Konkrétně takový Zamioculcas zamifolia (zamiokulkas) (na obrázku vlevo), Anthurium (toulitka)

(na obrázku uprostřed) i Spatiphyllum (lopatkovec) (na obrázku vpravo) najdeme téměř v každém obýváku.

Tyto rostliny nejsou sice náročné na pěstování, okouzlí interiér krásnými květy. Jsou ale nebezpečné zejména tehdy, pokud malé dítě rozžvýká kousek listu nebo jinou část rostliny. V tkáních těchto rostlin totiž bývají obsaženy krystalky nerozpustného šťavelanu vápenatého. Při žmoulání nebo žvýkání částí rostliny se krystalky zapichují do sliznic a kůže jedince a způsobují bolestivé otoky, někdy vznik puchýřů. Statistika dotazů TIS na tyto rostliny v posledních letech dobře ilustruje jejich rostoucí oblíbenost. Více informací si můžete poslechnout na našem Youtube kanálu díl: JAK NÁM MŮŽE POMOCI TIS V- LÉKÁRNICE MAMINKY: na tomto odkazu https://www.youtube.com/watch?v=IfcizlLKOFw&t=15s

Lopatkovce se liší pouze velikostí celé rostliny nebo jejich listů. Květy ve tvaru toulce, bílé nebo zelené, sladké vůně. Po rozžvýkání může působit podobně jako diefenbachie, ale mírněji. Dráždivé látky jsou z větší části nebo zcela odbourány. Po požití okamžitě dítěti odstranit zbytky rostliny z úst, ústa pečlivě vymýt studenou vodou, dát pít studený nápoj. V případě potíží kontaktovat TIS nebo lékaře.

Z dřívějších dob byla takto nechvalně „proslulá“ stejnými, a pokud nešlo o kultivar s odbouranými nebezpečnými látkami, pak zpravidla i dramatičtějšími účinky Dieffenbachie (mramornatka).

Tato pokojová rostlina je méně jedovatá než divoce rostoucí, některé vypěstované kultivary mohou obsahovat malé až velmi malé množství nebezpečných látek. Neobjeví-li se po pozření rostliny příznaky jako je pálení v ústech a bolesti při polykání (někdy i dechové obtíže) do půl hodiny po požití části rostliny, dá se předpokládat, že následky budou velmi mírné nebo žádné (málo toxický kultivar). Pokud potíže vzniknou, čím mladší je postižené dítě, tím více je ohroženo dechovými potížemi.

K podobně působícím rostlinám patří také všudypřítomný Scindapsus (potos), Syngonium podophyllum (syngónium) a Monstera deliciosa na obrázku dole. I u těchto rostlin platí, že nikdy není postižení tak závažné jako u samotné Dieffenbachie.

Jak vypadá otrava?

Postižené dítě má pálení v ústech, kontaktní místa zarudlá, otok rtů, slinotok, obtížně polyká, hrozí dušení. Odmítá jídlo, zvrací, má bolesti, někdy průjem. Potíže se objevují do 10 až 15 minut.

Při potížích je nutné volat TIS, poradí vám co a jak.

Doporučuje se podat brzy chlazený nápoj, starší dítě může cucat led nebo zmrzlinu.

Další skupinu oblíbených pokojových rostlin tvoří pryšcovité – Euphorbiaceae.

Při narušení jejich tkání vytéká mléčně bílá tekutina s dráždivými účinky na sliznice a kůži. Při incidentu dítěte s těmito rostlinami se neváhejte obrátit na TIS, tam vám poradí jak postupovat.

Při vniknutí do spojivkového vaku může bílá mléčná tekutina způsobit poškození rohovky. 1. pomocí je dostatečně vyplachovat spojivkový vak tekoucí pitnou vlažnou vodou.

Po požití ústy je třeba dítěti podat dostatek tekutin a odstranit zbytky rostliny z úst. Potřísněná kůže se důkladně umyje mýdlem a vodou.

Typickým zástupcem pryšcovitých je vánoční hvězda, která představuje typický symbol Vánoc.

Je známá také jako pryšec nádherný.

Rostlina svou krásou vybízí nejen k ozdobení vánočních interiérů, ale je zřejmé, že přitahuje děti a láká je k ochutnávání. Pokojová rostlina se širokými listy, jejíž výhony jsou ukončeny plochou hvězdicí šarlatových listenců, uprostřed nenápadné květenství. Ve svých tkáních obsahuje mléko s dráždivým latexem. Většinou jsou z velké části nebo zcela dráždivé látky odbourané. Divoce rostoucí rostliny jsou jedovatější více.

U pokojových rostlin lze stěží počítat se závažnějšími potížemi. Tato květina má velice nízkou toxicitu, ve většině případů se po náhodném požití nerozvinou žádné symptomy. Ve větším množství pak hrozí nevolnost, zvracení nebo průjem. Pro první pomoc se doporučuje vypít sklenici tekutin, podat aktivní uhlí (dětem ideálně rozdrtit a smíchat 1 – 2 tablety s vodou) a děti sledovat doma. Kdyby se vám cokoliv nezdálo, neváhejte kontaktovat Toxikologické informační středisko.

Poměrně rozšířenými rostlinami v domácnostech jsou fíkusy, jejichž mléčně bílá šťáva (latex), vytékající z poraněné tkáně rostliny, vyvolává obavy.

Po náhodném požití malého množství rostliny dětmi dojde nanejvýš k lehkým zažívacím potížím (nevolnost, nauzea, zvracení). Časté je však mapovité zarudnutí potřísněných míst kůže, zejména kolem rtů. Na vině jsou dráždivé i alergizující vlastnosti mléčné šťávy.

Častou otázkou, kterou dostává TIS, je také vypití vody z vázy, ve které byly řezané květiny.

Nejčastěji se jedná o vodu, ve které stály konvalinky, ale i jiné květiny.

Zatím nebylo zaznamenáno působení rostlinných toxinů touto cestou.

Po požití vody z vázy, ve které byly konvalinky se možnost potíží připouští, výskyt je ale velmi vzácný. Pro jistotu se po vypití mohou podat 1–2 tablety aktivního uhlí, při potížích (zažívacích) kontaktovat TIS nebo vyhledat lékaře.

Voda však může být kontaminovaná hnilobnými bakteriemi a tak nejsou vyloučeny trávicí potíže.

Odkazy:

https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny

Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.

Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.

Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf

Tomáš, Karlík. V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-920722

Kateřina, Pilařová. NEBEZPEČNÉ ROSTLINY V ZAHRADÁCH MATEŘSKÝCH ŠKOL. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Rakovník. Dostupné z https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202002-0002_nebezpecne-rostliny-v-zahradach-materskych-skol.php

www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/

Monika, Čechová Golasovská. Aneta Františka, Holasová. TAJEMSTVÍ STARÉ ZAHRADY. Vydání první. Labyrint Raketa, 2022. ISBN 978-80-86-803-78-4.

Jirásek, Václav.  Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

Karolína Romášková https://kpramenizdravi.cz/

www.wikipedia.cz

Obrázek obýváku a úvodní fotografie stažena z https://pixabay.com/cs/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jedovaté pokojové rostliny – nebezpečí pro děti? – 5. část appeared first on Lékárnice maminky.

Zatímco většina dětských nehod s rostlinami je řešena téměř vzápětí po ochutnání jejich částí, otravy syrovými fazolemi (Phaseolus species) jsou konzultovány v rozvinutém stadiu, zpravidla až při příjmu pacienta k hospitalizaci. Termolabilní toxin fasin způsobuje značné gastrointestinální obtíže spojené s masivními průjmy, kolikovitými bolestmi břicha se ztrátami tekutin, zimnicí, horečkou, pocením, tachykardií, poklesem krevního tlaku až šokem. Na závažnosti průběhu se podílí nejen počet požitých fazolí, ale také individuální citlivost jedince.

Požití obsahu jednoho lusku (4–6 fazolí) obvykle vyžaduje pouze podání aktivního uhlí a dostatku tekutin rodiči. Po požití většího počtu fazolek je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Ke zrušení účinků fasinu je třeba fazole vařit nejméně 15 minut!

Brambory, lilek a rajčata jsou součástí našich jídelníčků.

Obsahují glykoalkaloidy, celkový obsah je nízký, ale vyšší koncentraci najdeme jak v klíčcích brambor tak v hořce chutnající slupce nebo i v zelených částech brambor i rajčatech (nezralé plody rajčat obsahují jedovatý solanin a tomatin). Tyto lilkovité rostliny produkují tyto jedy v reakci na stres, související s otlačením, UV zářením či teplotu.

Konzumovat naklíčené brambory nebo je raději vyhodit?

Abychom snížili množství produkovaných solaninů u brambor je důležité jejich správné skladování (na tmavém, suchém a chladném místě), nekonzumovat zelené nebo klíčící části a očka. Brambory před tepelnou úpravou důkladně oškrabat a vařit je s kmínem nebo octem, což zvyšuje odbourávání solaninu.

Proto zelené nebo hodně naklíčené brambory raději vyhoďte.

O jedovatosti hořkých mandlí se ví.

Věděli jste však i o tom, že jsou jedovatá i semínka z jablek? Konkrétně hnědé slupky jadýrek. Proto se jejich konzumaci raději vyhněte. Stejně tomu je i u meruněk nebo švestek.

Za jedovatost mohou kyanogenní glykosidy, vyskytující se v mnoha rostlinách, které využíváme k obživě například maniok, čirok…

Toxické látky se přeměňují na kyanid, příznaky otravy kyanidem u člověka mohou zahrnovat zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku, závratě, bolesti hlavy, žaludeční potíže, zvracení, průjem, nevolnosti až křeče, kóma…

I zahrady jsou plné jedovatých rostlin.

Věděli jste, že jedovaté jsou vesměs všechny jarní cibuloviny?

Něžné sněženky, bledule, hyacinty, modřence, narcisky i tulipány obsahují různé jedovaté látky. Nejvíce jedu je ukryto v cibulích a jedovatost se u jednotlivých druhů cibulovin liší.

Například u narcisek je toxická dávka pro člověka pozření 4 – 6 cibulek. Naproti tomu nakládané cibulky modřence (3.obrázek nahoře) jsou v Toskánsku oblíbenou delikatesou.

Příznaky se po požití u každé cibuloviny trochu liší, ale obvykle jde o podráždění sliznic, slinění, zvracení, průjem, otoky dýchacích cest, zmatenost a slabost, poškození jater a ledvin.

Ocún jesenní na obrázku

Je vytrvalá 10-30 cm vysoká bylina s hluboko v půdě uloženou hlízou. Rostlina kvete na podzim, květ je velký, bledě fialový. Plodem je měchýřkovitě nadmutá tobolka. U nás roste na loukách od nížin až do pahorkatin. Jedovatá je celá rostlina. 1. pomoc po požití dítětem je pokusit se odstranit zbytky rostliny z úst, ústa vypláchnout vodou. Podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Kontaktovat TIS nebo lékaře.

Brzy z jara začínají vykukovat z půdy zelené lístečky oblíbeného medvědího česneku – na obrázku.

Ten se dá velmi lehce zaměnit právě s ocúnem jesenním nebo konvalinkami. Obě rostliny jsou jedovaté a životu nebezpečné, požití může mít až fatální následky!

Do skupiny jedovatých krásek kromě ocúnu a konvalinek patří i oblíbené čemeřice z čeledi Pryskyřníkovité (Ranunculaceae), jedny z prvních jarních rostlin.

Vynalézaví Řekové ve starověku využili při válkách právě čemeřici, jako chemickou zbraň. Z jejich rozdrcených oddenků otrávili potok, ze kterého pilo nepřátelské vojsko.

Celá rostlina je toxická, obsahuje velmi nebezpečné srdeční glykosidy například hellebrin.

Příznaky otravy: pálení v dutině ústní, slinění, zvracení, průjem, kolika, nepravidelná činnost srdce – arytmie, ztížené dýchání, mydriáza. Na pokožce může vyvolat zánětlivé reakce.

Proto si po kontaktu s čemeřicí důkladně umyjte ruce.

Durman obecný nás ohromí svými krásnými květy. Věděli jste však, že jeho semena jsou

zneužívaná narkomany jako rostlinná droga?

Jehož nádherné velikánské květy (na obrázku vlevo) mají tvar trubky. Říká se jim andělské trumpety. Durman má jedovaté jak květy, tak plody. Od starověku se ví o jeho halucinogenních účincích. Způsobuje bizarní a děsivé vidiny, později poruchy centrální nervové soustavy, kóma a zástavu dechu. Stav připomíná těžkou opilost a jediným rozdílem jsou viditelně rozšířené zornice. V posledních letech jsou zejména semena (na obrázku nahoře vpravo) narkomany zneužívaná jako rostlinná droga.

Prudce jedovaté jsou i keře v zahradách – túje, jalovce a tisy…

Jalovec může způsobit podráždění pokožky i svou šťávou, následkem toho vznikají puchýře, otoky, zarudnutí a pálení. Při požití hrozí nebezpečí poškození ledvin.

Jalovec chvojka je považován za nejjedovatější keř vůbec.

Jeho jedu se dříve využívalo k vyvolání potratu, jed je však velmi prudký a často to končilo tragicky.

V zahradách se nyní vysazují méně jedovaté druhy.

A co takový štědřenec odvislý (na obrázku vlevo dole), jemuž se lidově říká zlatý déšť.

Na jaře je obalen krásnými zlatožlutými květy, které je možno snadno zaměnit s akátovými květy (na obrázku vpravo nahoře), plnými sladkého nektaru.

Nejvíce laburninu obsahují právě květy a semena. K otravě zvláště u dětí stačí velmi malá dávka a způsobí nepříjemné průjmy, zvracení, křeče…

Jedovaté látky najdeme i v běžně užívaných rostlinách, například v bezu černém (na obrázku) nebo jeřábu ptačím.

Celá rostlina bezu až na bílé kvítky obsahuje látku sambucin, který způsobuje prudké nevolnosti, průjmy a zvracení. Sambucin se však snadno rozkládá teplem a po převaření nebo po usušení plodů již jedovatý není. Ale je třeba mít toto na paměti!

V našich článcích na blogu: Bylinky, na které jsme natrefili při letních procházkách- 1. část https://lekarnice-maminky.cz/bylinky-na-ktere-jsme-natrefili-pri-letnich-prochazkach-1-cast/ a Léčivé podzimní plody – 1. část https://lekarnice-maminky.cz/podzimni-plody-a-jejich-lecive-ucinky/ se dočtete zajímavé informace jak o účincích květů, tak plodů bezu černého. Připomenout si můžeme tyto jeho hlavní účinky: umí zatočit s viry a mikroby, podporuje tvorbu moči a pocení, snižuje horečku.

Jeřáb ptačí

Tento keř je široce rozšířen. Děti může zmást, že jeho plody normálně pojídají ptáci a také fakt, že je sbírají i lidé. Obdobně jako je tomu u bezu se u jeřábu mohou užívat pouze sušené nebo převařené plody. Čerstvé syrové jeřabiny mohou způsobit lehčí otravu, která se projevuje obecnou nevolností a zvracením.

V našem článku na blogu: Léčivé podzimní plody – 2. část https://lekarnice-maminky.cz/lecive-podzimni-plody-2-cast/ se dočtete další informace.

A co takový břečťan?

Břečťan popínavý je stálezelená popínavá jedovatá rostlina s přísavnými kořínky. Je ozdobou zahradních zídek a stromů. Břečťan se používá v kosmetickém průmyslu. Jeho účinné látky jsou součástí masážních gelů a krémů proti celulitidě. Břečťan také podporuje vykašlávání, a proto se jeho standardizovaných extraktů využívá i ve farmacii k výrobě sirupů. V lékárnách jsou k dostání sirupy na kašel pro děti od 1 měsíce.

Bobule břečťanu jsou pro lidi mírně jedovaté, vzhledem k jejich velmi hořké chuti však k otravám dochází jen velmi výjimečně. Listy obsahují falcarinol,  který může některým lidem po kontaktu s rostlinou způsobit alergickou reakci. 

Odkazy:

https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny

Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.

Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.

Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf

Tomáš, Karlík. V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-920722

Kateřina, Pilařová. NEBEZPEČNÉ ROSTLINY V ZAHRADÁCH MATEŘSKÝCH ŠKOL. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Rakovník. Dostupné z https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202002-0002_nebezpecne-rostliny-v-zahradach-materskych-skol.php

www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/

Monika, Čechová Golasovská. Aneta Františka, Holasová. TAJEMSTVÍ STARÉ ZAHRADY. Vydání první. Labyrint Raketa, 2022. ISBN 978-80-86-803-78-4.

Jirásek, Václav.  Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

Dugasová, Aurélia. Dugas , Dionýz. Babiččiny bylinky, průvodce našimi léčivými rostlinami. Vydání první. Praha: Ottovo nakladatelství,  2002. ISBN 80-7181-696-5.

Karolína Romášková https://kpramenizdravi.cz/

www.wikipedia.cz

některé obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jedovaté rostliny – nebezpečí pro děti? 4.část jedy z kuchyně a ze zahrad appeared first on Lékárnice maminky.

Největší počet dotazů na Toxikologické informační středisko je na požití bobulí tisu červeného (Taxus baccata) na obrázku.

Rostlina je celá toxická, výjimku tvoří dužina červeného míšku, která děti nejvíce láká.

Tvrdá semena uvnitř míšku jsou jedovatá, batolata je ale obvykle nerozkoušou, proto většina nehod proběhne příznivě.

Pokud dítě semena vyplivne, není třeba žádných opatření.

Pokud spolkne 3 rozkousaná semena, postačí dostatek tekutin.

Je-li semen více než 3, podává se aktivní uhlí a dítě se sleduje ve zdravotnickém zařízení.

Věděli jste, že mnohem dramatičtější situace vzniká po požití jehličí, a to především mladých výhonků?

A co takové červené bobule konvalinky?

Druhým nejčastěji zastoupeným dotazem týkajícím se jedovatých venkovních rostlin je požití červených plodů konvalinky vonné (Convallaria majalis) na obrázku s obsahem kardioglykosidů.

Děti zpravidla ochutnají jen jednotlivé hořké bobule, méně často květy.

Po požití 1–3 plodů postačí podání tekutin, po větším množství se podává aktivní uhlí (dávka závisí na počtu snědených bobulí).

Digitalisové působení (ovlivňující srdce), které lze očekávat až po požití velkého množství plodů nebo květů, u malých dětí TIS nezaznamenal. Důvodem může být i to, že plody mají nepříjemnou chuť a že po větším snědeném množství dochází ke spontánnímu zvracení, které zabrání rozvoji intoxikace do vážnějšího obrazu.

A na které další rostliny se na TISu ptají?

Do skupiny venkovních rostlin s nízkou toxicitou, které jsou značným počtem zastoupeny v dotazech TIS, patří například mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) i ptačí zob obecný nebo pámelník.

Mami a nejsou to borůvky? Právě plody mahonie se podobají borůvkám (vidíte na obrázku).

Mami, vidíš toho ptáčka, co papá ty bobulky, můžu také ochutnat?

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) na obrázku

Keř s kopinatými listy, květy jsou bílé vonné, v husté latě. Plody jsou černé bobule. Roste v hájích a na okrajích lesů.
Tyto keře se u nás používají nejčastěji jako okrasné rostliny, často jsou součástí živých plotů. Bohužel jsou jejich černé plody jedovaté pro člověka, ale jedlé pro ptáky. Když dítě vidí ptáka bobuli sníst, může snadno podlehnout dojmu, že ani jemu neublíží.

Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost. Po požití přibližně 1-5 bobulí nejsou nutná žádná opatření, po požití více bobulí podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Kontaktovat TIS nebo lékaře.

Pámelník (Symphoricarpos albus)

je keř 1-2 m vysoký, častý v parcích a zahradách jako součást živých plotů. Plody (na obrázku) dozrávají v srpnu až listopadu, jsou bílé šťavnaté o průměru 1 cm. Při sešlápnutí praskají, což představuje oblíbenou dětskou zábavu. Bobule jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.

Zimolezy (Lonicera species)

U nichž jsou jedovaté většinou jen plody (na obrázku vlevo), které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha. Často je pěstujeme na zahradách, mají krásné květy (na obrázku vpravo).

Plody zimolezů děti považují za červené plody rybízu. Při požití několika málo plodů těchto často konzultovaných keřů obvykle nedojde k žádným potížím. Po požití více bobulí podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Kontaktovat TIS nebo lékaře.

Rulík (Atropa belladona) – na obrázcích, je zřejmě nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Otravy rulíkem zlomocným  bývají náhodné.

Většinou dojde ke sběru záměnou za borůvky. V záznamech TIS jsou skupinové otravy rodin, které zkonzumovaly z rulíku připravené ovocné knedlíky nebo koláče. Jeho plody mohou totiž připomínat jedlé bobule. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko požití už tří bobulí, u dospělého člověka asi deset.

Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina. Obsahuje totiž hlavně jedovatou látku hyoscyamin a jeho izomer atropin.

Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky, sucho v ústech, tachykardie. Pozření většího množství vyvolává halucinace, záchvaty zuřivosti, ochrnutí dýchacích svalů.

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)

Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale jejich chuť je odporná,  takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.

Typickou vánoční atmosféru zaznamená TIS každoročně ve chvíli, kdy se začnou objevovat dotazy na požití bobulí jmelí bílého (Viscum album).

Naštěstí je z celé rostliny v bobulích obsah toxinů (viskotoxiny, lektiny, viskumin atd.) nejnižší, takže obvyklé požití několika málo (1–4) bobulí dítěti neublíží a postačí jen zapít sklenkou čaje, vody, džusu nebo mléka.

Teprve při vyšším počtu bobulí se podává přiměřená dávka aktivního uhlí. Nehrozí však nic horšího než nespecifické podráždění zažívacího traktu.

A co zlatá barva?

Barva použitá na pozlacení jmelí toxická není.

Odkazy:

https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny

Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.

Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.

Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf

Tomáš, Karlík. V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-920722

Kateřina, Pilařová. NEBEZPEČNÉ ROSTLINY V ZAHRADÁCH MATEŘSKÝCH ŠKOL. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Rakovník. Dostupné z https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202002-0002_nebezpecne-rostliny-v-zahradach-materskych-skol.php

www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/

Jirásek, Václav.  Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

některé obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jedovaté rostliny – nebezpečí pro děti? 3. část – Dotazy na TIS, jak je to s tím tisem a nejen ním? appeared first on Lékárnice maminky.

Nejenže nás tyto rostliny okouzlují svými krásnými květy, neodolatelnou vůní a barevnými plody, ale také nám mohou v mnoha případech ublížit.

Víte, které stromy a keře jsou jedovaté a jaká nejjedovatější rostlina u nás roste?

Přistupovat k rostlinám, keřům i stromům bychom měli se špetkou botanických znalostí, respektem a tolik potřebnou opatrností.

Pojďme se podívat na tuto problematiku trochu blíž.

Nejen na zahradách, ale i v dětských zařízeních, či při pobytu ve volné přírodě je velmi důležité dbát na ochranu zdraví dětí. Je potřeba se zamyslet nad vysazováním bezpečných druhů rostlin, pěstováním nezávadných pokojových rostlin v interiérech a domácnostech.

Děti jsou totiž jednou z nejvíce ohrožených skupin.

Jelikož k intoxikaci (otravě) stačí mnohem menší množství látky než u dospělého člověka. Nezralý organismus nemá takové možnosti detoxikace a vyrovnání se s otravou. 

Lákavé jsou zejména barevné plody a při dětských hrách nastávají situace, které bohužel nahrávají možnému kontaktu s jedovatou rostlinou.

Rodiče by měli vést děti k opatrnosti. Protože dětský život a zdraví je to nejcennější, co bychom měli vždy a za každých okolností chránit.

Jednoznačná hranice mezi jedovatými a léčivými rostlinami neexistuje. Jak pravil už Paracelsus (1492–1541), rozdíl mezi jedem a lékem je pouze v dávce. Nebezpečí toxického působení rostlin je velké. A vědomosti naší populace o jedovatých účincích rostlin jsou zpravidla nedostatečné. O to důslednější by měla být osvěta v této oblasti.

Nehody s pokojovými i venkovními rostlinami patří k typickým situacím dětského věku. 

Naprostá většina dětských otrav rostlinami má však příznivý průběh.

Obvykle bývá ochutnáno jen malé množství rostlinného materiálu.

Konkrétní situaci je vhodné konzultovat na telefonních linkách 224 91 92 93 a 224 91 54 02 s toxikologickým informačním centrem, dále jen TIS.

Stručnou orientaci v této tématice, včetně dostupnosti antidot (protijedů), lze získat na webových stránkách TIS. www.tis-cz.cz

O tom jak nám může pomoci TIS máme i rozhovor na kanále youtube: JAK NÁM MŮŽE POMOCI TIS I-V  LÉKÁRNICE MAMINKY s odkazy:

1.díl o představení a základních informacích zde: https://www.youtube.com/watch?v=p5pyuaqVkBI

5.díl s informacemi o jedovatých rostlinách zde: https://www.youtube.com/watch?v=IfcizlLKOFw&t=6s

Za rizikový věk pro vznik intoxikací (otrav) v důsledku nehody lze podle Toxikologického informačního střediska (dále jen TIS) jednoznačně pokládat období od jednoho do pěti let, s maximem výskytu ve věku od jednoho do tří let, kdy se odehraje většina dětských otrav. 

Ve vyšších věkových skupinách počty nehodových intoxikací klesají. Předpokládá se, že důvodem je rozvoj rozumových schopností a pobyt ve škole a v různých kroužcích zájmové činnosti, kde je volný čas dítěte organizován dospělými, jejichž autoritě se dítě postupně podřizuje. 

V období od jednoho do tří let dochází k souběhu různých rizikových faktorů. Děti v tomto věku vše vkládají do úst, jejich pohyblivost se zvyšuje a rozumové schopnosti jim ještě nedovolují objektivně hodnotit nebezpečné situace.

Z rozvrstvení počtu dotazů na linku TIS během celého roku je patrné, že nejrizikovější pro požití toxické látky u dětí jsou letní prázdninové měsíce a časný podzim. V tomto období se počet telefonických dotazů na TIS týkající se dětské intoxikace v porovnáním se zimními měsíci každoročně skoro o polovinu zvýší.

Rostlinné otravy jsou tak druhou největší skupinou mezi intoxikacemi hned za otravami léky.

Nejčastější příčinou otravy rostlinami u dětí je náhoda.

Nejfrekventovanějším způsobem intoxikace organismu dítěte je požití plodů nebo ostatních částí rostlin.

Mezi rostliny, které jsou nejčastěji předmětem dotazů TIS na požití některé části, patří například:

Taxus baccata L. (tis červený; čeleď Taxaceae), na obrázku dole.

Mahonia aquifolium (mahónie cesmínolistá; čeleď Berberidaceae), na obrázku dole.

Ligustrum vulgare (ptačí zob; čeleď Oleaceae), na obrázku dole.

Požije-li Vaše dítě plod nebo jinou část rostliny, o jejíž nebezpečnosti nic nevíte, zachovejte klid. Nervozita, spěch a nevhodná opatření mohou dítě ohrozit víc než požitá část rostliny.

Důležitá je identifikace požité rostliny (například pomocí aplikace PlantNet).

Dospělý, který pečuje o dítě a požitou rostlinu nezná, by měl donést k lékaři reprezentativní vzorek (nejen plody, ale i větvičku s listy nebo stonek s květy a listy).

Je také možné pomocí e-mailové pošty poslat fotografii dané rostliny zkušenému odborníkovi.

První pomoc dětem při nehodě s pokojovými i venkovními rostlinami:

Po požití okamžitě dítěti odstranit zbytky rostliny z úst.

Podat několik tablet aktivního uhlí (pro malé děti rozdrcených a rozmíchaných do nápoje, jogurtu, dětské přesnídávky apod.) dostatečně zapít.
U rostlin způsobujících po požití bolestivé otoky v dutině ústní – ihned dát cucat led, zmrzlinu nebo dát pít chladný nápoj; nepodávat aktivní uhlí. Při jakýchkoliv potížích ihned zajistit lékařskou pomoc nebo volat TIS.

Prevence otrav dětí rostlinami v domácnosti:

Důležité je se informovat včas o toxicitě zakoupených rostlin, které v domácnosti pěstujeme.
Ideálně vůbec nepěstovat jedovaté rostliny v domácnostech s malými dětmi.
Nestavějte pokojové rostliny na podlahu. Umístěte je tam, kde drobné ruce malých dětí nedosáhnou.
Nevyhazujte zbytky jedovatých a nebezpečných rostlin do volně přístupného odpadkového koše.

Prevence otrav dětí venkovními rostlinami:

Při pobytu venku zajistěte trvalý dozor nad dítětem.
Nepěstujte jedovaté rostliny na vlastní zahradě.

Rodiče by měli stanovit dětem určitá pravidla. Důkladně jim vysvětlit, že se bez jejich svolení nesmějí dotýkat rostlin a jejich plodů, nesmí je ani sami trhat.

Po dovoleném trhání rostlin si děti nemají dávat ruce do očí a úst. 

A nic co najdou v přírodě ochutnávat a strkat do pusy!

V dalších částech článku se spolu podíváme konkrétněji na jednotlivé zástupce z jedovatých rostlin.

https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny

Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.

Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.

Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf

V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-92072

některé obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/ a program Canva

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jedovaté rostliny – nebezpečí pro děti? 1. část: Úvod do této problematiky, TIS – toxikologické informační středisko: JAK NÁM MŮŽE POMOCI? appeared first on Lékárnice maminky.