Kopřivka u dětí

Jak nás kopřivka poprvé zaskočila…

Je pátek odpoledne a spolu s rodinou se chystáme na zasloužený víkend po náročném prvním týdnu v září, kdy šli synové poprvé do školy a školky.

Všichni jsme natěšení, cesta utekla velmi rychle a kluci ji naštěstí prospali. Bývá jim totiž v autě špatně, dostali však před cestou zázvorové autíčka od nevolnosti při cestování.

Dojeli jsme na místo a vidíme na mladším, že není úplně v pořádku, že se mu na obličeji začínají objevovat narůžovělé vyrážky až fleky. Nejdříve nás napadlo, že to má asi z toho jak spinkal, že mu bylo teplo a zpotil se.

Avšak fleky se začínají postupně objevovat i na končetinách.

Syn byl jinak naprosto v pohodě, dováděl a byl veselý. Zkontrolovala jsem mu jazyk i krk a nic nevypadalo oteklé.

Dala jsem mu raději léky na alergii a pozorovali jsme jej.

Máme známou kožní lékařku, tak jsme s ní jeho stav konzultovali a poradila nám ještě nějaké další informace, jak postupovat. Potvrdila, že se jedná o kopřivku. Doporučila vyřadit určité potraviny a vyvarovat se pobytu na sluníčku a že má nosit volné a prodyšné oblečení. Tím, že už ho v minulosti trápil ekzém jsme zvyklí ho oblékat jen do bavlněných nebo přírodních materiálů a používat k hygieně jen šetrné mycí prostředky pro citlivou pokožku a jemnou tělovou kosmetiku, která jeho kůži nedráždí.

Vůbec jsme si neuvědomovali, že by přišel do kontaktu s něčím novým, volala jsem i do školky paní učitelce, co měli ten den v jídelníčku. Možná čerstvé švestky? I když už v je minulosti jedl a nebo kapustová polévka? Tu doma nevařím. Pak jsme si vzpomněli, že ve čtvrtek jsme jedli lískové oříšky, a on jich také pár snědl. Takže ty také mohli způsobit, ale už je dříve také měl. Nebo snad zázvorové autíčko na kinetózu? Nevíme doteď…

Pořád jsme ho s manželem hlídali a já byla dost nervózní. V noci jsem toho moc nenaspala. Ráno se syn vzbudil oteklý v obličeji a i na uších a na kloubech na končetinách měl otok. Vyrážky splynuly a staly se z nich mapy po skoro celém těle. Vypadal jako gepard. Ale pořád to byl náš akční chlapeček, který tedy vypadal jako úplně jiné dítě, ale očividně ho kopřivka netrápila, ani se nějak moc neškrábal.

Přidávám pro představu pár fotek:

   

Dostával tedy léky na alergii a k večeru jsme už viděli, že se otok ztrácí a ráno v neděli už nebyly vyrážky téměř vidět.

V pondělí po nich už nebylo ani stopy, dětské paní doktorce jsem ukazovala fotky syna v mobilu, jak vypadal.

Poslala nás na další vyšetření na alergologii a na kožní. Doporučila, že má syn držet eliminační dietu a potraviny zařazovat postupně jako příkrmy, když byl miminko.

Na alergologii mu udělali testy z krve, ale žádný alergen nebyl potvrzen. Má tedy predispozici, je totiž ekzematik, ale ekzém momentálně vzplanutý neměl.

Takže doteď nevíme, co mu kopřivku způsobilo.

Možná hrál úlohu i stres ze školky…

To byla má osobní zkušenost s kopřivkou u syna.

A co Vy nebo Vaše děti, už jste se s ní někdy setkali?

 

Co to vlastně je ta kopřivka?

Kopřivka je časté kožní onemocnění, se kterým se v průběhu života setkalo více než 20 % veškeré populace.

Je způsobena mastocyty (česky žírné buňky – buňky imunitního systému, které mají roli při alergické reakci) a projevuje se typickými svědivými pupeny (vyrážkami), ve středu s vyblednutím, které mají prchavý charakter, to znamená, že zmizí a znovu se objeví na jiném místě. Dále se kopřivka projevuje angioedémem (otokem – vysvětlení bude níže v textu) nebo oběma symptomy současně.

Připomíná reakci jako po kontaktu s kopřivou (latinsky Urtica Dioica), tak vzniklo i její pojmenování kopřivka – urtikaria.

 

Pár slov úvodem

Přichází bez varování.

Kopřivka, není infekční, není tudíž nakažlivá.

Ale na pohled nevypadá hezky, spíše až děsivě.

Vzhledem k projevům nemoci je diagnostika kopřivky u dětí celkem snadná, naopak záludnější bývá odhalit její příčinu.

Malé děti dokáže pořádně potrápit. Dětská kůže je totiž jemnější, tenčí a citlivější.

Vyšší náchylnost ke kopřivce mají děti, které trpí astmatem, dermatitidou či alergiemi.

Kopřivku v dětském věku nejčastěji vyvolává strava, případně také některé přísady do jídel a kosmetiky nebo konzervační látky.

Mezi spouštěče kopřivky patří často také fyzikální faktory,  jako je chlad nebo sluníčko a horko a zapocení při nadměrném oblékání.

 

Jak kopřivka vypadá?

Na kůži se tedy projevuje výsevem rychle vznikajících svědivých tzv. kopřivkových pupenů, angioedémem (otokem) nebo oběma symptomy současně.

Kopřivkový pupen je narůžovělý až červený, v důsledku stlačení cév edémem (otokem) v centru probledává. Může mít různé velikosti, od milimetrů až po rozsáhlé plochy. Vyrážky jsou doprovázeny svěděním zvláštního charakteru, které vede ke tření, nikoli ke škrábání.

Angioedém je označení pro otok kterékoli části těla, nejčastěji se však objevuje na obličeji. Postihuje jeho měkké tkáně včetně jazyka a krčních struktur, které mohou vést k obstrukci dýchacích cest. Ale i zažívacího traktu i kloubní výstelky.  Je také častěji doprovázen anafylaktickou reakcí a právem považován za potenciální život ohrožující stav.

Zatímco kopřivkové pupeny jsou způsobeny otokem svrchní části dermis a mizí do 24 hodin, angioedém mizí pozvolna 24–72 hodin, jelikož vzniká v důsledku otoku hlubších struktur. Maximum výskytu kopřivky je v dětském období a v mladším dospělém věku.

 

Jak kopřivka vzniká?

Kopřivku může vyvolat velké množství faktorů zevního i vnitřního prostředí, které mohou působit různými patogenetickými mechanizmy například i emocionálními podněty, infekce endokrinními poruchy i jiné neznámýmé příčiny.

Ústřední roli ve vývoji urtikarie hrají mastocyty, neboli žírné buňky (buňky imunitního systému, které mají roli při alergické reakci).

Vlivy imunitními a neimunitními dochází k degranulaci mastocytů, uvolnění histaminu a dalších látek.

U imunitních mechanismů dochází k nepřímé aktivaci žírných buněk. Dojde ke spojení alergenu a protilátky IgE navázané na mastocyt.

U neimunitních mechanismů (vlivem například léky – opiáty, bakteriální toxiny, bodnutí hmyzem, některé potraviny, fyzikální činitelé – chlad, teplo, sluneční záření a jiné) dochází k aktivaci mastocytů přímo.

Obě cesty vedou k vazodilataci postkapilárních venul, jejich zvýšené permeabilitě a následně k edému koria v podobě pupenů, vyrážek.

Při provedených biopsiích (odběrech tkáně) byla prokázána přítomnost zánětlivých buněk. Opakované vyplavení histaminu vede k dalšímu výsevu vyrážek a jejich delšímu trvání na kůži jedince.

 

Rozdělení a popis jednotlivých typů

Z hlediska délky trvání se kopřivky dělí na akutní a chronické.

• Akutní jsou časově omezeny na šest týdnů nepřetržitého průběhu. Většinou vznikají na alergickém podkladě, častěji se s nimi setkáváme u dětí.
• Chronická kopřivka je definována jako onemocnění s urtikariálními výsevy kontinuálními či recidivujícími alespoň dvakrát týdně po dobu delší šesti týdnů. Častěji postihují dospělé.

 

Diagnostika kopřivky u lékaře

Prvním a zásadním krokem je důsledná anamnéza.

V anamnéze se lékaři ptají i na intenzitu svědění a časový sled začátku svědění a kopřivky a také na výskyt celkových příznaků provázejících výsev. Podle intenzity klinických projevů může být přítomna jen kopřivka, kopřivka a angioedém, ale i celkové příznaky jako je únava, bolest hlavy, svalů, kloubů, křečovité bolesti břicha, průjem, obtížné polykání, potíže s dýcháním i reakce anafylaktického typu, nebo jen svědění a otok.

V osobní anamnéze je nutné se ptát na prodělaná závažnější onemocnění, reakce po lécích, operace, projevy atopických chorob a také na přítomnost atopie v rodině.

Důležitá může být rovněž činnost ve volném čase, záliby a podobně.

Druhým pak fyzikální vyšetření lékařem.

U pacientů s občasnými projevy urtikarie se zvažuje alergie.

Při podezření na potravinovou alergickou reakci, je vhodné k vyloučení použít provokační test s předchozí eliminační dietou.

U potravinové alergie je nutné dodržovat důslednou dietu s vyloučením potravin, na které byla prokázána přecitlivělost.

U intoleranční kopřivky se doporučuje dieta bez potravinářských aditiv, používaných ke konzervaci a barvení potravin, doplněná o vyloučení všech léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou – bezsalicylátová dieta nebo dieta bez „E“. Je také nutné se vyhýbat barevným zubním pastám a barevným lékům.

U dětí s intolerancí na histamin je nutná dieta s vyloučením potravin obsahujících větší množství histaminu.

 

Dále jsou k dispozici specifické alergologické testy, spolu s vyšetřením specifických IgE protilátek.

U pacientů s každodenním chronickým výsevem se zvažují spíše pseudoalergické reakce. Na vině bývají léky, které pacient denně užívá nebo potraviny, jež jsou součástí jeho denního jídelníčku, především ty, které jsou bohaté na histamin.

V neposlední řadě také bakteriální, virové, parazitární či mykotické infekce.

U dětí bývá častým spouštěčem kopřivky zánět horních cest dýchacích.

Také další onemocnění mohou být spouštěčem kopřivky, například: imunologicky zprostředkovaná onemocnění, kterými jsou tyreopatie, revmatoidní artritida, celiakie a diabetes mellitus. Chladová kopřivka v některých případech provázela hepatitidy B a C.

Pozor na koupání ve studené vodě, může to vést až k anafylaktické reakci!

 

Kontaktní kopřivky

Kontaktní kopřivky jsou ohraničené na místa styku kůže se zevně působící vyvolávající příčinou.

Patří ke krátkodobým kopřivkám, vznikají do 10–20 minut po kontaktu a přetrvávají několik hodin nebo dnů. Patogenetický mechanizmus může být imunologický nebo neimunologický. Většinou probíhají jako banální lokalizované onemocnění, vzácně provázené celkovými příznaky nebo anafylaktickým šokem.

Přehled nejčastějších vyvolávajících příčin kontaktní kopřivky

Rostliny – kopřiva dvoudomá a jiné žahavé rostliny, primule, lišejníky, některé mořské řasy, kůra pomerančů, citrónů, grepů a mandarinek, dekorativní rostliny Spathiphyllum, Ficus, Yucca …

Bodavý hmyz – vosy, včely, sršni, čmeláci, některé druhy mravenců.

Parazitující hmyz sající krev – blechy, štěnice, komáři, ovádi.

Mořští živočichové – medúzy, sasanky.

Léky – neomycin, vzácně chloramphenicol, chlorhexidin, jodpovidon.

Syrové ovoce a zelenina – broskev, jablko, kiwi, jahody, brambory, chřest, artyčoky, čekanka, fazole, pálivá paprika.

Maso, ryby, plody moře – maso hovězí, vepřové, kuřecí, krůtí, játra, mořské ryby, korýši.

Jiné potraviny – mouka, rýže, sojové boby, vejce, mléko, sezamová a slunečnicová semínka aj.

Koření – skořice, kmín.

Chlupy nebo sliny zvířat (pes, kočka, morče), sekrety švábů …

Kyselina sorbová, benzoová, skořicová a jejich soli – peruánský balzám, mýdla, šampony, zubní pasty, dermatologická externa, kosmetické krémy …

Soli kovů: nikl, měď, kobalt, rhodium, iridium, platina – amalgám, chirurgické implantáty a svorky; kobalt obsahují barvy na sklo a k tetování. Například nerezavějící ocel obsahuje chrom, nikl a někdy kobalt, vlivem potu nebo tekutin v těle dochází k částečné korozi a uvolnění solí kovů, např. síranu nikelnatého.

Latex (přírodní kaučuk) – výrobky z gumy: chirurgické i pracovní rukavice, lékařské pomůcky, míče, gumové hračky, šidítka a mnoho dalších …

U dětí operovaných v časném věku pro vrozené malformace bývá častější přecitlivělost na latex, proto je nutné při jejím prokázání poučit rodiče, aby o této skutečnosti vždy informovali zdravotnický personál.

Mezi kontaktní kopřivky patří také většina kopřivek fyzikálních.

Syrové ovoce, zelenina a jiné potraviny vyvolávají kontaktní kopřivku na poškozené kůži rukou (oděrky, ragády, dermatitida).

 

Alergická reakce na potraviny

U alergické reakce na potraviny dochází k výsevu několik minut po jídle, kopřivku může provázet angioedém v obličeji, zažívací potíže (nauzea, pocit tlaku v břiše, průjmy, event. zvracení a kolikovité bolesti břicha). Méně časté jsou potíže dýchací (kýchání, ucpaný nos, pocit „knedlíku“ v krku, dušnost s hvízdavým dýcháním) nebo oční (překrvení spojivek, slzení).

Alergické složky potravin jsou všeobecně tepelně stabilní, ve vodě rozpustné glykoproteiny. Vysoce termostabilní alergeny jsou např. v arašídech, rybách a také v mléce. Naproti tomu profilin obsažený v mnoha druzích ovoce a zeleniny je termolabilní, proto tyto potraviny po tepelném zpracování alergickou reakci nevyvolávají.

U nás jsou nejčastějšími příčinami potravinové alergie u batolat a dětí předškolního věku kravské mléko a slepičí vejce, později pšeničná mouka, ořechy a arašídy, v poslední době přibývá alergií na sóju a kiwi.

Anafylaktické reakce vyvolávají nejčastěji ořechy, arašídy, vaječný bílek a mořské ryby.

Protože při alergii zprostředkované IgE protilátkami hrozí alergická reakce i po požití stopového množství potraviny, platí od roku 2006 směrnice Evropské unie, podle které musí být následující potraviny a výrobky z nich uvedeny na obalu vždy, bez ohledu na jejich množství: kravské mléko, vejce, obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves), arašídy, stromové ořechy, sója, celer, ryby, korýši, měkkýši, sezamová a hořčičná semena a sulfidy.

Je třeba si dávat pozor na tzv. skryté alergeny, které by mohly vyvolat neočekávaně silnou alergickou reakci.

Kde se skryté alergeny vyskytují?

Skryté alergeny mohou být v uzeninách, různých omáčkách podávaných jako přílohy k masu, v rostlinných olejích a tucích (arašídový olej), v pečivu (ořechy, mák, kůra citrusových plodů), čokoládě, ovocných čajích.

Rizikovým faktorem jsou nesteroidní antiflogistika, která zvyšují propustnost sliznic pro potravinové alergeny.

Vzácnou příčinou alergické kopřivky jsou inhalační alergeny – pšeničná mouka, skořicová silice, prach z chlupů kočky nebo koně a latex (přírodní kaučuk), který je výchozí surovinou při výrobě gumy. Latex může vyvolat kontaktní kopřivku, generalizovanou kopřivku i celkové reakce, včetně anafylaktického šoku. K senzibilizaci dochází nejen kontaktem s gumovými předměty, ale také inhalací částeček latexu z latexových rukavic.

U atopiků s pylovou alergií se může vyvinout zkřížená přecitlivělost na biologicky a botanicky příbuzné potraviny, tj. ovoce a zeleninu, nejznámější jsou pyl břízy a jablka. Klinicky obvykle probíhá pod obrazem orálního alergického syndromu.

 

Co je to orálního alergický syndrom?

Do několika minut po kontaktu potraviny s dutinou ústní dochází k pálení a svědění rtů, patra a jazyka s následným otokem sliznice dutiny ústní a poruchou polykání. Teprve později se objeví kopřivka, někdy provázena angioedémem, případně i anafylaktický šok!

 

Alergická reakce na léky

Se obvykle projeví akutním výsevem kopřivky, který může být provázen celkovými symptomy, včetně anafylaktického šoku.

Jindy mají projevy alergie na léky klinický obraz sérové nemoci – kopřivka je provázena horečkou, bolestmi a otoky kloubů, proteinurií a zduřením lymfatických uzlin.

Nejčastěji kopřivku u dětí vyvolávají antibiotika (penicilin a amoxicilin), antikonvulziva, prokainová anestetika a nesteroidní antiflogistika (indometacin, diklofenak).

 

 

Postup léčby u kopřivek

Cílem lékařů u pacientů s urtikarií je dostat kopřivku pod kontrolu. Zmírnit její příznaky, stabilizovat průběh, zabránit vzniku komplikací a snížit dopad na kvalitu života. Jde tedy o postupné snížení frekvence a intenzity výsevů až po dosažení bezpříznakového období.

Před zahájením léčby je nutno:

Vyloučit, či eliminovat vyvolávající faktory (léky, potraviny, fyzikální a kontaktní vlivy, chronické záněty, infekce, hormonální a psychické vlivy). Vyloučit také urtikariální dermatózy a syndromy.

 

Léčba kopřivky

Lokální léčba

Cílem je ulevit od subjektivních obtíží.

Lokální léčba je vhodná zejména u kontaktních kopřivek, protože přechodně zlepšuje svědění, má i významný psychoterapeutický efekt.

Používají se studené obklady, spreje, chladivé krémy i s mentolem, zinkové emulze…

Z léků hlavně lokální antihistaminika – dimentinden a difenylhydramin nebo kortikosteroidní krémy nebo lotia (tekutý léčebný přípravek k místnímu upotřebení charakteru suspenze nebo emulze), například s účinnou látkou triamcinolon.

 

Zásadní význam má však léčba systémová.

Celkové kortikoidy se doporučují jen krátce 7–10 dnů po zvládnutí akutní vzplanutí.

Pacienti trpící angioedémy a anafylaktickými reakcemi by měli být vybaveni pohotovostním balíčkem.

Základním lékem jsou antihistaminika (léky na zmírnění projevů alergií a kopřivek), která obsazením H1 receptorů pro histamin na cílových buňkách reverzibilně blokují tyto receptory, a tak brání výsevu kopřivky.

Lékem první volby jsou nesedativní antihistaminika druhé generace.

Která jsou podávána denně. Nárazová léčba je nedostatečná a nedokáže ovlivnit dlouhý průběh nemoci.

V současnosti se jedná o látky – bilastin, cetirizin/levocetirizin, desloratadin/loratadin, fexofenadin, rupatadin.

Mají širší antialergický účinek, zanedbatelný sedativní efekt a protrahovaný účinek, proto se podávají 1× denně. Pro tyto vlastnosti jsou ideální pro léčbu akutních i chronických kopřivek.

Klasická antihistaminika 1. generace (například hydroxyzin a ketotifen) vykazují nedostatečnou selektivitu k H1 receptorům, proto se v současné době používají málo, nejsou vhodná pro dlouhodobou léčbu, někdy je však výhodné je podávat ve večerních hodinách, především při silném svědění v noci.

Antihistaminika 3. generace

Mají zlepšené parametry účinnosti a bezpečnosti a také protizánětlivého působení.

U dětí do 12 let je však nutné předepsat vhodnou lékovou formu a dávkování podle věku.

 

Pokud léčba výše uvedenými antihistaminiky v horizontu 2 – 4 týdnů nevede ke zlepšení, druhou linii léčby představuje zvýšení dávkování antihistaminika až na čtyřnásobek standardní dávky.

 

Biologická léčba monoklonálními protilátkami

Pokud ani zvýšené dávkování nevede k regresi projevů, do terapie lze zvolit tuto léčbu. Omalizumab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG (imunoglobulin G), biologikum, inhibující IgE (imunoglobulin E) protilátky. Působí snížení volných IgE proti látek v séru.

Byly navrženy další generace anti-IgE monoklonálních protilátek se zlepšenou afinitou k IgE –ligelizumab.

Obě protilátky jsou slibnými kandidáty na možnou terapii chronické spontánní kopřivky v budoucnosti.

V případě selhání další linie léčby se do terapie místo omalizumabu přidává cyklosporin A.

Který má přímý a středně silný účinek na degranulaci mastocytů (žírných buněk).

 

Odkazy:

Viktorinová M. Kopřivky u dětí. Pediatrie pro praxi. 2011, 12(2), 83–90.

Dostupné také z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/02/04.pdf

 

 

Jankovičová B. Aktuální pohled na urtikarii – příčiny jejího vzniku, diagnostika a aktuální možnosti v léčbě. Dermatologie pro praxi. 2022, 16(1), 13-16.

Dostupné také z: https://www.solen.cz/artkey/der-202201-0002_aktualni_pohled_na_urtikarii_-_priciny_jejiho_vzniku_diagnostika_a_aktualni_moznosti_v_lecbe.php

 

 

Karlová I. Chronická spontánní kopřivka. Alergie 1/2025, 34-38.

 

Benáková N. Kopřivka – neškodná vyrážka? Alergie, astma, bronchitida. 2/2018, 34-36.

Dostupné také z: /https://www.tigis.cz/images/stories/AAB/2018/aab2/benakova_AAB_2_2018_web-11.pdf

 

https://www.bez-alergie.cz/koprivky-a-otoky

 

Obrázky staženy z Pixabay.

 

Fotky kopřivky z rodinného alba autorky článku.