 kroků:

Obrázek č. 6

Cílem mléčného žebříku je bezpečně zjistit, jakou formu mléčné bílkoviny dítě již toleruje, a postupně rozšířit jeho jídelníček.

Zdroje a citace:

1. Co je ABKM | Nestlé Health Science
2. Alergie na bílkovinu kravského mléka • AlergoCentrum s. r. o.
3. ABKM vs. Laktózová intolerance: Dvě odlišné diagnózy, které si lidé často pletou | NEMPT.CZ
4. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) – Pediatrie Vizovice s.r.o.
5. DIETA PŘI ALERGII NA BÍLKOVINU KRAVSKÉHO MLÉKA
6. Alergie na bílkovinu kravského mléka? Co jíst a cítit se skvěle! < Alergické dítě
7. Prezentace aplikace PowerPoint
8. iMAP MLÉČNÝ ŽEBŘÍK
9. Alergie na mléko – Česká asociace nutričních terapeutů
10. Složení ovčího mléka versus kravské a kozí | Romanovská ovce
11. indd
12. Rostlinná mléka: Výživná alternativa plná přínosných živin
13. Kolostrum: co byste měli vědět | Pilulka.cz
14. Al‑Iede M, Sarhan L, Alshrouf MA, Said Y. Perspectives on Non‑IgE‑Mediated Gastrointestinal Food Allergy in Pediatrics: A Review of Current Evidence and Guidelines. Journal of Asthma and Allergy. 2023 Mar 14;16:279– doi:10.2147/JAA.S284825. PMCID: PMC10024490.
15. Heyman MB; Committee on Nutrition. Lactose Intolerance in Infants, Children, and Adolescents. Pediatrics. 2006;118(3):1279‑1286. doi:10.1542/peds.2006‑1721. PMCID: PMC16951027.
16. Lifschitz C, Szajewska H. Cow’s milk allergy: evidence‑based diagnosis and management for the practitioner. European Journal of Pediatrics. 2015;174(2):141–150. doi:10.1007/s00431‑014‑2422‑3. PMCID:
17. Duan H, et al. A Review: The Effect of Bovine Colostrum on Immunity in People of All Ages. Nutrients. 2024;16(13):2007. doi:10.3390/nu16132007.
18. Canbolat A.A., et al. Bovine Colostrum in Pediatric Nutrition and Health. Nutrients. 2024;16(24):4305. doi:10.3390/nu16244305.

Obrázky:

1. Dangerous Food for your cat? – BudgetpetCare.com
2. Łagodna, umiarkowana czy ciężka – rodzaje alergii na białka mleka krowiego – Alergia na mleko krowie
3. Složení ovčího mléka versus kravské a kozí | Romanovská ovce
4. Druhy rostlinných mlék a jejich benefity.jpg (800×800)
5. Kolostrum: První krok k imunitní ochraně
6. AI generovaný obrázek, vytvořeno pomocí ChatGPT (OpenAI), 2026

The post ABMK -Alergie na bílkovinu kravského mléka appeared first on Lékárnice maminky.

První sousta: je normální, že dítě plive
Pro miminko, které bylo dosud kojené, je první příkrm velký šok. Do té doby znalo jen sladkou chuť mateřského nebo umělého mléka. Je tedy zcela běžné, že první sousta vyplivuje.
Často mu nejprve zachutnají sladší druhy zeleniny, jako je mrkev nebo dýně. Zelenina se obecně doporučuje jako první příkrm, poté se přidává maso a následně ovoce a obiloviny.
Není vhodné příkrmy doslazovat cukrem. Dítě by si na sladkou chuť rychle zvyklo a mohlo by později odmítat přirozeně nesladká jídla.
Není reálné očekávat, že dítě první den sní celou porci. Důležité je, aby ochutnalo a seznámilo se s novou chutí a strukturou. Zpočátku ještě neumí dobře pracovat s jazykem a posouvat sousto dozadu, vše se učí postupně tréninkem.
I odmítání jídla je u malých dětí běžné. Někdy se objeví takzvaná potravinová neofobie, tedy strach z nových chutí. V takovém případě je potřeba vytrvat a novou potravinu nabízet opakovaně. Někdy může trvat klidně deset až patnáct pokusů, než dítě novou chuť přijme.
Důležité je nechat dítě samo rozhodnout, co, kdy a kolik sní. Úkolem rodiče je nabídnout kvalitní jídlo a vytvořit příjemnou atmosféru. Nátlak, nucení nebo vyhrožování jsou kontraproduktivní.
Nevhodné je běhat se lžičkou za dítětem, krmit ho u televize nebo pomocí hraček rozptylovat. Dítě se tak nenaučí vnímat hlad a sytost a vytváří si špatné návyky, které ho mohou provázet celý život.

I na textuře záleží

Většinou slýcháme, že je potřeba začít s hladkou kaší na lžičce. Dlouhodobé podávání pouze hladkých pyré není ideální. Dítě potřebuje trénovat kousání, žvýkání a práci jazyka. Tyto dovednosti jsou důležité nejen pro stravování, ale i pro rozvoj řeči.
Výzkum (1) ukazuje, že děti, které se s kousky setkaly velmi pozdě, mívají častěji krmné obtíže a potíže s přechodem na běžnou stravu.
Pokud dítě kousky odmítá, je vhodné začít pyré a postupně do něj přidávat malé kousky. Množství kousků se zvyšuje pomalu podle tolerance dítěte. Některé děti naopak pyré odmítají a preferují tzv. finger food, tedy měkké kousky do ručičky. Některé maminky volí metodu BLW. Baby-led weaning (BLW) znamená, že se dítě krmí samo. Dostává měkké kousky jídla, sedí vzpřímeně a samo si reguluje tempo i množství. Jídlo si bere do ruky, zkoumá ho všemi smysly a učí se jíst přirozeným způsobem.
Dítě je na BLW připravené tehdy, když umí samo sedět alespoň s minimální oporou, má stabilní hlavičku, dokáže si vzít jídlo do ruky a dát si ho do pusy a má o jídlo zájem. Většinou to bývá kolem šestého měsíce věku.
Výzkumy (2) ukazují, že při dodržení bezpečnostních pravidel BLW nezvyšuje riziko dušení oproti klasickému krmení.
Bezpečné je, pokud dítě při jídle vždy sedí vzpřímeně, nejí vleže ani v autosedačce, dostává měkké kousky, které lze rozmáčknout mezi prsty, je pod dohledem dospělého a nikdy není krmeno na sílu. Nevhodné jsou celé ořechy, syrová tvrdá zelenina, celé hrozny, popcorn a tvrdé kousky jablek.
BLW podporuje rozvoj žvýkacích svalů, koordinaci ruky a úst, samostatnost a zdravý vztah k jídlu.
Nejen při BLW je ale třeba znát zásady první pomoci při dušení. Úkolem zachraňujícího je odstranit sousto z dýchacích cest. V žádném případě se nic nestrká do úst. Základem je položit si miminko na předloktí, větší dítě na kolena hlavou mírně dolů. Následuje 5 úderů do zad.
Podrobnější informace lze nastudovat zde:
https://www.upmd.cz/wp-content/uploads/2025/11/Prvni-pomoc-pri-duseni-u-kojencu-do-12-mesicu-veku-CJ-verze.pdf?utm_source=chatgpt.com

Imunologické okno: mýtus nebo realita?
Dříve se doporučovalo zavádět co nejvíce alergenů mezi čtvrtým a šestým měsícem, aby se snížilo riziko alergií. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že neexistuje žádné „magické období“, které by alergiím stoprocentně zabránilo.
Nejdůležitější je postupné zavádění potravin při pokračujícím kojení. Mateřské mléko chrání trávicí trakt a podporuje imunitu. Současná doporučení se drží výlučného kojení do šesti měsíců a poté postupného zavádění potravin podle připravenosti dítěte.
Situace u dětí krmených umělou výživou se ale lehce liší. U těchto dětí je vhodné od čtvrtého měsíce postupně mléko nahrazovat skutečnými potravinami.
Maminky se často ptají, zda je nutné kupovat komerční příkrmy ze skleničky. Nutné to rozhodně není, dalo by se říci, že je to až zbytečné. Pro dítě jsou nejvhodnější doma připravované potraviny, které můžeme zavádět podle vlastního uvážení. Nejlepší je dítěti připravit vhodnou variantu jídla, které má celá rodina. Nicméně by bylo zbytečné skleničky úplně zatracovat. Rozhodně jsou nezávadné a vysoce kontrolované. Jsou ideální alternativou na cesty, nebo při nedostatku času. Je ale třeba věnovat pozornost složení při výběru. Neměly by obsahovat přidaný cukr ani sůl.

Lepek ?
Další častou otázkou je kdy zavést lepek. Lepek lze zavést kdykoliv během zavádění příkrmů. Neexistuje důkaz, že by konkrétní načasování zabránilo celiakii. Doporučuje se nezačínat velkými dávkami a zavádět lepek postupně stejně jako ostatní potraviny.

Tekutiny před šestým měsícem ?
Nejedna maminka se setkala s doporučením starších generací: „Dej mu vodu, vždyť musí mít žízeň.“ Zdravé plně kojené dítě nepotřebuje žádné jiné tekutiny. Není nutná voda, čaje ani džusy. Mateřské mléko plně pokrývá potřebu tekutin. Podmínkou tohoto pravidla je ovšem kojení na požádání. To je potřeba dodržet obzvlášť v létě, kdy se výrazně oteplí. Miminko se přirozeně kojí častěji, protože kojení je pro něj jediným zdrojem tekutin.

Kaše na noc a slazené nápoje

Mezi další častí doporučení našich babiček patří kaše do lahvičky jako „trik na lepší spánek“. Odborníci to však naprosto nedoporučují. Stejně tak slazené čaje a džusy v lahvičce. Nejenže se zvyšuje riziko zubního kazu, ale tké se podporuje preference sladké chuti a v žádném připadě nepřinášejí lepší spánek. Pokud má dítě potřebu v noci pít je ideální čistá voda z hrníčku. V případě, že dítě vodu odmítá, pravděpodobně nemá žízeň a pouze vyžaduje sladkou chuť.

Zavádění příkrmů není jednoduché ani pro dítě, ani pro maminku. Přechodné odmítání je normální. Pokud ale odmítání přetrvává dlouhodobě, dítě neprospívá nebo hubne, je vždy na místě konzultace s pediatrem.
Nejdůležitější je klid, trpělivost a respekt k dítěti.
Jídlo má být radost – ne boj.

Zdroje
(1) Webber et al. (2021) — “An infant-led approach to complementary feeding is related to language outcomes”
(2) Fangupo et al. (2016) – BLISS studie
Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců (Ministerstvo zdravotnictví ČR)
Pavel Ježek: Komplementární výživa – zavádění příkrmů ( Pediatrie pro praxi, 2021)
Kojeni.cz
MUDr. Anna Mydlilová : Kojení, příkrmy a imunologické okno
MUDr. Pavel Frühauf Csc: Trendy ve výživě dětí po 6. měsíci života (Pediatrie pro praxi, 2006)

Zdroje obrázků : Deposifoto

The post Příkrmy bez stresu: co říká současná věda a jak podpořit dítě, když nechce jíst appeared first on Lékárnice maminky.

obr.1

U dětí, kdy ještě není imunitní obrana dostatečně vyzrálá, imunitní systém se učí rozpoznávat a bojovat s viry, bakteriemi a ostatními patogeny, jsou mandle zvětšené. V dospělosti se velikostně nemění, případně se mohou i zmenšovat.

Nejsilnějším bojovníkem proti zánětu jsou patrové mandle, jejich zánětu říkáme angíny (tonzilitidy). Při infekci jsou tyto mandle zvětšené, vrásčité jako vlašský oříšek, oteklé, bolestivé, zarudlé, polykání či jídlo přináší též velké bolesti a potíže. Větší polovina těchto zánětů je virového původu, kdy léčíme příznaky, symptomy – užíváme analgetika proti bolesti (přípravky s obsahem paracetamolu, ibuprofenu), rozpustné pastilky v ústech proti pálení a zánětu, kloktadla či bylinkové odvary s protizánětlivým účinkem (šalvěj, heřmánek), léčíme kašel, rýmu, na zvýšenou teplotu užíváme antipyretika (také léčiva účinnou látkou paracetamol, ibuprofen). Ty aplikujeme u miminek ve formě čípků, u větších dětí ve formě sirupů, a to při naměření tělesné teploty nad 38,5 °C. Širokou škálu dalších možností nám nabízí i oblast homeopatie. Homeopatické léky můžeme kombinovat s ostatní léčbou a nepřináší riziko nežádoucích účinků. Při bakteriální infekci (zjistí lékař pomocí výtěru či testu CRP) jsou potřeba nasadit penicilinová antibiotika.

I po léčbě antibiotiky se zánět může vracet, v blízkosti mandlí mohlo zůstat infekční ložisko, místo, kde je infekce „ukrytá“. Jedná se o tzv. recidivující angíny, kdy se i přes použití širokospektrých antibiotik infekce opakují. Pokud tomu tak je a velikost mandlí způsobují dýchací či polykací potíže, vznikají hnisavá páchnoucí ložiska, lékař může doporučit „vyndání“ mandlí. Nejčastěji se přistupuje k odstranění nosních mandlí (adenoidektomie), méně často krčních mandlí (tonsilektomie).

Jaký je postup?

Tento zákrok je u dětí prováděn v celkové narkóze. Mandle je odstraněna od kořene jazyka pomocí skalpelu nebo laseru. Rána se ošetří tampony a sama zacelí, případně se použije speciální přístroj, který uzavře krvácející cévičky.

  obr.2

Jaká je rekonvalescence?

Pacienti zůstávají v nemocnici 3-6 dní. Po tomto zákroku by se pacienti měli vyvarovat horkým, tvrdým pokrmům, které by mohly narušit hojení a zvýšit tím riziko krvácení, doporučuje se omezit pobyt na sluníčku a fyzickou aktivitu, vynechejme horké koupele. Pomáhají kloktadla, studené obklady, dětičky s radostí uvítají zmrzlinu doporučenou přímo od lékaře. Po operaci si pacient může stěžovat na bolest krku, potíže při polykání, bolesti vedoucí k uším, která do týdne vymizí.

obr.3

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/01/06.pdf

https://www.nem-km.cz/149-odstraneni-krcnich-mandli-tonsilektomie.html

https://hla-homeopatie.cz/

obr.1 https://www.pexels.com/cs-CZ/hledat/orl%20vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/?people_age=child

obr.3https://www.pexels.com/cs-cz/foto/jidlo-roztomily-dite-zmrzlina-4908712/

obr.2 :depositphotos

The post Odstranění mandlí? Má to smysl? Jak, kdy, proč? appeared first on Lékárnice maminky.

Zánět středního ucha – otitida

U akutního zánětu středního ucha (SU)vznikají potíže téměř okamžitě, zatímco pravidelně se opakující se, či dlouhodobě (déle než 3 měsíce) přetrvávající potíže charakterizují chronický zánět středního ucha. Tento typ zánětu postihuje spíše dospělou populaci. Nejčastějšími původci těchto zánětů jsou respirační viry, ke kterým se snadno mohou přidat i bakterie. Do středního ucha doputují právě cestou z nosohltanu, případně vnější cestou přes prasklý bubínek.

Akutní zánět SU je nejčastější komplikací hlavně v dětském věku, do 1 roku se tyto potíže vyskytnou až u 40 % dětí, po 6. roce a v dospělosti se už vyskytují zřídka.  Nejčastěji v podzimních, zimních a jarních měsících, v létě se tento zánět vyskytuje ojediněle. Děti mohou být velmi plačtivé, rozrušené, nespí, trpí bolestí při dotyku na ucho, je přítomná zvýšená teplota až horečka, výtok z ucha, porucha sluchu a u kojenců bývá často průvodním příznakem i průjem.

Chronický zánět středního ucha postihuje spíše dospělou populaci. Potíže nenastupují nijak razantně, nemusí bolet, viroza a rýma nemusí být přítomná. Pacienty trápí porucha sluchu, která se zlepšuje/zhoršuje. Při chronickém zánětu dochází ke změnám na sliznicích ve středním uchu, které mohou být příčinnou pro trvale zhoršený sluch do budoucna. Tento typ je nejčastěji bakteriální.

Proč se tyto potíže vyskytují tak často u těch nejmenších?

Je to nemilá souhra několika faktorů, ke kterým v hlavní míře pomáhá právě ona obyčejná rýma, nedostatečně vyvinutý imunitní systém u miminek, anatomické odlišnosti v oblasti horních cest dýchacích oproti dospělému člověku.

Jak to v uchu vypadá? Kde se ten zánět vezme?

 Střední ucho je spletenec několika kůstek, které se podílejí na přenosu zvuku, směrem ven – k vnějšímu zvukovodu jsou oddělené přepážkou – bubínkem a směrem dovnitř – do nosohltanu je středouší spojeno Eustachovou trubicí, trubičkou která má za úkol vyrovnávat tlaky a odvádět přebytečnou kapalinu ze středouší pryč. A zde je první ale… Dětičky tuto Eustachovu trubici mají kratší, širší a více horizontálně položenou než u dospělých. Snadno se tudíž dostane zánět z nosohltanu, či z horních cest dýchacích právě do středního ucha.  Kojenci, malé děti neumí smrkat, rýma stéká nosohltanem k uchu, do krku, až na dýchací cesty. Pokud má dítě i zvětšené krční mandle, což je v případě jakékoliv virózy časté, dojde k hromadění a blokaci hlenů na konci trubice a v uchu vzniká zánět.

Jak tento zánět léčit?

Léčba je komplexní, rozdílná dle stádia nemoci, typu a původce zánětu, charakteru potíží, stavu a věku pacienta.

Na úplném začátku musíme řešit probíhající infekci horních cest dýchacích. Preferujeme kapky na zprůchodnění nosu (tzv. lokální dekongestiva, anemizační kapky), které zmírní otok na nosních sliznicích ale i u Eustachovy trubice, dále léky proti teplotě a bolesti (s účinnou látkou např.: ibuprofen, paracetamol), teplé/studené obklady dle preference a příčině vzniku zánětu. Při rozvinutém zánětu přichází na řadu ORL vyšetření, kde lékař zhodnotí celkový stav pacienta, charakter potíží, vyhodnotí infekci pomocí CRP testu a zváží nutnost paracentézy – propíchnutí ušního bubínku, při níž dojde k okamžité úlevě a odstranění hnisavého sekretu. Od tohoto postupu se v zemích západní Evropy upouští, preferuje se léčba probíhajících symptomů a paracentéza se volí jen v komplikovaných případech. U dětí do dvou let věku, u pacientů s poruchou imunity nebo vysokým CRP jsou indikována antibiotika (1.volba –peniciliny, při neúčinnosti či alergii na peciniliny se indikují makrolidová antibiotika), u ostatních se po paracentéze nedoporučují. Bubínek se zhojí sám, vznikne malá jizva. I v tomto postupu se Česká republika liší od západních evropských zemích, kde se antibiotika nasazují až při neúčinnosti symptomatické léčby, která se sleduje a vyhodnocuje během pár dní.

Co jsou to dekongestivní nosní kapky a jaké mám zvolit?

Dekongestivní, též anemizační nosní kapky jsou léčivé přípravky ve formě kapek nebo spreje s účinnou látkou xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin, tetryzolin aj. Používají se k „uvolnění“ nosních dutin, zmírňují otok a pomáhají k oplasknutí nosních sliznic. Jsou rychlým pomocníkem při boji s rýmou, snižují produkci hlenu. Nicméně, pokud se užívají déle než 5-7 dní, hrozí riziku návyku, jejich neúčinnost a paradoxní zduření nosních sliznic. Užívejme je tedy s rozmyslem a jen krátkodobě.  Nástup účinku těchto přípravků je zpravidla okolo 5 – 10 minut a délka trvání až 12 hodin dle konkrétní účinné látky a dávky

Lokální dekongestiva mohou obsahovat ještě navíc účinnou látku na ochranu, zvlhčení, hojení podrážděné nosní sliznice – kyselinu hyaluronovou, dexpanthenol, případně mohou být i v kombinaci s éterickými oleji.

                V lékárně jsou dostupné ve formě nosních kapek (při aplikaci musíme mít hlavu zakloněnou) nebo nosního spreje, který aplikujeme v zpřímené poloze. Vždy lépe zaberou po předchozí aplikaci izotonické mořské vody, která nám očistí nosní sliznici.

Přehled účinných látek v dekongestivních nosních kapkách :

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2020/04/11.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/01/03.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200901-0003_Setrna_dekongestiva.php?back=%2Fsearch.php?query%3D%25B9etrn%25E1%2Bdekongestiva%2Bv%25EDt%2Bpetr%25F9%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/06/17.pdf

https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2017/01/06.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2020/01/10.pdf

The post Zánět středního ucha u dětí appeared first on Lékárnice maminky.

obr.1

 Co nás tam čeká?

Popis anamnézy– lékaři sdělíme charakter potíží, délku trvání, prodělané onemocnění případně onemocnění v rodině, které by s tím mohlo souviset. Lékař pohledem nebo pomocí zrcátka vyšetří nos, hrdlo a pohmatem krk, případně oteklé uzliny. Pomocí speciálních přístrojů se provede vyšetření sluchu – audiometrie (provádí se u starších dětí, při vyšetření musí být naprosté ticho), stav ušního bubínku – tympanometrie, případně se mohou endoskopicky vyšetřit dutiny.

Byla jsem odeslaná k ORL lékaři, mé dítě má akutní zánět středního ucha. Mám se obávat?

ORL lékařka vnitřní ucho – stav bubínku zkontroluje otoskopem.

Při akutním stavu, v pokročilém stádiu zánětu středního ucha se může provést paracentéza – propíchnutí ušního bubínku. Dojde k uvolnění nahromaděných tekutin, hnisu a okamžité úlevě bolesti a tlaku. Bubínek je předem potřen znecitlivující látkou – lokálním anestetikem, takže vpich nebude bolet.  Dítěti se okamžitě uleví, často se jde z ORL ordinací bez pláče.

Jak jsem zmínila, zánět středouší probíhá v několika stádiích – dle přidružených symptomů, vyklenutí bubínku, zvýšené teplotě, celkového stavu a věku pacienta atd. Volba správně zvolené léčby právě závisí i na aktuálním stádiu nemoci.

V České republice se u dětí do 2 let se standardně postupuje propíchnutím bubínku s následným přeléčením antibiotiky ze skupiny penicilinů. Velmi důležité u malých dětí je udržovat průchodný nos – smrkat, odsávat hleny nosní odsávačkou, oplachovat nosní sliznici izotonickou vodou s mořskou solí, případně používat kapkay s uvolňujícím účinkem (dekongestivní = anemizační kapky). Dále se podávají analgetika, preferují se ty s účinnou látkou ibuprofen, který má protibolestivý, protizánětlivý efekt a zmírňuje otok.

Může nastat i samovolné prasknutí bubínku, nahromaděná tekutina odteče, prasklinka se zacelí. I v tomto případě kontaktujte pediatričku, případně ORL lékařku ke kontrole a zhodnocení stavu.

Po dobrání antibiotik by se měla provést kontrolní otoskopie a znovu vyšetřit sluch, zda nedošlo k poškození bubínku.

Nicméně v zahraničí (Německo, Rakousko, ostatní země západní Evropy) se od paracentézy – propichování ušního bubínku upouští a tato metoda se volí až v krajní situaci, kdy nezabírá konzervativní symptomatická léčba (analgetika proti bolesti, dekongestivní nosní kapky, ušní kapky se znecitlivujícím, protibolestivým účinkem). Celková antibiotika se podávají až v pokročilejších stádiích onemocnění

.obr.2

Kdy nejsou antibiotika vhodná?

Ve většině případů je zánět způsobený virem, antibiotická léčba by tedy nebyla vhodná, naopak by mohla malému pacientovi uškodit (oslabení mikrobiálního osídlení střev – průjmy, zbytečné zatěžování jater a ledvin, zvyšování rezistence – neúčinkování daných antibiotik v budoucnu). Lékař si při rozhodování může pomoci použitím CRP (C-reaktivní protein) testu, který nám dokáže odhalit, zda je původcem potíží vir nebo bakterie. I tak musí lékař přihlédnout k celkovému stavu pacienta, průběhu a délce potíží a zhodnotit výhodu ne/podání antibiotik.

Včasná pomoc při prvních bolestech je nejdůležitější!

Pokud začneme potíže léčit včas, určitě to zvládneme s „jen“ volně prodejnými přípravky z lékárny. Při bolesti podáme sirup s léčivou látkou ibuprofen (dávkujme dostatečné dávky dle kilogramů, je určeno v příbalovém letáku), pravidelně aplikujme dekongestivní nosní kapky, dbáme na záklon hlavy při jejich aplikaci, do bolavého ouška kapeme volně prodejné alkoholové ušní kapky po dvou hodinách, vyvýšíme hlavovou část na spaní. Některým dětem dělá dobře nechat ouško v teple (pod čelenkou, čepičkou) některé děti uvítají chladivý obklad, který tlumí zánět. Vždy záleží na příčině onemocnění středouší (nastydnutí vs. patogeny). Dítě sledujme, a pokud by se stav nezlepšil či zhoršil do 24 hodin, navštívíme lékaře.

Tipy pro maminky nejen při „rýmovém“ období :

U dětiček používejte vyvýšený polštář při spánku, rýma snáze odchází nosohltanem a středouší se méně prokrvuje. U větších dětí je výborným, ač na první pohled možná trochu strašidelným, pomocníkem nosní konvička. Jen tato technika nám dokáže odstranit hleny z nosních dutin, které se vyplaví a nedojde k jejich přenosu dále do nosohltanu, kde by mohly rozvinout zánět (angina, laryngitida, otitida). Konvička je ideálním parťákem nejen při léčbě ale i v rámci prevence. Jen pozor, proud tekutiny z konvičky mění tlak v dutinách, nepoužívejme při probíhajících ušních zánětech.

Zdroje:

https://www.eorl.cz/kniha/03-ORL-VYSETROVACI-METODY.pdf

https://www.farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2023/01/04.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf  

obr.1 https://pixabay.com/illustrations/doctor-nurse-woman-medicine-8941856/

obr.2 depositphotos

The post Jak probíhá ORL vyšetření u dětí? appeared first on Lékárnice maminky.