klimakterium Archivy - Lékárnice maminky

Žena v klimakteriu – 4.část – Inkontinence

Dana Motejzníková — Tue, 03 Jun 2025 08:22:01 +0000

Inkontinence

Inkontinence moči je významnou příčinou osobního i společenského hendikepu. Odbornou pomoc však vyhledává pouze relativně malé procento inkontinentních žen.

Inkontinence moči je definována Mezinárodní společností pro inkontinenci (ICS) jako stav jakéhokoliv nedobrovolného, spontánního odchodu moči. Postihuje všechny věkové skupiny a není jen problémem medicínským, ale vzhledem k vysokému výskytu ve stárnoucí populaci i problémem sociálním a ekonomickým. Literatura uvádí 10-40 procentuální výskyt inkontinence u lidí ve věku 65 let a více, ale vzhledem k ostychu starší populace mluvit o svých problémech jsou čísla pravděpodobně mnohem vyšší. Základním předpokladem úspěšné léčby je správně stanovená diagnóza.

Rozdělení inkontinence moči:

Stresová inkontinence moči
Urgentní inkontinence moči
Reflexní inkontinence moči
Paradoxní inkontinence moči
Extrauretrální inkontinence moči

Mechanismus kontinence moči

Komplexní koordinace močového měchýře, močové trubice, svalů pánevního dna, vazů, nervů a cév a regulace na úrovni centrální nervové soustavy je nezbytná k tomu, aby k úniku moči nedocházelo. Pánevní dno je svalově vazivová struktura odpovídající za správné uložení a funkci orgánů malé pánve. Narušení koordinace a polohy jednotlivých orgánů a svalů pánevního dna může vést k úniku moči. Močový měchýř plní funkci jímací a vylučovací. Je rezervoárem, který moč shromažďuje bez významného tlaku na močovou trubici. Vyprázdnění měchýře je umožněno současnou kontrakcí (stahem) svalu podílejícího se na vyprázdňování (detrusoru) a uvolnění hrdla močového měchýře a vstupní části močové trubice.

Stresová inkontinence moči

je spojena s únikem moči při náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku. Je porušený uzávěr močové trubice nebo sval obepínající močovou trubici, přičemž oba mechanismy se mohou kombinovat. jedná se o únik moči při každodenních činnostech – jako je kašel, kýchání, zvedání břemen, skákání, sportování. Rizikovými faktory vzniku stresové inkontinence jsou vaginální porod, porod dítěte s hmotností vyšší než 4kg, prodloužená druhá doba porodní nebo klešťový porod. Poranění struktury pánevního dna při vaginálním porodu může být kompenzováno jinými mechanismy a objevit se až v mnohaletém odstupu- často až v postmenopauze.

Stresová inkontinence se dělí podle závažnosti do 3 stupňů:

1.stupeň – k úniku moči dochází při náhlé změně nitrobřišního tlaku, např. kašel, kýchání, smích, skákání

2.stupeň – k úniku moči dochází při běžných denních pohybových aktivitách jako je popoběhnutí, zrychlená chůze nebo zvedání břemen

3.stupeň – k úniku moči dochází bez fyzické aktivity i vleže

Léčebné postupy zahrnují jednak konzervativní léčbu -rehabilitace svalstva pánevního dna s elektrostimulací nebo bez ní a lokální estrogenní terapii. V případě jejího selhání přichází na řadu chirurgické řešení.

Urgentní inkontinence moči

Je součástí syndromu hyperaktivního močového měchýře. Jedná se o náhle vzniklé nepotlačitelné nucení na moč (urgence) , často s vyšší frekvencí mikcí (častěji než 8krát za 24 hodin) a epizodami nočního močení (nykturie). Tyto symptomy vznikají v průběhu plnící fáze močového měchýře, tedy i při malém objemu moči na základě náhlého zvýšení tlaku v močovém měchýři. Léčba je medikamentózní a zahrnuje podávání léků (parasympatolytik a beta-3-adrenergních agonistů), které obsazují receptory ve svalovině močového měchýře, čímž pomáhají tlumit aktivitu hladké svaloviny močového měchýře a navyšují jeho funkční kapacitu.

Smíšená forma inkontinence

Zahrnuje kombinaci úniku moči stresového typu a příznaků hyperaktivního močového měchýře

Reflexní inkontinence moči

Zde je porušena regulace vědomé kontroly močení a únik moči nastává při naplnění močového měchýře nekontrolovaně, respektive reflexně. Příčinou je poranění míchy nebo onemocnění centrálního nervového systému.

Paradoxní inkontinence

Tento typ močové inkontinence se projevuje odtékáním moči z přeplněného a chronicky rozšířeného močového měchýře. Důvodem může být pokles dělohy a poševních stěn nebo hypotonie svalstva močového měchýře(například po radikálních onkogynekologických operacích).

Extrauretrální inkontinence moči

Tato skupina zahrnuje problematiku vrozených vývojových vad nebo získané formy(urogenitálního píštěle), kdy dochází k úniku moči mimo močovou trubici.

Příznaky močové inkontinence se vyskytují u žen dvakrát častěji než u mužů, maximum jejího výskytu je mezi 6. a 7.dekádou života. Procento stresové inkontinence u dospělých žen je 20 až 45%, symptomy hyperaktivního močového měchýře trpí až 30% žen. Mnohé ženy se však zasvé problémy stydí a aktivně je svému praktickému lékaři nebo gynekologovi nesdělí. Část žen si také myslí, že močová inkontinence je neléčitelná a je to přirozená součást procesu stárnutí.

Diagnostika

Správně stanovená příčina moč. inkontinence je prvním předpokladem léčebného úspěchu. Na prvním místě stojí rodinná a osobní anamnéza. Při jejím hodnocení se lékař zaměřuje na frekvenci úniků moči, zda vzniká při stresových manévrech jako je kašel, smích, poskoky nebo chůze, zda úniku předchází pocit nucení na močení, případně bolestivost. Doplňující informací může být souvislost s traumatem, operací, porodem dítěte vážícího více než 4 kg, radioterapií nebo spojitost s neurologickými onemocněními jako je roztroušená skleróza, stavy po centrálních mozkových příhodách nebo demence. Neodmyslitelnou součástí diagnostiky je i mikční deník- tj. záznam frekvence a objemu příjmu a výdeje tekutin v období nejméně 24 až 48 hodin. Z deníku je lékař schopen odhalit poruchy pitného režimu jako je nadměrný příjem tekutin nebo nesprávné rozložení pitného režimu. Dalším vyšetřením je test s vážením vložek, kde se většinou využívá dvouhodinová varianta testu, kde je pozitivita již nad 2 g zachycené moči.

Základním fyzikálním vyšetření v ordinaci praktického lékaře je orientační vyšetření obezity a stavu zevního genitálu a jeho citlivost – tedy i pokles pochvy nebo dělohy.

Základním laboratorním vyšetřením je odběr moči na biochemické a mikrobiologické vyšetření. Z vyšetření lze zjistit možnou urogenitální infekci (přítomnost krve v moči nebo leukocytů).

Zobrazovací metody v oblasti močových cest zahrnují hlavně ultrazvuk, mezi specializovaná vyšetření patří funkční urodynamické vyšetření ( měření tlaku v močovém měchýři pomocí zavedeného katetru)- skládá se z cystometrického vyšetření (plnění močového měchýře sterilní vodou nebo fyziologickým roztokem, lékař zjišťuje informace o maximální kapacitě močového měchýře, funkci svěrače, tlaku na močový měchýř), profilometrie (měří se tlak v celé délce močové trubice) a uroflowmetrie ( tady se zjišťuje objem vymočené moči, rychlost průtoku a reziduum- zbytek v močovém měchýři).

Terapie

Stresová inkontinence– léčba zde začíná preventivními opatřeními, behaviorální terapií ( cvičení pánevního dna). Prevence tady zahrnuje úpravu oblékání tak, aby se pacientka stihla vysvléct dříve, než dojde k pomočení. Již v roce 1949 vyvinul Arnold Kegel cviky svěrače zahrnující rytmické stahy pánevního dna v rychlém sledu v počtu 100 až 500 za sebou 3 denně. V současné době je cvičení možné doplnit o různé pomůcky , jako jsou vaginální kužely nebo tělesa pro léčbu inkontinence. Cvičení je pak efektivnější a není nutné ho provádět tak často ( 3 týdně 3 minuty).

Medikamentózní léčba zahrnuje lokální estrogenní terapii, případně duloxetin, blokátor SSRI, který blokádou zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu zvyšuje tonussvěračeatím brání inkontinenci.

Hlavní metodou současnosti je mininvazívní operace- zavedení polypropylenové pásky , která je biokompatibilní a inkorporuje se do okolní tkáně pod močovou trubici( tzv. tension free vaginal tape.

Urgentní inkontinence– zde je léčba medikamentózní, zahrnuje léky ze skupiny anticholinergik, které mají za následek ovlivnění muskarinových receptorů ve svalovině močového měchýře. Preparáty jsou buď neselektivní, které mají vliv i na jiné muskarinové receptory v těle pacienta, zejména na slinné žlázy, což vede k pocitu sucha v ústech, zrakový nerv (modré vidění) a gastrointestinální soustavu, což vede k zácpě. Zde je zástupcem trospium chlorid.

Novější skupina léčiv zahrnuje selektivní anticholinergika, které mají vliv zejména na muskarínové receptory močového měchýře. Zde dochází k relaxaci svalstva, oddálení nutnosti močení a zvětšení kapacity močového měchýře. Sem patří solifenacin, darifenacin, tolterodin a fesoterodin. Další možností je mirabegron, který nemá vliv na GIT a slinné žlázy a jehož působení probíhá cestou beta3- adrenergních receptorů a vede k relaxaci močového měchýře. Dále můžeme uvést léky se smíšeným účinkem- jako je oxybutinin a propiverin.

Při selhání medikamentózní terapie je další možností chirurgická léčba – zahrnuje endoskopii (aplikace botulotoxinu A subslizničně nebo do detruzoru močového měchýře), poslední možností je otevřená operativa zahrnující pokus o zvětšení kapacity močového měchýře.

Rady na závěr:

Dbejte na dostatečný přísun tekutin- 1,5 až 2,5 litru dle konstituce ženy, méně tekutin by mohlo vést k dráždivému močovému měchýři a rozvoji urgentní inkontinence. Omezte konzumaci kávy nebo černého čaje, nápojů, které působí močopudně.

Pravidelné posilování svalstva pánevního dna je dobrou prevencí pozdějšího rozvoje stresové inkontinence.

Vzhledem k tomu, že močové infekce vždy zhoršují inkontinence moči, je vhodné chránit se před nachlazením. Recidivující infekce močového traktu mohou vést k rozvoji dráždivého močového měchýře a urgentní inkontinence.

Je třeba dbát na vhodné oblečení, bavlněné spodní prádlo, je lépe mít méně teplejších vrstev.

Zdroje:

MUDr. Miroslava Ryšánková- Inkontinence – novinky a možnosti řešení v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2018

MUDr. Roman Chmel- Inkontinence moči – problém (ne)jenom žen- z pohledu gynekologa, Medicína pro praxi, 2023

MUDr. Roman Staněk- Inkontinence moči v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2012

MUDr. Miroslava Romžová, MUDr. Marie Hurtová, MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. – Inkontinence moči u stárnoucího pacienta z pohledu urologa, Praktické lékárenství, 2010

MUDr. Atanas Ivan Belkov, doc. MUDr. Martin Huser, Ph.D., MUDr. Marcela Pastorčáková, MUDr. Michal Felsinger- Inkontinence moči u žen – palčivý, řešitelný problém, Medicína pro praxi, 2015

obrázky čerpány z pexels.com a pixabay.com

The post Žena v klimakteriu – 4.část – Inkontinence appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu – 3.část Hormonální substituční terapie a fytoterapie

Dana Motejzníková — Tue, 27 May 2025 08:28:26 +0000

Hormonální substituční terapie

Jak bylo uvedeno v předchozí části hormonální terapie (HRT anglicky nebo také HST česky ) je nejúčinnější léčbou vazomotorických příznaků klimakteria.

Lze použít mikronizovaný estradiol , estery estradiolu, estron, estriol ( podání ústy), pro lokální podání se využívá estriol a pro náplasti 17- beta estradiol.

Gestageny jsou naproti tomu užívány nejčastěji perorálně, ve formě mikronizovaného progesteronu nebo jeho syntetických analog( medroxyprogesteron , drospirenon, cyproteron acetát , levonorgestrel).

Levonorgestrel je obsažen v intrauterinním tělísku Mirena(inzert, IUD), aplikuje ho vždy lékař, jednou za 5 let, profitují ženy s vazomotorickými symptomy, tělísko je chrání před patologickými změnami endometria a vznikem karcinomu.

U některých menopauzálních symptomů je možné podat depotní formu medroxyprogesteron acetátu v dávkování jednou za 3 měsíce (Depo- provera)

Teď se zaměřme na situace, kdy není možné podat hormonální léčbu a na její nežádoucí účinky a interakce s dalšími léčivými přípravky.

Kontraindikace HRT: estrogen – dependentní karcinomy (karcinom prsu, endometria, vaječníků), prekancerózy , včetně podezření na ně, žilní tromboembolie, nekompenzovaná nebo neléčitelná hypertenze, závažné onemocnění jater, porfyrie, vaginální krvácení nejasné příčiny

Relativní kontraindikace: ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, migréna, diabetes mellitus, endometrióza, myom

Pravidlo: léčbu zahajujeme nejnižší možnou dávkou a podáváme ji nejkratší možnou dobu

Nežádoucí účinky HRT: u estrogenní substituce- nauzea, zvracení, retence vody, napětí v prsou, migréna, změny nálad, krvácení ze spádů, bolest v podbřišku

u gestagenní substituce – únava, úzkost, agresivita, deprese, snížení libida a zvýšená chuť k jídlu

Lékové interakce: ovlivnění účinku při současném užití s induktory cytochromu P450- antiepileptika (karbamazepin, phenobarbital, fenytoin), antiinfektiva (rifampicin) nebo třezalka tečkovaná

A co když užívám jiné léky? Vadí to?

zvýšení účinku lze očekávat u inhibitorů jaterních enzymů jako jsou azolová antimykotika (flukonazol, itrakonazol) , verapamil, diltiazem, makrolidová antibiotika (zejména klarithromycin), grapefruitová šťáva

Jaké jsou režimy užívání?

Terapeutické režimy : cyklický- estrogeny spolu s gestageny jsou podávány 21 dní, potom následuje 7-denní pauza

sekvenční podání- gestagen je podáván v druhé fázi cyklu v konstantní nebo stupňující se dávce

kontinuální podání- oba hormony jsou podávány bez přerušení v konstantní dávce

Proč některé ženy užívají antidepresiva?

Hormonální léčbu zpravidla předepisuje gynekolog a je určena pro ženy s těžší formou klimakterického syndromu. U žen s vazomotorickými projevy klimakterického syndromu, u nichž je HRT kontraindikována nebo si ji nepřejí, lze využít antidepresiva. Ta lze užít nejenom na léčbu deprese, ale i úzkostných poruch nebo poruch spánku. Nejčastěji předepisovanými léky jsou SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) a tricyklická antidepresiva. Tyto léky ovlivňují funkci neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Pacientky by měly být léčeny dostatečně dlouho, obvykle několik měsíců nebo déle. Podávání antidepresív má pokračovat ještě nejméně 6 měsíců po dosažení remise.

Venlafaxin- v dávce 75 mg snižuje návaly o 60%

Escitalopram

Gabapentin- v denní dávce 2400 mg snižuje návaly horka o 70%, v dávce 900mg o více než 50%, nevýhodou je nižší efekt než estrogeny a závratě a somnolence(spavost) jako nežádoucí účinky

Přírodní léčba – fytoestrogeny

rostlinné látky rozmanité chemické povahy mající schopnost navozovat různě silný estrogenní účinek, nesteroidní polyfenolické sekundární metabolity rostlin svojí strukturou podobné přirozenému estrogenu estradiolu. Nejvíce sledovanými fytoestrogeny jsou isoflavony, kumestany, lignany a stilbeny, jejich primárním zdrojem je potrava.

Ve kterých rostlinách se nacházejí?

Sója luštěninatá– je nejbohatším zdrojem isoflavonů genisteinu,daidzeinu a glyciteinu.

Asijská kuchyně se vyznačuje vysokou mírou spotřeby sóji a sójových produktů, které jsou hlavními zdroji isoflavonů v dietě. Většina asijské populace konzumuje 20-50 mg isoflavonů za den, zatímco v Itálii je to 0,14 mg denně a v Nizozemsku 0,17 mg denně.(Češi těchto nízkých hodnot pravděpodobně ani nedosahují). Sója může snížit absorpci či účinek některých léků, proto by měla být užívána s odstupem minimálně 2 hodiny od železa či levothyroxinu a neměla by být podávána současně s tamoxifenem nebo warfarinem. Equol je produktem zpracování isoflavonu daidzeinu střevními bakteriemi, po požití sóji produkuje equol pouze třetina jedinců.

Jetel luční (Trifolium pratense), nazývaný též červený jetel- je vytrvalá (2-3 letá) bylina s dlouhým rozvětveným kořenem, kvetoucí od května do října, sbíráme nerozpadlé hlávky na počátku květu, jeho hlavními isoflavony jsou formononetin a biochanin A, ale obsahuje i daidzein a genistein. Uvedené izoflavonoidy jetele lučního vykazují aktivitu na progesteronových, estrogenních či androgenních receptorech, některé z nich podléhají ještě v organismu konzumenta metabolické přeměně nebo podléhají dalšímu působení vlivem střevní mikroflóry( např. daidzein se vlivem činnosti mikroflóry mění na S- equol, který je estrogenně ještě aktivnější).

Ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa)– je zde předpoklad, že část jeho účinkuje zprostředkována mechanismy nezávislými na estrogenních receptorech, například prostřednictvím serotoninových receptorů, ale také opioidních či dopaminových. Zároveň je zde protektivní působení na stavbu kostí, aniž by ovlivňoval prsní tkáň. Byly zde zaznamenány také signály hepatotoxicity, které lze však omezit vyloučením konzumace alkoholu.

Nejvýznamnějším zdrojem lignanů je lněné semínko (Linum usitatissimum).

Z kumestanů je nejdůležitější kumestrol, hlavní fytoestrogen vojtěšky -tolice setá (Medicago sativa), jehož bohatým zdrojem jsou zejména klíčky.

Dalšími potravinovými zdroji fytoestrogenů jsou semena slunečnice, máku, vlašské ořechy, různé druhy brukve zelné, brokolice, květák, ale i chmelové šištice (Humulus lupulus) nebo zelený či černý čaj. Obsah fytoestrogenů v dalších plodinách, které se zařazují do lidského jídelníčku (cizrna, hrách, fazole, čočka, rajčata, brusinky, jahody,jablka) je sice řádově nižší, ale nikoli zanedbatelný.

Další možnosti léčby: šalvěj– zmírnění nadměrného pocení

pylové extrakty– pouze obsah pylových zrn bez bílkovin jejich obalů, které by mohly alergizovat, patentovaný pylový extrakt PI82-GC Fem Serelys inhibuje zpětné vychytávání serotoninu v hypothalamu podobně jako SSRI, čímž ovlivňuje spánek a termoregulaci. K léčbě akutního klimakterického syndromu jsou také využívány produkty s obsahem mateří kašičky, která obsahuje řadu vitamínů, sacharidů, aminokyselin, minerálů a stopových prvků, flavonoidů i fytoestrogenů a lignanů.

Dalšími bylinkami obsaženými v rostlinných přípravcích jsou: Andělika čínská, Třezalka tečkovaná, v lidovém léčitelství jsou hojně využívané směsi čajů obsahující kontryhel, dobromysl, meduňku, mátu peprnou, kopřivu, anýz a fenykl.

Kromě těchto možností lze doporučit užívání vitamínů:

B- komplex– je vhodný pro ženy, které trpí depresemi a úzkostmi

Kyselina panthotenová a pyridoxin– přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání

Vitamin E– působí úlevu při vysychání poševní oblasti, je možné propíchnout kapsli a aplikovat v poševní oblasti.

Každá žena může ovlivnit intenzitu klimakterických obtíží vhodnou stravou a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a slunci.

Zdroje:

Karolína Romášková – Akademie léčivých rostlin

doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. – Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře

prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc. – Vliv fytoestrogenů na symptomy menopauzy a rakoviny prsu

prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. – Fytoestrogenní přípravky v peri- a postmenopauze

PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. – Fytoestrogeny z jetele lučního

prof. RNDr. Oldřich Lapčík, PharmDr. Lucie Sosvorová- Fytoestrogeny a jejich využití v menopauze

doc.MUDr. Peter Koliba, CSc.- Klimakterické problémy a jejich řešení v ambulanci praktického lékaře

doc. MUDr. Taťána Rešlová, CSc.- Menopauza- léčba potíží

Jan Vosátka, Barbora Vaňková, Simona Dvořáčková , Josef Malý – Léčivé přípravky a doplňky stravy ovlivňující nežádoucí symptomy klimakteria

obrázky čerpány z pexels.com

The post Žena v klimakteriu – 3.část Hormonální substituční terapie a fytoterapie appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu- 2.část

Dana Motejzníková — Mon, 19 May 2025 18:24:05 +0000

V této části se zaměříme na zdravotní obtíže provázející klimakterium a jejich členění podle závažnosti, intenzity obtíží a délky trvání.

Laboratorním kritériem klimakteria je sérová hladina folikulostimulačního hormonu (FSH) větší než 40 IU/l, 17- beta estradiolu nižší než 0,1 nmol/l a inhibinu větší než 72 IU/l. S poruchou funkce vaječníku (ovarií) souvisí poruchy menstruačního cyklu. Pouze u malého procenta žen v premenopauze nastává náhlá zástava cyklického menstruačního krvácení. Obvykle se menstruační cykly zkracují v důsledku zkrácení folikulární fáze. U části žen nejprve dochází ke snížení produkce progesteronu, což vede k silnému nepravidelnému děložnímu krvácení (metroragii).

Klimakterické obtíže dělíme na následující syndromy:

Vazomotorické- návaly, noční pocení, palpitace (bušení srdce), bolesti hlavy

Psychické – změny nálady, úzkost, podrážděnost, deprese, poruchy spánku, pocity osamělosti, popudlivost, plačtivost, změny libida, dezorientace, ztráta energie a koncentrace

Urogenitální změny – suchost a podrážděnost pochvy spojené s dyspareunií (bolestivým pohlavním stykem), pruritem (svěděním), pálením a vaginitidami. Sklon k infekcím urogenitálního traktu s nykturií (nočním močením), dysurií (bolestivým učením) a inkontinencí

Kožní změny – urychlené stárnutí a ztenčování kůže, změna pigmentu, vytváření hnědých skvrn, suchost kůže, sklon k poraněním a hirsutismus (nadměrné ochlupení)

Změny tělesné hmotnosti

Osteoporóza– vlivem resorpce kosti dochází k jejímu řídnutí a zvýšenému riziku zlomenin

Ateroskleróza– vzestup LDL a celkového cholesterolu a triglyceridů, pokles HDL cholesterolu s rozvojem hypertenze, diabetes mellitus a ischemické choroby srdeční a dolních končetin a cévní mozkové příhody

Onemocnění centrálního nervového systému

Neurologické obtíže, riziko Alzheimerovy choroby

Ostatní obtíže: tinnitus, závratě, únava, zažívací obtíže, úbytek vlasů

V odborné literatuře najdeme toto členění klimakterických obtíží:

Klimakterický syndrom– jsou to projevy, které neohrožují bezprostředně zdraví ženy, ale signalizují riziko vážnějších poruch v pozdějším věku, a proto je nelze přehlížet. Patří sem návaly horka a pocení ( postihují až 75% žen), nervozita, změny nálad, příznaky únavy, podrážděnost, nesoustředěnost, nespavost či deprese. Vedle vazomotorických symptomů sem řadíme i příznaky somatické jako je parestezie končetin a obličeje, závratě, palpitace, poruchy srdečního rytmu, bolesti hlavy, svalů a kloubů a bolesti v srdeční krajině.

Neléčené návaly nejenže negativně ovlivňují kvalitu spánku a náladu, ale současně jsou rizikovými faktory pro hypertenzi a cévní mozkovou příhodu. Příčinou návalů je porucha termoregulace v hypotalamu.

Estrogen deficitní syndrom – to je označení pro závažnější organické změny , které jsou důsledkem chybění estrogenů. Sem patří postupný rozvoj osteoporózy (ztráta kostní hmoty 1- 2% za rok) a následně fraktury obratlů, stehenní kosti a předloktí. Estrogenní receptory byly prokázány v pochvě, močové trubici, v trigonu močového měchýře i ve svalstvu pánevního dna. Nedostatkem estrogenů způsobená atrofie kůže , vnějších pohlavních orgánů a poševní sliznice tvoří obraz atrofické vulvovaginitidy spojené s bolestivým pohlavním stykem, svěděním a chronickými záněty a bakteriálními infekcemi. Tyto skutečnosti se mohou promítat do sexuálního soužití obou partnerů. Sekundární infekce vede k zánětu pochvy s výtokem. Zde bývají patogenním agens nejčastěji kvasinky, streptokoky a střevní bakterie – Escherichia coli a Enterococcus. Urologické symptomy klimakteria se projevují urgentním nucením na močení, nočním močením a inkontinencí. Problémem je také vzestup výskytu cévních a srdečních onemocnění , vysoký krevní tlak, změny v metabolismu lipidů – hlavně cholesterolu a triacylglycerolů.

Symptomy klimakteria se také dělí na akutní – tam dominují vazomotorické projevy- jako jsou návaly horka(trvají v průměru 3 až 4 minuty a jsou často doprovázené pocením, ve spánku se projevují jako noční pocení), subakutní a chronické. Ty se projevují ve všech orgánech, kde jsou přítomny estrogenní receptory- v kůži ( zvýšená tvorba vrásek, ztenčení kůže, depigmentace, větší zranitelnost, suchost, zvýšená lomivost nehtů a vypadávání vlasů), v oku (suchost rohovky, spojivky i slzných žláz a tím častější možnost infekce těchto tkání), vaginální suchost, častější poševní a močové infekce. Mezi chronické obtíže patří poruchy metabolismu kostí, které vedou k jejich řídnutí(osteoporóze), která je pak častou příčinou zlomenin. Dlouhodobý deficit estrogenů způsobuje změny v metabolismu lipidů a karbohydrátů, které vedou k poškození zdraví a ohrožení života v podobě infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Těmto vážným následkům často předchází klinicky němé ( neprojevující se) období dyslipidemie, hypertenze a aterosklerózy. Ty se často podceňují a považují se za projev stárnutí organismu.

Jaká je strategie léčby klimakterických obtíží?

Léčbu klimakterického syndromu můžeme rozdělit na hormonální a nehormonální. Hormonální terapii dělíme na : estrogen- progestogenní terapie- u žen s dělohou a estrogenní terapie- u žen bez dělohy. K potlačení klimakterických příznaků a zdravotních problémů je nejúčinnější hormonální substituční terapie (HST, také HRT- hormone replacement therapy), při které se dodávají organismu chybějící hormony. Hormonální léčbu by měl ordinovat praktický gynekolog. Pro ordinaci praktického lékaře je naopak vyhrazena nehormonální léčba a alternativní metody a doporučení.

Proč některé ženy hormonální léčbu odmítají? Jaké jsou její nežádoucí účinky a v jakých případech ji lékař nesmí nasadit ? Jak účinné jsou rostlinné přípravky – fytoestrogeny, dokážou nahradit hormonální léčbu? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v další části této série.

Zdroje:

doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. – Klimakterické problémy a jejich řešení v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2021

doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.- Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2023

doc. MUDr. Taťána Rešlová- Menopauza – léčba potíží, Medicína pro praxi, 2012

obrázky čerpány z pexels.com

Mgr. Dana Motejzíková

The post Žena v klimakteriu- 2.část appeared first on Lékárnice maminky.