obr.1

U dětí, kdy ještě není imunitní obrana dostatečně vyzrálá, imunitní systém se učí rozpoznávat a bojovat s viry, bakteriemi a ostatními patogeny, jsou mandle zvětšené. V dospělosti se velikostně nemění, případně se mohou i zmenšovat.

Nejsilnějším bojovníkem proti zánětu jsou patrové mandle, jejich zánětu říkáme angíny (tonzilitidy). Při infekci jsou tyto mandle zvětšené, vrásčité jako vlašský oříšek, oteklé, bolestivé, zarudlé, polykání či jídlo přináší též velké bolesti a potíže. Větší polovina těchto zánětů je virového původu, kdy léčíme příznaky, symptomy – užíváme analgetika proti bolesti (přípravky s obsahem paracetamolu, ibuprofenu), rozpustné pastilky v ústech proti pálení a zánětu, kloktadla či bylinkové odvary s protizánětlivým účinkem (šalvěj, heřmánek), léčíme kašel, rýmu, na zvýšenou teplotu užíváme antipyretika (také léčiva účinnou látkou paracetamol, ibuprofen). Ty aplikujeme u miminek ve formě čípků, u větších dětí ve formě sirupů, a to při naměření tělesné teploty nad 38,5 °C. Širokou škálu dalších možností nám nabízí i oblast homeopatie. Homeopatické léky můžeme kombinovat s ostatní léčbou a nepřináší riziko nežádoucích účinků. Při bakteriální infekci (zjistí lékař pomocí výtěru či testu CRP) jsou potřeba nasadit penicilinová antibiotika.

I po léčbě antibiotiky se zánět může vracet, v blízkosti mandlí mohlo zůstat infekční ložisko, místo, kde je infekce „ukrytá“. Jedná se o tzv. recidivující angíny, kdy se i přes použití širokospektrých antibiotik infekce opakují. Pokud tomu tak je a velikost mandlí způsobují dýchací či polykací potíže, vznikají hnisavá páchnoucí ložiska, lékař může doporučit „vyndání“ mandlí. Nejčastěji se přistupuje k odstranění nosních mandlí (adenoidektomie), méně často krčních mandlí (tonsilektomie).

Jaký je postup?

Tento zákrok je u dětí prováděn v celkové narkóze. Mandle je odstraněna od kořene jazyka pomocí skalpelu nebo laseru. Rána se ošetří tampony a sama zacelí, případně se použije speciální přístroj, který uzavře krvácející cévičky.

  obr.2

Jaká je rekonvalescence?

Pacienti zůstávají v nemocnici 3-6 dní. Po tomto zákroku by se pacienti měli vyvarovat horkým, tvrdým pokrmům, které by mohly narušit hojení a zvýšit tím riziko krvácení, doporučuje se omezit pobyt na sluníčku a fyzickou aktivitu, vynechejme horké koupele. Pomáhají kloktadla, studené obklady, dětičky s radostí uvítají zmrzlinu doporučenou přímo od lékaře. Po operaci si pacient může stěžovat na bolest krku, potíže při polykání, bolesti vedoucí k uším, která do týdne vymizí.

obr.3

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/01/06.pdf

https://www.nem-km.cz/149-odstraneni-krcnich-mandli-tonsilektomie.html

https://hla-homeopatie.cz/

obr.1 https://www.pexels.com/cs-CZ/hledat/orl%20vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/?people_age=child

obr.3https://www.pexels.com/cs-cz/foto/jidlo-roztomily-dite-zmrzlina-4908712/

obr.2 :depositphotos

Alena Holasová PharmDr.

Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.

The post Odstranění mandlí? Má to smysl? Jak, kdy, proč? appeared first on Lékárnice maminky.

Zánět středního ucha – otitida

U akutního zánětu středního ucha (SU)vznikají potíže téměř okamžitě, zatímco pravidelně se opakující se, či dlouhodobě (déle než 3 měsíce) přetrvávající potíže charakterizují chronický zánět středního ucha. Tento typ zánětu postihuje spíše dospělou populaci. Nejčastějšími původci těchto zánětů jsou respirační viry, ke kterým se snadno mohou přidat i bakterie. Do středního ucha doputují právě cestou z nosohltanu, případně vnější cestou přes prasklý bubínek.

Akutní zánět SU je nejčastější komplikací hlavně v dětském věku, do 1 roku se tyto potíže vyskytnou až u 40 % dětí, po 6. roce a v dospělosti se už vyskytují zřídka.  Nejčastěji v podzimních, zimních a jarních měsících, v létě se tento zánět vyskytuje ojediněle. Děti mohou být velmi plačtivé, rozrušené, nespí, trpí bolestí při dotyku na ucho, je přítomná zvýšená teplota až horečka, výtok z ucha, porucha sluchu a u kojenců bývá často průvodním příznakem i průjem.

Chronický zánět středního ucha postihuje spíše dospělou populaci. Potíže nenastupují nijak razantně, nemusí bolet, viroza a rýma nemusí být přítomná. Pacienty trápí porucha sluchu, která se zlepšuje/zhoršuje. Při chronickém zánětu dochází ke změnám na sliznicích ve středním uchu, které mohou být příčinnou pro trvale zhoršený sluch do budoucna. Tento typ je nejčastěji bakteriální.

Proč se tyto potíže vyskytují tak často u těch nejmenších?

Je to nemilá souhra několika faktorů, ke kterým v hlavní míře pomáhá právě ona obyčejná rýma, nedostatečně vyvinutý imunitní systém u miminek, anatomické odlišnosti v oblasti horních cest dýchacích oproti dospělému člověku.

Jak to v uchu vypadá? Kde se ten zánět vezme?

 Střední ucho je spletenec několika kůstek, které se podílejí na přenosu zvuku, směrem ven – k vnějšímu zvukovodu jsou oddělené přepážkou – bubínkem a směrem dovnitř – do nosohltanu je středouší spojeno Eustachovou trubicí, trubičkou která má za úkol vyrovnávat tlaky a odvádět přebytečnou kapalinu ze středouší pryč. A zde je první ale… Dětičky tuto Eustachovu trubici mají kratší, širší a více horizontálně položenou než u dospělých. Snadno se tudíž dostane zánět z nosohltanu, či z horních cest dýchacích právě do středního ucha.  Kojenci, malé děti neumí smrkat, rýma stéká nosohltanem k uchu, do krku, až na dýchací cesty. Pokud má dítě i zvětšené krční mandle, což je v případě jakékoliv virózy časté, dojde k hromadění a blokaci hlenů na konci trubice a v uchu vzniká zánět.

Jak tento zánět léčit?

Léčba je komplexní, rozdílná dle stádia nemoci, typu a původce zánětu, charakteru potíží, stavu a věku pacienta.

Na úplném začátku musíme řešit probíhající infekci horních cest dýchacích. Preferujeme kapky na zprůchodnění nosu (tzv. lokální dekongestiva, anemizační kapky), které zmírní otok na nosních sliznicích ale i u Eustachovy trubice, dále léky proti teplotě a bolesti (s účinnou látkou např.: ibuprofen, paracetamol), teplé/studené obklady dle preference a příčině vzniku zánětu. Při rozvinutém zánětu přichází na řadu ORL vyšetření, kde lékař zhodnotí celkový stav pacienta, charakter potíží, vyhodnotí infekci pomocí CRP testu a zváží nutnost paracentézy – propíchnutí ušního bubínku, při níž dojde k okamžité úlevě a odstranění hnisavého sekretu. Od tohoto postupu se v zemích západní Evropy upouští, preferuje se léčba probíhajících symptomů a paracentéza se volí jen v komplikovaných případech. U dětí do dvou let věku, u pacientů s poruchou imunity nebo vysokým CRP jsou indikována antibiotika (1.volba –peniciliny, při neúčinnosti či alergii na peciniliny se indikují makrolidová antibiotika), u ostatních se po paracentéze nedoporučují. Bubínek se zhojí sám, vznikne malá jizva. I v tomto postupu se Česká republika liší od západních evropských zemích, kde se antibiotika nasazují až při neúčinnosti symptomatické léčby, která se sleduje a vyhodnocuje během pár dní.

Co jsou to dekongestivní nosní kapky a jaké mám zvolit?

Dekongestivní, též anemizační nosní kapky jsou léčivé přípravky ve formě kapek nebo spreje s účinnou látkou xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin, tetryzolin aj. Používají se k „uvolnění“ nosních dutin, zmírňují otok a pomáhají k oplasknutí nosních sliznic. Jsou rychlým pomocníkem při boji s rýmou, snižují produkci hlenu. Nicméně, pokud se užívají déle než 5-7 dní, hrozí riziku návyku, jejich neúčinnost a paradoxní zduření nosních sliznic. Užívejme je tedy s rozmyslem a jen krátkodobě.  Nástup účinku těchto přípravků je zpravidla okolo 5 – 10 minut a délka trvání až 12 hodin dle konkrétní účinné látky a dávky

Lokální dekongestiva mohou obsahovat ještě navíc účinnou látku na ochranu, zvlhčení, hojení podrážděné nosní sliznice – kyselinu hyaluronovou, dexpanthenol, případně mohou být i v kombinaci s éterickými oleji.

                V lékárně jsou dostupné ve formě nosních kapek (při aplikaci musíme mít hlavu zakloněnou) nebo nosního spreje, který aplikujeme v zpřímené poloze. Vždy lépe zaberou po předchozí aplikaci izotonické mořské vody, která nám očistí nosní sliznici.

Přehled účinných látek v dekongestivních nosních kapkách :

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2020/04/11.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/01/03.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200901-0003_Setrna_dekongestiva.php?back=%2Fsearch.php?query%3D%25B9etrn%25E1%2Bdekongestiva%2Bv%25EDt%2Bpetr%25F9%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/06/17.pdf

https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2017/01/06.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2020/01/10.pdf

Alena Holasová PharmDr.

Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.

The post Zánět středního ucha u dětí appeared first on Lékárnice maminky.

obr.1

 Co nás tam čeká?

Popis anamnézy– lékaři sdělíme charakter potíží, délku trvání, prodělané onemocnění případně onemocnění v rodině, které by s tím mohlo souviset. Lékař pohledem nebo pomocí zrcátka vyšetří nos, hrdlo a pohmatem krk, případně oteklé uzliny. Pomocí speciálních přístrojů se provede vyšetření sluchu – audiometrie (provádí se u starších dětí, při vyšetření musí být naprosté ticho), stav ušního bubínku – tympanometrie, případně se mohou endoskopicky vyšetřit dutiny.

Byla jsem odeslaná k ORL lékaři, mé dítě má akutní zánět středního ucha. Mám se obávat?

ORL lékařka vnitřní ucho – stav bubínku zkontroluje otoskopem.

Při akutním stavu, v pokročilém stádiu zánětu středního ucha se může provést paracentéza – propíchnutí ušního bubínku. Dojde k uvolnění nahromaděných tekutin, hnisu a okamžité úlevě bolesti a tlaku. Bubínek je předem potřen znecitlivující látkou – lokálním anestetikem, takže vpich nebude bolet.  Dítěti se okamžitě uleví, často se jde z ORL ordinací bez pláče.

Jak jsem zmínila, zánět středouší probíhá v několika stádiích – dle přidružených symptomů, vyklenutí bubínku, zvýšené teplotě, celkového stavu a věku pacienta atd. Volba správně zvolené léčby právě závisí i na aktuálním stádiu nemoci.

V České republice se u dětí do 2 let se standardně postupuje propíchnutím bubínku s následným přeléčením antibiotiky ze skupiny penicilinů. Velmi důležité u malých dětí je udržovat průchodný nos – smrkat, odsávat hleny nosní odsávačkou, oplachovat nosní sliznici izotonickou vodou s mořskou solí, případně používat kapkay s uvolňujícím účinkem (dekongestivní = anemizační kapky). Dále se podávají analgetika, preferují se ty s účinnou látkou ibuprofen, který má protibolestivý, protizánětlivý efekt a zmírňuje otok.

Může nastat i samovolné prasknutí bubínku, nahromaděná tekutina odteče, prasklinka se zacelí. I v tomto případě kontaktujte pediatričku, případně ORL lékařku ke kontrole a zhodnocení stavu.

Po dobrání antibiotik by se měla provést kontrolní otoskopie a znovu vyšetřit sluch, zda nedošlo k poškození bubínku.

Nicméně v zahraničí (Německo, Rakousko, ostatní země západní Evropy) se od paracentézy – propichování ušního bubínku upouští a tato metoda se volí až v krajní situaci, kdy nezabírá konzervativní symptomatická léčba (analgetika proti bolesti, dekongestivní nosní kapky, ušní kapky se znecitlivujícím, protibolestivým účinkem). Celková antibiotika se podávají až v pokročilejších stádiích onemocnění

.obr.2

Kdy nejsou antibiotika vhodná?

Ve většině případů je zánět způsobený virem, antibiotická léčba by tedy nebyla vhodná, naopak by mohla malému pacientovi uškodit (oslabení mikrobiálního osídlení střev – průjmy, zbytečné zatěžování jater a ledvin, zvyšování rezistence – neúčinkování daných antibiotik v budoucnu). Lékař si při rozhodování může pomoci použitím CRP (C-reaktivní protein) testu, který nám dokáže odhalit, zda je původcem potíží vir nebo bakterie. I tak musí lékař přihlédnout k celkovému stavu pacienta, průběhu a délce potíží a zhodnotit výhodu ne/podání antibiotik.

Včasná pomoc při prvních bolestech je nejdůležitější!

Pokud začneme potíže léčit včas, určitě to zvládneme s „jen“ volně prodejnými přípravky z lékárny. Při bolesti podáme sirup s léčivou látkou ibuprofen (dávkujme dostatečné dávky dle kilogramů, je určeno v příbalovém letáku), pravidelně aplikujme dekongestivní nosní kapky, dbáme na záklon hlavy při jejich aplikaci, do bolavého ouška kapeme volně prodejné alkoholové ušní kapky po dvou hodinách, vyvýšíme hlavovou část na spaní. Některým dětem dělá dobře nechat ouško v teple (pod čelenkou, čepičkou) některé děti uvítají chladivý obklad, který tlumí zánět. Vždy záleží na příčině onemocnění středouší (nastydnutí vs. patogeny). Dítě sledujme, a pokud by se stav nezlepšil či zhoršil do 24 hodin, navštívíme lékaře.

Tipy pro maminky nejen při „rýmovém“ období :

U dětiček používejte vyvýšený polštář při spánku, rýma snáze odchází nosohltanem a středouší se méně prokrvuje. U větších dětí je výborným, ač na první pohled možná trochu strašidelným, pomocníkem nosní konvička. Jen tato technika nám dokáže odstranit hleny z nosních dutin, které se vyplaví a nedojde k jejich přenosu dále do nosohltanu, kde by mohly rozvinout zánět (angina, laryngitida, otitida). Konvička je ideálním parťákem nejen při léčbě ale i v rámci prevence. Jen pozor, proud tekutiny z konvičky mění tlak v dutinách, nepoužívejme při probíhajících ušních zánětech.

Zdroje:

https://www.eorl.cz/kniha/03-ORL-VYSETROVACI-METODY.pdf

https://www.farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2023/01/04.pdf

https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf  

obr.1 https://pixabay.com/illustrations/doctor-nurse-woman-medicine-8941856/

obr.2 depositphotos

Alena Holasová PharmDr.

Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.

The post Jak probíhá ORL vyšetření u dětí? appeared first on Lékárnice maminky.

Proč? Jaké jsou důvody?

1) Nevyvinutý imunitní systém našich nejmenších se od prvního dne po narození učí reagovat na okolní svět. Musí zvládat boj proti infekcím – virům, bakteriím, plísním a dalším patogenům. Časem se jeho obrana stává silnější, imunitní systém je vyzrálejší. Vývoj imunitního systému probíhá u každého různě rychle. Také vliv kojení je nezastupitelný, stejně jako pestrá strava, fyzická kondice, přiměřené otužování. Nezapomeňme na očkování u dětí, což je vlastně takový návod pro imunitu, která ví, proti čemu přesně má bojovat.

2) U nejmenších dětí ke zvýšené nemocnosti přispívají i odlišnosti v morfologii, které se s věkem mění. Například u Eustachovy trubice (ET). Tato důležitá spojka mezi středouším a nosohltanem je ochrannou bránou k proniknutí infekce z nosohltanu, dále vyrovnává tlaky v uchu a odstraňuje vzniklý sekret z ucha pryč. Tato ET je v raném věku kratší, širší a méně nakloněná než u dospělého, což vše napomáhá k hromadění hlenu plného virů a dále možnosti rozvinutí zánětu v této oblasti.

3) Nepostradatelnými bojovníky s infekcemi jsou lymfatické uzliny – „mandle“, jak se běžně laicky nazývají. Jsou to taková filtrační zařízení, která zachycují veškeré patogeny, původce infekcí. Mandle jsou v době zánětu zduřelé, zvětšené, červené, bolestivé, může u nich být přítomen i hnisající sekret. Lymfatických uzlin máme v oblasti hlavy, horních cest dýchacích více – párové krční mandle (patrové), nepárovou nosní mandli (hltanová) a párové trubicové mandle, která leží u vstupu do Eustachovy trubice. Nosní mandle často brání ve volném odchodu tekutin jak z horních nosních dutin, tak i z ET a opět se zde v nahromaděném hlenu šíří infekce.

Jak předcházet potížím?

I mimo chřipkové období bychom měli myslet na prevenci. Mám pro vás pár tipů, které mějme na paměti celý rok.

Nejen u malých miminek je velmi důležité, aby byly dýchací cesty průchodné. Starší děti naučme smrkat, u mladších odsávejme hleny nosní odsávačkou. Před odsátím použijme isotonickou mořskou vodu, která opláchne, očistí nosní sliznici a odsajeme. Hlavně před spánkem. Až po té použijme nosní kapky s uvolňujícím účinkem (tzv. dekongescentní = anemizační nosní kapky, viz dále) tyto ale aplikujme maximálně 3x denně nejdéle však 3-5 dní u dětí, maximálně 7dní u dospělého. Mohou vysušovat a dráždit nosní sliznici, po déletrvajícím nadměrném užívání (více než 7 dní) může paradoxně nosní sliznice zduřet a nos bude ucpaný i při používání těchto kapek, dále u těchto kapek hrozí velké riziko návyku.

                Na „běžnou, nekomplikovanou“ rýmu můžeme použít uvolňující léčivo ve formě spreje, který rozptýlí přípravek rovnoměrně po sliznici. Sprej aplikujme ve vzpřímené poloze.  Pokud máme podezření na začínající zánět středouší či nosních dutin, vhodnější lékovou formou jsou kapky s účinnou látkou např.: xylometazolin, oxymetazolin, nafazolin, apod. Tyto kapky nazýváme lokální dekongestiva, anemizační kapky, a jsou to tyto, které pomáhají oplasknutí nosní sliznice při jejím otoku, snižují vznikající sekret ze sliznic. Při správné aplikaci a naklonění hlavy kapky zatečou k Eustachově trubici, kde zmírní otok.  Tyto aplikujme ideálně vleže, se zakloněním či otočením hlavy.

Dejme přednost papírovým kapesníkům na jedno použití. Hlen je velmi infekční, myjme si často ruce, abychom infekci nešířili do okolí.

Starší děti (4+) naučme používat nosní konvičku, která je výborným pomocníkem v boji se zadní rýmou. Jedině ta dokáže očistit i vedlejší nosní dutiny, kam se kapky nebo sprej jen stěží dostanou. Pomáhá odstranit nečistoty z nosních dutin, zvlhčuje je, zmírňuje alergickou rýmu odstraněním prachu a alergenů, zvlhčuje a zvyšuje odolnost nosní sliznice. Používáme rozpuštěnou sůl ve vlažné vodě (ideálně převařené), množství soli odpovídá jedné přiložené odměrce (cca 2,7g soli). V lékárně je dostupná sůl v sáčcích k tomuto použití, můžeme ale použít i běžnou kuchyňskou sůl. Vhodná alternativa k nosní konvičce je velká stříkačka naplněná vlažným slaným roztokem, a mírným tlakem dutiny propláchneme stejně jako s konvičkou.              V ložnici udržujme chladnější vzduch, vyhýbejme se přetopeným a zakouřeným prostorům. Velkým pomocníkem je též zvlhčování vzduchu. Můžeme si pomoci i mokrým ručníkem na topení.

 Při rýmě, kašli u kojence vyvyšujme při spaní část pod hlavou, aby mohly hleny lépe odtékat nosohltanem, dbejme na častější výměnu ložního prádla kvůli infekčnosti hlenů.

Vyhýbejme se přelidněným místům, dětským kolektivům v době epidemií, nepoužívejme MHD

Trénujme imunitu – vitamíny, očkování, celoroční otužování, pestrá strava, udržujme se v kondici.

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2019/01/12.pdf           

https://www.iatros-orl.cz/ramy/mandle.htm

http://www.gotzmannova.cz/ryma.html

https://www.lekarnachrudim.cz/clanky/nosni-sprej-nebo-kapky-pruvodce-pro-spravnou-volbu-a-pouziti?srsltid=AfmBOoo8POtXgHQ7iKi9Whi5xOe3nxmpBbRpkbqLexwrxgrNr9KWxnX3

https://pixabay.com/photos/search/sick%20child/

Alena Holasová PharmDr.

Od té doby, co jsem se stala maminkou, přistupuji ke každému malému pacientovi ještě s větší pokorou než dřív. Snažím se je léčit jako ty své. Šetrně, maximálně bezpečně, pokud možno s rychlou úlevou a velkým důrazem na prevenci. Ráda propojuji klasickou medicínu s homeopatií. Do projektu Lékárnice maminky jsem se zapojila, abych se zastavila v každodenním shonu, nechala se inspirovat ostatními maminkami v oboru a udělala si čas na hledání nejnovějších informací a postupů v léčbě nejen u dětí. A to vše pak předávala dál za tárou v lékárně.

The post Proč nemoci horních cest dýchacích zrovna děti trápí tak často? appeared first on Lékárnice maminky.