Letem světem – co dát na imunitu (nejen) dětem

Drugs vs herbal

V článku „Jak posílit dětskou imunitu a zároveň získat víc životní energie“ jsme se dozvěděli, jak přirozeně posilovat imunitu našich dětí a zároveň s nimi načerpávat energii, která nám zvláště v dnešním uspěchaném světě tolik chybí. Co ale dělat, když všechny uvedené rady dodržuji (nebo se alespoň snažím), a přesto mám pocit, že bych měla udělat ještě o trochu víc? Nebo pokud váš manžel, rodiče či známí trvají na tom, že vaše dítě je opravdu nějak podezřele často nemocné a vás to dovede až do lékárny. Do čeho se tedy vyplatí investovat a co naopak není v boji proti imunitě účinné? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.

Neuškodí, ale ani příliš nepomůžou

Asi nejčastěji lidé kupují na posílení imunity vitamín C. Jak je to s ním ale doopravdy? Zdá se, že právě vitamín C je nejpřeceňovanějším bojovníkem proti běžným nemocem jako je nachlazení. Výraznější vliv na počet a délku onemocnění byl prokázán jen u sportovců či osob se zvýšenou fyzickou námahou. Přestože je tedy vitamín C důležitý pro mnoho procesů v těle, při boji s častými běžnými onemocněními nám příliš velkou službu neudělá. Stačí ho tedy doplňovat z pestré stravy (například z šípků, černého rybízu, červené papriky nebo z listové zeleniny).

Obdobné nejasnosti panují také kolem zinku. Jeho přínos je nejspíše jen v začátku onemocnění, konkrétně by měl být podán do 24 hodin od nástupu příznaků. U některých lidí však může způsobovat nevolnost a trávicí obtíže. Zinek tedy spíše užívejte, pokud chcete využít i některé z jeho dalších benefitů, jako jsou přispívání k normální plodnosti a reprodukci či stavu vlasů, nehtů a pokožky. Zdrojem zinku jsou také hovězí maso, ústřice, humři, krabi, dále v pšeničných klíčcích, otrubách, dýňových semínkách nebo vaječných žloutcích.

Ani vitamín D, přestože se o něm v posledních letech stále více mluví, není jednoznačným bojovníkem proti nachlazení. Jeho vědomé doplňování však význam má, neboť jen 1 % osob má v zimě dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy. Vitamín D najdeme především v mořských rybách, ve vejcích, v mléčných výrobcích, v droždí a v houbách. V lékárně je, kromě produktů obsahujících jen vitamín D, také v přípravcích s rybím tukem (více viz odstavec o omega-3 dále v textu).

Echinacea aneb česky třapatka

S růstem popularity fytoterapie (léčivých rostlin) dochází i k růstu popularity echinacey. Účinky této rostliny byly opakovaně potvrzeny. Jak ale milovníci fytoterapie vědí, rostliny mají velmi proměnlivý obsah účinných látek a ne vždy působí po extrakci tak, jak bychom chtěli. Produkty na trhu se velmi liší a klinické testy nebyly u všech těchto produktů prováděny. S jejich účinností je to tedy sporné. Obdobně je na tom třeba propolis neboli včelí tmel, který může za určitých podmínek vykazovat antimikrobiální, protivirové a protinádorové účinky, nebo rakytník a z něj vyráběný olej.

Někdy se uvádí, že by se echinacea neměla užívat déle než 8 týdnů kvůli možnému toxickému účinku na játra. Pro zdravé jedince však ani 4 až 6 měsíční užívání echinacey neprokázalo zdravotní riziko.

Probiotika a prebiotika – novodobý lék na vše?

K probiotikům, někdy též označovaným jako laktobacily, někteří vzhlížejí jako k budoucímu řešení mnohých zdravotních neduhů. Jejich prospěšnost se zkoumá zejména v oblasti trávicího traktu, kde se používají jako prevence průjmových onemocnění. Je jim věnována velká pozornost také v souvislosti s ekzémem, obezitou, migrénou, ale i úzkostí nebo depresí. Problémem však zůstává fakt, že probiotika zahrnují velkou škálu mikroorganismů, přičemž každý člověk má svou vlastní odlišnou mikrobiotu. Je tedy poněkud složité uměle dostat do těla právě ty druhy, které daný jedinec potřebuje. V budoucnu se možná dočkáme personalizované terapie s probiotiky „na míru“, do té doby však průmyslově vyráběná probiotika nepředstavují ideální řešení. Probiotika se však vyskytují také přirozeně, zejména v zakysaných mléčných výrobcích, kvašené zelenině či v moderní kuchyni populárním kimči, miso nebo kombuše. Nesmíme zapomínat ani na prebiotika, která jsou jakousi potravou pro probiotika. Prebiotika najdeme hlavně v ovoci a zelenině.

Copak houby, ale HOUBY…!

V odděleních imunity v lékárně se množí přípravky s obsahem hlívy ústřičné, imunoglukanů či betaglukanů. Všechny tyto produkty využívají právě účinků určité části betaglukanů, které mohou působit proti infekcím, proti rakovině, vysoké hladině cholesterolu, fyzické zátěži a stresu nebo v léčbě kožních onemocnění. I zde se však objevuje jedno velké ale. Tím jsou problémy spojené s přípravou a konstantní účinností v jednotlivých přípravcích. Důležitá je také čistota betaglukanu a velikost jeho molekuly. Tyto informace však výrobci většinou neuvádějí.

A teď tu rybku mňamku zbaštím

Velmi pozitivně zdraví ovlivňují také omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí zejména v rybím tuku. Přímý efekt ve snížení běžných onemocnění či jejich délce nebyl prokázán, ale omega-3 mastné kyseliny patří k významným látkám, které kromě imunity ovlivňují zrak, pozitivně působí na srdce, ovlivňují rozličné oblasti nervové soustavy, mohou pomáhat s problémy se spánkem, menstruační bolestí či snižovat riziko astmatu u dětí a mladistvých. Mořské ryby (lososa, tuňáka či sardinky) bychom měli konzumovat dvakrát týdně. Pokud se nám v našem jídelníčku nedostává dostatek omega-3 mastných kyselin, můžeme je doplnit např. kvalitním rozvažovaným lékárenským rybím tukem (lékopisný Jecoris aselli oleum). Jestliže dáváme kupovaný rybí olej dětem, je lépe začít s neochucenými variantami, které můžeme případně zamíchat do pokrmu, abychom nepříjemnou chuť maskovali. Obvykle ale právě tyto neochucené varianty i nejmenší děti velmi dobře snáší.

A co dál…?

Zbyla nám tu poslední skupina látek, které nemají dostatek vědeckých důkazů, ale jejich užívání vám určitě neuškodí. Patří k nim především součásti babských rad, jako je cibule, med, zázvorový čaj nebo česnek. U všech přípravků na imunitu je důležité zvažovat, zda se jedná o doplněk stravy nebo lék.

Imunitu nevybudujeme přes noc

Doplňků stravy slibujících zázračné posílení imunity najdeme mnoho. Každý člověk je však jiný a každému také něco jiného schází. Nedejte tedy na „zaručené“ rady, ať už z reklamy, od sousedky, tchyně nebo kamarádky. Raději popřemýšlejte, co právě vám může scházet a zda by vám mohla pomoci změna životosprávy. Nebojte se zeptat také svého lékárníka nebo lékaře.

Obranyschopnost organismu je komplexní záležitostí. Pokud máme nekvalitní spánek, spoustu stresu a jíme převážně nezdravě, žádná tabletka to nespasí. Zároveň nesmíme zapomínat, že budování imunity je dlouhodobý proces. Naše tělo nám může být parťákem, ale jen když si ho budeme náležitě hýčkat.

 

Použité zdroje:

Allan GM, Arroll B. Prevention and treatment of the common cold: making sense of the evidence. Cmaj. 2014, 186(3), 190-199.

Bystron J. Jaké máme v současné době možnosti ovlivnění imunity v běžné klinické praxi. Klinická farmakologie a farmacie. 2015, 29(3), 95-99.

Day RLJ, Harper AJ, Woods RM, Davies OG, Heaney LM. Probiotics: current landscape and future horizons. Future Science OA. 2019.

Hjalmarsdottir, F. Healthline: 17 Science-Based Benefits of Omega-3 Fatty Acids. 2018. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/17-health-benefits-of-omega-3.

Karsch-Völk M, Barrett B, Kiefer D, Bauer R, Ardjomand-Woelkart K, Linde K. Echinacea for preventing and treating the common cold (review). The Cochrane Library. 2014.

Peřinová M. Volně prodejné přípravky podporující imunitu. Praktické lékárenství. 216, 12(5), 194-197.

San Chang J, Wang KC, Yeh CF, Shieh DE, Chiang LC. Fresh ginger (Zingiber officinale) has anti-viral activity against human respiratory syncytial virus in human respiratory tract cell lines. Journal of ethnopharmacology. 2013, 145(1), 146-151.

Singh M, Das RR. Zinc for the common cold (review). Cochrane Database of Systematic Reviews. 2015.

Státní zdravotní ústav (online). Vitamin D – potraviny, výživa a zdraví. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-v-potravinach.

Vetvicka V, Richter J, Svozil V. Glukan v dnešní medicíně. Pediatrie pro praxi. 2017, 118(2), 110-113.

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

1 Comment

  1. Pingback:COVID-19. Co zabírá a čemu se vyhnout? - Lékárnice maminky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *