S přicházejícím jarem se kromě rostlin probouzí i živočichové. První jarní paprsky způsobí nejen probuzení prvních jarních květů, ale také jejich opylovačů. A tak se může snadno stát, že nám jaro znepříjemní včelí žihadlo.
Co se děje v našem těle,když dostaneme žihadlo?
Z jedové žlázy včely se nám do těla dostane malé množství jejího jedu. Ten způsobuje všechny ty nepříjemné následky bodnutí. Mezi nejčastější patří svědění, bolest, otok a zarudnutí. Okolí místa vpichu je na omak teplé.
Včelí jed se tvoří v jedové žláze a shromažďuje se v jedovém váčku, který zůstává připojen k žihadlu i po vpichu. Žihadlo mají pouze včely dělnice, popřípadě matka.
Více než z poloviny je jed tvořen bílkovinami z nichž nejvíce zastoupený je mellitin. Ten má na svědomí rozklad krvinek a způsobuje hemolýzu. Další bílkovinnou složkou je apamin, který má dráždivé účinky. Jednotlivé složky vzájemně zesilují svůj účinek.
Alergická reakce
I obyčejné včelí píchnutí může ale přivodit život ohrožující stav (tzv. anafylaktický šok) . V případě, že se v těle spustí alergická reakce, může dojít k obtížím s dýcháním, polykáním ale i ke ztrátě vědomí. V takovém případě je třeba neprodleně zavolat záchrannou službu. Alergická reakce se nikdy neprojeví při prvním styku se včelím jedem. Napoprvé se tělo pouze seznámí s alergenem a bouřlivá reakce se spustí nejdříve až při druhém píchnutí.
Co dělat, jestliže stav není takto vážný?
Je třeba místo důkladně prohlédnout. Po včelím píchnutí pravděpodobně najdeme žihadlo s jedovou žlázou. Vosa zpravidla žihadlo nezanechává. Žihadlo je třeba z rány šetrně odstranit, nejlépe vydesinfikovanou pinzetou. Žihadlo nikdy netaháme, spíše ho vyškrábneme. Při odstraňování je nutné dávat si pozor, abychom jedový váček nezmáčknuli. Došlo by k vypuzení většího množství jedu do organismu. V případě, že nemáme po ruce pinzetu, lze použít tupá strana nože, karta, nebo třeba nehet.
Dále je vhodné místo opláchnout pod tekoucí vodou a poté je možné použít chladivý obklad. Velmi účinné jsou chladivé náplasti. Úlevu od nepříjemných příznaků poskytnou gely obsahující antihistaminikum. Jestliže obtíže přetrvávají, je možné podat systémová antihistaminika .
( Jestliže se stane, že potřebné lék doma nemáme, je možnost vyzkoušet rady našich babiček. Na úlevu po bodnutí vosou pomáhají kyselé látky. Vhodný je obklad z cibule, octu či citronové šťávy. Na včelí žihadlo je však naopak lepší vyzkoušet jedlou sodu, nebo například mýdlo.)
Co dělat, když hmyz vypijeme?
Velmi nepříjemná situace nastává jestliže jsme se bodavý hmyz pokusili vypít s nápojem, nebo sníst například se zmrzlinou. V takové chvíli zahájíme okamžitě chlazení – například cucáním kostky ledu a voláme záchrannou službu.
Kolik jedu nás opravdu ohrozí?
Při bodnutí jedné včely se do těla dostane pouze malé množství jedu, které způsobí pouze lokální příznaky. Avšak ve větším množství mohou být včelí bodnutí smrtelná. Pro dospělého člověka je smrtelná dávka 700 žihadel. Pro malé dítě to může být už 90.
Včelí píchnutí potká za život každého a nejednou. Nejhůře to snáší samozřejmě děti. Proto je třeba znát postupy, které jim mohou ulevit.
Mgr. Hana Dvořáková, lékárnice maminka
Zdroje:
CO DĚLAT, KDYŽ dostanete žihadlo od včely či vosy – Stodolská nemocnice – https://stod.nemocnicepk.cz/tiskove-zpravy/co-delat-kdyz-dostanete-zihadlo-od-vosy-ci-vcely/
Au, píchla mě včela – MuDr. Martina Milkovičová pediatriacká ambulance – https://www.mudrmilkovicova.cz/l/au-stipla-me-vcela/
I bodnutí může léčit. Vše o apisinu alias včelím jedu – Pleva – vše o včelách – https://www.pleva.cz/a/i-bodnuti-muze-lecit-vse-o-apisinu-alias-vcelim-jedu
Včelí jed – Wikipedie – https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Del%C3%AD_jed
obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/