V lékárně se často setkáváme s maminkami, které upřednostňují u svých dětí přírodní léčbu, případně chtějí léčit své děti nejprve přírodními přípravky při běžných obtížích jako jsou infekce dýchacích cest, nachlazení, podpora obranyschopnosti organismu (imunity) nebo zažívací potíže.
Využití léčivých rostlin prožívá v současné době určitou renesanci, jsou izolovány nové přírodní sloučeniny, vyhodnocovány jejich účinky, toxicita a interakce. Významně se rozšiřuje nabídka zahraničních léčivých rostlinných drog, především z Indie, Číny a Jižní Ameriky. Takto získané nové poznatky se uplatňují i v pediatrii.
V tomto článku Vás seznámím s rostlinami zcela bezpečnými pro děti, s novými rostlinami s relativně nízkou toxicitou i s rostlinami pro děti nevhodnými, zmíním se i o dávkování těchto bylin a v závěru najdete praktické tipy na čajové směsi vhodné pro děti.
U nejmenších dětí je výběr značně omezen na rostliny, u nichž existují mnohaleté terapeutické zkušenosti, podpořené detailními znalostmi účinných látek, jsme si tedy dostatečně jisti jejich bezpečností. Pro přípravu nálevů sloužících k běžnému pitnému režimu se nejčastěji užívají směsi rostlin s obsahem tříslovin, flavonoidů a proanthocyanidinů, které upravují zažívání. Jedná se o maliníkový list (Rubi idaei folium), ostružiníkový list ( Rubi fruticosi folium), jahodníkový list( Fragarie folium), uvedená směs s přidáním květu heřmánku (Matricariae flos) se dá připravit i malým dětem při průjmových onemocněních.
Dále se užívají rostliny s karminativními, sedativními a protizánětlivými účinky, jako byl už výše uvedený květ heřmánku, plod anýzu (Fructus anisi), mateřídoušková nať (Serpylli herba) nebo nať máty peprné (Menthae piperitae herba).
POZOR! Od užívání fenyklového plodu ( Foeniculi fructus) se ustupuje , protože v jeho silici je obsažen anethol s kancerogenním potenciálem , byly u něj také zjištěny estrogenní účinky (tedy schopnost vyvolat u dětí předčasnou pubertu při pití šálků nálevu denně).
Dalšími rostlinami vhodnými pro děti jsou ty, které obsahují slizy schopné svým polysacharidovým gelem pokrývat a chránit střevní stěnu, zadržovat ve stolici vodu a tím zajišťovat její měkkou konzistenci a zároveň usnadňovat vykašlávání.Mezi ně patří proskurníkový kořen (Althaeae radix) a slézový květ ( Malvae flos). Můžeme k nim přiřadit také jitrocelový list ( Plantaginis folium) s protizánětlivými a expektoračními účinky (podpora vykašlávání). S výjimkou fenyklového, heřmánkového a Dětského čaje s heřmánkem doporučují výrobci komerční čajové směsi až dětem od ukončeného 6.měsíce.
K zevním účelům se kromě olivového a slunečnicového oleje stále více využívá kvalitní nevysýchavý mandlový olej (Amygdaleae oleum). Je velmi dobře snášen dětskou pokožkou, přispívá k její ochraně a regeneraci. Častou součástí přípravků pro kožní aplikaci je také jojobový olej (Jojobae oleum). Olej lisovaný ze semen konopí setého (Cannabis sativa) vyniká množstvím esterů polynenasycených mastných kyselin, které zlepšují kvalitu buňečných membrán. Tvoří základ léčebné kosmetiky při atopickém ekzému a lupénce, používá se jako fotoprotektivum vůči UVA i UVB záření, má přímé využití při léčbě oparů a aftů.
Většina přípravků s bylinnými kompozicemi nebo extrakty je výrobci určena až pro děti od 3 let.. Důvodem opatrnosti je často nedostatek informací o účincích jednotlivých složek s ohledem na imunitní systém dítěte, který se teprve vyvíjí, stejně jako jeho eliminační orgány(játra, ledviny, kůže), dále pak obsah alkoholu v přípravcích nebo riziko vdechnutí v případě pastilkových forem.
K aktivaci fagocytózy a nukleových kyselin buňek imunitního systému se využívají beta glukany polysacharidy složené z glukózových jednotek. S délkou řetězce a bohatosti bočního větvení roste jejich účinnost. Beta glukany omezují rozvoj alergických reakcí, mají antioxidační vlastnosti, chrání před poškozením škodlivým zářením, snižují hladinu LDL- cholesterolu a urychlují hojení ran. Původní přípravky získávané z kvasinek s obsahem jednoduchých 1,3- glukanů jsou nahrazovány větvenými 1,3/1,6- glukany pocházejícími z vyšších hub, především z hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus).
Saponiny, flavonoidy a polysacharidy obsažené v břečťanovém listu (Hederae folium) tvoří základ expektoračního účinku břečťanového sirupu (podpora vykašlávání). Dětem je vhodné podávat pouze tento standardizovaný extrakt obsažený v sirupu, nepřečištěný je jedovatý. Pro symptomatickou léčbu akutní bronchitidy lze využít extraktu z pelargonie sidoidis, u níž bylo prokázáno přímé protivirové a protibakteriální působení ,kromě toho stimuluje nespecifické obranné mechanismy organismu a prokazatelně zkracuje dobu trvání a závažnosti hned několika příznaků najednou. Zde se doporučuje po vymizení obtíží ještě několik dní v podávání přípravku pokračovat. K podpůrné léčbě při onemocnění dýchacích cest lze použít bylinný balzám s obsahem blahovičníku (eukalyptu) a borovice (Pinus pinaster nebo Pinus mungo) na hrudník a záda.
Ve většině čajových směsí používaných při zánětu močových cest se objevuje březový list (Folium betulae). V ní obsažené flavonoidy a saponiny podporují tvorbu moči, mají dezinfekční a protizánětlivý účinek. Dezinfekčně působí i fenolické sloučeniny obsažené v tymiánové nati (Herba thymi). V čajových směsích určených k dezinfekci močových cest jsou doporučovány pro děti od 3 respektive 6 let a jsou obohaceny o další byliny s močopudným a dezinfekčním účinkem jako je přesličková nať (Herba equiseti) a zlatobýlová nať (Solidago virgaurea).
POZOR! Problematickou bylinou z hlediska využití pro děti je medvědicový list (Folium uvae ursi). Fenolický glykosid arbutin uvolňuje při enzymatickém štěpení dezinfekčně aktivní látku hydrochinon, vzhledem k její hepatotoxicitě a vyššímu obsahu tříslovin(až 20%) vyvolávajících žaludeční nevolnost jsou urologické čaje obsahující list medvědice určeny až pro pacienty od 12 let. K léčbě zánětů močových cest se využívá také klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), přímořská rostlina z Kanady a USA, do Evropy dovážená jako kanadská brusinka. Plody obsahují pektin, kyselinu ellagovou a její deriváty(ellagotaniny) a triterpenové kyseliny. Pektiny usnadňují vstřebávání látek a kyselina ellagová a její deriváty brání přilnutí bakterií na epitel(výstelku) močových cest. Ve formě sirupů a tablet se podává již dětem od 3 let, obvykle se využívá jejího spolupůsobení s D- manozou.
Přehled léčivých rostlin bezpečných pro děti:
Aspalanhus linearis (Čajovníkovec kapský), vytrvalý keř, lidově rooibos, pochází z jižní Afriky. Domorodci využívaly odvar při zažívacích potížích a koupelích již od kojeneckého věku. Listy neobsahují kofein, tvoří málo tříslovin, jsou přítomny flavonoidy, deriváty kyseliny kávové a různé minerální látky.
Centella asiatica (Pupečník asijský), plazivá rostlina indických mokřad, známá jako gotu-kola. Významný adaptogen, v mnoha směrech předčí i ženšen. Triterpenové glykosidy urychlují hojení ran a popálenin, zlepšují průběh řady kožních chorob (lupénka), chrání cévy před působením volných radikálů a usnadňují vykašlávání. Na Srí Lance se využívají i u předškolních dětí. Extrakty se aplikují zevně i vnitřně. Objevují se přípravky určené pro děti od 3 let.
Uncaria tomentosa (Řemdihák plstnatý), jihoamerická liána s obsahem alkaloidů (silně účinné dusíkaté sloučeniny), triterpenoidů a katechinových tříslovin, vykazuje aktivaci imunitního systému, slouží také jako podpůrný prostředek k omezení nežádoucích účinků chemoterapie a radioterapie. V některých čajových směsích určených k očistě organismu se udává použití již od 6 let věku.
Withania somnifera (Vitánie snodárná), adaptogenní rostlina původem z Indie, kde se užívá podobně jako ženšen, zmírňuje účinky dlouhodobého stresu, zlepšuje paměť a soustředění, chrání mozkové buňky před degenerací, má účinky imunomodulační, protizánětlivé, antioxidační, protibakteriální, pomáhá proti úzkosti i depresi, může podporovat funkci štítné žlázy. Na účinku se podílejí hlavně steroidní laktony- withanolidy. Normalizuje zvýšený i snížený krevní tlak. Ojediněle se objevuje jako součást přípravků pro děti ve věku od tří let.
Další byliny bezpečné pro děti :
artyčok – jako zelenina ,
bacopa – existuje několik klinických studií týkajících se ADHD s dětmi 6 let a staršími
bez černý, borovice – zejména inhalačně,
borůvka a brusinka, bříza bělokorá , celer – v běžných dávkách jako zelenina
čekanka, česnek, divizna, dub – pouze zevně,
echinacea – existují klinické studie dokumentující užití u dětí od 2 do 11 let, pozor na alergické reakce, bývá kontraindikována u autoimunních onemocnění
eukalyptus (kromě druhu eukalyptus globulus),
goji – v běžných dávkách, existují klinické studie na zlepšení kognitivních funkcí (schopnosti učit se) u dětí od 14 let
heřmánek – od narození,
hořec, hřebíček – jako koření,
jalovec – jako koření,
jitrocel, kakao, kaštan– zejména zevně,
kopřiva – nepředpokládají se nežádoucí účinky, ale neužíváme déle než 3 týdny v kuse
kozinec– byly provedeny klinické studie na dětech od 2 let,
kozlík– od 3 let, křen- od 4 let,
kurkuma– jako koření,
levandule– používá se tradičně i u kojenců
lichořeřišnice – přípravky na trhu jsou od tří let věku,
lichořeřišnice se běžně pěstuje na zahrádkách
lípa, maliník, máta– u kojenců a malých dětí je u nosní a hrudní aplikace mátového oleje riziko křečí dýchacích cest,
meduňka, měsíček zahradní, mučenka, myrha, ostropestřec mariánský, oves – pozor na alergii na bílkoviny ovsa,
pelargonium, prvosenka, pískavice řecké seno– v běžných dávkách jako koření,
právenka – byla podrobena zkoumání v několika studiích, které se týkaly předcházení nemocnosti a je tradičně užívána v ayurvédě u dětí
Prha-arnika – pouze pro vnější použití ,
proskurník – lze použít kořen na žvýkání u prořezávání zoubků u miminek,
psyllium– ano, ale je nezbytné zvýšit množství tekutin,
ptačinec- lze užít i čerstvý pro nejmenší děti jako zdroj vitamínů
pukléřka islandská- pastilky s islandským lišejníkem běžně mohou užívat děti od 3 let,
pupalka dvouletá – byla použita v klinických studiích pro děti od 1 roku bez nežádoucích účinků,
rozmarýn– jako koření, k zevnímu užití bezpečný,
rýmovník, řepík- nejsou údaje pro užití u dětí do 12 let, ale považuje se za bezpečný,
kopretina řimbaba– od 2 let
skořice- jako koření,
sléz- je považován za tradiční bezpečnou bylinku,
smil – od 1 roku,
sporýš, stévie, světlík lékařský, šafrán- jako koření,
šípek- je vhodný i pro kojence
tea-tree – pouze zevně,
tulsí, tužebník– salicyláty se zde uvolňují jinou kinetikou než u acetylsalicylové kyseliny, proto je bezpečný,
tymián a mateřídouška, violka trojbarevná, vinná réva, vodilka, vřes– ano, krátkodobě,
zázvor, zlatobýl
Rostliny nevhodné pro děti:
Ginkgo biloba ( Jinan dvoulaločný) – jeho extrakt chrání kolagen vlásečnic před oxidací, chrání mozek a cévy před následky nedostatečného prokrvení, má antioxidační i protimikrobní účinky, může posilovat imunitu. Standardizované výrobky však nejsou určeny dětem.
Panax ginseng (Všehoj ženšenový)- je významný adaptogen, obsahuje směs saponinů (ginsenosidů), které působí celkovou vitalizaci organismu, pomáhají proti stresu, zmírňují fyzickou únavu, podporuje pružnost cév, zlepšuje paměť a schopnost učení. Standardizované výrobky také nejsou určeny dětem.
Rizikové jsou rostliny obsahující anthraglykosidy, u kterých je riziko způsobení rakoviny. Týká se to především Sennae folium a Sennae fructus (Plod a list senny), podávaných při úporných zácpách nebo k navození štíhlé linie u (pre) pubertálních dívek.
senna
Tusilago farfara (Podběl lékařský)- využívaný tradičně k léčbě kašle, byl pro obsah pyrrolizidinových alkaloidů poškozujících játra vyřazen z dětské léčebné praxe.Z podobného důvodu byl vyřazen i kořen a list druhu Symphytum officinale ( Kostival lékařský), pro obsah pyrrolizidinového alkaloidu symphytinu.
podběl lékařský
kostival lékařský (1)
Také rostliny obsahující thujon toxický pro nervovou soustavu a s potenciálem vyvolávat halucinace se nepodávají dětem, mezi ně patří Šalvěj lékařská (Salvia officinalis), Řebříček obecný ( Achilea milefolium) a Pelyněk pravý (Artemisia absinthium).
šalvěj lékařská
řebříček obecný
pelyněk pravý
Vhodné pro děti nejsou ani rostliny, které mají potenciál ovlivňovat hormonální systém jako je Len setý (Linum usitatissimum), Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) nebo Chmel otáčivý (Humulus lupulus).
len setý
kotvičník zemní
chmel otáčivý
Dětem se nedoporučuje ani kořen puškvorce obecného (Acorus calamus) obsahující rakovinotvorný asaron. Od užívání fenyklu a anýzu (Foeniculum vulgare) a (Pimpinella anisum) se upouští kvůli obsahu anetholu s kancerogenním potenciálem.
puškvorec obecný (2)
fenyklový nálev
fenykl
Jak je to s dávkováním bylin u dětí?
Vzhledem k tomu, že každé dítě se vyvíjí jinak, mějme na paměti, že univerzální pravidlo pro dávkování bylin u dětí neexistuje. U dětí jsou teprve ve vývinu detoxikační orgány jako jsou játra a ledviny, proto je nutné dávku bylinek snížit oproti množství u dospělého člověka. Odborníci se shodují, že pro výpočet správné dávky je nejlepší znalost povrchu těla dítěte, ta je ale na rozdíl od věku nebo hmotnosti dítěte těžko měřitelná. Pro výpočet dávky pro dítě do 2 let tedy můžeme využít Friedovo pravidlo :
věk dítěte v měsících : 150 = desetinné číslo vyjadřující poměrnou část dávky dospělého člověka
Příklad:
8 : 150 = 0,053 tj. u osmi měsíčního dítěte tvoří dávka bylinné směsi nebo extraktu 5,3% dávky dospělého člověka
Pro výpočet dávky dítěte staršího 2 roky s normální hmotností využijeme Augsbergerovo pravidlo:
1,5 * hmotnost dítěte v kg + 10 = procentuální vyjádření podílu dávky vůči dávce dospělého
Příklad:
1,5 * 18 + 10 = 37 tj. u osmnácti kilového dítěte dáme 37 procent dávky dospělého
Dost už matematiky, na závěr pár praktických letních tipů 😀:
Osvěžující letní bylinný čaj
1 díl jahodníku, 1 díl máty, 1 díl lípy, 1 díl meduňky, chrpa a měsíček na ozdobení
Čajovou lžičku bylinné směsi přeliju 250 ml vroucí vody a nechám 15 až 20 minut vyluhovat v přikryté nádobě, pak scedím, piju teplý nebo vychlazený.
Čaj na podporu imunity
1 díl šípku, 1 díl aronie, 1 díl rakytníku, 1 díl heřmánku
Čaj na podporu vykašlávání
1 díl jitrocele, 1 díl lípy, 1 díl divizny, 1 díl slézu
Osvěžující letní limonáda
1 litr vody, 5 květů bezu černého nebo tužebníku jilmového, šťáva z půlky citrónu, 5 listů máty a rýmovníku
Do džbánku dáme bezové květy spolu s listy máty a rýmovníku, zalijeme vodou a šťávou z citrónu, necháme hodinku odležet a podáváme s ledem.
Jak mám správně připravit bylinkový čaj?
Jak připravit sirup pro děti- lépe za tepla nebo za studena ?
Jak je to s probiotiky a prebiotiky?
Odpovědi na tyto a další otázky najdeš v druhé části článku- Byliny a děti- dotazy a mýty, který chystá lékárnice maminka Dana.
Zdroje:
Mgr. Karolína Romášková Akademie léčivých rostlin, Míchání bylinných směsí
PharmDr. Klára Bechná Léčba příznaků chřipky a nachlazení u dětí a přehled léčiv – Pediatrie pro praxi
PharmDr. Miloš Potužák Léčivé rostliny v pediatrii- Pediatrie pro praxi 2009
MUDr. Miloš Jeseňák, PhD., MBA, MUDr. Pavel Kostiuk, CSc. Účinný a bezpečný imunomodulátor pro pediatrickou praxi : imunoglukan, Pediatrie pro praxi 2011
ad (1)Autor: Evelyn Simak, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14022531
Autor: Evelyn Simak, <a href=”https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0″ title=”Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0″>CC BY-SA 2.0</a>, <a href=”https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14022531″>Odkaz</a>
(2) – photo J.F. Gaffard, Autoreille, France, mai 2004,
Mgr. Dana Motejzíková
