Nemoci horních cest dýchacích trápí pacienty v dětském věku mnohem častěji než v dospělosti. Je to souhra několika faktorů, které tomu přispívají. Mezi tyto nejčastější nemoci patří rýmy – rhinitidy, záněty hrtanu – laryngitidy, záněty „mandlí“ – angíny, záněty středouší, záněty dutin, kašel…
Proč? Jaké jsou důvody?
1) Nevyvinutý imunitní systém našich nejmenších se od prvního dne po narození učí reagovat na okolní svět. Musí zvládat boj proti infekcím – virům, bakteriím, plísním a dalším patogenům. Časem se jeho obrana stává silnější, imunitní systém je vyzrálejší. Vývoj imunitního systému probíhá u každého různě rychle. Také vliv kojení je nezastupitelný, stejně jako pestrá strava, fyzická kondice, přiměřené otužování. Nezapomeňme na očkování u dětí, což je vlastně takový návod pro imunitu, která ví, proti čemu přesně má bojovat.
2) U nejmenších dětí ke zvýšené nemocnosti přispívají i odlišnosti v morfologii, které se s věkem mění. Například u Eustachovy trubice (ET). Tato důležitá spojka mezi středouším a nosohltanem je ochrannou bránou k proniknutí infekce z nosohltanu, dále vyrovnává tlaky v uchu a odstraňuje vzniklý sekret z ucha pryč. Tato ET je v raném věku kratší, širší a méně nakloněná než u dospělého, což vše napomáhá k hromadění hlenu plného virů a dále možnosti rozvinutí zánětu v této oblasti.
3) Nepostradatelnými bojovníky s infekcemi jsou lymfatické uzliny – „mandle“, jak se běžně laicky nazývají. Jsou to taková filtrační zařízení, která zachycují veškeré patogeny, původce infekcí. Mandle jsou v době zánětu zduřelé, zvětšené, červené, bolestivé, může u nich být přítomen i hnisající sekret. Lymfatických uzlin máme v oblasti hlavy, horních cest dýchacích více – párové krční mandle (patrové), nepárovou nosní mandli (hltanová) a párové trubicové mandle, která leží u vstupu do Eustachovy trubice. Nosní mandle často brání ve volném odchodu tekutin jak z horních nosních dutin, tak i z ET a opět se zde v nahromaděném hlenu šíří infekce.
Jak předcházet potížím?
I mimo chřipkové období bychom měli myslet na prevenci. Mám pro vás pár tipů, které mějme na paměti celý rok.
Nejen u malých miminek je velmi důležité, aby byly dýchací cesty průchodné. Starší děti naučme smrkat, u mladších odsávejme hleny nosní odsávačkou. Před odsátím použijme isotonickou mořskou vodu, která opláchne, očistí nosní sliznici a odsajeme. Hlavně před spánkem. Až po té použijme nosní kapky s uvolňujícím účinkem (tzv. dekongescentní = anemizační nosní kapky, viz dále) tyto ale aplikujme maximálně 3x denně nejdéle však 3-5 dní u dětí, maximálně 7dní u dospělého. Mohou vysušovat a dráždit nosní sliznici, po déletrvajícím nadměrném užívání (více než 7 dní) může paradoxně nosní sliznice zduřet a nos bude ucpaný i při používání těchto kapek, dále u těchto kapek hrozí velké riziko návyku.
Na „běžnou, nekomplikovanou“ rýmu můžeme použít uvolňující léčivo ve formě spreje, který rozptýlí přípravek rovnoměrně po sliznici. Sprej aplikujme ve vzpřímené poloze. Pokud máme podezření na začínající zánět středouší či nosních dutin, vhodnější lékovou formou jsou kapky s účinnou látkou např.: xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin, apod. Tyto kapky nazýváme lokální dekongestiva, anemizační kapky, a jsou to tyto, které pomáhají oplasknutí nosní sliznice při jejím otoku, snižují vznikající sekret ze sliznic. Při správné aplikaci a naklonění hlavy kapky zatečou k Eustachově trubici, kde zmírní otok. Tyto aplikujme ideálně vleže, se zakloněním či otočením hlavy.
Dejme přednost papírovým kapesníkům na jedno použití. Hlen je velmi infekční, myjme si často ruce, abychom infekci nešířili do okolí.
Starší děti (4+) naučme používat nosní konvičku, která je výborným pomocníkem v boji se zadní rýmou. Jedině ta dokáže očistit i vedlejší nosní dutiny, kam se kapky nebo sprej jen stěží dostanou. Pomáhá odstranit nečistoty z nosních dutin, zvlhčuje je, zmírňuje alergickou rýmu odstraněním prachu a alergenů, zvlhčuje a zvyšuje odolnost nosní sliznice. Používáme rozpuštěnou sůl ve vlažné vodě (ideálně převařené), množství soli odpovídá jedné přiložené odměrce (cca 2,7g soli). V lékárně je dostupná sůl v sáčcích k tomuto použití, můžeme ale použít i běžnou kuchyňskou sůl. Vhodná alternativa k nosní konvičce je velká stříkačka naplněná vlažným slaným roztokem, a mírným tlakem dutiny propláchneme stejně jako s konvičkou. V ložnici udržujme chladnější vzduch, vyhýbejme se přetopeným a zakouřeným prostorům. Velkým pomocníkem je též zvlhčování vzduchu. Můžeme si pomoci i mokrým ručníkem na topení.
Při rýmě, kašli u kojence vyvyšujme při spaní část pod hlavou, aby mohly hleny lépe odtékat nosohltanem, dbejme na častější výměnu ložního prádla kvůli infekčnosti hlenů.
Vyhýbejme se přelidněným místům, dětským kolektivům v době epidemií, nepoužívejme MHD
Trénujme imunitu – vitamíny, očkování, celoroční otužování, pestrá strava, udržujme se v kondici.
Zdroje:
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2019/01/12.pdf
https://www.iatros-orl.cz/ramy/mandle.htm
http://www.gotzmannova.cz/ryma.html
https://www.lekarnachrudim.cz/clanky/nosni-sprej-nebo-kapky-pruvodce-pro-spravnou-volbu-a-pouziti?srsltid=AfmBOoo8POtXgHQ7iKi9Whi5xOe3nxmpBbRpkbqLexwrxgrNr9KWxnX3
https://pixabay.com/photos/search/sick%20child/
Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.
