Lékárnice maminka Dana si pro vás připravila článek o bylinkách a lécích v období těhotenství a kojení.
V lékárně se občas setkáváme s (nastávajícími) maminkami, které by rády volily na své zdravotní potíže přírodní léčbu, případně podpořily bylinkami tvorbu mateřského mléka. Řada žen léčivé rostliny v průběhu těhotenství užívá – ať je to na samém začátku, kdy ještě nevědí, že jsou těhotné, nebo v průběhu na řešení obtíží, které těhotenství provázejí jako je nausea (nevolnost) – zázvorové pastilky spolu s vitamínem B6, nebo sahají po bylinkovém čaji třeba při nachlazení, horečce nebo bolesti v krku, případně při infekcích močových cest, kdy užívají komplex účinných látek z brusinek. Výhodou fytoterapie (léčení pomocí přírodních léčiv) je to, že léčba bylinami sahá do mnohem dřívější minulosti než léčba léčivy syntetickými, a proto máme více informací o použití, dávkování, i možných nežádoucích účincích jednotlivých rostlinných drog. Mechanismus účinku všech látek přírodního původu není zcela objasněn, svou roli v tom hraje fakt, že rostliny neobsahují jednu účinnou látku, ale celý jejich komplex. Bylinky tedy fungují komplexněji a účinky jednotlivých látek se vzájemně doplňují, takže lze laicky říci, že harmonizují lidský organismus. U fytofarmak se setkáváme relativně zřídka s nežádoucími účinky, většinou pouze s rizikem možné alergické reakce.
V období těhotenství je hlavním informačním zdrojem pro budoucí maminku prenatální poradna ambulantního gynekologa, která se přesouvá s blížícím se termínem porodu do plánované porodnice a zvyšuje se i četnost návštěv budoucí maminky (ze zhruba 1*měsíčně na jednou týdně). V poradně by měl být prostor pro případné dotazy ohledně medikace, ale vzhledem k omezenému množství času určenému pro návštěvu, zde získávají obvykle maminky jen informace nezbytně nutné a zbytek si dohledávají na různých diskusních fórech, sociálních sítích nebo předporodních kurzech. Pokud si nejste jistá, zda je bylinka (případně syntetický lék), který se chystáte užívat, bezpečný v těhotenství nebo při kojení, s důvěrou se můžete obrátit kromě svého ošetřujícího lékaře(gynekologa) i na svého lékárníka, který má k dispozici lékové databáze, v nichž může ověřit bezpečnost daného léčiva. Z nich bych zmínila na prvním místě AISLP (Automatický informační systém léčivých přípravků), kde je dostupná v souhrnné informaci o léčivém přípravku (SPC) i bod 4.6- Těhotenství a kojení. Validním zdrojem pro těhotné ženy jsou webové stránky SÚKL (Státního ústavu pro kontrolu léčiv), www.sukl.cz, kde lze dohledat v databázi léků informaci o konkrétním léčivém přípravku. Pokud jde o bylinky, lze využít databázi EMA (European Medicines Agency), kde po zadání latinského názvu rostliny, najdeme odkazy na publikované informace o ní. Pokud si není lékárník jist, jak správně odpovědět na Vaši otázku, může se obrátit na Lékové informační centrum, které provozuje Farmaceutická fakulta v Hradci Králové.
Nejprve se dotkněme bylinek, které mohou posílit plodnost ženy. Snížená plodnost může být způsobená endometriózou, cystami ve vaječnících nebo záněty v pánevní oblasti, může souviset s psychickými obtížemi nebo nadměrným stresem. Léčivými rostlinami chceme harmonizovat ovulační cyklus a nastolit hormonální rovnováhu a tím příznivé podmínky pro zahnízdění vajíčka. Jako první bych zmínila drmek obecný. Tady je vhodné užívat ho tři měsíce, aby se zharmonizoval cyklus, a teprve poté pokračovat ve snahách otěhotnět, protože je v těhotenství nevhodný. Působí tak, že se váže na receptory pro dopamin v hypofýze a snižuje tvorbu prolaktinu, normalizuje hladinu progesteronu. Jeho další použití je při premenstruačním syndromu (citlivost prsou, podrážděnost, výkyvy nálad), nepravidelném menstruačním cyklu nebo v menopauze. Dalšími bylinkami vhodnými na podporu početí jsou i ploštičník hroznatý, kotvičník zemní (zejména při neplodnosti způsobené polycystickými vaječníky) nebo smldinec chlupatý.
Fytoterapie je v povědomí široké veřejnosti vnímána jako šetrnější a bezpečnější, i proto bývá těhotnými ženami často preferována. Jak můžeme zjistit, zda je bezpečné užívat tu či onu bylinku?
Základním klasifikačním systémem bezpečnosti užívání léčiv v průběhu těhotenství je od roku 1980 klasifikace podle FDA (Food Drug Administration), která léčiva dělí do těchto kategorií:
A – rostliny nebo léky otestované na souboru těhotných žen bez zjištění teratogenity[1] a škodlivých účinků na plod
B – otestované na omezeném počtu žen, přičemž:
B1 – neexistuje důkaz teratogenity na zvířatech
B2 – studie se zvířaty chybí
B3 – u zvířat bylo prokázáno riziko poškození plodu, jehož závažnost je vzhledem k poškození lidského embrya neznámá
C – rostliny nebo léky teratogenní u zvířat, u lidí se neví
D – rostliny nebo léky teratogenní u lidí, ale v případě že benefit podání léčiva převažuje nad rizikem pro plod, je možné podat – relativní kontraindikace (imunosupresiva, antiepileptika, cytostatika)
X – vysoké riziko poškození plodu – absolutní kontraindikace
Klasifikace bezpečnosti užívání v průběhu kojení:
ND – informace nejsou známé
C – užívání je možné
CC – užívání je možné s opatrností
Mezi nejdůležitější faktory nežádoucího účinku léku patří období vývoje těhotenství, ve kterém byl lék užíván. Podle stádia vývoje plodu můžeme tuto dobu působení rozdělit na tři období:
- embryotoxické období
Dostane-li se embryo do kontaktu s chemickou látkou v době prvních 14 – 18 dnů po početí, nedochází ke vzniku malformací, ale embryonální buňky jsou zničeny bez schopnosti se znovu obnovit a dochází ke spontánnímu potratu. Platí zde zákon “všechno nebo nic”.
- teratogenní období
Nejvíce rizikovým obdobím pro vznik malformací je období organogeneze, to jest mezi 18. až 60. dnem od početí. Pro plody mužského pohlaví je toto riziko až do 90. dne. Léky podané v tomto období mohou vyvolat potrat, hrubé poškození anatomie nebo lehký metabolický nebo funkční defekt.
- fetotoxické období
V období od 60., respektive od 90. dne od početí až do konce těhotenství nastává období růstu a zrání plodu. Působení léků v tomto období již nepůsobí hrubé poškození stavby těla, ale může způsobit poruchu energetického metabolismu, růstovou retardaci až úmrtí plodu nebo poruchu vývoje centrálního nervového systému.
Podívejme se tedy na některé léčivé rostliny z hlediska jejich účinnosti a bezpečnosti v období těhotenství a kojení.
1/Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
Užití: podpora chuti k jídlu, léčba parazitických onemocnění, uvolnění stahů hladkého svalstva.
Těhotenství: D
Nebezpečí spočívá v obsahu silice tvořené thujonem, extrakt z něho způsobuje výrazné zvýšení děložních stahů a tím vyvolání potratu.
2/Jírovec maďal-kaštan (Aesculus hippocastanum)
Užití: chronická žilní nedostatečnost, varixy, hemoroidy, protizánětlivý účinek.
Těhotenství: B3
Laktace: CC
3/Česnek kuchyňský (Allium sativum)
Užití: snižuje krevní tlak, má silné antioxidační účinky, snižuje hladinu cholesterolu, vykazuje protizánětlivou aktivitu, zabraňuje shlukování krevních destiček a ucpávání cév.
Těhotenství: A
Hlavním nežádoucím účinkem je výskyt sirných sloučenin vykazujících typický zápach. Nicméně konzumace velkého množství česneku není doporučována kvůli ovlivnění krevní srážlivosti.
Laktace: C
4/Aloe vera
Užití: léčba zácpy, nechutenství, podpora trávení, místně na popáleniny a rány.
Těhotenství: B3
Většina studií se shoduje, že v případě užití drogy v časném stádiu těhotenství může dojít k přerušení nidace oplodněného vajíčka v děloze, po zbytek těhotenství hrozí překrvení pánevního dna a vyvolání kontrakcí, které mohou skončit potratem.
5/Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Užití: terapie mírných až středních depresivních stavů, neuralgie.
Těhotenství: C
V těhotenství je kontraindikována. Pozornost je třeba věnovat interakcím s jinými léčivy, protože je to induktor jaterních enzymů a riziku vývoje alergické kožní reakce.
Laktace: ND (opatrnost)
6/ Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)
Užití: terapie žlučníkových záchvatů, podpora vylučování žluče, místně k léčbě bradavic.
Těhotenství: C
Vzhledem k obsahu účinných látek, kterými jsou alkaloidy (silně účinné dusíkaté sloučeniny působící cytotoxicky) se užívání nedoporučuje.
Laktace: ND
7/ Levandule lékařská (Lavandula officinalis)
Užití: trávící obtíže, zklidnění, bolestí hlavy.
Těhotenství: B2
Laktace: C
8/Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)
Užití: léčba bronchitidy, gastritidy, peptického vředu.
Těhotenství: X
Užívání drogy ve velkých dávkách je spojeno s rizikem předčasného porodu. Vysoké dávky glycyrrhizinu-hlavní účinné složky lékořice-způsobují poruchy psychického vývoje. Zvláště opatrné by měly být ženy trpící vysokým krevním tlakem, protože způsobuje zadržování sodíku a ztráty draslíku, do určité míry jim můžeme předejít současným podáváním pampeliškového listu.
Laktace: X
9/ Třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia)
Užití: léčba nachlazení a nemocí horních dýchacích cest, posílení imunity.
Těhotenství: A
Užívání třapatky v průběhu těhotenství je považováno odborníky za bezpečné.
Laktace: C
10/ Eleuterokok trnitý (Eleuterococcus senticosus)
Užití: terapie únavy, posílení imunity a zvýšení odolnosti vůči stresu.
Těhotenství: B1
Laktace: C
11/ Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
Užití: léčba nadýmání, koliky, nechutenství, infekcí horních dýchacích cest, podpora kojení´-Těhotenství: B3 – má estrogenní účinky, proto není vhodný.
Laktace: C – tradičně se využívá ke stimulaci tvorby mateřského mléka
12/Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)
Užití: gastritida, nechutenství, trávící obtíže, terapie diabetu.
Těhotenství: B3 (v terapeutických dávkách bezpečná)
Laktace: C
13/ Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Užití: stimulace periferního krevního oběhu, zlepšení paměti a psychických funkcí, antioxidant, léčba demence.
Těhotenství: B1 – ginkgo biloba snižuje krevní srážlivost, proto se nedoporučuje užívat 4 týdny před porodem, rodička tak není vystavena riziku zesílení krvácení při porodu. Je také třeba zohlednit interakce s léky ovlivňujícími krevní srážlivost.
Laktace: ND
14/ Ženšen všehoj (Panax ginseng)
Užití: posílení obranyschopnosti, adaptace organismu na stres, léčba impotence, neklidu, nespavosti, deprese.
Těhotenství: A
Laktace: C
15/ Brusnice brusinka nebo Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon nebo Vaccinium oxycoccus)
Užití: brání množení bakterií a jejich přilnutí na stěnu močové trubice, proto působí jako prevence opakovaných infekcí močových cest.
Těhotenství: A
Laktace: C
16/ Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)
Účinné látky (flavolignany) nejsou rozpustné ve vodě, proto místo čaje vždy použijeme semena nebo extrakt.
Užití: chrání játra před vlivy toxinů a pomáhá při jejich regeneraci, snižuje celkovou hladinu cholesterolu, využívá se při poškození jater vlivem alkoholu, cirrhóze, steatóze (nahromadění tuku).
Těhotenství: A
Laktace: C
17/ Podběl lékařský (Tussilago farfara)
Užití: na podporu vykašlávání.
Kvůli obsahu pyrrolizidinových alkaloidů (silně účinných dusíkatých sloučenin, které mohou poškodit jaterní buňky) používáme jen ve směsi a omezenou dobu, maximálně 14 dní, nikdy nedáváme kojícím, těhotným a dětem.
18/Proskurník lékařský (Althea officinalis)
Již od starověku se z jeho kořene vyráběly cukrovinky, předchůdce dnešních marshmallow a chalvy.
Užití: podpora vykašlávání, chrání sliznici dýchacích cest i žaludeční před vznikem vředů, zevně na hojení.
Těhotenství: B2
Laktace: C
19/ Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Užití: dezinfekce úst, hrdla a nosu při zánětech, proti pocení, na snížení hladiny cholesterolu, podpora trávení a chuti k jídlu.
Není vhodná při kojení (dá se použít pro odstavení). Neužívá se v těhotenství pro obsah neurotoxinu thujonu, pozor při epilepsii; snižuje vstřebávání zinku, vápníku, železa a hořčíku při souběžném podávání.
20/ Bazalka posvátná-Tulsí (Ocimum sanctum, Ocimum tenuiflorum)
Užití: má silný antioxidační a protizánětlivý účinek, působí proti stresu a únavě, snižuje hladinu cholesterolu a tuků, chrání před přibíráním na váze, zklidňuje, má protimikrobní a protinádorový účinek.
Nemáme klinické studie pro použití v těhotenství a při kojení.
21/ Skořicovník cejlonský (Cinnamomum zeylanicum verum, Cinnamomum cassia)
Užití: antibakteriální účinky, proti kvasinkám a plísním, podpora hubnutí, působí proti ateroskleróze.
V těhotenství je nevhodná, ale lze ji užít v malé dávce jako koření.
Jak to je s rostlinnými přípravky k zevnímu užití-tedy, co kdybyste maminky chtěly použít kostivalový gel na namožené svaly nebo heřmánkovou či řepíkovou mast na dohojení rány? Obecně zde platí, že musíte být méně obezřetné než při užití čaje, tinktury nebo rostlinných kapslí, protože při lokální aplikaci je systémové vstřebání minimální, a tedy nízké riziko poškození plodu.
Na úplný závěr ještě zmiňme rostliny bezpečné v těhotenství. Je to kurkuma, maliník (od 36. týdne těhotenství na podporu pravidelných děložních kontrakcí), borůvka, heřmánek, pampeliška, šípek a zázvor.
[1] Teratogenita = schopnost látky způsobovat poškození plodu
PharmDr. Dana Motejzníková
