Poslední dobou se mi mnoho maminek svěřuje, kolik již investovaly svých sil, a mnohdy i financí, ve snaze najít prostředek, který by je vytáhl z neustálého klopýtání od jedné rýmy k druhé, anebo z kašle, kvůli kterému děti zas už 14 dní nebyly ve školce, a navíc opět sedl na průdušky… a tak dál.
Tak především pro vás, milé maminky, píšu tento článek. Cesta existuje. Je ve vašich silách i finančních možnostech a přinese energii do života i vám. Nejprve spolu pojďme hlouběji poznat dětskou imunitu.
Imunita potřebuje zrát
Snad úplně nejdůležitější je fakt, že neexistuje žádný zázračný přípravek, doplněk nebo vitamín, který by dětskou imunitu nabudil tak, aby dítě nebylo nikdy nemocné. Díky Bohu! Obranyschopnost totiž v prvních letech života člověka zraje, a kdo někdy nechával zrát dobré víno, dá mi za pravdu, že zásadní zásahy zvenčí můžou být spíš na škodu. Co takové zrání imunity v praxi znamená? Možná se vám to nebude líbit, ale četné prodělávání lehkých onemocnění je součástí procesu, který z imunity malého dítěte udělá silnou obranyschopnost dospělého člověka. Kolem šesti až osmi nekomplikovaných onemocnění dýchacích cest za rok je normální. Toto číslo může být i vyšší, například u malých dětí, jejichž starší sourozenci již navštěvují dětské kolektivy.
Velmi důležité je přitom nemocnému dítěti poskytnout dostatek času a klidu na doléčení každého nachlazení, než ho pošleme opět do kolektivu, aby jeho imunita mohla nové podněty správným způsobem zpracovat a nebyla hned přetěžována setkáváním s dalšími „bacily“. V opačném případě se z lehké virózy, ze které se dítě již téměř vyléčilo, snadno stane například angína. Imunita dítěte totiž ještě několik dní po nemoci může být velmi zaměstnaná a ne zcela v plné síle pro další boj.
Čistota, půl zdraví?
To každodenní zrání ale probíhá bez našeho povšimnutí – a to doslova. Právě, když se nedíváme, má totiž náš kojenec příležitost strkat s velkým potěšením všechno, co najde, rovnou do pusy! Zbytky suchého chleba zapadlého za topením, knihy, boty… jaký byl největší úlovek vašich ratolestí? Typicky se děti snaží získat a ožužlat předměty, které dospělí nejvíc osahávají, například mobily, klíče, či peněženky. Malé děti se také velmi rády šťourají v hlíně a ochutnávají ji. Pro podpoření imunity našich dětí se můžeme zamyslet, jestli je nutné toto chování dětem (za jejich hlasitého protestování) vždy zakazovat. Tímto evolučně pevně zakódovaným jednáním totiž do svého těla přijímají v malých dávkách velké spektrum nejrůznějších mikrobů. Jednak si vylepšují střevní mikroflóru, a zároveň často dopřejí svému imunitnímu systému „ochutnávku“ nejrůznějších choroboplodných zárodků. Je to princip podobný očkování– tělo se s „bacilem“ seznámí a při případné infekci v budoucnosti si s ním snadno poradí. V tomto článku není prostor pro rozebírání všeho kolem očkování, ale pamatujme si, že podobným principem můžeme dítěti denně a zcela přirozeně prospět jen tím, že ho necháme rukama a ústy zkoumat jeho prostředí. Něco jiného jsou samozřejmě přelidněná a často špinavá místa, jako prostředky hromadné dopravy či nákupní centra, kde dětské imunitě při nedodržení hygienických zásad hrozí vystavení příliš náročné zkoušce.
Kojení je základní kámen
Na stavu imunity se zásadním způsobem podílí náš životní styl a strava. Po přirozeném porodu, kterým dítě přijme základ své budoucí mikroflóry, zde velmi důležitou roli hraje kojení. Mlezivo, kterým kojí maminka své dítě v prvních dnech po porodu, než se začne tvořit mléko, je hotovou imunologickou bombou a pomyslným základním kamenem, na kterém se imunita staví. Myslím, že to může být povzbuzení pro maminky, které z různých důvodů nemohou svá miminka kojit tak dlouho, jak si představovaly. Kojení je důležité v předávání protilátek zejména po dobu prvních šesti měsíců života dítěte, ale i pouhých několik dní je velmi zásadním přínosem pro jeho zdraví. Novopečené maminky někdy zažívají pocity rozčarování, když jejich miminka v prvních dnech po porodu pláčou hlady, a v obavách přistoupí k dokrmování umělou stravou. To ale může proces správného nastartování kojení negativně ovlivnit. Hladové miminko navíc vypije více mleziva, než uměle dokrmené, a proto je žádoucí v prvních dnech přikládat dítě k prsu tak často, jak jen to jde, a na spuštění plné laktace si trpělivě několik dní počkat.
Ve stravě je klíčová pestrost
I v dalším vývoji dítěte hraje strava důležitou roli. Mezi prostředky pro posílení imunity jsme se často hlavně v minulosti setkávali s doporučováním vitamínu C, který je také neprávem reklamován jako velký pomocník v boji proti nachlazení. Pro fungování imunity sice hraje svoji roli a v přiměřeném množství (asi 80 mg denně) je pro nás nezbytný jako důležitý antioxidant, ale podle současných vědeckých studií již víme, že nejrůznější doplňky stravy s vysokým obsahem tohoto vitamínu nám kromě placebo efektu velkou službu neprokážou. Dejme tedy raději přednost přirozeným zdrojům vitamínu C. Ovoci, zelenině a kysanému zelí, které obsahují mnoho dalších prospěšných látek.
Za pozornost stojí také vitamín D, který zásadním způsobem ovlivňuje buňky imunitního systému. Tělo si ho vyrábí hlavně v kůži za spoluúčasti slunečního záření. Není tedy náhoda, že naše imunita bývá oslabená právě v krátkých a zamračených zimních dnech. Dobrou zprávou je, že vitamín D můžeme doplňovat i stravou. Obsahují ho vejce, mořské ryby, droždí či mléčné výrobky a houby. U mléčných výrobků si dejme pozor kromě doslazování také na obsah tuku. Vhodné jsou plnotučné výrobky, ze kterých si tělo vezme více vitaminu D, než z nízkotučných.
Na správném fungování imunity se podílí vitamínů, minerálů a stopových prvků celá řada. Nejvíc pro své dítě uděláme, když mu zajistíme jejich dostatečný přísun v každodenní stravě. Často slýchám argumenty typu „cokoliv zeleného moje dítě nejí“ nebo „tohle do něj nikdy nedostanu“. Maminky ve snaze „aby aspoň něco snědl/a“ přistupují k jednotvárným jídelníčkům obsahujícím pečivo, těstoviny, piškoty, slazené mléčné výrobky („bílý jogurt vůbec nechce“) anebo stále se opakující stejné potraviny jako kuře a brambory každý druhý den. Zde je zásadní si uvědomit, že pokud nežijeme daleko pod hranicí chudoby, našemu dítěti rozhodně nechybí kalorie. Namísto „aby aspoň něco snědl“ bychom si měli osvojit postoj „pokud má zase jíst, tak ať jí něco pro něj prospěšného“. Když má hlad, sní i zeleninu. Když nemá hlad, jíst nemusí. Zde se dostáváme k další důležité skutečnosti, a sice že děti jí to, co vidí jíst nás. Jestliže desetkrát za den odbíháme pro kousek čokolády, a jemu ji zakazujeme, jestliže si usmažíme k obědu řízky a dítěti předložíme sklenici s rozmašírovaným krůtím masem a špenátem, těžko dosáhneme úspěchu. A tady jsme právě v tom bodě, kde můžeme zároveň s budováním dětské imunity dopřát zdraví i sobě. Dítě může už od šesti měsíců jíst to stejné, co dospělí. Ale ne, že mu dáme ty řízky! My uvaříme pro celou rodinu tak, aby si mohlo dát s námi. Hned vidím lososa na másle s dušenou zeleninou nebo rizoto s červenou čočkou a sbíhají se mi sliny. Vy můžete mít chutě jiné, a to je v pořádku, možností je nepřeberné množství.
Hlavní zásadou je co největší pestrost. Nemusíme přitom sahat po tropických druzích ovoce a zeleniny, vystačíme si i s regionálními výpěstky. Různé druhy salátů, špenátů, ředkví, řep, rebarbora, tuřín, mišpule… Každá sezona má vlastní hity. V zimě si nedělejme starosti s předraženou letní zeleninou. Skleníkové bledé rajče stejně moc vitamínů za svůj život nepobralo, mnohem lépe našemu tělu poslouží dýně, kořenová zelenina či řepa, sklizená na podzim v plné síle. Na jaře zařaďme divoké rostliny jako výhonky bršlice, pampeliškové lístky a medvědí česnek. V létě choďme s dětmi do přírody na lesní ovoce. Stejně přistupujme i k ostatním složkám stravy. Kromě kravského existuje i ovčí a kozí mléko, kromě pšenice máme žito, ječmen, oves, proso, kukuřici, rýži, pohanku…
Tímto způsobem dodáme dítěti nejen vitamíny a minerály vysoké kvality a dobře vstřebatelné, ale podpoříme i další důležitou složku imunity, a tou je střevní mikroflóra.
Přirozený mikrobiom
Tito nenápadní obyvatelé našeho těla, kterých je řádově stejně, jako našich vlastních buněk, mají vliv nejen na naše trávení a imunitu, ale také například na náladu nebo rozhodování! Zaslouží si patřičnou pozornost. Pro silnou imunitu potřebujeme v našem střevě správný poměr druhů střevních mikroorganismů, zjednodušeně se dá říct, že je dobré posilovat laktobacily na úkor kvasinek. Docílíme toho opět stravou, do které zařazujeme dostatek zdrojů těchto prospěšných mikroorganismů, tedy kromě čerstvé a kvašené zeleniny také neslazené jogurty, a dále potraviny obsahující dostatek tzv. rezistentních škrobovin, které tvoří pro správný poměr mikroorganismů dobré prostředí. Mezi ně patří vařené brambory a rýže, všechny luštěniny, cibule, čekanka, topinambury a další. Vyhýbáme se především cukru. Nejen, že zhoršuje u dětí dlouhodobou schopnost koncentrace a způsobuje výkyvy nálady, ale posiluje ve střevě (a nejen tam!) kvasinky.
Otužování a pohyb
Častým nachlazením můžeme předcházet také pravidelným vystavováním zdravých dětí chladu. Dítě, které je zvyklé chodit na časté procházky na čerstvý vzduch, které už v kojeneckém věku spává v kočárku venku, které nosí přiměřené oblečení (když si tu čepici už potřetí sundává, je opravdu nutná?)- takové dítě je na náhlé změny počasí nebo „ofouknutí“ mnohem lépe připravené, než dítě úzkostlivě držené mimo mráz a průvan. Pobyt venku s sebou nese i přirozený pohyb, který dnešním dětem tolik chybí a pro silnou imunitu je rovněž významný.
Spánek a stres
Na co si ještě dát pozor? Nekvalitní spánek, stejně jako delší dobu trvající stres, mohou dětskou imunitu značně oslabit. Nový kolektiv nebo šikana ve třídě, rozvod rodičů… to jsou jen příklady situací, kdy dítě potřebuje dostatek naší pozornosti, doteků a lásky, aby se se stresovou situací dobře vyrovnalo.
Spánku děti potřebují více, než dospělí a v zimě ho navíc všichni potřebujeme více, než v létě. Opět zde můžeme narážet na vlastní příklad, který dětem dáváme. Pokud po nich chceme, aby šly do postele, a přitom sami ještě sedíme u televize nebo počítače, moc jim nepomáháme. Dobrým způsobem, jak naladit děti na kvalitní spánek, je zhasnutí všech světel hodinu a půl před tím, než chceme, aby usnuly. Můžeme nechat slabá světla teplých barev pod úrovní jejich očí (například solná lampa) a věnovat se klidovým činnostem, jako je večerní hygiena, čtení nebo vyprávění příběhů. Ztlumené světlo způsobí vyplavování hormonu spánku a děti začnou samy zívat a uléhat. Když navíc ví, že jsme už také v ložnici, nemají žádný důvod hrnout se ještě ven. Jak naložíme se získaným časem v ložnici, je už na nás, jistě si dokážeme představit více způsobů, které dobijí naši životní energii.
Do dalších dní
Závěrem ještě musím napsat: Buďme k sobě laskaví a nedávejme si ve změně životního stylu hned velké cíle. Začít můžeme malými krůčky, třeba zimní procházkou za slunečného dne, sepsáním zdravého jídelníčku na příští týden nebo dnešním klidným večerem. Věnujme našim dětem dostatek pozornosti a nezapomínejme také na sebe. Změny se začnou dít postupně.
Bystroň J. Nemoci z nachlazení z pohledu imunologa. Je potřeba ovlivňovat imunitu v dětském věku? Pediatrie pro praxi 2019
De Filippo C. et al.:Impact of diet in shaping gut microbiota revealed by a comparative study in children from Europe and rural AfricaProc Natl Acad Sci USA 2010
Vaibhav K M, Manjeet A. Factors influencing the absorption of vitamin D in GIT: an overview J Food Sci Technol. 2017
Doležalová K. Rýma, kašel, rýma, kašel aneb první rok ve školce MUDr., Pediatrie pro praxi, 2015
Douglas RM, Hemilä H, Chalker E, Treacy B. Vitamin C for preventing and treating the common cold. Cochrane Database Syst Rev 2007
Narodila jsem se do lékárnické rodiny a mé první slovo bylo “kapky”. Od malička mě zajímaly především léčivé rostliny a to mi zůstalo dodnes. Ráda maluji, zpívám, hraji divadlo a tvořím šperky, nejraději ze všeho však míchám masti, krémy a bylinné čaje…
Profil autora
