Při zavádění příkrmů se často objevuje otázka, zda a jak dochucovat jídlo i pro ty nejmenší. Ačkoliv se koření v batolecím jídelníčku může zdát jako zbytečný luxus nebo riziko, opak je pravdou. Některá jemná a tradiční koření mohou nejen zlepšit chuť, ale i podpořit trávení a celkovou pohodu miminka.
V tomto článku se zaměříme na tři osvědčená koření, která jsou vhodná už od ukončeného 6. měsíce věku (ve velmi malém množství): kopr, kmín a majoránku. Podíváme se, kdy a jak je bezpečně používat, jak pomáhají a co při jejich zařazení do stravy malých dětí hlídat.
Kmín
a) Botanický popis a původ
Kmín kořenný (Carum carvi) je dvouletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), hojně rozšířená v Evropě a západní Asii. U nás se pěstuje i planě roste. Charakteristickým znakem jsou jemně zpeřené listy a drobné bílé až narůžovělé květy uspořádané do okolíků.
Za koření se považují sušené plody, které mají typickou aromatickou vůni a kořenitou, lehce nahořklou chuť. Obsahují především silice (zejména karvon a limonen), flavonoidy a další bioaktivní látky.
b) Terapeutické účinky
Kmín je tradiční léčivé koření využívané zejména pro svůj pozitivní vliv na trávení, a to nejen v lidové medicíně, ale i ve fytoterapii:
Karminativní účinek: Uvolňuje nadýmání, podporuje odchod plynů a tlumí křeče v trávicím traktu.
Podpora trávení: Stimuluje tvorbu trávicích šťáv, pomáhá při pocitu plnosti, nechutenství či zpomaleném trávení.
Protikřečový účinek: Ulevuje od dětských kolik i trávicích obtíží u dospělých.
Mírně antimikrobiální a antifungální účinek: Pomáhá při lehkých střevních infekcích.
Mírný sedativní efekt: V lidovém léčitelství se používá i jako uklidňující prostředek, např. při bolestech břicha s nervovým podkladem.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Kmín je jedno z nejbezpečnějších koření pro děti. Používá se již od kojeneckého věku, typicky jako součást čajových směsí proti nadýmání nebo dětské kolice.
U kojenců – podávání ve formě slabého odvaru (čaj) z cca ½ lžičky kmínu na 200 ml vody.
U starších dětí – lze přidávat do jídel nebo do čaje podle chuti, v běžném kulinářském množství.
Forma podání:
Kmínový čaj – na podporu trávení, proti bolestem bříška, i jako součást večerního zklidnění.
Ve stravě – v polévkách, pečivu, dušené zelenině, bramborách nebo kaších.
Alergické reakce jsou vzácné, ale u citlivých jedinců se mohou vyskytnout (hlavně u pylových alergiků – zkřížená alergie).
U velmi malých dětí je vhodné podávat vždy v mírném množství a sledovat reakci.
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
Kmín je v těhotenství i během kojení bezpečný a často doporučovaný.
V těhotenství pomáhá proti nadýmání, pálení žáhy a trávicím potížím.
Po porodu a během kojení se tradičně podává ke stimulaci tvorby mateřského mléka (galaktagogum).
Doporučená forma: čaj, koření do jídel, případně speciální čajové směsi pro kojící ženy.
e) Zajímavosti
V lidovém léčitelství se používal do tzv. „mateřídouškových směsí“ pro miminka.
Kmín najdeme i v tradiční české kuchyni – je nepostradatelný např. v chlebu, zelí, bramborácích nebo guláši.
V aromaterapii se jeho silice využívá pro uklidnění a podporu trávení.
Zdroj:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30374904/
https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/carvi-fructus
Kopr
a) Botanický popis a původ
Kopr vonný (Anethum graveolens) je jednoletá bylina z čeledi miříkovitých, příbuzná například fenyklu nebo koriandru. Vyznačuje se jemnými, jemně zpeřenými listy a žlutozelenými květy, které tvoří okolíky. Kopr je známý svou charakteristickou vůní, která je čerstvá, citrusová a lehce anýzová.
Pochází ze Středomoří, ale dnes se pěstuje po celém světě, přičemž je součástí tradiční kuchyně mnoha národů. V České republice se používá jak čerstvý kopr, tak sušený, a je neodmyslitelnou součástí mnoha jídel, zejména polévek, omáček, marinád a nakládaných potravin.
b) Terapeutické účinky
Kopr obsahuje esenciální oleje, flavonoidy, kyselinu askorbovou (vitamín C), vlákninu a minerální látky, jako je draslík, vápník a železo. Mezi hlavní terapeutické účinky kopru patří:
Podpora trávení: Kopr pomáhá zlepšovat trávení, podporuje vylučování trávicích šťáv a zmírňuje nadýmání, křeče a plynatost.
Podpora laktace: Kopr se tradičně používá na podporu tvorby mateřského mléka, ale žádné klinické studie nepodporují toto použití.
Kopr se dále tradičně používá na podporu snížení cholesterolu.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Kopr je obecně považován za bezpečný pro děti, pokud je podáván v malém množství a ve vhodné formě:
Od ukončeného 6. měsíce věku lze začít přidávat jemně nasekaný kopr do příkrmů (například do bramborových kaší, polévek nebo omáček).
Dávkování: U dětí do 3 let by množství kopru nemělo přesáhnout 1/4 čajové lžičky denně, ideálně rozdělené do více jídel.
Forma: Nejlepší je používat čerstvý nebo sušený kopr, případně jemně mletý pro přípravu do jídel.
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
V běžném kulinářském množství je kopr v těhotenství bezpečný.
Používá se především jako podpora trávení, pomáhá proti nadýmání a může mírnit nevolnost.
Koprový esenciální olej ani silné výtažky nejsou doporučovány. Mohou mít mírně stimulační účinky na dělohu a v koncentrované podobě nejsou dostatečně prozkoumané.
Kopr při kojení je bezpečný při běžném použití v kuchyni.
Kopr je tradičně považován za laktagogum (látku podporující tvorbu mateřského mléka), i když vědecké důkazy jsou omezené.
Může také ulevit miminku při bolestech bříška díky svému mírnému protikřečovému účinku (přes mateřské mléko).
e) Zajímavosti
Kopr je známý svou výraznou chutí a je základní složkou mnoha pokrmů, včetně polévek, nakládané zeleniny, omáček nebo jako koření na ryby.
Kopr je neodmyslitelnou součástí tradiční české kuchyně, kde se používá k dochucení např. koprové omáčky nebo k nakládání okurek.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34838903/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000937/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33624557/
Majoránka
a) Botanický popis a původ
Majoránka zahradní (Origanum majorana) je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), pěstovaná převážně jako jednoletka kvůli klimatickým podmínkám. Pochází z oblasti Středomoří a jihozápadní Asie.
Jako koření se používají sušené listy a květy s typickou nasládlou, lehce balzamickou vůní a jemně kořeněnou chutí. Obsahuje silice (hlavně terpinolen, sabinen, carvacrol), flavonoidy a třísloviny.
Majoránka je stálicí ve středoevropské kuchyni, používá se do polévek, luštěnin, brambor, uzenin i do pečiva.
b) Terapeutické účinky
Majoránka má dlouhou tradici v lidovém léčitelství, zejména jako bylina pro trávení a nervový systém:
Podpora trávení: Uvolňuje křeče, podporuje tvorbu trávicích enzymů a zmírňuje nadýmání.
Protikřečový účinek: Využívá se při bolestech bříška, zácpě či kolikách.
Uklidňující účinek: Jemně sedativní účinek, vhodná při nervozitě, podráždění či poruchách spánku.
Antimikrobiální účinek: Obsahuje látky s mírným antibakteriálním a antifungálním účinkem.
Podpora dýchacích cest: Využívá se při kašli a zahlenění, např. jako čaj, inhalace nebo obklad.
Používá se k úlevě od podrážděné kůže kolem nosních dírek.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Majoránka je vhodná pro děti od kojeneckého věku, zejména ve formě čaje nebo jako koření v malém množství.
Dávkování:
Kojenci – čaj při nadýmání nebo kolice (1/4–1/2 lžičky majoránky na 150–200 ml vody).
Starší děti – běžně do jídla, do polévek, kaší nebo luštěnin.
Forma podání:
Čaj při bolestech bříška, kašli nebo jako uklidňující nápoj před spaním.
Inhalace při nachlazení – do misky s horkou vodou přidat špetku sušené majoránky.
Majoránková mast (domácí nebo lékárenská) – tradičně používaná k mazání bříška při kolice nebo nadýmání.
Upozornění: Ve vyšších dávkách může způsobit ospalost nebo mírnou nevolnost.
Pozor na éterické oleje z majoránky. Nejsou vhodné pro malé děti (dráždivé pro nervovou soustavu a sliznice).
Alergická reakce je vzácná, ale možná (především u alergiků na hluchavkovité rostliny).
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
V těhotenství: v malém množství (jako koření v jídle) je bezpečná.
Vyšší dávky (čaje, tinktury, doplňky) se nedoporučují zejména v 1. trimestru, protože může mít mírně uterotonický (podporuje stahy dělohy) účinek.
V kulinářském množství je majoránka v těhotenství v pořádku.
Při kojení: v malém množství nevadí, často se doporučuje jako součást čajů na uklidnění a trávení.
Může jemně podpořit laktaci a ulevit miminku přes mateřské mléko, ale neexistují přímé důkazy. Opatrnost je na místě u velmi citlivých dětí.
e) Zajímavosti
V lidovém léčitelství se majoránka vkládala pod polštář pro klidný spánek dětí.
Je součástí mnoha tradičních kořenících směsí, např. provensálské bylinky, polévkové koření, klobásová koření.
Často ji najdeme i v domácích mastích a inhalacích při nachlazení.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32882360/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37210483/
https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/origani-majoranae-herba
Závěr
V tomto článku jsme si představili tři jemná a tradičně užívaná koření, která mohou být bezpečně zařazena už v kojeneckém věku, kopr, kmín a majoránku. Podporují trávení, mírní nadýmání a pomáhají zklidnit podrážděné bříško.
Mezi další šetrná koření, která lze s opatrností využít i u malých dětí, patří například bazalka, fenykl nebo anýz. Těmto a dalším se již věnujeme nebo je rozebereme v nadcházejících článcích.
Příště se zaměříme na koření vhodná pro péči o ústní dutinu konkrétně na šalvěj, mátu a hřebíček.
