Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Děkujeme za dotaz. V tomto případě bych jako nejspolehlivější zdroj informací doporučila Vašeho pediatra, alergologa, eventuelně dietní sestru. Jedná se o problematiku vyžadující opravdu individuální přístup, kde nelze dělat nějaká obecná doporučení.
Taktika obvykle spočívá prvotně ve vyloučení bílkoviny kravského mléka (BKM) ze stravy, tedy dodržování nemléčné diety, důsledné řešení takové diety je obtížné, musíte znát složení potravin, mléko se vyskytuje i tam, kde by ho člověk neočekával. Neocate by Vašemu dítěti mělo zajistit přísun potřebných aminokyselin a vápníku. Po nějaké době se obvykle zkouší pomalu zavádět možné alergeny do diety a sleduje se, jak na ně dítě reaguje ( např. 1 lžička jogurtu, pak 2…..) Alergie na BKM velmi často souvisí s dětským věkem a stav se může postupně upravit. Uvádí se: „Ve věku kolem 3 let potravinové alergie většinou spontánně vyhasínají, takže do dospělosti přetrvává jen kolem 20% všech prokázaných potravinových alergií dětského věku.“ (citace, zdroj Klinická dietologie, Prof.MUDr.Svačina, 2008)
Ale opravdu záleží na zdravotním stavu konkrétního dítěte, přidružených potížích a stavu imunitního systému a postupovat je třeba naprosto individuálně.Pityol obsahuje kyselinu boritou, která se u dětí do deseti let nemá vůbec používat z důvodu možného vstřebávání a následného toxického působení. Pokud maminka trvá na použití, lze v lékárně připravit náhradu Pityolu bez obsahu kyseliny borité a přizpůsobit obsah dalších účinných látek věku dítěte. Samozřejmě existují i další přípravky, které mohou situaci vyřešit a o kterých se dozvíte při návštěvě lékárny. Důležitá je zejména prevence opruzenin tj.režimová opatření, dostatečně častá výměna plen, eventuelně použití ochranných krémů aj.
Dotaz se zcela jistě týká tzv.generické substituce. Jedná se o případ, kdy je lék se souhlasem pacienta nahrazen například levnější (ale i oblíbenější, s menšími tabletami aj.) alternativou. Lékárník musí ale splnit několik podmínek. Lék by měl obsahovat stejnou účinnou látku, shodnou z hlediska účinnosti a bezpečnosti, měl by být užíván stejným způsobem (např. ústy aj.) a měl by být ve stejné lékové formě (tablety, kapky aj.). Pokud je lékař proti (může k tomu být řada důvodů), je na receptu uvedeno „nezaměňovat“, pak lékárník substituci nesmí provést. Rovněž existuje několik vybraných skupin léků, kde se substituce nedoporučuje. Tolik ve stručnosti.
Dalším případem je záměna léku ve chvíli, kdy na receptu uvedený lék nemá lékárník k dispozici a jeho výdej je pro zdravotní stav pacienta nezbytný. Postupuje se podle stejných pravidel jako v případě substituce, tj. souhlas pacienta, stejná účinná látka, účinnost, bezpečnost atd. Pokud mají tyto dva přípravky jiný obsah účinné látky v jednotce hmotnosti, přepočítá lékárník dávkování, vysvětlí vše pacientovi a upravené dávkování napíše na recept.
Záměnit za jiný lék s jinou, účinkem podobnou, látkou či za lék v jiné formě (technologické zpracování, tj. kapky, tablety aj.) může lékárník po odsouhlasení předepisujícím lékařem i pacientem. Toto vyznačí na receptu.