Hormonální substituční terapie
Jak bylo uvedeno v předchozí části hormonální terapie (HRT anglicky nebo také HST česky ) je nejúčinnější léčbou vazomotorických příznaků klimakteria.
Lze použít mikronizovaný estradiol , estery estradiolu, estron, estriol ( podání ústy), pro lokální podání se využívá estriol a pro náplasti 17- beta estradiol.
Gestageny jsou naproti tomu užívány nejčastěji perorálně, ve formě mikronizovaného progesteronu nebo jeho syntetických analog( medroxyprogesteron , drospirenon, cyproteron acetát , levonorgestrel).
Levonorgestrel je obsažen v intrauterinním tělísku Mirena(inzert, IUD), aplikuje ho vždy lékař, jednou za 5 let, profitují ženy s vazomotorickými symptomy, tělísko je chrání před patologickými změnami endometria a vznikem karcinomu.
U některých menopauzálních symptomů je možné podat depotní formu medroxyprogesteron acetátu v dávkování jednou za 3 měsíce (Depo- provera)
Teď se zaměřme na situace, kdy není možné podat hormonální léčbu a na její nežádoucí účinky a interakce s dalšími léčivými přípravky.
Kontraindikace HRT: estrogen – dependentní karcinomy (karcinom prsu, endometria, vaječníků), prekancerózy , včetně podezření na ně, žilní tromboembolie, nekompenzovaná nebo neléčitelná hypertenze, závažné onemocnění jater, porfyrie, vaginální krvácení nejasné příčiny
Relativní kontraindikace: ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, migréna, diabetes mellitus, endometrióza, myom
Pravidlo: léčbu zahajujeme nejnižší možnou dávkou a podáváme ji nejkratší možnou dobu
Nežádoucí účinky HRT: u estrogenní substituce- nauzea, zvracení, retence vody, napětí v prsou, migréna, změny nálad, krvácení ze spádů, bolest v podbřišku
u gestagenní substituce – únava, úzkost, agresivita, deprese, snížení libida a zvýšená chuť k jídlu
Lékové interakce: ovlivnění účinku při současném užití s induktory cytochromu P450- antiepileptika (karbamazepin, phenobarbital, fenytoin), antiinfektiva (rifampicin) nebo třezalka tečkovaná
A co když užívám jiné léky? Vadí to?
zvýšení účinku lze očekávat u inhibitorů jaterních enzymů jako jsou azolová antimykotika (flukonazol, itrakonazol) , verapamil, diltiazem, makrolidová antibiotika (zejména klarithromycin), grapefruitová šťáva
Jaké jsou režimy užívání?
Terapeutické režimy : cyklický- estrogeny spolu s gestageny jsou podávány 21 dní, potom následuje 7-denní pauza
sekvenční podání- gestagen je podáván v druhé fázi cyklu v konstantní nebo stupňující se dávce
kontinuální podání- oba hormony jsou podávány bez přerušení v konstantní dávce
Proč některé ženy užívají antidepresiva?
Hormonální léčbu zpravidla předepisuje gynekolog a je určena pro ženy s těžší formou klimakterického syndromu. U žen s vazomotorickými projevy klimakterického syndromu, u nichž je HRT kontraindikována nebo si ji nepřejí, lze využít antidepresiva. Ta lze užít nejenom na léčbu deprese, ale i úzkostných poruch nebo poruch spánku. Nejčastěji předepisovanými léky jsou SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) a tricyklická antidepresiva. Tyto léky ovlivňují funkci neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Pacientky by měly být léčeny dostatečně dlouho, obvykle několik měsíců nebo déle. Podávání antidepresív má pokračovat ještě nejméně 6 měsíců po dosažení remise.
Venlafaxin- v dávce 75 mg snižuje návaly o 60%
Escitalopram
Gabapentin- v denní dávce 2400 mg snižuje návaly horka o 70%, v dávce 900mg o více než 50%, nevýhodou je nižší efekt než estrogeny a závratě a somnolence(spavost) jako nežádoucí účinky
Přírodní léčba – fytoestrogeny
rostlinné látky rozmanité chemické povahy mající schopnost navozovat různě silný estrogenní účinek, nesteroidní polyfenolické sekundární metabolity rostlin svojí strukturou podobné přirozenému estrogenu estradiolu. Nejvíce sledovanými fytoestrogeny jsou isoflavony, kumestany, lignany a stilbeny, jejich primárním zdrojem je potrava.
Ve kterých rostlinách se nacházejí?
Sója luštěninatá– je nejbohatším zdrojem isoflavonů genisteinu,daidzeinu a glyciteinu.
Asijská kuchyně se vyznačuje vysokou mírou spotřeby sóji a sójových produktů, které jsou hlavními zdroji isoflavonů v dietě. Většina asijské populace konzumuje 20-50 mg isoflavonů za den, zatímco v Itálii je to 0,14 mg denně a v Nizozemsku 0,17 mg denně.(Češi těchto nízkých hodnot pravděpodobně ani nedosahují). Sója může snížit absorpci či účinek některých léků, proto by měla být užívána s odstupem minimálně 2 hodiny od železa či levothyroxinu a neměla by být podávána současně s tamoxifenem nebo warfarinem. Equol je produktem zpracování isoflavonu daidzeinu střevními bakteriemi, po požití sóji produkuje equol pouze třetina jedinců.
Jetel luční (Trifolium pratense), nazývaný též červený jetel- je vytrvalá (2-3 letá) bylina s dlouhým rozvětveným kořenem, kvetoucí od května do října, sbíráme nerozpadlé hlávky na počátku květu, jeho hlavními isoflavony jsou formononetin a biochanin A, ale obsahuje i daidzein a genistein. Uvedené izoflavonoidy jetele lučního vykazují aktivitu na progesteronových, estrogenních či androgenních receptorech, některé z nich podléhají ještě v organismu konzumenta metabolické přeměně nebo podléhají dalšímu působení vlivem střevní mikroflóry( např. daidzein se vlivem činnosti mikroflóry mění na S- equol, který je estrogenně ještě aktivnější).
Ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa)– je zde předpoklad, že část jeho účinkuje zprostředkována mechanismy nezávislými na estrogenních receptorech, například prostřednictvím serotoninových receptorů, ale také opioidních či dopaminových. Zároveň je zde protektivní působení na stavbu kostí, aniž by ovlivňoval prsní tkáň. Byly zde zaznamenány také signály hepatotoxicity, které lze však omezit vyloučením konzumace alkoholu.
Nejvýznamnějším zdrojem lignanů je lněné semínko (Linum usitatissimum).
Z kumestanů je nejdůležitější kumestrol, hlavní fytoestrogen vojtěšky -tolice setá (Medicago sativa), jehož bohatým zdrojem jsou zejména klíčky.
Dalšími potravinovými zdroji fytoestrogenů jsou semena slunečnice, máku, vlašské ořechy, různé druhy brukve zelné, brokolice, květák, ale i chmelové šištice (Humulus lupulus) nebo zelený či černý čaj. Obsah fytoestrogenů v dalších plodinách, které se zařazují do lidského jídelníčku (cizrna, hrách, fazole, čočka, rajčata, brusinky, jahody,jablka) je sice řádově nižší, ale nikoli zanedbatelný.
Další možnosti léčby: šalvěj– zmírnění nadměrného pocení
pylové extrakty– pouze obsah pylových zrn bez bílkovin jejich obalů, které by mohly alergizovat, patentovaný pylový extrakt PI82-GC Fem Serelys inhibuje zpětné vychytávání serotoninu v hypothalamu podobně jako SSRI, čímž ovlivňuje spánek a termoregulaci. K léčbě akutního klimakterického syndromu jsou také využívány produkty s obsahem mateří kašičky, která obsahuje řadu vitamínů, sacharidů, aminokyselin, minerálů a stopových prvků, flavonoidů i fytoestrogenů a lignanů.
Dalšími bylinkami obsaženými v rostlinných přípravcích jsou: Andělika čínská, Třezalka tečkovaná, v lidovém léčitelství jsou hojně využívané směsi čajů obsahující kontryhel, dobromysl, meduňku, mátu peprnou, kopřivu, anýz a fenykl.
Kromě těchto možností lze doporučit užívání vitamínů:
B- komplex– je vhodný pro ženy, které trpí depresemi a úzkostmi
Kyselina panthotenová a pyridoxin– přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání
Vitamin E– působí úlevu při vysychání poševní oblasti, je možné propíchnout kapsli a aplikovat v poševní oblasti.
Každá žena může ovlivnit intenzitu klimakterických obtíží vhodnou stravou a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a slunci.
Zdroje:
Karolína Romášková – Akademie léčivých rostlin
doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. – Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře
prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc. – Vliv fytoestrogenů na symptomy menopauzy a rakoviny prsu
prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. – Fytoestrogenní přípravky v peri- a postmenopauze
PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. – Fytoestrogeny z jetele lučního
prof. RNDr. Oldřich Lapčík, PharmDr. Lucie Sosvorová- Fytoestrogeny a jejich využití v menopauze
doc.MUDr. Peter Koliba, CSc.- Klimakterické problémy a jejich řešení v ambulanci praktického lékaře
doc. MUDr. Taťána Rešlová, CSc.- Menopauza- léčba potíží
Jan Vosátka, Barbora Vaňková, Simona Dvořáčková , Josef Malý – Léčivé přípravky a doplňky stravy ovlivňující nežádoucí symptomy klimakteria
obrázky čerpány z pexels.com
