Neklidné večery, přetížený nervový systém nebo potíže s usínáním – to všechno jsou problémy, se kterými se potýkáme. Kromě známých bylinek, jako je meduňka nebo heřmánek, může jemně podpořit zklidnění i některé koření, které máme běžně doma.
V tomto článku se podíváme na tři druhy koření, které mají mírně sedativní, zklidňující nebo relaxační účinky, bazalku, oregano a skořici. Ukážeme si, kdy a jak je zařadit do jídelníčku, jaké mají výhody a na co si dát pozor při použití u dětí, v těhotenství nebo při kojení.
Bazalka
a) Botanický popis a původ
Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých. Má měkké zelené listy, výrazné aroma a dorůstá obvykle do výšky 20–60 cm. V teplejších oblastech kvete malými bílými květy.
Pochází z Asie a Afriky, ale dnes se běžně pěstuje po celém světě, jak venku na zahrádce, tak v květináčích doma. V evropské kuchyni je neodmyslitelnou součástí středomořských pokrmů, zejména italských jídel (např. pesto, rajčatové omáčky).
b) Terapeutické účinky
Bazalka obsahuje esenciální oleje, flavonoidy, třísloviny a vitaminy (zejména A, C a betakaroten).
Bazalka tradičně používá v lidovém léčitelství při:
– nadýmání, trávicích potížích a bolestech břicha
– očních onemocněních
– stresu, úzkosti a nespavosti
– zklidnění podrážděného žaludku nebo nevolnosti
– respiračních potížích (např. lehké nachlazení)
– zánětech v ústech (kloktání odvaru nebo žvýkání listů)
– léčbě vosího bodnutí či hadího uštknutí
Má potenciál mít protizánětlivé, antimikrobiální, antivirové, protirakovinné, antifungální, antidiabetické, antialergické, analgetické, kardioprotektivní a imunomodulační vlastnosti.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Bazalka je pro děti obecně velmi šetrná a dobře tolerovaná, zejména v přirozené formě jako součást jídla.
Věk: Vhodná už od cca 8–10 měsíců (např. do zeleninových příkrmů nebo polévek).
Forma: Čerstvé listy jemně nasekané do jídla, odvar při bolestech bříška, nebo v kombinaci s dalšími bylinkami.
Dávkování: U dětí do 3 let doporučujeme max. 1–2 čerstvé lístky denně nebo slabý odvar (např. 1/2 lžičky sušené bazalky na 150 ml vody).
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
Ve vyšším dávkování, tedy jako odvar, tinktura či extrakt, bazalka není vhodná v těhotenství, jelikož obsahuje látky, které mohou nežádoucím způsobem stimulovat dělohu.
Bazalka ve své běžné kulinářské podobě (čerstvá, sušená) je však zcela bezpečná, pokud je používána v přiměřeném množství.
Bazalka je při kojení obecně považována za bezpečnou, pokud se používá jako běžné kuchyňské koření. V některých tradičních systémech je dokonce bazalka doporučována na podporu tvorby mléka, ale vědecké důkazy k tomu nejsou dostatečné.
e) Zajímavosti
Je součásti klasického pesta: vedle piniových oříšků, parmazánu, olivového oleje a česneku je bazalka klíčovou složkou tohoto italského pokladu.
Je ideální na pěstování na balkon i parapet. Bazalka roste dobře v květináči, miluje světlo a teplo, ale nesnáší přemokření.
Používá se jako přírodní repelent. Její silná vůně odpuzuje komáry a mouchy, často se pěstuje na okenních parapetech právě z tohoto důvodu.
Existuje mnoho druhů bazalky, např. bazalka citronová, thajská nebo posvátná, každá má trochu jiné aroma i účinky.
Bazalka je nenápadná, ale silná bylinka, která nejen ochutí pokrmy, ale může i podpořit zdraví celé rodiny.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36234883/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29865879/
Oregáno
a) Botanický popis a původ
Dobromysl obecná (Origanum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), která roste planě i pěstovaně v celé Evropě.
Používá se sušená nať, zejména listy. Typická je silná, kořenitá, lehce nahořklá chuť a výrazná vůně. Oregáno obsahuje silice (karvakrol, thymol), flavonoidy, třísloviny a hořčiny.
b) Terapeutické účinky
Oregáno je silně antimikrobiální a působí i při odkašlávání a uvolňuje křeče.
Antibakteriální a antivirové působení: díky obsahu karvakrolu a thymolu je účinné proti mnoha patogenům.
Podpora trávení: stimuluje vylučování trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Expektorační účinek: napomáhá uvolnění hlenu, mírní kašel.
Antioxidační účinky: chrání buňky před oxidačním stresem.
Protizánětlivé působení: zejména na sliznicích dýchacích a trávicích cest.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Oregáno lze u dětí použít, ale s mírou, zejména kvůli obsahu silice karvakrolu, která může být ve vyšších dávkách dráždivá.
Do 1 roku věku: nedoporučuje se, silice mohou být dráždivé pro dýchací a trávicí trakt.
Od 1 roku: oregáno v malém množství jako koření v jídle je bezpečné.
Od 3 let: čaj z oregána nebo směs s jinými bylinami (např. při nachlazení) je možná v krátkodobém užívání.
Forma podání:
Koření v jídle, polévky, zeleninová jídla, omáčky.
Bylinný čaj (slabý, v kombinaci s jinými bylinami), např. na podporu trávení nebo při zahlenění.
Inhalace (s oregánem nebo jako součást směsí): pouze od 3 let.
Éterický olej z oregána je pro děti do 6 let kontraindikován, velmi silně dráždí, může způsobit podráždění sliznic a pokožky.
Vyšší dávky mohou vyvolat žaludeční nevolnost, bolesti břicha nebo průjem.
Ojediněle může způsobit alergickou reakci. zejména u dětí alergických na hluchavkovité rostliny.
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
Těhotenství: Běžné užívání v jídle je bezpečné.
Vyšší dávky (např. silné čaje nebo doplňky s extraktem) nejsou vhodné, kvůli potenciálním uterotonickým účinkům (stimulace dělohy).
Éterický olej vnitřně je kontraindikován.
Kojení: V běžném množství (např. v jídle) je oregáno bezpečné.
Silné extrakty nebo doplňky stravy s oregánem nejsou doporučovány kvůli nedostatku dat o bezpečnosti a možnosti ovlivnění chutě mléka.
e) Zajímavosti
V moderní fytoterapii se oregáno uplatňuje i ve formě silice proti střevním infekcím, ale pouze u dospělých a pod odborným dohledem.
Je nepostradatelné v italské, řecké a mexické kuchyni, zejména na pizzu, do rajčatových omáček a grilovaných jídel.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000904/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34567161/
Skořice
a) Botanický popis a původ
Skořice je aromatická kůra z tropických stromů skořicovníků, nejčastěji dvou druhů:
Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum) – jemnější, považovaná za kvalitnější a bezpečnější.
Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) – levnější, běžně dostupná, ale s vyšším obsahem kumarinu.
Skořicovník patří do čeledi vavřínovitých (Lauraceae) a pochází z oblasti Srí Lanky, Indie a jihovýchodní Asie.
Kořením je sušená vnitřní kůra, která se stáčí do typických „skořicových trubiček“ nebo se mele na prášek. Je sladce kořeněná, hřejivá, mírně ostrá a velmi aromatická.
b) Terapeutické účinky
Skořice je ceněná nejen v kuchyni, ale i v tradiční i moderní medicíně. Má protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky:
Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, nechutenství, pocitu plnosti a lehkých zažívacích potížích.
Antimikrobiální účinek: Ničí bakterie, kvasinky i některé viry. Využívá se i při infekcích dutiny ústní a dýchacích cest.
Antioxidant: Chrání buňky před volnými radikály.
Regulace glykemie: Pomáhá stabilizovat hladinu krevního cukru, zejména cejlonská skořice. Tento účinek je potvrzen klinickými studiemi.
Zahřívací efekt: Podporuje prokrvení a prohřívá organismus. Vhodná v chladném období.
Dále se používá na ochranu jater, proti zánětu a regulaci krevního tlaku.
c) Vhodnost pro děti a bezpečnost
Skořice je oblíbená i u dětí, ale musí se s ní zacházet opatrně, hlavně kvůli obsahu kumarinu u běžně prodávané skořice druhu cassia.
Do 1 roku věku: Není doporučována.
1–3 roky: Vhodná pouze v malém množství a příležitostně, ideálně cejlonská skořice.
Od 3 let: Může být součástí stravy (např. kaše, kompoty, koláče, čaje), ale stále v míře, např. 1 špetka denně.
Forma podání: Přidávat do kaší, mléka, jablečného pyré, kompotů, pečiva.
Skořicový čaj nebo odvar z kousku celé skořice při nachlazení: od 2–3 let věku.
V dětských přípravcích bývá často obsažena jako přirozené aromatizující a konzervační činidlo.
Skořice čínská obsahuje vyšší množství kumarinu, který může při pravidelném nebo vyšším příjmu zatěžovat játra.
Alergická reakce je vzácná, ale možná. Objevuje se např. podráždění sliznic, vyrážka, svědění.
Nevhodná při vysoké horečce, krvácivých stavech, jaterním onemocnění.
d) Vhodnost v těhotenství a při kojení
V těhotenství: v běžném množství (např. v kaši nebo pečivu) je skořice bezpečná.
Ve větším množství (např. jako doplněk stravy nebo silný čaj) se nedoporučuje, protože může mít uterotonický účinek (mírně stimulovat stahy dělohy).
Při kojení: v malém množství je skořice považována za bezpečnou.
U některých citlivých miminek může ovlivnit chuť mateřského mléka, doporučuje se individuální sledování.
e) Zajímavosti
Skořice patřila ve středověku k nejdražším kořením. používala se jako platidlo i lék.
Pravou (cejlonskou) skořici poznáme podle tenčích vrstev kůry a jemnější vůně.
Používá se i v přírodní kosmetice, např. v hřejivých balzámech, masážních krémech a zubních pastách.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24148965/
https://solen.cz/pdfs/lek/2006/06/08.pdf
https://academic.oup.com/jaoac/article/102/2/395/5658185?login=false
Závěr
V tomto článku jsme se věnovali třem druhům koření, která mohou přirozeně pomoci při zklidnění, nervovém napětí nebo při potížích se spánkem, bazalce, oreganu a skořici.
Mezi další koření, která mají podobné účinky na nervový systém, patří například muškátový oříšek, kardamom nebo máta. Těmto kořením jsme se budeme věnovat v dalších pokračováních.
Příště se zaměříme na koření vhodná pro miminka a batolata. Konkrétně si představíme kopr, kmín a majoránku, jejich použití, dávkování i bezpečnost v nejranějším věku.
