V tomto článku se zaměříme na tři silná zahřívací koření: kardamom, černý pepř a muškátový oříšek. Probereme, jak je bezpečně používat, jaké mají účinky a na co si dát pozor, zvlášť v těhotenství, při kojení i u dětí. 

Kardamom 

a) Botanický popis a původ

Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum) je tropická rostlina z čeledi zázvorovitých, původem z oblasti Indie a Srí Lanky. V přírodě dorůstá až 3–4 metrů a má dlouhé listy a jemné květy. Plodem jsou malé zelené tobolky, které obsahují aromatická černá semena, právě ta se používají jako koření. 

Kardamom se dělí na tři druhy: 

Zelený kardamom (pravý) – má jemnější, nasládlou chuť a používá se častěji v kulinářství. 

Bílý kardamom je bělená verze toho zeleného a má méně výraznou chuť. 

Černý kardamom – má silnější, kouřové aroma a využívá se spíše v pikantních a masových pokrmech. 

Dnes se pěstuje i v Guatemale, která patří k největším vývozcům kardamomu na světě. 

b) Terapeutické účinky

Kardamom je ceněn nejen pro své aroma, ale i pro léčivé vlastnosti. Obsahuje éterické oleje (cineol, terpineol), flavonoidy a další bioaktivní látky. 

Tradičně se používá při: 

– podpoře trávení, uvolňuje křeče, zmírňuje nadýmání a nevolnost 

– kašli a zahlenění, má expektorační a antiseptické účinky 

– osvěžení dechu, působí antibakteriálně v ústech (např. při zánětu dásní) 

– podpoře funkce jater a ledvin 

– má antioxidační a protizánětlivé účinky 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kardamom je obecně bezpečný i pro děti, pokud je podáván ve velmi malém množství: 

Věk: Doporučuje se od cca 1 roku věku, ve formě malého množství v jídle nebo slabého čaje 

Forma: Přidání špetky mletého kardamomu do kaše, rýže nebo pečiva; případně nálev z jednoho rozdrceného semínka 

Dávkování: U dětí do 3 let max. 1–2 semínka denně (ideálně vařená v jídle), nebo malý šálek slabého odvaru 

Ve větším množství může kardamom působit jako stimulant a u citlivých dětí vyvolat podráždění žaludku. Esenciální olej není určen pro děti do 6 let. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V běžném množství používaném jako koření je kardamom považován za bezpečný. 

Tradičně se v malých dávkách používá pro podporu trávení a zmírnění nadýmání. 

Vyšší dávky, zejména ve formě koncentrovaných extraktů nebo olejů, se v těhotenství nedoporučují, protože mohou mít stimulační účinky na dělohu. 

Kardamom při kojení je bezpečný při běžném kulinářském použití. 

Pomáhá podpořit trávení jak matky, tak dítěte. 

e) Zajímavosti

V Indii se kardamom tradičně přidává do čaje masala chai, spolu se skořicí, hřebíčkem a zázvorem. 

V arabském světě je běžnou součástí kávy (qahwa), dodává jí sladké, osvěžující aroma. 

Kardamom je považován za jedno z nejdražších koření světa, hned po vanilce a šafránu. 

Mletý kardamom rychle ztrácí aroma – nejlepší je drtit tobolky těsně před použitím  

Zdroje:  

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31541721/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34579443/ 

 Muškátový oříšek 

a) Botanický popis a původ

Muškátový oříšek je semeno plodu tropického stromu muškátovníku vonného (Myristica fragrans) z čeledi muškátovníkovitých. Tento stálezelený strom pochází z Indonésie. 

Koření, které známe jako „muškátový oříšek“, je tvrdé aromatické jádro uvnitř pecky. Z červenooranžového míšku obalujícího semeno se vyrábí další druh koření, muškátový květ (macis). 

Chuť oříšku je sladce kořeněná, mírně hořká a hřejivá, s charakteristickou silnou vůní, díky které se používá velmi střídmě. 

b) Terapeutické účinky

Muškátový oříšek obsahuje silice (hlavně myristicin, eugenol a safrol), třísloviny a další bioaktivní látky. V přírodní medicíně je tradičně využíván zejména pro tyto účinky: 

Sedativní a anxiolytické účinky: V malých dávkách může mírně uklidňovat, podporovat spánek a snižovat úzkost.
  

Antimikrobiální aktivita: Mírný účinek proti některým bakteriím a plísním. 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, kolikách a nechutenství. Působí proti křečím hladkého svalstva. 

Analgetické a protizánětlivé účinky: Zevní použití (v balzámech) při svalové bolesti, revmatismu či neuralgii. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Muškátový oříšek lze podávat dětem až po 1. roce věku, a to jen ve stopovém množství a příležitostně. Jeho silné účinky vyžadují opatrnost. 

Dávkování: max. špetka (na špičku nože) na celý pokrm, a to ne více než 2–3× týdně
Forma podání: do kaší, bramborové kaše, dušené zeleniny. 

Kontraindikace a varování: 

Nevhodný pro děti mladší než 12 měsíců. Při vyšším dávkování může způsobit otravu. Možné riziko alergické reakce. Není vhodný jako každodenní koření pro malé děti. 

Myristicin ve větším množství působí neurotoxicky a může vyvolat halucinace, zvracení, srdeční arytmie i křeče.  

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotné ženy by se měly muškátovému oříšku vyhnout, nebo ho používat maximálně ve stopovém množství jako dochucovadlo, bez pravidelného opakování. Ve vyšších dávkách může vyvolávat potrat. 

Při kojení: není doporučován, protože myristicin může přecházet do mateřského mléka. 

e) Zajímavosti

V tradiční indické a arabské medicíně je muškátový oříšek považován za afrodisiakum a nervové tonikum. 

V lidovém léčitelství se doporučoval na nespavost, trávení a bolesti zubů (např. jako součást olejových směsí na masáže). 

V malém množství je součástí směsí koření na perník, bešamel, bramborovou kaši nebo svařené víno. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19446681/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35567294/ 

 Pepř 

a) Botanický popis a původ

Pepř je sušený plod pepřovníku černého (Piper nigrum), tropické popínavé rostliny z čeledi pepřovníkovitých. Pochází z oblasti jihozápadní Indie a pěstuje se také ve Vietnamu, Indonésii a Brazílii. 

Pepřovník dorůstá až 4 metrů a potřebuje oporu podobně jako vinná réva. Jeho plody, malé zelené bobule, se sklízí v různém stadiu zralosti a následně se suší. Podle způsobu zpracování vznikají různé druhy pepře: 

Černý pepř – sklízí se nezralé zelené bobule, které se suší na slunci. Během sušení bobule zčernají a vrásčití. Má výraznou ostrou chuť a silné aroma. 

Bílý pepř – získává se z plně zralých bobulí, ze kterých je odstraněna tmavá slupka (máčením a fermentací). Proto jsou zrnka bílého pepře menší než zrnka pepře černého. Chuť je jemnější, méně štiplavá, s výraznějším zemitým tónem. 

Zelený pepř – sklízí se stejně jako černý, ale neusuší se. Místo toho se konzervuje (např. solí, octem nebo lyofilizací). Má svěží, jemnou, méně štiplavou chuť. 

Červený pepř – jedná se o plně zralé bobule pepřovníku, které se suší celé i se slupkou. Je vzácnější, chuťově jemnější než černý pepř, ale s mírně sladkým nádechem a plnou vůní. Obsahuje také piperin, ale v nižší koncentraci než černý. 

Pro srovnání je zde tabulka: 

b) Terapeutické účinky

Hlavní léčivou složkou pepře je piperin, který dodává pepři jeho štiplavost. Tato látka má řadu biologicky aktivních účinků: 

– zvyšuje vstřebávání živin a léčiv (např. kurkumin, vitamíny, koenzym Q10) 

– stimuluje trávení – podporuje tvorbu žaludečních šťáv a enzymů 

– zrychluje metabolismus a může napomáhat spalování tuků 

– má protizánětlivé a antioxidační účinky 

– působí proti mikroorganismům. Má antibakteriální a antimykotické vlastnosti. 

Piperin rovněž zkoumají vědci pro jeho neuroprotektivní účinky. Existují studie, které naznačují vliv na zlepšení paměti a nálady. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Pepř je obecně bezpečný, ale kvůli své štiplavosti je třeba být u dětí velmi opatrný: 

Věk: Nedoporučuje se přidávat pepř do stravy dětem do 1 roku. 

Po 1. roce věku lze ve velmi malém množství (např. špetka do pokrmu) – hlavně kvůli podpoře trávení. 

Forma: Nejčastěji mletý černý pepř jako dochucovadlo. U menších dětí může dráždit žaludek nebo sliznice. 

Dávkování: U dětí do 3 let maximálně špetka (na špičku nože) do vařeného jídla, nikoliv syrového. 

Při nadměrném množství může pepř vyvolat pálení žáhy nebo podráždění sliznice. Esenciální olej z pepře není vhodný pro děti. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V běžném množství používaném jako koření je černý pepř bezpečný. 

Pomáhá zlepšit trávení a může mírně stimulovat metabolismus. 

Černý pepř při kojení je bezpečný při běžném kulinářském použití. 

Může podporovat trávení a chuť k jídlu matky i dítěte. 

e) Zajímavosti

Piperin zvyšuje účinnost jiných látek, např. při kombinaci s kurkumou zvýší její vstřebatelnost až 20×. 

Byl jedním z důvodů zámořských objevů. Pepř byl ve středověku extrémně cenný, přezdívalo se mu „černé zlato“. 

Pepř patří k nejčastěji padělanému koření.  V historii i dnes bývá zaměňován za podobně vypadající, ale levnější bobule. 

Pepř se nejlépe uchovává v celých kuličkách. Mletý rychle ztrácí aroma i účinnost, proto je ideální ho mlít čerstvě. 

Růžový pepř není pravým pepřem, ale plodem stromu pepřovce brazilského rostoucího v Jižní Americe. Má nasládlou, lehce kořenitou chuť a je dekorativní. Větší množství však může způsobit podráždění, zvláště u dětí nebo alergiků. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30959974/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30740986/ 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK579035/ 

Závěr 

V uplynulých článcích jsme si představili řadu běžně používaných druhů koření, které mohou být nejen chutným doplňkem stravy, ale také jemným a přirozeným pomocníkem v péči o zdraví dětí i dospělých, od trávení přes imunitu, nervový systém, dýchání až po ústní dutinu a prohřátí organismu. 

Každé koření má svá specifika, a proto jsme se u každého zaměřili i na možnosti použití v těhotenství, při kojení i u nejmenších dětí. Cílem bylo ukázat, že správně zvolené a vhodně dávkované koření může být součástí každodenní podpory zdraví celé rodiny. 

Téma koření je ale mnohem širší. Existují i další méně často používaná koření, jako je například anýz, vanilka, chilli, estragon nebo šafrán, o kterých si povíme více někdy v budoucnu. Zatím jsme se jim nevěnovali podrobně, abychom zachovali přehlednost a praktičnost celého tématu. 

The post Koření, které zahřeje appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se zaměříme na tři osvědčené pomocníky: šalvěj, mátu a hřebíček. Tato koření pomáhají při zánětech dásní bolesti zubů. Podíváme se na bezpečné využití u dětí, v těhotenství i během kojení. 

Hřebíček 

a) Botanický popis a původ

Hřebíček je sušené poupě stromu hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum), stálezeleného stromu z čeledi myrtovitých (Myrtaceae), pocházejícího z Indonésie. 

Hřebíček má výrazné aroma a ostrou chuť, jeho typická vůně je dána vysokým obsahem eugenolu, což je hlavní účinná látka obsažená v silicích. Dále obsahuje třísloviny, flavonoidy a další aromatické sloučeniny. 

b) Terapeutické účinky

Hřebíček je známý především pro své antiseptické, analgetické a protizánětlivé účinky. Tradičně se používá zejména v oblasti dutiny ústní a trávicího traktu: 

Lokální analgetikum: mírní bolest, zejména zubní bolest (např. přiložením rozdrceného hřebíčku nebo kapkou oleje). 

Antimikrobiální účinek: působí proti bakteriím, virům i plísním. 

Proti nadýmání a bolestem břicha: podporuje trávení, snižuje plynatost. 

Antioxidační účinek: eugenol je velmi silný antioxidant. 

Přírodní repelent a antiseptikum, zevně působí proti hmyzu a infekci drobných ran. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

U dětí je hřebíček potřeba používat velmi opatrně, především kvůli vysokému obsahu eugenolu, který může být ve vyšších dávkách toxický pro játra a dráždivý pro sliznice. 

Doporučení: 

Do 3 let: vnitřní užívání se nedoporučuje, zejména olej nebo vyšší dávky. 

Od 3 let: možné použití v malém množství jako součást čaje (např. 1 kousek hřebíčku na celou konvici), nebo v koření. 

Od 6 let: možnost použití při bolestech zubů, např. odvar ke kloktání, nebo velmi slabá tinktura (lokálně, krátkodobě). 

Upozornění: 

Éterický olej z hřebíčku není vhodný pro malé děti (zejména do 6 let), může dráždit sliznice, způsobit zvracení, ospalost nebo křeče. 

Vysoké dávky eugenolu poškozovat játra týká se hlavně doplňků nebo olejů. Eugenol není oficiálně zařazen mezi prokázané karcinogeny. Je ale klasifikován jako látka, která ve vysokých dávkách může být potenciálně riziková 

U citlivých dětí může vyvolat alergii nebo podráždění v ústech. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: běžné množství v jídle nebo čaji je považováno za bezpečné. 

Vyšší dávky (např. silice, tinktury) nejsou vhodné, eugenol může potenciálně způsobovat stahy dělohy 

Kojení: v malém množství (v jídle nebo čaji) nevadí. 

Éterický olej se při kojení nedoporučuje, může přecházet do mateřského mléka. 

e) Zajímavosti

V minulosti byl hřebíček jedním z nejcennějších koření. v Evropě sloužil i jako platidlo. 

V aromaterapii se olej z hřebíčku používá při nachlazení, bolestech svalů a zánětech dutiny ústní. 

Je běžnou součástí perníkového koření, svařeného vína i domácích dezinfekčních směsí. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/caryophylli-flos 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25182278/ 

Máta 

a) Botanický popis a původ

Máta (Mentha) je rod aromatických trvalek z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), s desítkami různých druhů a kříženců. Nejznámější a nejčastěji používaná je máta peprná (Mentha × piperita) – vzniklá křížením máty vodní a klasnaté. 

Máta je rozšířená téměř po celém světě. Vyznačuje se typickou osvěžující mentolovou vůní a chladivou chutí, která je dána obsahem mentolu, hlavní složky éterického oleje. Používají se především listy – čerstvé i sušené. 

b) Terapeutické účinky

Máta je tradičně používaná pro své trávicí, protikřečové a mírně anestetické účinky. Je velmi oblíbená v domácí i lékárenské fytoterapii. 

Podpora trávení: Stimuluje žlučové cesty, pomáhá při pocitu plnosti, nadýmání, nechutenství. 

Protikřečový účinek: Uvolňuje hladké svalstvo trávicího traktu, ideální při bolestech břicha nebo střevních kolikách. 

Chladivý efekt (mentol): Působí lokálně znecitlivujícím dojmem, ulevuje při bolesti v krku, svalových napětích nebo drobných podrážděních. 

Podpora dýchacích cest: Působí jako jemné dekongestivum (uvolňuje nos), vhodná při nachlazení, rýmě nebo kašli. 

Mírné sedativní účinky: Pomáhá při podráždění, úzkosti, nervozitě a problémech se spánkem. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Máta je velmi oblíbená i u dětí – zejména jako čaj nebo přísada do jídla. Přesto vyžaduje zvýšenou opatrnost u kojenců a batolat kvůli obsahu mentolu. 

Doporučení a dávkování: 

Do 1 roku věku: Není doporučována, mentol může vyvolat dechové obtíže. 

1–3 roky: S opatrností, v nízké koncentraci (např. 1/4–1/2 lžičky sušené máty na 150 ml vody). 

Od 3 let: Bezpečnější použití, čaj, sirupy, mátová voda nebo jako koření do pokrmů. 

Forma podání: 

Mátový čaj: při bolestech břicha, nevolnosti, nadýmání. 

Inhalace (např. s mátou nebo mentolem): uvolnění nosních cest (jen od 3 let). 

Jídlo a nápoje: mátu lze přidávat do ovocných salátů, smoothie, jogurtů nebo dezertů. 

Upozornění: 

Mentol ve vyšších dávkách může způsobit podráždění dýchacích cest nebo bradykardii (pomalý srdeční rytmus). 

Éterické oleje z máty nejsou vhodné pro děti do 3 let – riziko dechových potíží nebo alergických reakcí. 

Při přecitlivělosti může způsobit pálení žáhy. 

Pozor by si měli dát také pacienti trpící na problémy se žlučníkem.  

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství: 

Mírné užívání mátového čaje (např. proti nevolnosti nebo nadýmání) je obecně bezpečné. 

Vysoké dávky mentolu nebo koncentrované éterické oleje nejsou doporučovány, mohou ovlivnit svalovinu dělohy a způsobit podráždění žaludku. 

Vyhnout se mátovým doplňkům stravy, pokud nejsou výslovně určeny pro těhotné. 

Při kojení: 

Máta může u některých žen snížit laktaci, mentol snižuje produkci mléka, z těchto důvodů je lepší se mátě vyhnout. 

e) Zajímavosti

Máta je oblíbená v kulinářství, nejen v dezertech, ale i v orientálních jídlech. 

V kosmetice se využívá pro osvěžující efekt, v zubních pastách, balzámech na rty, šamponech a masážních gelech. 

Máta je častou složkou v léčivých přípravcích pro dýchací cesty a zažívání, např. pastilky, kapky, náplasti. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/menthae-piperitae-folium 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32173933/ 

Šalvěj 

a) Botanický popis a původ

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je vytrvalý, aromatický polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), původem ze Středomoří. Její stříbřitě zelené listy mají výraznou vůni a lehce hořkou, kořenitou chuť. 

Používají se především listy – čerstvé nebo sušené. Hlavními účinnými látkami jsou silice (zejména thujon, cineol), třísloviny, hořčiny, flavonoidy a fenolové kyseliny. 

b) Terapeutické účinky

Šalvěj je známá svými antibakteriálními, antivirovými a protizánětlivými účinky. V tradiční medicíně se používá jak vnitřně, tak zevně: 

Pro záněty v ústech a krku: kloktání šalvějového odvaru při angíně, aftách nebo zánětu dásní. 

Proti pocení: stahuje póry 

Podpora trávení: pomáhá při nadýmání, bolestech břicha, nechutenství. 

Hormonální účinky: působí fytoestrogenně, může pomoci při menopauze (návaly, noční pocení). 

Zklidňující účinek: mírně sedativní, ulevuje při úzkosti a napětí. 

Dezinfekční a hojivé působení, využití při drobných poraněních, štípnutích, ekzémech. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Šalvěj je velmi účinná bylina, ale u malých dětí vyžaduje opatrnost, především kvůli obsahu thujonu, který může být ve vyšších dávkách neurotoxický. 

Doporučení: 

Do 3 let věku: nevhodná pro vnitřní užití 

3–6 let: pouze krátkodobě a v nízkých dávkách, ideálně ve směsi s jinými bylinami (např. při nachlazení). 

Od 6 let: lze užívat šalvějový čaj nebo kloktadlo, vždy v přiměřeném množství a po omezenou dobu (max. 7–10 dní). 

Forma podání: 

Kloktání při zánětu krku a dásní – i u dětí od 6 let (nepolykat). 

Inhalace při rýmě nebo zánětu dýchacích cest. 

Zevně: na drobné ranky, ekzémy nebo do koupelí. 

Upozornění: 

Dlouhodobé užívání nebo vysoké dávky nejsou vhodné pro děti. 

Éterický olej ze šalvěje je nevhodný u dětí do 12 let. 

U citlivých dětí může způsobit neklid, závratě nebo podráždění nervového systému. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: nedoporučuje se vnitřní užívání, šalvěj může stimulovat dělohu a obsahuje thujon, který má ve vysokých dávkách potenciální abortivní (potratový) efekt. 

Zevní použití (např. kloktání nebo obklady) může být při krátkodobém použití bezpečné. 

Kojení: nedoporučuje se vnitřní užívání. 

e) Zajímavosti

Šalvěj se používá také v kuchyni, především do tučnějších jídel (např. kachna, jehněčí, sýry), podporuje trávení tuků. 

Ve formě esenciálního oleje je součástí přírodní kosmetiky, zejména deodorantů a ústních vod. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000875/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29034191/ 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/salviae-officinalis-folium 

Závěr 

V tomto článku jsme si představili tři koření, která mohou přirozeně pomoci při péči o ústní dutinu, šalvěj, mátu a hřebíček. Ulevují při zánětech dásní a podporují svěží dech.  

Mezi další koření, která se dají v péči o ústa a zuby využít, patří například skořice, tymián nebo fenykl. Těmto kořením jsme se již věnovali. 

Příště se podíváme na koření vhodná pro zahřátí organismu a podporu prokrvení, konkrétně na kardamom, černý pepř a muškátový oříšek. 

The post Koření pro zdravé zuby a ústní dutinu appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se zaměříme na tři osvědčená koření, která jsou vhodná už od ukončeného 6. měsíce věku (ve velmi malém množství): kopr, kmín a majoránku. Podíváme se, kdy a jak je bezpečně používat, jak pomáhají a co při jejich zařazení do stravy malých dětí hlídat. 

Kmín 

a) Botanický popis a původ

Kmín kořenný (Carum carvi) je dvouletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), hojně rozšířená v Evropě a západní Asii. U nás se pěstuje i planě roste. Charakteristickým znakem jsou jemně zpeřené listy a drobné bílé až narůžovělé květy uspořádané do okolíků. 

Za koření se považují sušené plody, které mají typickou aromatickou vůni a kořenitou, lehce nahořklou chuť. Obsahují především silice (zejména karvon a limonen), flavonoidy a další bioaktivní látky. 

b) Terapeutické účinky

Kmín je tradiční léčivé koření využívané zejména pro svůj pozitivní vliv na trávení, a to nejen v lidové medicíně, ale i ve fytoterapii: 

Karminativní účinek: Uvolňuje nadýmání, podporuje odchod plynů a tlumí křeče v trávicím traktu. 

Podpora trávení: Stimuluje tvorbu trávicích šťáv, pomáhá při pocitu plnosti, nechutenství či zpomaleném trávení. 

Protikřečový účinek: Ulevuje od dětských kolik i trávicích obtíží u dospělých. 

Mírně antimikrobiální a antifungální účinek: Pomáhá při lehkých střevních infekcích. 

Mírný sedativní efekt: V lidovém léčitelství se používá i jako uklidňující prostředek, např. při bolestech břicha s nervovým podkladem. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kmín je jedno z nejbezpečnějších koření pro děti. Používá se již od kojeneckého věku, typicky jako součást čajových směsí proti nadýmání nebo dětské kolice. 

U kojenců – podávání ve formě slabého odvaru (čaj) z cca ½ lžičky kmínu na 200 ml vody. 

U starších dětí – lze přidávat do jídel nebo do čaje podle chuti, v běžném kulinářském množství. 

Forma podání: 

Kmínový čaj – na podporu trávení, proti bolestem bříška, i jako součást večerního zklidnění. 

Ve stravě – v polévkách, pečivu, dušené zelenině, bramborách nebo kaších. 

Alergické reakce jsou vzácné, ale u citlivých jedinců se mohou vyskytnout (hlavně u pylových alergiků – zkřížená alergie). 

U velmi malých dětí je vhodné podávat vždy v mírném množství a sledovat reakci. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Kmín je v těhotenství i během kojení bezpečný a často doporučovaný. 

V těhotenství pomáhá proti nadýmání, pálení žáhy a trávicím potížím. 

Po porodu a během kojení se tradičně podává ke stimulaci tvorby mateřského mléka (galaktagogum). 

Doporučená forma: čaj, koření do jídel, případně speciální čajové směsi pro kojící ženy. 

e) Zajímavosti

V lidovém léčitelství se používal do tzv. „mateřídouškových směsí“ pro miminka. 

Kmín najdeme i v tradiční české kuchyni – je nepostradatelný např. v chlebu, zelí, bramborácích nebo guláši. 

V aromaterapii se jeho silice využívá pro uklidnění a podporu trávení. 

Zdroj: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30374904/ 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/carvi-fructus 

Kopr 

a) Botanický popis a původ

Kopr vonný (Anethum graveolens) je jednoletá bylina z čeledi miříkovitých, příbuzná například fenyklu nebo koriandru. Vyznačuje se jemnými, jemně zpeřenými listy a žlutozelenými květy, které tvoří okolíky. Kopr je známý svou charakteristickou vůní, která je čerstvá, citrusová a lehce anýzová. 

Pochází ze Středomoří, ale dnes se pěstuje po celém světě, přičemž je součástí tradiční kuchyně mnoha národů. V České republice se používá jak čerstvý kopr, tak sušený, a je neodmyslitelnou součástí mnoha jídel, zejména polévek, omáček, marinád a nakládaných potravin. 

b) Terapeutické účinky

Kopr obsahuje esenciální oleje, flavonoidy, kyselinu askorbovou (vitamín C), vlákninu a minerální látky, jako je draslík, vápník a železo. Mezi hlavní terapeutické účinky kopru patří: 

Podpora trávení: Kopr pomáhá zlepšovat trávení, podporuje vylučování trávicích šťáv a zmírňuje nadýmání, křeče a plynatost. 

Podpora laktace: Kopr se tradičně používá na podporu tvorby mateřského mléka, ale žádné klinické studie nepodporují toto použití. 

Kopr se dále tradičně používá na podporu snížení cholesterolu. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kopr je obecně považován za bezpečný pro děti, pokud je podáván v malém množství a ve vhodné formě: 

Od ukončeného 6. měsíce věku lze začít přidávat jemně nasekaný kopr do příkrmů (například do bramborových kaší, polévek nebo omáček). 

Dávkování: U dětí do 3 let by množství kopru nemělo přesáhnout 1/4 čajové lžičky denně, ideálně rozdělené do více jídel. 

Forma: Nejlepší je používat čerstvý nebo sušený kopr, případně jemně mletý pro přípravu do jídel. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V běžném kulinářském množství je kopr v těhotenství bezpečný. 

Používá se především jako podpora trávení, pomáhá proti nadýmání a může mírnit nevolnost. 

Koprový esenciální olej ani silné výtažky nejsou doporučovány. Mohou mít mírně stimulační účinky na dělohu a v koncentrované podobě nejsou dostatečně prozkoumané. 

Kopr při kojení je bezpečný při běžném použití v kuchyni. 

Kopr je tradičně považován za laktagogum (látku podporující tvorbu mateřského mléka), i když vědecké důkazy jsou omezené. 

Může také ulevit miminku při bolestech bříška díky svému mírnému protikřečovému účinku (přes mateřské mléko). 

e) Zajímavosti

Kopr je známý svou výraznou chutí a je základní složkou mnoha pokrmů, včetně polévek, nakládané zeleniny, omáček nebo jako koření na ryby. 

Kopr je neodmyslitelnou součástí tradiční české kuchyně, kde se používá k dochucení např. koprové omáčky nebo k nakládání okurek. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34838903/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000937/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33624557/ 

Majoránka 

a) Botanický popis a původ

Majoránka zahradní (Origanum majorana) je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), pěstovaná převážně jako jednoletka kvůli klimatickým podmínkám. Pochází z oblasti Středomoří a jihozápadní Asie. 

Jako koření se používají sušené listy a květy s typickou nasládlou, lehce balzamickou vůní a jemně kořeněnou chutí. Obsahuje silice (hlavně terpinolen, sabinen, carvacrol), flavonoidy a třísloviny. 

Majoránka je stálicí ve středoevropské kuchyni, používá se do polévek, luštěnin, brambor, uzenin i do pečiva. 

b) Terapeutické účinky

Majoránka má dlouhou tradici v lidovém léčitelství, zejména jako bylina pro trávení a nervový systém: 

Podpora trávení: Uvolňuje křeče, podporuje tvorbu trávicích enzymů a zmírňuje nadýmání. 

Protikřečový účinek: Využívá se při bolestech bříška, zácpě či kolikách. 

Uklidňující účinek: Jemně sedativní účinek, vhodná při nervozitě, podráždění či poruchách spánku. 

Antimikrobiální účinek: Obsahuje látky s mírným antibakteriálním a antifungálním účinkem. 

Podpora dýchacích cest: Využívá se při kašli a zahlenění, např. jako čaj, inhalace nebo obklad. 

Používá se k úlevě od podrážděné kůže kolem nosních dírek. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Majoránka je vhodná pro děti od kojeneckého věku, zejména ve formě čaje nebo jako koření v malém množství. 

Dávkování: 

Kojenci – čaj při nadýmání nebo kolice (1/4–1/2 lžičky majoránky na 150–200 ml vody). 

Starší děti – běžně do jídla, do polévek, kaší nebo luštěnin. 

Forma podání: 

Čaj při bolestech bříška, kašli nebo jako uklidňující nápoj před spaním. 

Inhalace při nachlazení – do misky s horkou vodou přidat špetku sušené majoránky. 

Majoránková mast (domácí nebo lékárenská) – tradičně používaná k mazání bříška při kolice nebo nadýmání. 

Upozornění: Ve vyšších dávkách může způsobit ospalost nebo mírnou nevolnost. 

Pozor na éterické oleje z majoránky. Nejsou vhodné pro malé děti (dráždivé pro nervovou soustavu a sliznice). 

Alergická reakce je vzácná, ale možná (především u alergiků na hluchavkovité rostliny). 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství: v malém množství (jako koření v jídle) je bezpečná. 

Vyšší dávky (čaje, tinktury, doplňky) se nedoporučují zejména v 1. trimestru, protože může mít mírně uterotonický (podporuje stahy dělohy) účinek. 

V kulinářském množství je majoránka v těhotenství v pořádku. 

Při kojení: v malém množství nevadí, často se doporučuje jako součást čajů na uklidnění a trávení. 

Může jemně podpořit laktaci a ulevit miminku přes mateřské mléko, ale neexistují přímé důkazy. Opatrnost je na místě u velmi citlivých dětí. 

e) Zajímavosti

V lidovém léčitelství se majoránka vkládala pod polštář pro klidný spánek dětí. 

Je součástí mnoha tradičních kořenících směsí, např. provensálské bylinky, polévkové koření, klobásová koření. 

Často ji najdeme i v domácích mastích a inhalacích při nachlazení. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32882360/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37210483/ 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/origani-majoranae-herba 

Závěr 

V tomto článku jsme si představili tři jemná a tradičně užívaná koření, která mohou být bezpečně zařazena už v kojeneckém věku, kopr, kmín a majoránku. Podporují trávení, mírní nadýmání a pomáhají zklidnit podrážděné bříško. 

Mezi další šetrná koření, která lze s opatrností využít i u malých dětí, patří například bazalka, fenykl nebo anýz. Těmto a dalším se již věnujeme nebo je rozebereme v nadcházejících článcích. 

Příště se zaměříme na koření vhodná pro péči o ústní dutinu konkrétně na šalvěj, mátu a hřebíček. 

The post Koření pro nejmenší: Co mohou miminka už od začátku appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se podíváme na tři druhy koření, které mají mírně sedativní, zklidňující nebo relaxační účinky, bazalku, oregano a skořici. Ukážeme si, kdy a jak je zařadit do jídelníčku, jaké mají výhody a na co si dát pozor při použití u dětí, v těhotenství nebo při kojení. 

Bazalka 

a) Botanický popis a původ

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých. Má měkké zelené listy, výrazné aroma a dorůstá obvykle do výšky 20–60 cm. V teplejších oblastech kvete malými bílými květy. 

Pochází z Asie a Afriky, ale dnes se běžně pěstuje po celém světě, jak venku na zahrádce, tak v květináčích doma. V evropské kuchyni je neodmyslitelnou součástí středomořských pokrmů, zejména italských jídel (např. pesto, rajčatové omáčky). 

b) Terapeutické účinky

Bazalka obsahuje esenciální oleje, flavonoidy, třísloviny a vitaminy (zejména A, C a betakaroten).  

Bazalka tradičně používá v lidovém léčitelství při: 

– nadýmání, trávicích potížích a bolestech břicha 

– očních onemocněních 

– stresu, úzkosti a nespavosti 

– zklidnění podrážděného žaludku nebo nevolnosti 

– respiračních potížích (např. lehké nachlazení) 

– zánětech v ústech (kloktání odvaru nebo žvýkání listů) 

– léčbě vosího bodnutí či hadího uštknutí 

Má potenciál mít protizánětlivé, antimikrobiální, antivirové, protirakovinné, antifungální, antidiabetické, antialergické, analgetické, kardioprotektivní a imunomodulační vlastnosti. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Bazalka je pro děti obecně velmi šetrná a dobře tolerovaná, zejména v přirozené formě jako součást jídla. 

Věk: Vhodná už od cca 8–10 měsíců (např. do zeleninových příkrmů nebo polévek). 

Forma: Čerstvé listy jemně nasekané do jídla, odvar při bolestech bříška, nebo v kombinaci s dalšími bylinkami. 

Dávkování: U dětí do 3 let doporučujeme max. 1–2 čerstvé lístky denně nebo slabý odvar (např. 1/2 lžičky sušené bazalky na 150 ml vody). 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Ve vyšším dávkování, tedy jako odvar, tinktura či extrakt, bazalka není vhodná v těhotenství, jelikož obsahuje látky, které mohou nežádoucím způsobem stimulovat dělohu. 

Bazalka ve své běžné kulinářské podobě (čerstvá, sušená) je však zcela bezpečná, pokud je používána v přiměřeném množství. 

Bazalka je při kojení obecně považována za bezpečnou, pokud se používá jako běžné kuchyňské koření. V některých tradičních systémech je dokonce bazalka doporučována na podporu tvorby mléka, ale vědecké důkazy k tomu nejsou dostatečné. 

e) Zajímavosti

Je součásti klasického pesta: vedle piniových oříšků, parmazánu, olivového oleje a česneku je bazalka klíčovou složkou tohoto italského pokladu. 

Je ideální na pěstování na balkon i parapet. Bazalka roste dobře v květináči, miluje světlo a teplo, ale nesnáší přemokření. 

Používá se jako přírodní repelent. Její silná vůně odpuzuje komáry a mouchy, často se pěstuje na okenních parapetech právě z tohoto důvodu. 

Existuje mnoho druhů bazalky, např. bazalka citronová, thajská nebo posvátná, každá má trochu jiné aroma i účinky. 

Bazalka je nenápadná, ale silná bylinka, která nejen ochutí pokrmy, ale může i podpořit zdraví celé rodiny. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36234883/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29865879/ 

Oregáno 

a) Botanický popis a původ

Dobromysl obecná (Origanum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), která roste planě i pěstovaně v celé Evropě.  

Používá se sušená nať, zejména listy. Typická je silná, kořenitá, lehce nahořklá chuť a výrazná vůně. Oregáno obsahuje silice (karvakrol, thymol), flavonoidy, třísloviny a hořčiny. 

b) Terapeutické účinky

Oregáno je silně antimikrobiální a působí i při odkašlávání a uvolňuje křeče.  

Antibakteriální a antivirové působení: díky obsahu karvakrolu a thymolu je účinné proti mnoha patogenům. 

Podpora trávení: stimuluje vylučování trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání a nechutenství. 

Expektorační účinek: napomáhá uvolnění hlenu, mírní kašel. 

Antioxidační účinky: chrání buňky před oxidačním stresem. 

Protizánětlivé působení: zejména na sliznicích dýchacích a trávicích cest. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Oregáno lze u dětí použít, ale s mírou, zejména kvůli obsahu silice karvakrolu, která může být ve vyšších dávkách dráždivá. 

Do 1 roku věku: nedoporučuje se, silice mohou být dráždivé pro dýchací a trávicí trakt. 

Od 1 roku: oregáno v malém množství jako koření v jídle je bezpečné. 

Od 3 let: čaj z oregána nebo směs s jinými bylinami (např. při nachlazení) je možná v krátkodobém užívání. 

Forma podání: 

Koření v jídle, polévky, zeleninová jídla, omáčky. 

Bylinný čaj (slabý, v kombinaci s jinými bylinami), např. na podporu trávení nebo při zahlenění. 

Inhalace (s oregánem nebo jako součást směsí): pouze od 3 let. 

Éterický olej z oregána je pro děti do 6 let kontraindikován, velmi silně dráždí, může způsobit podráždění sliznic a pokožky. 

Vyšší dávky mohou vyvolat žaludeční nevolnost, bolesti břicha nebo průjem. 

Ojediněle může způsobit alergickou reakci. zejména u dětí alergických na hluchavkovité rostliny. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: Běžné užívání v jídle je bezpečné. 

Vyšší dávky (např. silné čaje nebo doplňky s extraktem) nejsou vhodné, kvůli potenciálním uterotonickým účinkům (stimulace dělohy). 

Éterický olej vnitřně je kontraindikován. 

Kojení: V běžném množství (např. v jídle) je oregáno bezpečné. 

Silné extrakty nebo doplňky stravy s oregánem nejsou doporučovány kvůli nedostatku dat o bezpečnosti a možnosti ovlivnění chutě mléka. 

e) Zajímavosti

V moderní fytoterapii se oregáno uplatňuje i ve formě silice proti střevním infekcím, ale pouze u dospělých a pod odborným dohledem. 

Je nepostradatelné v italské, řecké a mexické kuchyni, zejména na pizzu, do rajčatových omáček a grilovaných jídel. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000904/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34567161/ 

Skořice 

a) Botanický popis a původ

Skořice je aromatická kůra z tropických stromů skořicovníků, nejčastěji dvou druhů: 

Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum) – jemnější, považovaná za kvalitnější a bezpečnější. 

Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) – levnější, běžně dostupná, ale s vyšším obsahem kumarinu. 

Skořicovník patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae) a pochází z oblasti Srí Lanky, Indie a jihovýchodní Asie. 

Kořením je sušená vnitřní kůra, která se stáčí do typických „skořicových trubiček“ nebo se mele na prášek. Je sladce kořeněná, hřejivá, mírně ostrá a velmi aromatická. 

b) Terapeutické účinky

Skořice je ceněná nejen v kuchyni, ale i v tradiční i moderní medicíně. Má protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky: 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, nechutenství, pocitu plnosti a lehkých zažívacích potížích. 

Antimikrobiální účinek: Ničí bakterie, kvasinky i některé viry. Využívá se i při infekcích dutiny ústní a dýchacích cest. 

Antioxidant: Chrání buňky před volnými radikály. 

Regulace glykemie: Pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru, zejména cejlonská skořice. Tento účinek je potvrzen klinickými studiemi. 

Zahřívací efekt: Podporuje prokrvení a prohřívá organismus. Vhodná v chladném období. 

Dále se používá na ochranu jater, proti zánětu a regulaci krevního tlaku. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Skořice je oblíbená i u dětí, ale musí se s ní zacházet opatrně, hlavně kvůli obsahu kumarinu u běžně prodávané skořice druhu cassia. 

Do 1 roku věku: Není doporučována. 

1–3 roky: Vhodná pouze v malém množství a příležitostně, ideálně cejlonská skořice. 

Od 3 let: Může být součástí stravy (např. kaše, kompoty, koláče, čaje), ale stále v míře, např. 1 špetka denně. 

Forma podání: Přidávat do kaší, mléka, jablečného pyré, kompotů, pečiva. 

Skořicový čaj nebo odvar z kousku celé skořice při nachlazení: od 2–3 let věku. 

V dětských přípravcích bývá často obsažena jako přirozené aromatizující a konzervační činidlo. 

Skořice čínská obsahuje vyšší množství kumarinu, který může při pravidelném nebo vyšším příjmu zatěžovat játra. 

Alergická reakce je vzácná, ale možná. Objevuje se např. podráždění sliznic, vyrážka, svědění. 

Nevhodná při vysoké horečce, krvácivých stavech, jaterním onemocnění. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství: v běžném množství (např. v kaši nebo pečivu) je skořice bezpečná. 

Ve větším množství (např. jako doplněk stravy nebo silný čaj) se nedoporučuje, protože může mít uterotonický účinek (mírně stimulovat stahy dělohy). 

Při kojení: v malém množství je skořice považována za bezpečnou. 

U některých citlivých miminek může ovlivnit chuť mateřského mléka, doporučuje se individuální sledování. 

e) Zajímavosti

Skořice patřila ve středověku k nejdražším kořením. používala se jako platidlo i lék. 

Pravou (cejlonskou) skořici poznáme podle tenčích vrstev kůry a jemnější vůně. 

Používá se i v přírodní kosmetice, např. v hřejivých balzámech, masážních krémech a zubních pastách. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24148965/ 

https://solen.cz/pdfs/lek/2006/06/08.pdf 

https://academic.oup.com/jaoac/article/102/2/395/5658185?login=false 

Závěr 

V tomto článku jsme se věnovali třem druhům koření, která mohou přirozeně pomoci při zklidnění, nervovém napětí nebo při potížích se spánkem, bazalce, oreganu a skořici. 

Mezi další koření, která mají podobné účinky na nervový systém, patří například muškátový oříšek, kardamom nebo máta. Těmto kořením jsme se budeme věnovat v dalších pokračováních. 

Příště se zaměříme na koření vhodná pro miminka a batolata. Konkrétně si představíme kopr, kmín a majoránku, jejich použití, dávkování i bezpečnost v nejranějším věku. 

The post Koření pro klid, lepší spánek a pevnější nervy  appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku si představíme tři oblíbená koření, která díky svým protizánětlivým, antiseptickým a mírně uvolňujícím účinkům pomáhají ulevit od příznaků dýchacích obtíží, tymián, rozmarýn a badyán. Ukážeme si, jak je bezpečně používat u dětí, v těhotenství i při kojení, a jak je nejlépe zařadit do jídelníčku či domácí lékárny. 

Badyán 

a) Botanický popis a původ

Badyán (Illicium verum), známý také jako badyáník pravý, je sušený plod tropického stromu z čeledi klanopraškovitých. Plod má tvar osmicípé hvězdy, která obsahuje semena, a je známý svou sladkou, lékořicovou chutí a silným aromatem. 

Pochází z jihovýchodní Asie, především z Číny a Vietnamu, kde je po staletí využíván jak v kulinářství, tak v tradiční čínské medicíně.  

b) Terapeutické účinky

Badyán má dlouhou historii využití při potížích s trávením a dýchacími cestami. Mezi jeho hlavní účinné látky patří anethol, aromatická sloučenina se silnými antibakteriálními a protiplísňovými účinky. 

Tradičně se používá: 

-při nadýmání, křečích a trávicích potížích 

– na podporu chuti k jídlu 

– na zmírnění kašle a uvolnění hlenů 

– může působit antibakteriálně a antivirově 

– na posílení imunitního systému díky obsahu antioxidantů 

V tradiční medicíně je často doporučován při nachlazení a chřipce, včetně přírodních sirupů a čajů. Také se používá na kožní záněty a revmatické bolesti 

Léčivé účinky má pouze badyánik pravý (Illicium verum). Badyáník anýzový (Illicium anisatum) je vysoce toxický a nedoporučuje se ke konzumaci. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Badyán je při správném dávkování považován za bezpečný i pro malé děti, zejména při použití do čajových směsí: 

Věk: Doporučuje se od cca 1 roku, zejména jako součást čajových směsí při kašli a nachlazení. 

Forma: Nejčastěji ve formě odvaru nebo jako koření do jídla (např. do kompotu, kaše, perníčků). 

Dávkování: Na 250 ml čaje se používá 1 hvězdička badyánu – pro děti stačí méně, ideálně 1/2 hvězdičky na šálek, max. 1× denně. 

Bezpečnost: Vyšší dávky mohou způsobit podráždění trávicího traktu nebo nervový neklid. Vyhýbejte se podávání koncentrovaných extraktů, které mohou způsobit křeče. 

Vždy dbejte na to, aby šlo skutečně o pravý badyán. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Badyánu je lepší se v těhotenství ideálně úplně vyhnout kvůli možné stimulaci děložních kontrakcí.  

Badyán při kojení je v malých, běžných množstvích používaných v kuchyni je považován za bezpečný. Je lepší se ale vyhnout badyánu ve větším množství ve formě čajů či extraktů. 

e) Zajímavosti

Obsahuje šikimovou kyselinu, tj. přírodní látku využívanou při výrobě antivirotik (např. oseltamiviru). Právě díky badyánu se tato léčiva daří vyrábět z přírodního zdroje. 

Často se používá v kombinaci s dalšími kořeními (např. ve směsi „pět koření“). Typicky zahrnuje badyán, hřebíček, skořici, fenykl a sečuánský pepř. Směs se hojně používá v čínské kuchyni při vaření masa, vývarů i zeleniny. 

V Asii je výrobci nábytku využíván i pro své dřevo, které má červenou barvu.  

Sladká chuť podobná lékořici, děti často snáze přijímají badyán v porovnání s hořkými bylinkami. Výborně se hodí do domácích sirupů nebo perníkového koření. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31997473/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21549817/ 

Rozmarýn 

a) Botanický popis a původ

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je stálezelený polokeř z čeledi hluchavkovitých. Má jehlicovité, tuhé, aromatické listy a drobné světle modré nebo fialové květy. Dorůstá výšky až 1,5 metru a v příznivých podmínkách se dožívá desítek let. 

Pochází z oblasti Středomoří, kde roste divoce na slunných stráních a skalách. Dnes se pěstuje po celém světě jako kulinářská i léčivá rostlina.  

b) Terapeutické účinky

Rozmarýn obsahuje silice (cineol, kafr, borneol), flavonoidy, třísloviny a kyselinu rozmarýnovou. Má výrazné léčivé vlastnosti: 

– stimuluje imunitní systém, působí antibakteriálně, antivirově a protizánětlivě 

– pomáhá při nachlazení, kašli a rýmě, podporuje vykašlávání, uvolňuje dýchací cesty 

– zlepšuje trávení – uvolňuje křeče, působí proti nadýmání 

– povzbuzuje krevní oběh 

– podporuje soustředění a paměť, tradičně byl považován za bylinu studentů, pomáhá při úzkostech 

-pomáhá při bolestech hlavy a migréně, zejména formou inhalace nebo obkladu 

-podporuje srdeční činnost 

– působí jako antioxidant 

– používá se při otravách olovem 

Většina těchto účinků byla dokonce potvrzena klinickými studiemi. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Rozmarýn je aromatická bylina, a proto vyžaduje u dětí obezřetnost: 

Věk: Doporučuje se až od 1 roku věku, a to v malém množství 

Forma: Čerstvá nebo sušená rozmarýnová nať jako příměs do jídla, případně slabý odvar do koupele nebo obklad 

Dávkování: U dětí do 3 let max. špetka sušeného rozmarýnu do jednoho jídla (např. do brambor, polévky), nebo několik lístků čerstvých. 

Použití v koupeli: Ulevuje při rýmě a nachlazení – přidat do teplé vody větvičku rozmarýnu (ne příliš horká voda, koupel max. 10 minut) 

Ve vyšších dávkách může rozmarýn dráždit žaludek nebo vyvolat podráždění. Esenciální olej není vhodný pro děti do 6 let, protože může být neurotoxický (kafr).
 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství je doporučena opatrnost. V malém množství jako koření v jídle je rozmarýn bezpečný. 

Vyšší dávky (silné čaje, tinktury, esenciální olej) mohou být rizikové, protože rozmarýn může mírně stimulovat dělohu a není doporučen u žen s rizikem potratu nebo předčasného porodu. 

 Rozmarýn při kojení je v běžném kulinářském množství je považován za bezpečný. 

e) Zajímavosti

Výtažky z rozmarýnu se přidávají do kosmetiky (šampony, tonika). Podporuje růst vlasů a prokrvení pokožky. 

Sušený rozmarýn je skvělým přírodním konzervantem, zpomaluje žluknutí olejů a tuků. 

V kuchyni se používá ke grilovanému masu, bramborám, rybám i do pečiva. Při pečení uvolňuje intenzivní vůni. 

Rozmarýn je nenáročná bylina, daří se mu i v květináči na slunném parapetu. V zimě však nesnáší přemokření ani mráz. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30621719/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30287195/ 

Tymián 

a) Botanický popis a původ

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je nízký, silně aromatický keř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), pocházející z oblasti Středomoří. Vyznačuje se drobnými šedozelenými listy a fialovými kvítky. 

Používá se nať, čerstvá nebo sušená. Hlavní účinné látky jsou silice (zejména thymol a karvakrol), flavonoidy, třísloviny a hořčiny. 

b) Terapeutické účinky

Tymián patří mezi nejúčinnější přírodní antiseptika (látky k prevenci infekce) a expektorancia (látky usnadňující odkašlávání). Je nepostradatelný při respiračních onemocněních, ale má i další pozitivní účinky: 

Antimikrobiální účinek: thymol má silné účinky proti bakteriím, virům i plísním. 

Expektorační působení: podporuje odkašlávání, zkapalňuje hleny, usnadňuje jejich vykašlávání. 

Protizánětlivý efekt: působí na sliznice dýchacích cest i trávicího traktu. 

Podpora trávení: zvyšuje tvorbu trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání a špatném trávení. 

Antioxidant a imunostimulant: chrání buňky a podporuje obranyschopnost. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Tymián je u dětí vhodný, ale opět platí, že forma a dávkování jsou zásadní. Díky svému účinku na dýchací cesty se často používá při nachlazení, ale v silné formě (např. éterický olej) vyžaduje opatrnost. 

Do 1 roku: není doporučeno, případně jen ve velice malých dávkách. 

Od 1 roku: slabý čaj nebo dětské sirupy s tymiánem jsou vhodné, zejména při kašli. 

Od 3 let: možnost použití v jídle, čajích i v koupelích (např. při zahlenění, nachlazení). 

Koření je vhodné pro malé děti i kojence v malém množství v jídle. 

Éterický olej z tymiánu je pro vnitřní užití u malých děti nevhodný, i pro zevní použití se ředí a používá opatrně. 

Vyšší dávky thymolu mohou být neurotoxické. 

Při přecitlivělosti může tymián dráždit žaludek nebo vyvolat alergii. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: 

Běžné kulinářské užívání je bezpečné. 

Mírné dávky tymiánového čaje při nachlazení nebo kašli jsou obecně považovány za bezpečné. 

Éterický olej se v těhotenství nedoporučuje, zejména pro jeho možné uterotonické účinky (může stimulovat dělohu ve vysokých dávkách). 

Kojení: 

Tymián v malém množství nevadí, a může podpořit imunitu a trávení. 

Není známý vliv na tvorbu mléka, ale silné extrakty nebo oleje nejsou doporučovány. 

e) Zajímavosti

Ve starém Egyptě byl tymián součástí balzamovacích směsí díky svým dezinfekčním vlastnostem. 

Je součástí tradičních směsí jako provensálské bylinky. 

V kosmetice najdeme tymián v zubních pastách, ústních vodách a přípravcích na pleť se sklonem k akné. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/thymi-herba 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29785774/ 

V tomto článku jsme se zaměřili na tři osvědčená koření, která mohou přirozeně ulevit při potížích s dýcháním, badyán, rozmarýn a tymián. 

Mezi další koření, která se dají v této oblasti využít, patří například šalvěj, máta a česnek. Těmto kořením jsme se již věnovali, nebo se k nim vrátíme v dalších částech této série. 

Příště se zaměříme na koření, která mohou pomoci zklidnit nervový systém a podpořit kvalitní spánek, konkrétně na bazalku, oregano a skořici. 

The post Koření, která uleví při potížích s dýcháním  appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se zaměříme na tři nejznámější koření s podpůrným účinkem na imunitní systém: zázvor, česnek a kurkumu. Ukážeme si, jak je bezpečně využít u dětí, v těhotenství nebo při kojení, a kde všude se dají v kuchyni snadno zařadit. 

Česnek 

a) Botanický popis a původ

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je vytrvalá cibulová rostlina z čeledi amarylkovitých, původem z oblasti střední Asie. Využívá se cibule česneku tvořená jednotlivými stroužky, typická svou výraznou chutí a štiplavým aroma. 

Za charakteristickým zápachem a účinky stojí organické sirné sloučeniny především alicin, který vzniká mechanickým narušením česneku (krájením, drcením). Dále obsahuje flavonoidy, saponiny, vitamíny a minerály. 

b) Terapeutické účinky

Česnek je tradičně považován za přírodní antibiotikum a moderní výzkumy to potvrzují. Má antimikrobiální, kardioprotektivní, antioxidační i imunostimulační účinky: 

Antibakteriální a antivirové účinky: účinný proti celé řadě bakterií, virů a plísní. 

Imunostimulace: podporuje obranyschopnost, vhodný v prevenci infekcí. 

Kardiovaskulární účinek: snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a zlepšuje průtok krve. 

Antioxidační působení: chrání buňky před volnými radikály. 

Podpora trávení: stimuluje tvorbu žluči, působí proti nadýmání a fermentaci ve střevech. 

Antiparazitární účinek: tradičně využíván při střevních parazitech. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Česnek může být součástí dětské stravy, ale v přiměřeném množství – zejména u malých dětí může ve větších dávkách dráždit trávicí trakt. 

Doporučení: 

Od 6–8 měsíců: malé množství v jídle jako součást zeleninových nebo masových pokrmů. 

Od 1 roku: běžné množství v jídle je bezpečné. 

Čerstvý česnek má silnější účinek než tepelně upravený. U citlivějších dětí doporučujeme opatrnost. Také propasírovaný česnek je dráždivější na žaludek než nakrájený. 

Příliš velké množství česneku může způsobit: 

– žaludeční nevolnost, pálení žáhy nebo průjem, 

– kožní podráždění, pokud je aplikován přímo na pokožku (např. lidové recepty proti bradavicím). 

Éterický olej z česneku se u dětí nedoporučuje. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: 

Běžné kulinářské množství je bezpečné. 

Vysoké dávky (např. doplňky s výtažky z česneku) mohou mírně ředit krev, a proto je potřeba opatrnosti zejména ve 3. trimestru nebo při plánovaném císařském řezu. 

Kojení: 

Česnek může ovlivnit chuť mateřského mléka, některé děti ho tolerují bez problémů, jiné mohou být neklidné. 

Není prokázán negativní vliv na zdraví dítěte, konzumace je možná, ale individuálně. 

e) Interakce a upozornění

Warfarin a jiné léky na ředění krve: česnek může zesilovat účinek těchto léků a tím zvyšovat riziko krvácení (zejména při vysokém příjmu čerstvého česneku nebo doplňků). 

Chirurgické výkony: doporučuje se vysadit doplňky s česnekem 7–10 dní před operací kvůli zvýšenému krvácení. 

Alergie: vzácně, příznaky zahrnují svědění, vyrážku, dýchací potíže. 

f) Zajímavosti

V lidové medicíně byl používán proti nachlazení, chřipce, střevním parazitům i jako repelent. 

Dnes se česnek využívá i v doplňcích stravy: sušený prášek, maceráty, česnekový olej. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000841/ 

https://www.ema.europa.eu/en/search?f%5B0%5D=ema_search_entity_is_document%3ADocument&search_api_fulltext=allium%20sativum&page=0 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35193446/ 

Kurkuma 

a) Botanický popis a původ

Oddenek kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa) z čeledi zázvorníkovitých je znám především jako pikantní koření, obsahující žluté barvivo, které se dá použít k barvení potravin (omáček, vajec, kuřecího masa). Je součástí i kari koření. Pochází z jižní Asie, zejména z Indie a Srí Lanky. 

b) Terapeutické účinky

Hlavní složkou kurkumy je kurkumin. Je to silný antioxidant s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky. Kurkumin pomáhá: 

-při snížení hladin cholesterolu 

-může být prospěšný u zánětlivých střevních onemocnění (např. Crohnova choroba), 

-zlepšuje hladinu krevní glukózy 

– má potenciál při podpoře zdraví slinivky 

-podporuje trávení a zdraví jater 

-má pravděpodobně terapeutickou aktivitu při léčbě Parkinsonovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. 

-studie naznačují potenciál při léčbě rakoviny 

Samotný kurkumin není lidských organismem dobře vstřebatelný. Jeho vstřebatelnost může však zvýšit látka piperin, která je obsažena v černém pepři. Piperin snižuje rozklad kurkuminu ve střevech a játrech, čímž zvyšuje jeho dostupnost a zesiluje účinky. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kurkuma je obecně považována za bezpečnou i pro děti, pokud je podávána ve velmi malém množství a ve vhodné formě. Její intenzivní účinky však vyžadují opatrnost: 

Doporučuje se začít nejdříve kolem 1. roku věku, a to v malých dávkách (např. špetka do jídla). 

U citlivých dětí může ve vyšších dávkách dráždit žaludek. 

Dávkování: U dětí do 3 let max. 1/4 čajové lžičky denně, ideálně rozdělené do dvou jídel. Kurkumu můžete přidat do rýže, polévky nebo zeleninové kaše. 

Kurkumě by se měli vyhnout lidé, kteří trpí onemocněním žlučníku nebo užívají léky na ředění krve. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Kurkuma je v těhotenství v malém, kulinářském množství považována za bezpečnou. Neměla by se užívat ve formě doplňků stravy a v extraktech, protože ve vysokém množství může stimulovat dělohu. 

Kurkuma při kojení je bezpečná při běžném použití v jídle. 

e) Zajímavosti

Nejčastěji se s kurkumou setkáme v kari koření. Jedná se o směs koření, které obsahuje kurkuma, pepř, kardamom, koriandr, zázvor, římský kmín, muškát, skořice, pískavice řecké seno, sušený česnek, chilli a další.   

Kurkumě se také říká indický šafrán. 

Při vaření s kurkumou buďte opatrní, snadno obarví ruce, kuchyňské náčiní i oblečení.  Skvrny se dají odstranit citronovou šťávou nebo jedlou sodou. 

Kurkuma se používá též jako barvivo do potravin, například do bezvaječných těstovin, polévek, rýže atd., pro dosažení žluté barvy. Zvyšuje též trvanlivost potravin. 

Zlaté mléko je nápoj, které pochází z Indie. Je připravován z kombinace asijského koření (kurkuma, kardamom, chilli a zázvor) a rostlinného mléka. Mléko se pije převážně teplé. 

V některých zemích se používá jako přírodní antibiotikum. 

Zdroje:  

https://solen.cz/pdfs/lek/2010/04/12.pdf 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31412624/ 

https://www.mdpi.com/1420-3049/24/16/2930 

Zázvor 

a) Botanický popis a původ

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá tropická bylina z čeledi zázvorníkovitých. Původem pochází z jihovýchodní Asie. 

Za koření se považuje oddenek, tzv. zázvorový kořen s typickou výraznou chutí a vůní. Obsahuje silice, fenolické sloučeniny (např. gingerol, shogaol) a další bioaktivní látky. 

Chuť zázvoru je pálivá, aromatická a lehce citrusová. V kuchyni se používá čerstvý, sušený i mletý. 

b) Terapeutické účinky

Zázvor je jedním z nejznámějších léčivých koření a jeho účinky jsou podpořeny nejen tradiční, ale i moderní medicínou. 

Antiemetický účinek: Pomáhá proti nevolnosti, zvracení a kinetóze (cestovní nevolnost). 

Podpora trávení: Stimuluje tvorbu trávicích šťáv a enzymů, působí proti nadýmání a nechutenství. 

Protizánětlivý účinek: Gingeroly působí podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky. 

Antivirové a antimikrobiální účinky: Uplatňuje se zejména při infekcích horních cest dýchacích. 

Zahřívací efekt: Podporuje prokrvení, mírně zvyšuje tělesnou teplotu, vhodný při prochladnutí. 

Antioxidant: Chrání buňky před volnými radikály. 

Dále se používá na podporu léčby obezity, kardiovaskulárních a respiračních onemocněních a diabetu. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Zázvor je vhodný pro děti od ukončeného 1. roku věku, ale musí být podáván opatrně a ve velmi malém množství, protože má ostrou chuť a silné účinky. 

Dávkování: 

Čerstvý zázvor – max. plátek o velikosti nehtu (cca 1 g) na porci, např. do čaje 

Sušený/mletý – max. 1/8 lžičky denně u dětí do 3 let 

Forma podání: Do čaje při nachlazení, do polévek, kaší nebo kompotů, ve formě sirupů nebo dětských čajových směsí (ve vhodném dávkování). 

Může podráždit žaludek u citlivějších dětí. 

Nevhodný při horečce s vysokou tělesnou teplotou, při žaludečních vředech nebo refluxu. 

Ojediněle může způsobit alergickou reakci (kožní vyrážka, pálení v ústech). 

Pozor by si měli dát také pacienti užívající warfarin nebo jinou antikoagulační léčbu. U těchto lidí může zázvor způsobit vyšší riziko krvácení. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Zázvor je v těhotenství běžně doporučován jako přírodní pomoc při nevolnosti a zvracení, ale v omezeném množství: 

Bezpečné jsou dávky kolem 1 g sušeného zázvoru denně, případně 2–3 tenké plátky čerstvého zázvoru do čaje. 

Vyšší dávky mohou mírně stimulovat dělohu, ale běžné kulinářské užívání nepředstavuje riziko. 

Není vhodné užívat zázvorové doplňky stravy bez lékařského dohledu, zejména v prvním trimestru. 

Při kojení: V malém množství je zázvor považován za bezpečný, může podpořit trávení matky i dítěte. Vysoké dávky se však nedoporučují. 

e) Zajímavosti

Zázvor je také součástí tradičních směsí jako kari nebo masala. 

V minulosti byl zázvor považován i za afrodisiakum a prostředek proti plynatosti. 

Má využití i v kosmetice, např. v hřejivých masážních olejích a koupelových solích. 

V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor gari do pokrmů suši. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31151279/ 

https://solen.cz/pdfs/lek/2009/06/09.pdf 

V tomto článku jsme si podrobně představili tři silné pomocníky pro posílení imunity – zázvor, česnek a kurkumu. 

Mezi další koření, která lze využít pro podporu obranyschopnosti, patří například majoránka, šalvěj, oregano, tymián, rozmarýn, badyán nebo černý pepř. Těmto ostatním kořením se budeme věnovat v dalších článcích. 

Příště se zaměříme na koření, která pomáhají při zlepšení dýchání, konkrétně tymián, rozmarýn a badyán. 

The post Koření jako pomocníci pro imunitu appeared first on Lékárnice maminky.

Koření hraje v našich kuchyních nezastupitelnou roli. Dodává jídlům chuť, vůni a barvu. Málokdy si ale uvědomujeme, že za tímto pestrým aromatickým světem se skrývá také řada léčivých účinků, které lidstvo zná a využívá už po tisíciletí. V tradiční čínské medicíně i lidovém léčitelství jsou některá koření považována za přírodní léky, některé podporují trávení, posilují imunitu, zmírňují záněty nebo uklidňují nervovou soustavu.  

Občas se nás i rodiče v lékárně ptají, zda je vhodné zařazovat koření i do dětského jídelníčku. Jaké druhy jsou bezpečné pro nejmenší? Může koření skutečně podpořit zdraví dítěte, aniž by mu uškodilo? A jak ho používat správně, aby bylo přínosem, nikoli zátěží pro citlivý dětský organismus? 

Tato série článků přináší přehled vybraných druhů koření, jejich terapeutických účinků a praktických rad, jak je bezpečně využívat v rodinné kuchyni, zejména u malých dětí. Ukážeme si, odkud dané koření pochází, jak působí na organismus a jak ho snadno zařadit do běžného jídelníčku bez zbytečných obav.

Koření a bylinky pro trávení

Nadýmání, nevolnost nebo nechutenství potkávají děti i dospělé častěji, než by se mohlo zdát. Jemná, ale účinná pomoc přitom může přijít přímo z kuchyně. Některá koření mají přirozenou schopnost podpořit trávení, uvolnit křeče a zklidnit podrážděný žaludek. 

V tomto článku se podíváme na ta nejvhodnější trávící koření z pohledu lékárníka. Zaměříme se na jejich účinky, bezpečnost u dětí a praktické tipy, jak je používat doma. 

Bobkový list

a) Botanický popis a původ

Bobkový list je sušený list vavřínu vznešeného (Laurus nobilis), stálezeleného keře nebo stromu z čeledi vavřínovitých. Roste ve Středomoří a v mírném podnebí. Jeho tuhé, kožovité listy mají charakteristické aromatické, lehce hořké a kořeněné aroma, které se uvolňuje zejména při dlouhém vaření. 

b) Terapeutické účinky

Bobkový list je více než jen kuchyňské koření – obsahuje silice (hlavně eugenol a cineol), třísloviny, flavonoidy a další bioaktivní látky. Tradičně se používá pro: 

Podporu trávení, ulevuje při nadýmání, plnosti, křečích i nechutenství. 

Působení proti střevním kvasinkám a bakteriím, má mírně antimikrobiální vlastnosti. 

Stimulaci chuti k jídlu. 

Úlevu při revmatických potížích, v tradičním léčitelství zevně ve formě obkladů či olejových extraktů. 

V aromaterapii se vavřínová silice používá ke stimulaci psychiky a proti únavě. 

Dále se tradičně používá jako antioxidant. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Bobkový list je považován za bezpečný i pro děti, ale používá se pouze k dochucení. Nepodává se přímo (listy jsou tvrdé a špatně stravitelné). 

Od 8.–10. měsíce věku lze přidat do vývaru, zeleninové polévky nebo omáčky (1 celý list, po uvaření vyjmout). 

Dávkování: 1 list na celý pokrm (cca 500 ml–1 l objemu), nevhodné ke každodennímu použití. 

List se vždy odstraňuje před podáváním jídla, není určen ke konzumaci. 

Možná rizika: 

Ve vysokých dávkách (např. formou extraktů nebo silice) může být nebezpečný pro játra a ledviny, u dětí a těhotných se tyto formy nedoporučují. 

d) Těhotenství a kojení

V běžném kulinářském množství (např. do vývaru) je bobkový list v těhotenství bezpečný. 

Nedoporučuje se užívat ve formě silných odvarů, extraktů nebo tinktur, protože může ovlivnit činnost hladkého svalstva. 

Při kojení není třeba bobkový list vynechávat, pokud je používán pouze k dochucení pokrmu. 

e) Zajímavosti

Éterický olej z bobkového listu se používá v přírodní kosmetice a masážních směsích, působí proti bolesti a ztuhlosti. 

V lidovém léčitelství byl bobkový list používán na odvodnění, při žaludečních kolikách a někdy i jako repelent. 

Někdy se přidává do bylinných koupelí při bolestech kloubů. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30651162/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35567209/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35053967/ 

Koriandr 

a) Botanický popis a původ

Koriandr setý (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina z čeledi miříkovitých, příbuzná například fenyklu nebo kmínu. Používá se celá rostlina, jak listy, tak semena (koření). Má lehce citrusovou, sladce kořeněnou chuť a vůni, která je v kuchyni snadno rozpoznatelná. 

Koriandr pochází ze Středomoří a Blízkého východu, ale dnes se pěstuje po celém světě. Byl znám už ve starověkém Egyptě a v tradiční čínské i indické medicíně. 

b) Terapeutické účinky

Koriandrová semena i listy obsahují silice, antioxidanty, flavonoidy a další látky s pozitivními účinky na zdraví. Mezi nejvýznamnější patří: 

Hypolipidemické účinky: Některé studie naznačují, že koriandr může snižovat hladiny cholesterolu 

Antihypertenzní účinky: Může pomoci snižovat vysoký krevní tlak, což je důležité pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. 

Antimikrobiální účinky: Vykazuje aktivitu proti různým mikroorganismům, což může přispět k prevenci infekcí. 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, křečích, nechutenství a nevolnosti. 

Mírné sedativní účinky: Tradičně se používá pro zklidnění nervového systému. 

Úprava krevního cukru: Může přispívat ke stabilizaci hladiny glukózy v krvi. 

Protizánětlivý potenciál: Vhodný při mírných zánětlivých stavech. 

Čerstvé koriandrové listy obsahují více vitamínu C a K než semena, zatímco semena mají vyšší obsah esenciálních olejů (např. linalool, který má relaxační účinky). 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Koriandr je obecně považován za bezpečný i pro malé děti, pokud se používá v přiměřeném množství: 

Od ukončeného 8. měsíce věku lze přidávat špetku mletého koriandru do zeleninových příkrmů nebo polévek. 

Dávkování: U dětí do 3 let doporučujeme max. 1/4 čajové lžičky mletého koriandru denně, ideálně rozděleného do více jídel. 

Forma: Vhodné jsou jak mletá semena, tak čerstvé lístky (ty však mohou mít výraznou chuť, na kterou si děti teprve zvykají). 

U citlivých jedinců může koriandr způsobit alergickou reakci (zejména u dětí alergických na byliny z čeledi miříkovitých – např. celer, fenykl, kmín). 

d) Těhotenství a kojení

V těhotenství může koriandr pomoci při nevolnosti nebo trávícím diskomfortu, ale vždy platí s mírou a nejlépe jako běžná součást jídla.  

Při kojení: Podporuje trávení a tvorbu mateřského mléka (v malých dávkách). 

e) Zajímavosti

V některých kuchyních (např. mexické, thajské, indické) je koriandr zcela zásadní součástí dochucování. Čerstvé listy se používají podobně jako petržel. 

Koriandrová semínka jsou součástí kari koření, garam masaly i marinád. 

V lidovém léčitelství se koriandr využíval při poruchách spánku, nechutenství i bolestech břicha. 

Éterický olej z koriandru je součástí některých přírodních přípravků na podporu trávení u kojenců (v kombinaci s kmínem nebo fenyklem). 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30827604/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35011441/ 

Fenykl 

a) Botanický popis a původ

Fenykl (Foeniculum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), původem z oblasti Středomoří. Fenykl je charakteristický svou anýzovou vůní a sladkou, jemně kořeněnou chutí. 

K používání se využívá celá rostlina – semena, listy, stvoly i kořen. Nejčastěji se však používá semeno, které je bohaté na silice, především anethol a estragol, a také na flavonoidy, taniny a kyselinu askorbovou. 

b) Terapeutické účinky

Fenykl je známý pro své protrávení podporující účinky a je často používán v tradiční i moderní medicíně pro své příznivé účinky na zažívací trakt a celkovou pohodu: 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, plynatosti, žaludečních obtížích a je ideální pro podporu trávení po těžších jídlech. 

Antimikrobiální a antivirové účinky: Obsahuje látky, které mohou pomoci při infekcích dýchacích cest a v boji proti bakteriím a virům. 

Protikřečový účinek: Pomáhá při žaludečních křečích, bolestivém trávení a svalových křečích. 

Zklidnění a podpora spánku: Fenykl je známý svým uklidňujícím účinkem, vhodný k uvolnění a podpoře spánku, zejména pro děti. 

Dále se používá na ochranu jater, na udržení správné hladiny cukru a zlepšuje vykašlávání. 

Podpora laktace: Fenykl může podpořit produkci mateřského mléka, což ho činí populárním u kojících žen. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Fenykl je v malém množství bezpečný pro děti a oblíbený jako přírodní prostředek při kolikách a zažívacích potížích. Je vhodný již pro kojence i malé děti, ale je důležité vědět, jak ho správně dávkovat. 

Dávkování a doporučení: 

Kojenci do 6 měsíců: V malých dávkách (např. fenyklový čaj pro děti) je bezpečný a obvykle dobře tolerovaný pro zmírnění koliky a plynatosti. 

Starší děti (do 3 let): Fenykl může být součástí čajů, polévek, příkrmů nebo ho lze použít k dochucení jídla. Doporučená dávka je 1/2–1 čajová lžička semene denně. 

Děti od 3 let: Může být přidáván do pokrmů, čajů nebo šťáv. Dávka může být o něco vyšší. 

Forma podání: 

Čaj: Fenyklový čaj je ideální pro děti, které trpí na zažívací potíže nebo plynatost. 

Semena: Fenyklová semínka lze přidat do jídla (polévky, kaše, jogurt) nebo je lze mírně povařit pro čaj. 

Kapky nebo sirup: U některých komerčně dostupných produktů zaměřených na podporu trávení jsou fenyklová semínka obsažena v kapkách nebo sirupech, vhodné pro starší děti. 

Upozornění: 

Při podávání fenyklu ve vyšších dávkách dbejte na opatrnost, protože příliš mnoho fenyklu může vést k mírné žaludeční nevolnosti nebo k podráždění. 

Pokud má dítě alergii na jiné rostliny z čeledi miříkovitých (např. kmín, koriandr), je vhodné fenykl vyzkoušet v menším množství. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství se nedoporučuje, protože může stimulovat děložní kontrakce. Vysoké dávky anetholu mohou také ovlivnit hormonální rovnováhu. Dále byl estragol klasifikován jako potenciální karcinogen v závislosti na dávce. 

Pokud je fenykl používán v běžné stravě ve velmi malém množství (např. do polévek, na dochucení), je považován za bezpečný. 

Při kojení: 

Fenykl je obvykle považován v omezeném množství za bezpečný a užitečný pro podporu laktace. 

Mnoho žen používá fenyklový čaj, aby podpořilo tvorbu mléka, ale je vhodnější jej kombinovat ještě s dalšími bylinkami (např. heřmánkem, kmínem) a neužívat fenykl samostatně. 

e) Zajímavosti

Fenykl je často součástí tradičních směsí pro kojení, jako je známá materská směs. 

Fenykl je součástí indických a arabských kuchyní, kde se používá k dochucení různých pokrmů, včetně kari nebo masala. 

Využívá se také v kosmetice, zejména v přípravcích proti celulitidě a pro zpevnění pokožky. 

Zdroje: 

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1155/2014/842674 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31080784/ 

V tomto článku jsme se podívali na fenykl, koriandr a bobkový list, koření, která mohou šetrně podpořit trávení u dětí i dospělých. 

Mezi další koření, která se dají v této oblasti využít, patří například kmín, anýz, máta, kardamom, bazalka, kopr, rozmarýn a badyán. Každé z nich má své specifické vlastnosti, použití a doporučení podle věku dítěte. Těmto kořením se budeme věnovat podrobněji v následujících článcích. 

Příště se zaměříme na koření pro posílení imunity, konkrétně na zázvor, česnek a kurkumu. Jak fungují, kdy pomáhají a jak je bezpečně používat i u malých dětí. 

The post Koření pro klidné trávení appeared first on Lékárnice maminky.