Podzim je tady se vší svou parádou.
Také máte rádi ty dny, kdy sluníčko ještě prohřívá vzduch a není už takové horko jako v létě?
Toto období je ideální na procházky do přírody. Ať už v okolí domovů nebo někam dále, do lesa či na louku. Jindy stačí vyjít jen na zahradu.
I teď kolem nás roste spousta léčivých rostlin, které můžeme sbírat.
Všimli jste si také toho, že dozrává spoustu plodů? A tak je při procházce můžeme nasbírat nebo je rovnou ochutnat.
Co mám konkrétně na mysli? Například: na okraji lesa můžeme natrefit na ostružiny, o hložinkách už jste slyšeli? Na zahradách dozrává rakytník, také plodí šlechtěné pozdní maliny a ostružiny. Sezóna bezinek a aronií už sice skončila, ale také se na ně v článku zaměříme.
Tyto plody nejen, že skvěle chutnají, ale mají i léčivé účinky na naše zdraví.
Přibližně od září můžeme při procházkách natrefit na keře bezu černého s jeho plody.
O květech černého bezu mluvíme i na našich besedách, o jejich léčivé síle jsem se zmiňovala i v článku o bylinkách, které si můžeme nasbírat při letních procházkách.
Bez nám tedy dělá v průběhu roku radost hned dvakrát.
Když rozkvete, sbíráme jeho plody a pak na podzim, když začnou jeho listy žloutnout a opadávat, odhaluje střapce sytě černých plodů.
Sbíráme zralé, černé a zdravé plody.
Plody obsahují organické kyseliny, antokyanová barviva a vitamíny, hlavně vitamín C.
Plody bezu jsou protizánětlivé, mají antibakteriální a protivirové účinky.
Podporují náš imunitní systém.
V boji proti nachlazení a onemocněním dýchacích cest jsou bezinky účinnější než květy. Plody jsou dále prospěšné pro naše srdce a cévy.
Sušené bezinky mají projímavý účinek, čímž působí proti zácpě.
Z bezinek si můžeme vyrobit marmelády, povidla, sirupy, likéry…
Pozor, čerstvé bezinky jsou mírně jedovaté. Je nutné je před konzumací tepelně zpracovat, ať už vařením nebo je usušit. Rozloží se tak kyanogenní glykosidy a tím jsou plody vhodné pro konzumaci.
Aronie nebo také Temnoplodec či Černý jeřáb je keř s tmavě fialovými bobulemi, jen o něco málo většími než je rybíz.
Aroniové plody mají nakyslou, svíravou trpkou chuť.
Obsahují vysoký obsah vitaminů A, B, C, E a z minerálů hlavně draslík, vápník, hořčík a železo a antioxidanty.
Co jsou to antioxidanty? Látky, které chrání tělo před poškozením buněk volnými radikály a zabraňují jejich stárnutí.
Konzumace plodů aronie má blahodárný vliv na náš krevní oběh i jako prevence žilních onemocnění a podpora celkové vitality organismu.
Z bobulí se vyrábí sirup (jak za tepla, tak za studena), víno, džusy nebo džemy.
Obsažený vitamín C je v aronii stabilnější a odolává tedy i tepelné úpravě.
Co dalšího můžeme v přírodě či na zahradách sbírat?
Rakytník řešetlákový
Tuto vitamínovou bombu si často pěstujeme na zahradách. Věděli jste, že musíte mít jak samčí tak samičí rostlinu, abyste mohli sklízet jeho plody?
Rakytníkový keř strašně píchá, takže při sklizni nezapomeňte na ochranné pomůcky.
Někteří doporučují stříhat krátké větvičky a rovnou uskladnit do mrazáku, lépe se totiž pak obírají jednotlivé bobulky.
A další výhodou zmražení rakytníkových bobulí je, že při mražení v něm zůstává většina vitamínu C.
Co rakytník obsahuje?
Kromě velkého množství vitamínu C, (říká se, že 10krát více než citrusy), flavonoidy, betakaroten, antioxidanty a plno minerálů.
Můžeme ho použít buď preventivně nebo jako podpůrnou léčbu při nachlazení. Podporuje obranyschopnost organismu a snižuje pocit únavy.
Užíváme ho nejlépe čerstvý, protože tepelnou úpravou se z něj vytrácí velké množství vitamínu C.
Kromě pojídání čerstvých kyselých bobulí, si můžeme dopřát čerstvě vylisovanou šťávu. Nebo si vyrobit sirup či rakytníkové bobulky naložit do medu.
Rakytník se využívá i v kosmetice, rakytníkový olej zlepšuje stav pokožky a hojí drobné rány.
Ostružiny
Obsahují velké množství antioxidantů. Dále třísloviny, vitamíny – A, C také minerály – draslík, hořčík, železo.
Ideálně je konzumujeme čerstvé nebo je můžeme zpracovat do džemů, sirupů, šťáv, vín.
Mladé listy ostružiníku se používají ve fytoterapii jako adstringens při průjmech, žaludečních a střevních potížích.
Víte jak rozpoznat listy maliníku od ostružiníku, když ještě neplodí? Spodní strana listů je u maliníku světlejší, kdežto u ostružiníku je stejná barva na obou stranách.
Spodní fotka maliníku.
Odkazy:
Jirásek, Václav. Starý, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Vydání první. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
Alexander, McLaughlin, Ostrov, a kol. Léčíme se s přírodou, Výběr Reader´s Digest. Vydání první. Praha: Gaia Books Ltd., 2001. ISBN 80-86196-36-4.
Dugasová, Aurélia. Dugas , Dionýz. Babiččiny bylinky, průvodce našimi léčivými rostlinami. Vydání první. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN80-7181-696-5.
JANČA, Jiří, ZENTRICH, Antonín Josef. Herbář léčivých rostlin 2. Praha: Eminent, 1995. ISBN: 80-85876-04-3.
Karolína Romášková Plody a bobule pozdního léta https://kpramenizdravi.cz/…ta/
Pavlína Bernatík Drottnerová Bylinky, na které jsme natrefili při letních procházkách- 1.část https://lekarnice-maminky.cz/…st/
Veronika Halusková https://www.brainmarket.cz/…wcB
Radka Malečková Rakytník řešetlákový – vitamínová bomba https://www.lekarna.cz/…1Kh
https://www.toxicology.cz/…552
https://www.nzip.cz/clanek/1054-kdoule
PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová
Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich “lektvary”, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.
Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora
