Jakmile zeslábnou letní sluneční paprsky a podzim se začne hlásit o slovo, nastává období – rýma až do jara. Přesně tohle zná určitě každá maminka. Ač se říká, obyčejná rýma, u dětí není nikdy obyčejná a může s sebou přinést komplikace od méně po více závažných – zánět nosohltanu, zánět dutin, zánět středouší, záněty horních/dolních cest dýchacích, kašel, u miminek zánět slzných kanálků a další. Popíšeme si zde jeden z nejčastějších zánětů – zánět středního ucha.
Zánět středního ucha – otitida
U akutního zánětu středního ucha (SU)vznikají potíže téměř okamžitě, zatímco pravidelně se opakující se, či dlouhodobě (déle než 3 měsíce) přetrvávající potíže charakterizují chronický zánět středního ucha. Tento typ zánětu postihuje spíše dospělou populaci. Nejčastějšími původci těchto zánětů jsou respirační viry, ke kterým se snadno mohou přidat i bakterie. Do středního ucha doputují právě cestou z nosohltanu, případně vnější cestou přes prasklý bubínek.
Akutní zánět SU je nejčastější komplikací hlavně v dětském věku, do 1 roku se tyto potíže vyskytnou až u 40 % dětí, po 6. roce a v dospělosti se už vyskytují zřídka. Nejčastěji v podzimních, zimních a jarních měsících, v létě se tento zánět vyskytuje ojediněle. Děti mohou být velmi plačtivé, rozrušené, nespí, trpí bolestí při dotyku na ucho, je přítomná zvýšená teplota až horečka, výtok z ucha, porucha sluchu a u kojenců bývá často průvodním příznakem i průjem.
Chronický zánět středního ucha postihuje spíše dospělou populaci. Potíže nenastupují nijak razantně, nemusí bolet, viroza a rýma nemusí být přítomná. Pacienty trápí porucha sluchu, která se zlepšuje/zhoršuje. Při chronickém zánětu dochází ke změnám na sliznicích ve středním uchu, které mohou být příčinnou pro trvale zhoršený sluch do budoucna. Tento typ je nejčastěji bakteriální.
Proč se tyto potíže vyskytují tak často u těch nejmenších?
Je to nemilá souhra několika faktorů, ke kterým v hlavní míře pomáhá právě ona obyčejná rýma, nedostatečně vyvinutý imunitní systém u miminek, anatomické odlišnosti v oblasti horních cest dýchacích oproti dospělému člověku.
Jak to v uchu vypadá? Kde se ten zánět vezme?
Střední ucho je spletenec několika kůstek, které se podílejí na přenosu zvuku, směrem ven – k vnějšímu zvukovodu jsou oddělené přepážkou – bubínkem a směrem dovnitř – do nosohltanu je středouší spojeno Eustachovou trubicí, trubičkou která má za úkol vyrovnávat tlaky a odvádět přebytečnou kapalinu ze středouší pryč. A zde je první ale… Dětičky tuto Eustachovu trubici mají kratší, širší a více horizontálně položenou než u dospělých. Snadno se tudíž dostane zánět z nosohltanu, či z horních cest dýchacích právě do středního ucha. Kojenci, malé děti neumí smrkat, rýma stéká nosohltanem k uchu, do krku, až na dýchací cesty. Pokud má dítě i zvětšené krční mandle, což je v případě jakékoliv virózy časté, dojde k hromadění a blokaci hlenů na konci trubice a v uchu vzniká zánět.
Jak tento zánět léčit?
Léčba je komplexní, rozdílná dle stádia nemoci, typu a původce zánětu, charakteru potíží, stavu a věku pacienta.
Na úplném začátku musíme řešit probíhající infekci horních cest dýchacích. Preferujeme kapky na zprůchodnění nosu (tzv. lokální dekongestiva, anemizační kapky), které zmírní otok na nosních sliznicích ale i u Eustachovy trubice, dále léky proti teplotě a bolesti (s účinnou látkou např.: ibuprofen, paracetamol), teplé/studené obklady dle preference a příčině vzniku zánětu. Při rozvinutém zánětu přichází na řadu ORL vyšetření, kde lékař zhodnotí celkový stav pacienta, charakter potíží, vyhodnotí infekci pomocí CRP testu a zváží nutnost paracentézy – propíchnutí ušního bubínku, při níž dojde k okamžité úlevě a odstranění hnisavého sekretu. Od tohoto postupu se v zemích západní Evropy upouští, preferuje se léčba probíhajících symptomů a paracentéza se volí jen v komplikovaných případech. U dětí do dvou let věku, u pacientů s poruchou imunity nebo vysokým CRP jsou indikována antibiotika (1.volba –peniciliny, při neúčinnosti či alergii na peciniliny se indikují makrolidová antibiotika), u ostatních se po paracentéze nedoporučují. Bubínek se zhojí sám, vznikne malá jizva. I v tomto postupu se Česká republika liší od západních evropských zemích, kde se antibiotika nasazují až při neúčinnosti symptomatické léčby, která se sleduje a vyhodnocuje během pár dní.
Co jsou to dekongestivní nosní kapky a jaké mám zvolit?
Dekongestivní, též anemizační nosní kapky jsou léčivé přípravky ve formě kapek nebo spreje s účinnou látkou xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin, tetryzolin aj. Používají se k „uvolnění“ nosních dutin, zmírňují otok a pomáhají k oplasknutí nosních sliznic. Jsou rychlým pomocníkem při boji s rýmou, snižují produkci hlenu. Nicméně, pokud se užívají déle než 5-7 dní, hrozí riziku návyku, jejich neúčinnost a paradoxní zduření nosních sliznic. Užívejme je tedy s rozmyslem a jen krátkodobě. Nástup účinku těchto přípravků je zpravidla okolo 5 – 10 minut a délka trvání až 12 hodin dle konkrétní účinné látky a dávky
Lokální dekongestiva mohou obsahovat ještě navíc účinnou látku na ochranu, zvlhčení, hojení podrážděné nosní sliznice – kyselinu hyaluronovou, dexpanthenol, případně mohou být i v kombinaci s éterickými oleji.
V lékárně jsou dostupné ve formě nosních kapek (při aplikaci musíme mít hlavu zakloněnou) nebo nosního spreje, který aplikujeme v zpřímené poloze. Vždy lépe zaberou po předchozí aplikaci izotonické mořské vody, která nám očistí nosní sliznici.
Přehled účinných látek v dekongestivních nosních kapkách :
| Účinná látka | Dávkování |
| Nafazolin | Dospělí a mladiství od 15 let 1–3 dávky (0,1%)
Děti 3–6 let 1–2 dávky, děti 6–15 let 2 dávky (0,05%) 3× denně. Mezi jednotlivými dávkami odstup min. 4 hod. Podávání vždy kratší než 5 dnů u dospělých a 3 dny u dětí. Doba trvání účinku 4 – 6 hodin. |
| Oxymetazolin | Dospělí a děti od 8 let: 0,05 % 1–2 kapky nebo 1 vstřik 2–3× denně.
Děti 1–8 let: 0,025 % 1–2 kapky nebo 1 vstřik 2–3× denně Děti do 1 roku: 0,01 % 1 kapka 2–3× denně. Bez doporučení lékaře ne déle než 5–7 dní. Doba trvání účinku 6 – 12 hodin. |
| Tramazolin | dospělí a děti od 6 let: 1 vstřik 1–4× denně.
Bez doporučení lékaře ne déle než 5–7 dnů u dospělých, 3 dny u dětí. |
| Xylometazolin | Dospělí a děti od 7 let: 0,1 % 1 vstřik 1–3× denně.
Děti 2–7 let: 0,05 % 1 vstřik 1–3× denně. Děti do 2 let: 0,025 % 1–2 kapky 1–3× denně. Bez doporučení lékaře ne déle než 5–7 dnů u dospělých, 3 dny u dětí. Doba trvání účinku 6 – 12 hodin. |
Zdroje:
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2020/04/11.pdf
https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/01/03.pdf
https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf
https://pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200901-0003_Setrna_dekongestiva.php?back=%2Fsearch.php?query%3D%25B9etrn%25E1%2Bdekongestiva%2Bv%25EDt%2Bpetr%25F9%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30
https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/06/17.pdf
https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2017/01/06.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2020/01/10.pdf
Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.
