V lékárně jsem v podstatě vyrostla a od mala mě fascinovaly ty zajížděcí šuplíky a jezdící židle, což se stalo taky jedním z hlavních důvodů, proč jsem si podávala přihlášku na farmacii. Každodenní kazuistiky a práce s lidmi mě velmi naplňuje.

Ráda zvýšila reputaci lékárníků ve společnosti, připojila jsem se k projektu Lékárnice maminky, a začala jezdit na besedy s laickou veřejností kolem Českých Budějovic. Vedení besed mě moc baví a dává mi obrovský smysl.

Mám dvě dcery – jednu tak trochu „spešlkid“, protože se narodila s Treacher-Collins syndromem, a druhou pro změnu s Histaminovou intolerancí, což mě velmi obohatilo i v praxi lékárníka. Klasické léky ráda kombinuji také s homeopatií, Schusslerovými solemi a esenciálními oleji.

Kromě práce lékárníka žiju ještě tak trochu paralelní život, kde se věnuju osvětě tématu vzhledové rozmanitosti v projektu Rovnost tváří, a vedení neziskové organizace Be TCS.