Jak je to s tím tisem?
Největší počet dotazů na Toxikologické informační středisko je na požití bobulí tisu červeného (Taxus baccata) na obrázku.
Rostlina je celá toxická, výjimku tvoří dužina červeného míšku, která děti nejvíce láká.
Tvrdá semena uvnitř míšku jsou jedovatá, batolata je ale obvykle nerozkoušou, proto většina nehod proběhne příznivě.
Pokud dítě semena vyplivne, není třeba žádných opatření.
Pokud spolkne 3 rozkousaná semena, postačí dostatek tekutin.
Je-li semen více než 3, podává se aktivní uhlí a dítě se sleduje ve zdravotnickém zařízení.
Věděli jste, že mnohem dramatičtější situace vzniká po požití jehličí, a to především mladých výhonků?
A co takové červené bobule konvalinky?
Druhým nejčastěji zastoupeným dotazem týkajícím se jedovatých venkovních rostlin je požití červených plodů konvalinky vonné (Convallaria majalis) na obrázku s obsahem kardioglykosidů.
Děti zpravidla ochutnají jen jednotlivé hořké bobule, méně často květy.
Po požití 1–3 plodů postačí podání tekutin, po větším množství se podává aktivní uhlí (dávka závisí na počtu snědených bobulí).
Digitalisové působení (ovlivňující srdce), které lze očekávat až po požití velkého množství plodů nebo květů, u malých dětí TIS nezaznamenal. Důvodem může být i to, že plody mají nepříjemnou chuť a že po větším snědeném množství dochází ke spontánnímu zvracení, které zabrání rozvoji intoxikace do vážnějšího obrazu.
A na které další rostliny se na TISu ptají?
Do skupiny venkovních rostlin s nízkou toxicitou, které jsou značným počtem zastoupeny v dotazech TIS, patří například mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) i ptačí zob obecný nebo pámelník.
Mami a nejsou to borůvky? Právě plody mahonie se podobají borůvkám (vidíte na obrázku).
Mami, vidíš toho ptáčka, co papá ty bobulky, můžu také ochutnat?
Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) na obrázku
Keř s kopinatými listy, květy jsou bílé vonné, v husté latě. Plody jsou černé bobule. Roste v hájích a na okrajích lesů.
Tyto keře se u nás používají nejčastěji jako okrasné rostliny, často jsou součástí živých plotů. Bohužel jsou jejich černé plody jedovaté pro člověka, ale jedlé pro ptáky. Když dítě vidí ptáka bobuli sníst, může snadno podlehnout dojmu, že ani jemu neublíží.
Jeho jedovatost však není vysoká, větší problémy může způsobit až ve větším množství, jinak vyvolává především průjem nebo lehčí nevolnost. Po požití přibližně 1-5 bobulí nejsou nutná žádná opatření, po požití více bobulí podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Kontaktovat TIS nebo lékaře.
Pámelník (Symphoricarpos albus)
je keř 1-2 m vysoký, častý v parcích a zahradách jako součást živých plotů. Plody (na obrázku) dozrávají v srpnu až listopadu, jsou bílé šťavnaté o průměru 1 cm. Při sešlápnutí praskají, což představuje oblíbenou dětskou zábavu. Bobule jsou však mírně jedovaté, po jejich požití se mohou objevit bolesti břicha a zvracení, v těžších případech i závažnější poruchy zažívacího traktu.
Zimolezy (Lonicera species)
U nichž jsou jedovaté většinou jen plody (na obrázku vlevo), které bohužel vypadají velmi lákavě, přitom způsobují zvracení, průjem a silné bolesti břicha. Často je pěstujeme na zahradách, mají krásné květy (na obrázku vpravo).
Plody zimolezů děti považují za červené plody rybízu. Při požití několika málo plodů těchto často konzultovaných keřů obvykle nedojde k žádným potížím. Po požití více bobulí podat tekutiny, několik tablet aktivního uhlí. Kontaktovat TIS nebo lékaře.
Rulík (Atropa belladona) – na obrázcích, je zřejmě nejjedovatější rostlinou na našem území i v celé střední Evropě. Otravy rulíkem zlomocným bývají náhodné.
Většinou dojde ke sběru záměnou za borůvky. V záznamech TIS jsou skupinové otravy rodin, které zkonzumovaly z rulíku připravené ovocné knedlíky nebo koláče. Jeho plody mohou totiž připomínat jedlé bobule. Uvádí se, že pro velmi malé dítě mohou představovat smrtelné riziko požití už tří bobulí, u dospělého člověka asi deset.
Kvůli vysoké koncentraci alkaloidů je prudce jedovatá celá rostlina. Obsahuje totiž hlavně jedovatou látku hyoscyamin a jeho izomer atropin.
Typickým příznakem otravy rulíkem jsou rozšířené zorničky, sucho v ústech, tachykardie. Pozření většího množství vyvolává halucinace, záchvaty zuřivosti, ochrnutí dýchacích svalů.
Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)
Otravy touto rostlinou jsou vzácné, protože bobule sice mohou připomínat borůvky, ale jejich chuť je odporná, takže je dítě jen málokdy zkonzumuje. Jed je ovšem značně prudký, projevuje se nevolností, zvracením a poruchami vidění.
Typickou vánoční atmosféru zaznamená TIS každoročně ve chvíli, kdy se začnou objevovat dotazy na požití bobulí jmelí bílého (Viscum album).
Naštěstí je z celé rostliny v bobulích obsah toxinů (viskotoxiny, lektiny, viskumin atd.) nejnižší, takže obvyklé požití několika málo (1–4) bobulí dítěti neublíží a postačí jen zapít sklenkou čaje, vody, džusu nebo mléka.
Teprve při vyšším počtu bobulí se podává přiměřená dávka aktivního uhlí. Nehrozí však nic horšího než nespecifické podráždění zažívacího traktu.
A co zlatá barva?
Barva použitá na pozlacení jmelí toxická není.
Odkazy:
https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/rostliny
Karolina, Mrázová. DĚTSKÉ OTRAVY UMÍTE SI S NIMI PORADIT? Praha: Projekt programu MZ „Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví“ 2008, č. 9938, Prevence otrav dětí a mladistvých II. Toxikologické informační středisko, 2008 – 2009.
Hana, Rakovcová. ABECEDA dětských otrav. Praha: Projekt MZ ČR č. 197, Prevence otrav u dětí a mladistvých. Toxikologické informační středisko, 2001 – 2002.
Hana, Rakovcová. Dětské nehody s rostlinami a houbami. Dostupné také z www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf
Tomáš, Karlík. V České republice přibývá otrav rostlinami. Seznam těch nejrizikovějších. Dostupné také z https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/v-ceske-republice-pribyva-otrav-rostlinami-seznam-tech-nejrizikovejsich-920722
Kateřina, Pilařová. NEBEZPEČNÉ ROSTLINY V ZAHRADÁCH MATEŘSKÝCH ŠKOL. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, územní pracoviště Rakovník. Dostupné z https://hygiena.szu.cz/cz/artkey/hyg-202002-0002_nebezpecne-rostliny-v-zahradach-materskych-skol.php
www.vetuni.cz/files/2220_45_vystup_iva-jedovate-rostliny.pdf
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/
Jirásek, Václav. Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
některé obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/
PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová, autorka většiny fotek a textu
Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich “lektvary”, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.
Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora
