Pediatr nás může k ORL specialistovi (ušní, nosní, krční) poslat při akutním stavu např. akutní zánět středního ucha, případně při opakujících se, chronických infekcích horních cest dýchacích.
obr.1
Co nás tam čeká?
Popis anamnézy– lékaři sdělíme charakter potíží, délku trvání, prodělané onemocnění případně onemocnění v rodině, které by s tím mohlo souviset. Lékař pohledem nebo pomocí zrcátka vyšetří nos, hrdlo a pohmatem krk, případně oteklé uzliny. Pomocí speciálních přístrojů se provede vyšetření sluchu – audiometrie (provádí se u starších dětí, při vyšetření musí být naprosté ticho), stav ušního bubínku – tympanometrie, případně se mohou endoskopicky vyšetřit dutiny.
Byla jsem odeslaná k ORL lékaři, mé dítě má akutní zánět středního ucha. Mám se obávat?
ORL lékařka vnitřní ucho – stav bubínku zkontroluje otoskopem.
Při akutním stavu, v pokročilém stádiu zánětu středního ucha se může provést paracentéza – propíchnutí ušního bubínku. Dojde k uvolnění nahromaděných tekutin, hnisu a okamžité úlevě bolesti a tlaku. Bubínek je předem potřen znecitlivující látkou – lokálním anestetikem, takže vpich nebude bolet. Dítěti se okamžitě uleví, často se jde z ORL ordinací bez pláče.
Jak jsem zmínila, zánět středouší probíhá v několika stádiích – dle přidružených symptomů, vyklenutí bubínku, zvýšené teplotě, celkového stavu a věku pacienta atd. Volba správně zvolené léčby právě závisí i na aktuálním stádiu nemoci.
V České republice se u dětí do 2 let se standardně postupuje propíchnutím bubínku s následným přeléčením antibiotiky ze skupiny penicilinů. Velmi důležité u malých dětí je udržovat průchodný nos – smrkat, odsávat hleny nosní odsávačkou, oplachovat nosní sliznici izotonickou vodou s mořskou solí, případně používat kapkay s uvolňujícím účinkem (dekongestivní = anemizační kapky). Dále se podávají analgetika, preferují se ty s účinnou látkou ibuprofen, který má protibolestivý, protizánětlivý efekt a zmírňuje otok.
Může nastat i samovolné prasknutí bubínku, nahromaděná tekutina odteče, prasklinka se zacelí. I v tomto případě kontaktujte pediatričku, případně ORL lékařku ke kontrole a zhodnocení stavu.
Po dobrání antibiotik by se měla provést kontrolní otoskopie a znovu vyšetřit sluch, zda nedošlo k poškození bubínku.
Nicméně v zahraničí (Německo, Rakousko, ostatní země západní Evropy) se od paracentézy – propichování ušního bubínku upouští a tato metoda se volí až v krajní situaci, kdy nezabírá konzervativní symptomatická léčba (analgetika proti bolesti, dekongestivní nosní kapky, ušní kapky se znecitlivujícím, protibolestivým účinkem). Celková antibiotika se podávají až v pokročilejších stádiích onemocnění
.
obr.2
Kdy nejsou antibiotika vhodná?
Ve většině případů je zánět způsobený virem, antibiotická léčba by tedy nebyla vhodná, naopak by mohla malému pacientovi uškodit (oslabení mikrobiálního osídlení střev – průjmy, zbytečné zatěžování jater a ledvin, zvyšování rezistence – neúčinkování daných antibiotik v budoucnu). Lékař si při rozhodování může pomoci použitím CRP (C-reaktivní protein) testu, který nám dokáže odhalit, zda je původcem potíží vir nebo bakterie. I tak musí lékař přihlédnout k celkovému stavu pacienta, průběhu a délce potíží a zhodnotit výhodu ne/podání antibiotik.
Včasná pomoc při prvních bolestech je nejdůležitější!
Pokud začneme potíže léčit včas, určitě to zvládneme s „jen“ volně prodejnými přípravky z lékárny. Při bolesti podáme sirup s léčivou látkou ibuprofen (dávkujme dostatečné dávky dle kilogramů, je určeno v příbalovém letáku), pravidelně aplikujme dekongestivní nosní kapky, dbáme na záklon hlavy při jejich aplikaci, do bolavého ouška kapeme volně prodejné alkoholové ušní kapky po dvou hodinách, vyvýšíme hlavovou část na spaní. Některým dětem dělá dobře nechat ouško v teple (pod čelenkou, čepičkou) některé děti uvítají chladivý obklad, který tlumí zánět. Vždy záleží na příčině onemocnění středouší (nastydnutí vs. patogeny). Dítě sledujme, a pokud by se stav nezlepšil či zhoršil do 24 hodin, navštívíme lékaře.
Tipy pro maminky nejen při „rýmovém“ období :
U dětiček používejte vyvýšený polštář při spánku, rýma snáze odchází nosohltanem a středouší se méně prokrvuje. U větších dětí je výborným, ač na první pohled možná trochu strašidelným, pomocníkem nosní konvička. Jen tato technika nám dokáže odstranit hleny z nosních dutin, které se vyplaví a nedojde k jejich přenosu dále do nosohltanu, kde by mohly rozvinout zánět (angina, laryngitida, otitida). Konvička je ideálním parťákem nejen při léčbě ale i v rámci prevence. Jen pozor, proud tekutiny z konvičky mění tlak v dutinách, nepoužívejme při probíhajících ušních zánětech.
Zdroje:
https://www.eorl.cz/kniha/03-ORL-VYSETROVACI-METODY.pdf
https://www.farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2023/01/04.pdf
https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf
obr.1 https://pixabay.com/illustrations/doctor-nurse-woman-medicine-8941856/
obr.2 depositphotos
Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.
