Užívání multivitaminů u dětí – nutnost nebo zbytečnost?
Co se v článku dozvíte za zajímavosti?
- Co jsou to multivitaminy ?
- Možnosti ovlivnění imunity u děti z pohledu pediatra
- Jsou potravinové doplňky pro děti prospěšné?
- Jaké vitamíny a kdy dětem doporučit?
- Rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy
Multivitaminy jsou v České republice dostupné jako tzv. doplňky stravy, (s výjimkou jednoho léčivého přípravku), které obsahují širokou kombinaci vitamínů a někdy i minerálů za účelem obnovy imunitního systému. Tyto přípravky jsou zásadní pro udržení a obnovení zdraví a také jako prevence v jejich nedostatku pro organismus. Komplexní přípravky s obsahem vitamínů je lepší užívat spolu s jídlem.
Jak se projeví nedostatek vitamínů?
Nedostatek vitamínů se projeví únavou, ospalostí, oslabeným imunitním systémem, zhoršeným stavem pokožky, tvorbou akné, ekzémů, zažívacími problémy apod. Pokud člověk přijímá bohatou a pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerálů nemusí žádné jiné vitamíny přijímat v podobě potravních doplňků. Výjimkou jsou stavy oslabenosti, při nemoci, u dětí, těhotných a kojících žen a také u seniorů, kteří mají zvýšené nároky na potřebu některých vitamínů a minerálních látek.
Pozor! Některé vitamíny není vhodné spolu kombinovat, např. vitamín E a K, kvůli protichůdnému účinku na krevní srážlivost, proto je vhodné o jejich užívání se poradit s lékařem, nebo lékárníkem.
Kde nalezneme nejběžnější vitamíny?
Na vitamín A je bohatá např. mrkev, brokolice, na vitamín C zase citrusové plody, broskve či paprika, na vitamín D ryby žloutek, mléčné výrobky, na vitamín E ořechy, semena, avokádo.
1,
Dozrávání imunitního systému u dětí
Imunitním systémem se rozumí soubor mechanismů, které se podílejí na rozpoznání a následně na likvidaci tělu potenciálně škodlivých jak cizích, tak i vlastních struktur. Na imunitním systému se odráží i některé příznivé vlivy (očkování, lepší zdravotní péče…), ale také i vlivy negativní (znečištění prostředí, kouření…) V poslední době přibývá více případů s autoimunitním onemocnění, či alergickým onemocněním. Dětský věk je charakterizován dozráváním orgánů, ale také imunitní systém není výjimkou. Neustále se vyvíjí. Přirozeným projevem nezralosti imunitního systému jsou respirační onemocnění. Hladina mateřských protilátek klesá již kolem 6. měsíce věku. V tomto období se může objevit první výskyt respiračních onemocnění. Kojené děti mívají mírnější průběh různých onemocnění právě díky získaným mateřským protilátkám. Dalším důležitým obdobím pro imunitu je zařazení dítěte do kolektivu.
Potřebují děti vitamín K, D a C ?
Již kojenci potřebují vitamín K, který se aplikuje v injekční formě v porodnici, poté dále není potřeba. Pokud je podán v porodnici v kapkové formě, pokračuje se 1x týdně 1 kapka do 3 měsíců věku dítěte. Vitamín D by se měl podávat pravidelně a to 1x denně 1-2 kapky.
Mezi prokazatelně účinné vitamíny, které zkracují délku a zmírňují průběh infekce patří u malých pacientů vitamín C. Fyziologická potřeba vitamínů C se mění s věkem, od 50 mg/den u novorozenců po 100 mg/den v dospívání a v dospělosti. Potřeba vitamínu C se zvyšuje hlavně při fyzické a psychické námaze, při hojení ran a jiných stavech jako při infekci a zánětlivých onemocnění a také při chorobách spojených s oxidativním stresem. Proto je třeba dbát o dostatečnou dodávku vitamínu C ve vhodné dávce a formě, která by zajistila pro jedince optimální biologickou dostupnost.
Prebiotika a probiotika a glukany – jak fungují?
Další skupinou látek jsou prebiotika a probiotika, které prostřednictvím ovlivnění střevní mikroflóry mohou příznivě ovlivnit imunitní systém. Relativně novou a mnohými studiemi také ověřenou skupinou jsou glukany, zejména beta glukan. Glukany jsou přírodní polymery glukózy, které tvoří základní součást buněčné stěny např. hub, kvasinek, mořských řas a obilí. Betaglukany jsou pro své biologické účinky (protizánětlivé, antioxidační i regenerační) sledovány již desítky let a které prostřednictvím receptorů ovlivňují primárně nespecifickou, sekundárně i specifickou imunitu, s pozitivním efektem na cytokiny a další buňky imunitního systému. Objevují se data prokazující efekt při recidivující infekci dýchacích cest, alergických onemocněních včetně atopické dermatitidy, ale i v rámci zvýšení regeneračních schopností při vysoké fyzické námaze či vrcholovém sportu. Určitým problémem je příprava dobře definované molekuly s konstantní účinností, která by zaručila stabilní a prokazatelný efekt. To je jeden z důvodů, proč nejsou zatím tyto preparáty registrovány jako léčiva.
Potřebují děti multivitaminové doplňky stravy?
U zdravých a dobře živených jedinců není zapotřebí užívat žádné potravinové doplňky. Výjimku tvoří skupina pacientů, kteří nemohou mít vyváženou pestrou stravu. Děti, které nemají chuť k jídlu, u děti s dietou, jako jsou vegetariánské či nemléčné diety, děti s chronickým onemocněním, děti s podváhou apod. Je třeba však mít na paměti, že potravinové doplňky nepodléhají tak přísným kritériím, jako registrované léky. Potravní doplňky mohou také interagovat s jinými léky, potravou, nebo mohou mít nežádoucí účinky samy o sobě, proto by měli být pediatři i lékárníci informováni o všech doplňcích stravy, které užívají jejich malí pacienti. Malé děti ve věku 1-3 let mají podle studie nedostatek omega 3 mastných kyselin, vitamínu D, železa a jódu. Zlepšením tohoto stavu lze dosáhnout úpravou jídelníčku, zařazením rostlinných olejů, ryb a masa. Některé potravinové doplňky však mohou být pro děti, či adolescenty i nebezpečné. Zcela nevhodné jsou doplňky s anaboliky a prohormony za účelem zvýšení svalové hmoty. Také energetické přípravky nejsou pro adolescenty vhodné, může dojít k ovlivnění krevního tlaku, tepové frekvence, bolesti hlavy, až ke kolapsu. V období růstu potřebují děti vyšší příjem vitamínu skupiny B, vitamínu C a vitamínu D.
Co to je DDD a RHP?
Nyní se setkáváme s označením RHP= doporučené množství příjmu určitých živin a energie vycházející z aktuálních vědeckých poznatků. Představují pouze orientační hodnoty stanovené pro zdravého člověka. Kvalitní strava je předpokladem pro získání všech živin a představuje největší prostor pro řešení deficitu živin. Superpotraviny, jsou potraviny s vysokým obsahem mikroživin a patří mezi ně tučné ryby, semínka či zelené potraviny. Lze je konzumovat přímo, nebo v extraktech v doplňcích stravy.
Znáte vitaminy aneb zajímavosti o těch nejdůležitějších…
2,
2,
Vitamín C – jeho zvýšená potřeba je v období růstu, při extrémní tělesné zátěži, při stresu, při infekčních onemocnění apod. Jeho nedostatek se projevuje únavou, anémií, neprospíváním, náchylností k infekci, zhoršením hojení ran, poruchou tvorby kostí a růstu u dětí apod. Dále vitamín C podporuje vstřebání kyseliny listové. Vitamín C také podporuje vstřebání železa.
Vitamín A – Jde o vitamin rozpustný v tucích, proto je vhodné jej doplňovat při stavech či onemocněních provázených malabsorpcí tuků, při námaze, při některých onemocnění jater, žaludku a střev. Jeho nedostatek se projeví poruchou zraku, konjunktivitidou, lomivostí nehtů, snížením kognitivních funkcí apod.
Některé vitamíny je vhodné konzumovat v kombinaci např. D + K2 + vápník, současný příjem vitamínu D a vápníku zvyšuje vstřebávání vápníku, vitamín K2 zajišťuje správné nasměrování vápníku do kostí. Naopak hořčík a vápník je lepší užívat odděleně, než v kombinaci. Daleko závažnější však může být jejich interakce s některými léčivy. Chceme-li důsledně trvat na správné dispenzaci hořčíku a vápníku, měla by se týkat hlavně pacientů s významným deficitem hořčíku- pak by bylo vhodnější užívat vápník večer před spaním, aby se zabránilo interferenci s absorpcí hořčíku.
Vitamín A je lépe vstřebáván v přítomnosti tuků ve stravě.
Vitamíny rozpustné v tucích jako A, D, E, K potřebují pro svoji absorpci tuk. Proto je vhodné podávat vitamín D dětem na lžičce např. s jídlem, které obsahuje tuk (např. mléčný tuk v plnotučném nebo alespoň polotučném jogurtu).
2,
Jaký je rozdíl, mezi lékem a doplňkem stravy?
Jedná se o dvě naprosto odlišné kategorie, které však bývají často zaměňovány. Dají se koupit na jednom místě, nejčastěji je všechny seženeme v lékárně, ale doplňky stravy i vyhrazené léčivé přípravky i v běžných obchodech, popř. na čerpacích stanicích a v drogeriích.
Definice zní: Lékem je jakákoli látka, nebo kombinace látek, kterou lze podat lidem či zvířatům za účelem předcházení nemoci, stanovení lékařské diagnózy, nebo obnovy úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím svého účinku. Registraci léků a potom neustálý dozor nad nimi má SÚKL ( Státní ústav pro kontrolu léčiv).
Doplněk stravy/ potravinový doplněk nesmí deklarovat léčebné a preventivní účinky. Nejsou posuzovány z hlediska účinnosti. Je to koncentrovaný zdroj živin nebo látek, jehož účelem je doplňovat běžnou stravu.
Závěrem je třeba říci, že některé potravinové doplňky mohou tělu dodat přiměřené množství nezbytných látek, nicméně rozhodně nenahrazují pestrou a vyváženou stravu. Důležité je poskytnout však rodičům i našim pacientům dostatek validních informací. Potravinové doplňky jsou často užívány nekontrolovaně a bez rozmyslu ve velkých dávkách za účelem nahradit dětem i dospělým vyváženou stravu.
Zdroje:
ped_04_2017_zaloha.indd (pediatriepropraxi.cz)
Are supplements used by chidren beneficial? (solen.cz)
Jaké vitamíny děti potřebují pro silnou imunitu a zdravý vývoj? (senzamedical.cz)
Vitamin C, anti-infective immunity, and problems of deficiency in children (pediatriepropraxi.cz)
ped_05_14.indd (pediatriepropraxi.cz)
Vitamins and trace elements in neonate (pediatriepropraxi.cz)
Vitamin D v dětském věku | proLékaře.cz (prolekare.cz)
Significance of vitamin C for children’s body (pediatriepropraxi.cz)
Zdroje obrázků:
1,Kompletný zoznam vitamínov a minerálov + Potraviny, ktoré ich obsahujú najviac (badatel.net)
2,PPT – Biokatalyzátory PowerPoint Presentation, free download – ID:793167 (slideserve.com)
https://bezpecnostpotravin.cz/termin/gda/
Autor článku: Mgr. Mirka Kdolská
