Slyším to často nejen v lékárně, ale i na besedách s maminkami, když řešíme téma nachlazení a imunity u dětí. Snažím se navádět na to, že existuje „fyziologická nemocnost“, tedy že je normální 6 až 8 nekomplikovaných respiračních onemocnění za rok u malých dětí předškolního věku. Jedná se většinou o virové onemocnění. S rostoucím věkem se postupně snižuje výskyt těchto častých onemocnění jak „vyspívá“ i jejich imunita. Zlomové bývá období kolem šestého roku a během dospívání je spíše vzácnější občasné ulehnutí školáka do postele.
Co tedy dělat, když už dítě onemocní?
Pokud se jedná o běžné nachlazení, rýmu, kašel, teplotu, poslouchejme intuici. Často je mocnějším pomocníkem než snaha nalézt v diskuzích ten nejlepší produkt na podporu imunity. Dnešní doba je plná informací, někdy až přeplněná, nutí nás neustále udržovat tempo a mít přehled o všech názorech, novinkách, debatách… To může být stresující a vytrácí se vlastní selský rozum. Někdy se zapomínáme zeptat našich nejbližších, maminek, babiček, které s námi v náručí jistě nejednu noc probděly. Navádím na myšlenku, že i mateřská blízkost může být dobrým pomocníkem v léčbě. Obvykle je potřeba vyčkat, jak se bude nemoc vyvíjet. Každá maminka pozná na dítěti už po ránu, že je jiné a když to jde, pomůže ho ponechat doma, zbytečně nevystavovat dalšímu náporu v kolektivech, školkách a podobně. Také hned první den nemá obvykle příliš význam jít do čekárny k dětskému lékaři. Pokud se nevyskytují vážné příznaky jako neustupující vysoká horečka, zvracení a jiné neobvyklé příznaky, je dobré vyčkat do 3. dne, kdy se nemoc typicky rozvine a nebo naopak začne ustupovat.
Dobrým rádcem je i lékárník, snadno dostupný v každé lékárně, který může pomoci zhodnotit stav, zda je ještě vhodný k samoléčbě nebo je lépe navštívit dětského lékaře. Je to zdravotnický profesionál, se kterým můžete konzultovat léčbu, nebojte se jen přijít poradit o lécích, které máte doma nebo zda je potřeba něco ještě doplnit.
A prevence?
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který se na vývoji imunity podílí, je bezesporu kojení. V prvních měsících života je to veliký dar, který můžeme dítěti dát. Jak děti rostou, přebírají naše stravovací návyky. Dnes je mnoho názorů na „zdravou“ výživu nejen u dětí. Opět navádím na intuici, selský rozum a naše přirozené návyky. Ideálně takové, které znaly naše babičky a ještě lépe prababičky. Nehledejme spásu v nepřirozených doplňcích stravy, ani restriktivních dietách. Vzpomeňme si na poctivé rodinné recepty, na pomalu táhlý vývar. Ten dokáže doplnit ionty, minerály, zavodnit a postavit na nohy nejednoho tatínka s rýmou. Co by nepomohl našim nejmenším. Jistě z dětství znáte hlášku „polívka je grunt“. Kdo dnes vaří skutečně “poctivě”? Zkusme si na to najít čas a pravidelně zařadit vývar do jídelníčku nejen sychravých a zimních dnů.
Jak je to s vitamíny v ovoci a zelenině? Jistě mají svou hodnotu, dodáváme tělu ale skutečně přirozené, sezónní, kvalitní a ideálně regionální potraviny? Někdy je těžké odolat prosbě dětí o lákavě vypadající jahody v lednu. Přesto právě my můžeme děti naučit, že v tuto roční dobu bude mnohem chutnější a hodnotnější naše jablíčko. A co nakládané zelí? Vzpomínám na dětství, jak jsme „šlapali“ zelí a tatínek ho naložil na celou zimu. Není přirozenějšího zdroje nejen vitaminu C, který znali už námořníci jako prevenci kurdějí. Kvašená zelenina také obsahuje bakterie mléčného kvašení, které podporují zdravou střevní mikroflóru. O tom, že imunita začíná ve střevě se dnes už hodně píše. Nebojme se tedy vrátit ke zvykům našich předků.
Nezapomínejme, že základním atributem zdraví je radost. A právě prostředí v jakém naše děti vyrůstají může být klíčovým pro rozvoj správných návyků, ale i radosti ze života. Mnoho nemocí má dnes již potvrzenou psychosomatickou příčinu a tak poslouchejme signály i těch typicky dvouletých dětí, které se nám vracejí ze školky skutečně až příliš často nemocné, zda nám nesignalizují potřebu naší blízkosti?
Mám dvě děti, miluji společné toulání lesem i chvíli klidu s dobrou kávou. Jsme s manželem oba lékárníci a věříme, že má smysl jít proti proudu farmabyznysu.
Profil autora
3 Comments
Já bych se vším souhlasila, ovšem je tady jeden faktor a to je nutnost také chodit do práce a často si máma nemůže dovolit být doma třeba tři týdny, což by bylo určitě ideální pro celkovou rekonvalescenci, prakticky ale těžko realizovatelné. Tahání dítěte od babičky k babičce také není moc dobré ani pro léčbu ani pro babičky, takže realita je bohužel jiná.
Krásně napsáno..je třeba odpočívat, projít se lesem, přečíst pohádku, přitulit se..vařit společně s dětmi, krájet, hlídat čas vaření etc…zodpovědnost, spolehlivost a MOZEK v hlavě..
Děkuji za krásný článek, za laskavé předání informací i pravd. Taky za navádění k láskyplnému a kontaktnímu přístupu k dětem, který všechny potřebují, zaslouží si a měl by být samozřejmostí.❤