Dana Motejzníková, Author at Lékárnice maminky

Děti a nikotin – 4.část

Dana Motejzníková — Mon, 01 Jun 2026 16:13:33 +0000

Dotazy a mýty

Proč děti vůbec nikotin užívají?

Je to “in” v některých partách a především výsledek marketingu na sociálních sítích, kde jsou nikotinové výrobky prezentované spolu se zdravým jídlem, zelenou přírodou, ovocem a zeleninou a krásnými květinami jako součást zdravého životního stylu. Dalším důvodem, který platí zejména u snusu a nikotinových sáčků, je potřeba vysokého výkonu a soustředění. To opravdu malá dávka nikotinu podpoří, ale větší naopak utlumí, nehledě na stále se zvyšující potřebu další dávky.

Mýtus- nikotin mi pomůže zhubnout

Nikotin opravdu do jisté míry působí jako anorektikum ( látka omezující chuť k jídlu), zpomaluje vyprazdňování žaludku, urychluje vyprazdňování zejména poslední části střeva a vyplavováním stresových hormonů urychluje bazální metabolismus a působí i centrálně. Ale skutečnost je taková, že při odvykání kouření naopak abstinující kuřáci svou hmotnost navýší ( průměrně uváděná hodnota je 2 až 5 kg během prvního roku). Důvodem je zpomalení metabolismu (ten byl předtím zrychlen nikotinem), zvýšená chuť k jídlu a nahrazování cigarety jídlem. V rámci léčby závislosti na tabáku u dospělých kuřáků je právě toto jeden z důvodů, proč se doporučuje až šesti měsíční odvykací léčba.

Jak lze užívání nikotinu prokázat ve školním prostředí ?

Některé typy elektronických cigaret neprodukují příliš mnoho výparů, mohou být nenápadné, i když ve školním prostředí by to bylo zřejmé. Jiná situace je s orálními formami nikotinu ( snus, nikotinové sáčky), učitel zřejmě nebude chtít sahat nikomu do úst. Nikotin lze prokázat ve slinách, desítky minut po aplikaci i v krvi nebo v moči, poměrně rychle se ale metabolizuje, především na kotinin. Metabolit nikotinu, kotinin, je stabilnější, je to používaný marker expozice nikotinu. Lze jej prokázat ve slinách, v krvi i v moči ještě přibližně 2 dny po expozici. Je to také zcela specifický test, zdrojem kotininu může být jedině nikotin.

Ve školním prostředí jsou analýzy moči i krve komplikované, existují ale testy na přítomnost nikotinu ( kotininu) ve slinách, což je v prostředí školy nejjednodušší a nejrychlejší možnost, navíc s okamžitým výsledkem. Legislativně podléhá stejným podmínkám jako test na drogy obecně.

Jak se pozná fyzická závislost na nikotinu?

Nikotin má biologický poločas 2 hodiny, tedy pro fyzicky závislého člověka je problém prožít den bez cigaret. Abstinenční příznaky se projevují už po hodinách abstinence. Jiná situace je ale u mladých kuřáků- jestliže u dospělých kuřáků není hranice fyzické závislosti zcela jasná, u dětí a dospívajících je ještě nejasnější, o fyzické závislosti se mluví tehdy, když potřebují kouřit i jen jednou týdně nebo jednou měsíčně.

Jaké jsou abstinenční příznaky při absenci nikotinu?

Zlost, podrážděnost, nespokojenost, úzkost, nervozita, smutek, špatná nálada, bažení po cigaretě (craving), obtížné soustředění, zvýšená chuť k jídlu, hlad, zvyšování hmotnosti, nespavost, obtížné usínání, buzení v noci, neschopnost odpočívat, netrpělivost, zácpa, závratě, kašel, neobvyklé sny, noční můry, nevolnost, bolení v krku (afty).

Naprostá většina těchto příznaků odezní u dospělých po 3 až 4 týdnech odvykání, jen zvyšování hmotnosti, zvýšená chuť k jídlu a touha kouřit mohou trvat déle. U dětí a dospívajících platí delší doba i pro některé další příznaky- hodně záleží na okolí, partě, kamarádech , i podpoře rodiny.

Jaká dávka nikotinu je nebezpečná?

To je velmi individuální. Lidé jsou různě citliví, navíc u dlouhodobých uživatelů vzniká tolerance – potřebují vyšší dávku, než když nikotin začali užívat.

Jaké jsou známky otravy nikotinem?

Jako první se objeví nevolnost, pak zvracení, dále zvýšené slinění, bolesti břicha, bledost, pocení, zvýšený krevní tlak a tepová frekvence, vrávorání, ztráta rovnováhy, třes, bolest hlavy, křeče. V pozdější fázi se může objevit průjem, snížení krevního tlaku, zpomalení či poruchy srdečního rytmu ( nepravidelný pulz). V posledním stadiu může nastat šok, kóma, ochrnutí svalů, povrchní (mělké) dýchání až respirační selhání, zástava dechu.

Co dělat při intoxikaci nikotinem?

Při vypití tekutiny z elektronické cigarety nebo konzumaci nikotinového sáčku podat živočišné uhlí ke snížení vstřebávání. Volat Toxikologické informační středisko- telefon 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02. Při závažných případech otravy volat 155.

Jaká je letální (smrtelná) dávka nikotinu?

To je velmi individuální. Dříve se uváděla hodnota 40 až 60 mg pro dospělého, to je ale množství, které může závislý kuřák vstřebat denně, případně i více z důvodu tolerance. Jsou popsány i případy přežití dávky 500 až 1000 mg, tedy o řád vyšší.

Je opravdu možné se nikotinem otrávit?

Není to pravděpodobné, ale možné to je. Týká se to zejména vypití většího množství tekutiny (liquidu) z elektronických cigaret (např. malé děti) nebo velké dávky nikotinu z nikotinových sáčků, kterou si nezkušené dítě vloží do úst s cílem rychle se soustředit a podat požadovaný výkon. Kouřením cigaret otrava v zásadě možná není, protože časné příznaky intoxikace, zejména nevolnost a zvracení , v dalším kouření zabrání. Ve světě jsou popsány jednotky úmrtí na otravu nikotinem, ojediněle i se sebevražedným cílem. Toxikologické informační středisko má ale každoročně několik set telefonátů s podezřením na intoxikaci nikotinem.

Za jak dlouho se otrava nikotinem projeví?

Celkem rychle, v řádu minut. Akutní příznaky do 15 minut, pozdní pak do 30 minut.

Jak argumentovat dětem a adolescentům? Má smysl strašit je zdravotními riziky zneužívání tabáku?

Rakovina ani infarkty děti nezajímají, mohlo by to působit kontraproduktivně, děti se rády chovají rizikově. Dospívající bývají hodně citliví na peníze, ale i ztrátu vlastní svobody- proto je dobré poukázat na to, že když se chytí do nikotinové pasti, stává se otrokem své závislosti a předplatitelem tabákových firem. Možná je dobré si spočítat, kolik utratí za nikotinové přípravky za týden, měsíc, půl roku, rok, 5 let- a co by si místo toho mohl koupit.

Kam se obrátit o pomoc?

Kontakty na více než 40 Center pro závislé na tabáku, více než 200 lékáren poskytujících poradenství, více než 200 ambulantních lékařů, telefonní linku, šest adiktologických ambulancí ( pro nezletilé Ambulance dětské a dorostové adiktologie, Apolinářská 4, Praha 2, telefon 224 968 253), mobilní aplikace zdarma v češtině, online poradnu najdete také na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku, www.slzt.cz.

Jak mi může pomoci lékárník?

Česká lékárnická komora se zapojila do protikuřácké kampaně ( ve spolupráci s PACE a Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku) začala pořádat garantované kurzy pro lékárníky. Takto se vyškolují certifikovaní poradci, kteří vedou poradenskou a konzultační činnost v lékárně. Ideálně v pěti konzultacích proberou s kuřákem jeho návyky a motivaci přestat kouřit, zhodnotí míru závislosti a příčiny případných předchozích selhání. Stanoví individuální odvykací plán, den “D”, kdy kouřit přestane, probere případné krizové situace a jejich řešení. Lékárník zjišťuje i anamnestické údaje- nemoci a užívané léky – a jsou-li nutné léky vázané na předpis, odesílá k lékaři.

Zdroje:

www.chciodvykat.cz

Pharm.Dr. Dana Syrová- Odvykání kouření- jak může pomoci lékárník?- Praktické lékárenství 2018

prof. MUDr. Eva Králíková- Děti a nikotin- Pediatrie pro praxi 2023

prof. MUDr. Eva Králíková- Léčba závislosti na tabáku, EUNI, 2023

www.slzt.cz

prof. MUDr. Eva Králíková- Kouření, tabák, nikotin, děti a dospívající- Pediatrie pro praxi, 2021

použité obrázky čerpány z volně dostupných zdrojů pexels.com

The post Děti a nikotin – 4.část appeared first on Lékárnice maminky.

Děti a nikotin 3.část

Dana Motejzníková — Mon, 25 May 2026 20:41:07 +0000

Diagnostika závislosti, zdravotní rizika a terapie

Závislost na tabáku má dvě složky- psychickou/behaviorální/sociální -ta je na počátku kouření ( u nás kolem 10. až 12.roku věku) a toto naučené chování se pak během let pevněji fixuje. Znamená to prožívání určitých situací s cigaretou, budování kuřáckých stereotypů. Tyto situace jsou pak spouštěčem chuti na cigaretu. Je potřeba užívat tabákový výrobek v určitých situacích, vidět ladně se vinoucí kouř, hrát si s ní. Představuje vazbu na rituály, naučené situace ve společnosti tabákového výrobku ( u kávy, ve stresu, při relaxaci, po jídle, u piva, s kamarády). Druhou složkou je závislost fyzická, je to klasická drogová závislost,jejímž základem je nikotin. Při inhalaci dochází ke vstřebání nikotinu do krevního oběhu přes silně prokrvenou sliznici ústní dutiny, následně se nikotin dostává přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Po navázání na acetylcholinové nikotinové receptory se masívně vyplaví dopamin, hormon odměny. Celý proces trvá 10 až 15 sekund. Predispozice ke vzniku závislosti jsou dány geneticky z více než 50%, je známo 17 typů acetylcholin- nikotinových receptorů, z nichž typ alfa2beta4 bývá spojen se silnější závislostí. Projevuje se přítomností odvykacího stavu v případě přerušení užívání tabáku. Přítomnost fyzické závislosti je indikátorem k doporučení farmakoterapie- čím silnější fyzická závislost, tím intenzívnější příznaky z odnětí pacient vykazuje. Většina příznaků odvykacího stavu odezní řádově za 4 týdny, nejdéle může trvat zvýšená chuť k jídlu- zvyšování hmotnosti a díky tomu nutkání kouřit může přetrvávat i déle než 10 týdnů.

Diagnóza závislosti

Diagnóza závislosti na tabáku spadá do skupiny závislostních diagnóz ( F 17.2-závislost na tabáku- syndrom závislosti, Z58.7- expozice pasívnímu kouření). Za nekuřáka můžeme považovat toho, kdo za celý svůj život vykouřil méně než 100 cigaret. Pravidelný kuřák kouří nejméně jednou denně, příležitostný kuřák kouří, ale méně než jednou denně. Bývalý kuřák během svého života vykouřil 100 a více cigaret, ale nyní nekouří. Ke stanovení intenzity užívání tabáku se rutinně užívá měření oxidu uhelnatého ve výdechu, zde je však zohledněna jen expozice oxidu uhelnatému v posledních 12 hodinách. Monitory CO uvádějí také přepočet na procenta karboxyhemoglobinu. Ve večerních hodinách mívají silní kuřáci kolem 5% , výjimečně až 10% karboxyhemoglobinu. V inhalovaném množství oxidu uhelnatého ovšem vedou konzumenti vodních dýmek- po jedné seanci mívají kolem 20% karboxyhemoglobinu. Další možností je stanovení hladiny metabolitu nikotinu- konitinu- v tělesných tekutinách- krev, moč, sliny. Lze tak hodnotit expozici tabákovému kouři v posledních nejméně 36 hodinách, případně dvou dnech. Pro diagnostiku míry závislosti na tabáku můžeme použít Fagerstromův test, který hodnotí odpovědi na otázky- Jak brzy po probuzení si obvykle zapálíte svou první cigaretu?, Je pro vás obtížné nekouřit v místnostech, kde není kouření dovoleno? Kterou cigaretu byste nejvíce postrádali (první ranní nebo některou jinou)? Kolik cigaret průměrně denně kouříte? Kouříte častěji, intenzívněji, během dopoledne? Kouříte, i když jste nemocný a upoután na lůžko? Při nedostatku času lze použít otázku, jak brzy po probuzení si kuřák zapaluje svou první cigaretu. V případě, že odpoví, že do hodiny po probuzení, je zcela jistě fyzicky závislý. Čím dříve si kuřák zapaluje, tím vyšší je míra fyzické závislosti- nikotin má v krvi poločas dvě hodiny a během spánku je zcela degradován, tzn. ráno je organismus kuřáka bez nikotinu.

Zdravotní rizika

Časová osa změn po poslední cigaretě:

Kouření je hlavní příčinou mnoha závažných onemocnění a celosvětově způsobuje přes 8 miliónů úmrtí ročně. Zvyšuje riziko rakoviny plic ( v 80- 90% případů), hrtanu, jícnu, slinivky, ledvin a močového měchýře. Co se týče srdce a cév- urychluje aterosklerózu, způsobuje infarkty a mozkové mrtvice. Způsobuje chronickou obstrukční plicní nemoc- CHOPN a chronický zánět průdušek. Zpomaluje hojení ran, způsobuje neplodnost a poškození zubů.

Co se děje s naším tělem, když přestaneme kouřit

Časová osa změn po poslední cigaretě:

za 20 minut klesá tepová frekvence a tlak na normální hodnoty

za 8 hodin klesá hladina CO v krvi na polovinu a hladina kyslíku se vrací k normálu

za 12 hodin- hladina oxidu uhelnatého v krvi klesá na nulu

za 48 hodin se tělo zcela očistí od nikotinu, chuťové a čichově buňky začínají regenerovat

za 72 hodin- průdušky se uvolňují, dýchání je snazší a zvyšuje se vitální kapacita plic

za 2 až 12 týdnů- se zlepšuje krevní oběh po celém těle

za 1 až 9 měsíců- ustupuje kuřácký kašel, dušnost a čistí se dýchací cesty, protože řasinky v plicích opět začínají fungovat (pozor, v prvních týdnech se může kašel naopak krátkodobě zhoršit, jak se plíce čistí od usazených nečistot)

za 1 rok- riziko ischemické choroby srdeční je poloviční oproti kuřákovi

za 5 let se riziko cévní mozkové příhody snižuje na úroveň nekuřáka

za 10 let se sníží nejen riziko rakoviny plic, ale i jícnu, hrtanu..

za 15 let je riziko infarktu myokardu stejné jako u nekuřáka

Další pozitivní vlivy na tělo: zlepšuje se prokrvení pokožky, mizí šedavý nádech a pleť vypadá mladší. Po počátečních abstinenčních příznacích (podrážděnost, nervozita) dochází ke snížení stresu a úzkosti. Tělo je odolnější proti infekcím a rány se rychleji hojí.

Terapie

Léčba závislosti je dlouhodobá a má dvě složky. Je to jednak psychobehaviorální intervence, jednak léčba farmakologická.

Pokud jde o tu první část, s kuřákem spolupracuje terapeut ( konzultant), který mu pomáhá identifikovat kuřácké situace a vytvořit “náhradní nekuřácké řešení”. Co to znamená? Kuřák je zvyklý si zapalovat ve třech typech situací- když prožívá negativní pocity ( stres), při pocitu pohody a potřebě odpočinku a konečně, když má potřebu dávky. Tyto situace je třeba si uvědomit, naučit se je přendvídat a vyrovnat se s nimi jinak- bez cigaret. Některým rizikovým situacím je možné a vhodné se po určitou dobu vyhýbat (káva, kuřácká společnost, návštěva restaurace), jinde to možné není (stres, odpočinek, polední pauza v práci nebo ve škole).

Příklady rizikových situací a náhradního řešení:

po jídle- vyčistit si zuby, vypít sklenici vody

při kávě- dát si do kávy mléko, nahradit ji čajem, pít ji jinde

při stresu a rozčilení- relaxační dechová cvičení

při odpočinku- zapálit si svíčku

přestávky v práci nebo ve škole- sníst jablko, přečíst si noviny

při telefonování- vzít si do ruky akupresurní míček, hlavolam, plastelínu

kdykoliv během dne- napít se vody, vyběhnout několik pater, namočit si ruce

Farmakoterapie

Farmakoterapie nezabraňuje kouření, ale potlačuje abstineční příznaky a významně tak zvyšuje úspěšnost při odvykání. Kuřáci si tak snadněji osvojí nekuřácké prožívání dne, nekuřácké stereotypy. Léky první linie jsou vareniclin, cytisin, náhradní nikotinová terapie a bupropion.

Vareniclin

První cíleně vyvinutý lék pro tento účel, neobsahující nikotin. Vychází z cytisinu, přírodní látky používané léta k léčbě závislosti na tabáku, zejména v Bulharsku. Je to parciální agonista určitého typu nikotinových acetylcholinových receptorů. Má agonistickou aktivitu ( naváže se na tyto receptory místo nikotinu a zabrání tak abstinenčním příznakům, protože dojde k vyplavení dopaminu), typická reakce kuřáka: “ Nepotřebuji tolik kouřit.” Dále má aktivitu antagonistickou (pokud by si kuřák s vareniclinem zapálil, cigareta mu neposkytne obvyklý pocit odměny, protože receptory jsou již obsazeny vareniclinem, a proto se vyplaví méně dopaminu), typicky: “Není to ono, je to jako bych kouřil seno.” Vareniclin se v těle prakticky nemetabolizuje, nemá tak- na rozdíl od cigaret- žádné farmakologické interakce. Nežádoucím účinkem po polknutí tablety je nauzea ( nevolnost, pocit na zvracení), proto se doporučuje užívat po jídle a hodně zapít. Nevolnosti lze předejít startovacím balením, kdy se první dny užívá pouze 0,5 mg ráno, další 4 dny stejná dávka ráno i večer a pak se zvýší na plnou dávku 1 mg ráno i večer. Dále se mohou objevit neobvyklé sny a buzení, lze proto doporučit při jejich výskytu užít druhou dávku odpoledne, namísto večer. Vareniclin se vylučuje z 90% močí v nezměněné formě. Léčba by měla trvat 12 až 14 týdnů (ale lze ho užívat i 6 měsíců) a je vázán na recept s nulovou úhradou zdravotní pojišťovny. Podávání se nedoporučuje těhotným, kojícím a pacientům s pokročilým selháním ledvin.

Cytisin

Byl dostupný na našem trhu v 60. letech minulého století, byl předobrazem vareniclinu. Princip působení je stejný, jen je potřeba ho užívat několikrát denně- protože poločas v krvi je 4,8 hodin, zatímco u vareniclinu je to 17 hodin. Znovu na trhu v České republice je od roku 2020, je volně prodejný v lékárnách, je dobře tolerován, nauzea se prakticky nevyskytuje. Problematický je příbalový leták, který povoluje užívání pouze na 25 dnů a stanovuje nutnost přestat kouřit 5.den. Ten vychází z informací k Tabexu, který se u nás prodával v 60.letech minulého století (viz výše), ke změně tohoto přístupu by byla nutná další klinická studie, která zatím není k dispozici.

Náhradní nikotinová terapie

Přibližně zdvojnásobuje úspěšnost léčby závislosti na tabáku. Je volně dostupná v lékárnách ve formě náplastí, inhalátoru, žvýkaček a pastilek. Je doporučeno stanovit si den “D”, tedy den pro zanechání kouření. Jednotlivé formy se liší kinetikou uvolňování nikotinu, to znamená, že zatímco náplast uvolňuje nikotin postupně, během 16 nebo 24 hodin, takže je schopna poskytnout bazální hladinu nikotinu, orální formy slouží k pokrytí “rychlé” potřeby, tedy ke zvládnutí konkrétní situace ( neodolatelné nutkání kouřit, chuť na cigaretu).

Například pokud pacient kouří cca 20 cigaret denně, první cigaretu si zapaluje do 5 minut po probuzení a den bez cigaret je pro něj problém, jedná se o pacienta vysoce závislého s vysokou potřebou nikotinu. U tohoto pacienta bychom nasadili náplast s dávkou minimálně 15 mg, lépe 25 mg a orální nikotinovou terapii dle osobní volby. V případě orálních forem nedochází ke vstřebání celého obsahu nikotinu uvedeného na obalu ( v případě pastilek a žvýkaček je to necelá polovina, v případě inhalátoru pouze pětina množství uvedeného na obalu), proto doporučujeme užít takovou dávku, která vede k vymizení abstinenčních příznaků. Při dobré toleranci lze dávku po 4 týdnech postupně snižovat až do úplného vysazení po 12 týdnech.

Bupropion

Je to antidepresivum ze skupiny inhibitorů zpětného vstřebávání noradrenalinu a dopaminu. Jeho užití přibližně zdvojnásobuje úspěšnost odvykání. Kontraindikací k jeho nasazení je epilepsie, užívání některých antidepresiv ( inhibitorů MAO- moclobemid) a mentální anorexie. První týden, během kterého pacient kouří, se začíná dávkou 150 mg denně, v druhém týdnu se zvyšuje dávka na 150 mg dvakrát denně, během tohoto týdnu se přestává se kouřit.

Žádný z uvedených léků není hrazený zdravotní pojišťovnou, ale některé na ně přispívají v rámci svých preventivních programů. Zbývají jen odpovědi na otázky: Kde hledat pomoc? Musím navštívit nějaká specializovaná pracoviště? Jak o tom mám se svým dítětem (dospívajícím) mluvit? Mám ho strašit zdravotními riziky kouření nebo na to mám jít jinak?

Odpovědím na tyto otázky se budeme věnovat v poslední části naší série.

Zdroje:

MUDr.Alexandra Kmeťová, doc. MUDr. Eva Králíková, CSc.- Novinky v léčbě závislosti na tabáku- Medicína pro praxi, 2013

www.chciodvykat.cz

www.bezcigaret.cz

prof. MUDr. Eva Králíková, CSc. – Léčba závislosti na tabáku- EUNI

Pharm.Dr. Dana Syrová- Odvykání kouření- jak může pomoci lékárník?- Praktické lékárenství 2018

prof. MUDr. Eva Králíková- Kouření, tabák, nikotin, děti a dospívající- Pediatrie pro praxi, 2021

prof. MUDr. Eva Králíková- Děti a nikotin- Pediatrie pro praxi, 2023

Jiří Slíva, Martin Votava- Farmakologie, Triton, Praha 2011

obrázky čerpány z pexels.com

The post Děti a nikotin 3.část appeared first on Lékárnice maminky.

Děti a nikotin- 2.část

Dana Motejzníková — Tue, 19 May 2026 04:22:34 +0000

Způsoby užívání tabákuKouření přestává být cool. Tuto skutečnost si uvědomují i tabáková firmy, které se snaží získat “nové předplatitele” dříve, než mladí lidé pochopí škodlivost tohoto návyku. Vyvíjejí proto nové aplikační formy nikotinu, které se jeví jako méně toxické a přitažlivější.

Pojďme se tedy společně podívat na způsoby užívání tabáku.

Cigarety– objevily se v polovině 19.století, jejich masívní rozšíření nastalo na konci 19.století s rozmachem strojové výroby. Filtry se objevily po roce 1950, kdy byl poprvé prokázán vliv cigaret na vznik rakoviny plic. Tehdy se věřilo, že zachytí většinu škodlivin, dnes se uvažuje o jejich zákazu. Obsahují totiž stále řadu toxických látek, mimo jiné i acetát celulózy. V přírodě se rozkládají kolem 15 let. Light “lehké” cigarety– tento pojem je již v řadě zemí zakázán, protože je obchodním označením bez jakéhokoliv podkladu. Vzbuzoval mylné představy o nižší škodlivosti. Slim– takto se označují tenké cigarety s průměrem nižším než 7 mm, jsou trendem posledních let, snaží se vzbudit dojem štíhlosti- využívají toho, že velká část žen a dívek má nadváhu. Ze zhruba 7000 látek v cigaretovém kouři je několik set aditiv-látek přidaných pro různé účely, především proto, aby se kouř dal vdechnout ( potlačení dráždivosti a zápachu), aby se vstřebal hodně rychle nikotin ( úprava pH), ale také například pro ladné vinutí kouře, které podporuje psychickou závislost. Cigareta obsahuje celkově kolem 15 mg nikotinu, většina nikotinu ale shoří. Kuřák vstřebá z jedné cigarety různé množství nikotinu, typicky kolem 1mg, ale mohou to být i 2 až 3 mg/cigaretu podle intenzity kouření. Záleží totiž na tom, jak hluboko se kouř vdechne, jak dlouho jej kuřák zadrží v plicích, kolikrát z cigarety potáhne,..Proto od roku 2016 už není na krabičkách našich cigaret obsah nikotinu a dalších látek uveden- více než na tom, co se kouří, záleží totiž, jak se to kouří.

Doutníky– kouř doutníků má vyšší pH než kouř cigaret. Není tedy třeba vdechovat kouř až do plic (“šlukovat”), aby se nikotin vstřebal- z kouře doutníků se vstřebává již sliznicí dutiny ústní. Také doutníkový kouř obsahuje řádově tisíce látek, i když méně aditiv než kouř cigaretový. Vzhledem ke způsobu kouření má o něco menší zdravotní dopad než cigarety, ale o to větší vliv v dutině ústní.

Vodní dýmky– hookah, narghille, vodnice, vodní dýmka– to jsou různé názvy pro vdechování kouře z doutnajícího uhlíku na tabákové placce, kouř pak prochází vodou. Ve vodě se nepročistí, jen ochladí, což je jedna z příčin velkého objemu potažení (vdechnutého kouře). Vzhledem k tomu, že spalování probíhá za nízké teploty, je kouř velmi koncentrovaný. Konzumenti tedy vdechují velké množství zplodin spalování, především oxidu uhelnatého a dehtových látek. Po jedné zhruba hodinové seanci má kuřák vodní dýmky kolem 20% karboxyhemoglobinu, prožívá tedy otravu oxidem uhelnatým. Tato otrava se mimo jiné projevuje malátností a závratěmi- což je stav, který zná většina uživatelů vodní dýmky při odchodu z čajovny. Dalším rizikem je šíření různých infekcí: kromě osobního nového náustku by se měla čistit i hadice a vyměňovat voda, což se často neděje.

Porcovaný tabák- to je tabáková směs v malém pytlíčku, který se podobá čajovému. Nehoří, to znamená, že konzument nevdechuje kouř. Zahrnuje širokou řadu výrobků- na jedné straně je s nejnižším rizikem švédský snus s nízkým obsahem tabákově specifických nitrosaminů. Porcovaný tabák je zakázáno prodávat v EU od roku 1992, výjimku má jen Švédsko, kde ho užívá kolem 20% populace. Švédsko má také nejnižší počet každodenních kuřáků v celé Evropské unii – jen kolem 5% a tedy i nejnižší počty úmrtí související s kouřením.

Nikotinové sáčky– jsou to sáčky podobné snusu, které se vkládají do úst, jsou bělostné a neobsahují tabák. Většinou obsahují nikotin na nosiči, někdy až 50 mg, ale mohou být i sáčky bez nikotinu. Pokud nedojde k předávkování nikotinem ,jejich zdravotní riziko je malé, mohou však prohlubovat/ udržovat / způsobovat závislost. Obsahují bílý nikotinový prášek (nikotin z tabáku nebo syntetický nikotin), propustná viskózová vlákna, matrici složenou z vody a mikrokrystalické celulózy, příchutě, zahušťovadla, stabilizátory, sladidla, látky upravující pH ( nikotin se vstřebává v zásaditém prostředí, pH kolem 8,5) . Příchutě jsou velmi různorodé, prodávají se většinou v plechových krabičkách s velkou vizuální přitažlivostí. V únoru 2023 byla v ČR přijata úprava zákona, podle které podléhají stejné legislativě jako tabákové výrobky.

Žvýkací tabák– smotky tabáku, které se vkládají do úst- u nás prakticky není.

Šňupací tabák– tabákový prach, který se vtahuje do nosu. U nás se používá ojediněle.

Vapování– široký pojem, který zahrnuje vdechování výparů různých zahřátých substancí. Patří sem elektronické cigarety, ale i vapování olejnatých látek s výtažky z marihuany.

Elektronické cigarety– neobsahují žádný tabák, ale hydrofilní tekutinu, která se zahřívá na teplotu lehce nad 100 stupňů Celsia za vzniku více nebo méně viditelných výparů. Tekutinu tvoří látky používané v potravinářství- kromě vody především glycerin a propylenglykol, většinou obsahují i nikotin a různé příchutě, mohou být ale také bez nikotinu. První generace dodávala malé množství nikotinu a jeho příjem nebylo možné ovlivňovat (cigareta-like , podobné cigaretám). Další byla pera, z nichž se již nikotinu vstřebává více. Třetí oblastí jsou mody, tedy doplňovatelné nádobky (tanky), kde lze upravovat i způsob zahřívání a zvýšit tak příjem nikotinu podle potřeby. Poslední generací jsou pody, např. v USA úspěšný Juul, které obsahují nikotinové soli a nikotin se vstřebává velmi rychle. Juul se podobá flashdisku a produkuje málo výparů. V současné době jsou hitem značky Elf Bar– jednorázové elektronické cigarety s příchutěmi různých druhů ovoce, vystačí až na několik set až několik tisíc potažení. Jsou cenově dostupné, některé i bez nikotinu, což usnadňuje užívání dětem, ovocná chuť navozuje pocit bezpečí, zdraví a neškodnosti.

Elektronické cigarety představují mimořádně kontroverzní téma medicíny- kolem 40 zemí je nějakým způsobem omezuje nebo zakazuje, naopak ve Velké Británii mají podporu a jsou doporučovány v první linii při odvykání kouření.

Klady: absence kouření, kouře, zápachu, tisíců chemikálií, absence nedopalků, nehrozí požáry, minimalizace/absence rizika pasívního kouření

Zápory: udržování /prohlubování /vznik závislosti, falešný dojem bezpečného kouření, příchutě- lákavé pro děti, dojem neškodnosti, nejasné složení příchutí

Zahřívaný tabák– tyčinky se speciálně upraveným tabákem podobné cigaretě, které se vkládají do pouzdra. To zapnutím tyčinku zahřeje na teplotu kolem 350 stupňů Celsia, tedy těsně pod teplotu hoření tabáku. Vznikající výpary jsou více cítit než ty u elektronických cigaret, obsahují více toxických látek a jejich složení se více podobá tabákovému kouři. Také těmito výrobky se může závislost na tabáku udržovat/ způsobovat/ prohlubovat. Na našem trhu jsou značky IQOS, GLO, Ploom.

Další formy- nikotin se může objevit v nejrůznějších podobách- např. v gumových medvídcích nebo lízátkách, je zřejmé ,že v takových podobách cílí na děti.

Pro úplnost si ještě vysvětleme další pojmy:

Kouř z druhé ruky (pasívní kouření)– vdechování tabákového kouře tím, kdo sám nekouří (secondhand smoke). Pasívní kouření způsobuje stejné nemoci jako kouření aktívní, ale v menší míře. Výjimkou je vliv na cévy- k jejich poškození stačí malá dávka kouře, již po několika minutách v zakouřeném prostředí jsou na cévách viditelné změny. Dítě v kuřácké domácnosti proto bývá často nemocné, mívá opakované respirační infekce, astma, otitidy(ušní záněty). Takové dítě by mohlo dostat odbornou diagnózu expozice pasívnímu kouři (Z 58.7) a platí to i v případech, že se kouří jen v kuchyni, na toaletě nebo z okna.

Kouř z třetí ruky– na stěnách, na kobercích či v záclonách místnosti, kde se dříve kouřilo, ale nyní je vzduch již čistý, najdeme stopová množství toxických látek z cigaretového kouře. To platí i pro pleť, vlasy či oblečení poté, co vyjdeme ze zakouřeného prostředí. Praktický dopad je minimální, snad jen maminka, která kouřila na balkóně, by si měla potom, co se vrací ke svému dítěti, umýt obličej a ruce.

Jak je to se závislostí na tabáku? Jak rychle se rozvíjí? Jak ji lze diagnostikovat a léčit? Jakou roli v tom hraje lékárník?

Odpovědi na tyto i další otázky se dozvíte v další části naší série.

Zdroje:

prof. MUDr. Eva Králíková, CsC.- Léčba závislosti na tabáku, EUNI

prof. MUDr. Eva Králíková, CsC.- Děti a nikotin, Pediatrie pro praxi, 2023

prof. MUDr. Eva Králíková, CsC.- Kouření, tabák, nikotin, děti a dospívající, pediatrie pro praxi, 2021

Jiří Slíva, Martin Votava- Farmakologie

Obrázky čerpány z pexels.com

The post Děti a nikotin- 2.část appeared first on Lékárnice maminky.

Děti a nikotin 1.část

Dana Motejzníková — Tue, 12 May 2026 16:00:39 +0000

obrázek 1

Milé maminky dospívajících dětí, jistě mi dáte za pravdu, že v této době prochází vztah s Vašimi dospívajícími dětmi mnoha zkouškami. Mezi ty nejtěžší patří strach z experimentování s návykovými látkami. Jako mámy chceme své děti chránit, ale narážíme na bariéry dané tím, že svět závislostí se v posledních letech zásadně proměnil. Zatímco my jsme cítili cigarety z oblečení na dálku, dnešní formy nikotinu- ať už jde o elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky- jsou tiché, nenápadné a často designově lákavé. Nikotin se tedy dostává do životů našich dětí velmi rafinovaně a často pod maskou neškodného trendu a zanechává v dospívajícím mozku stopu, která je hlubší než si mnozí připouštějí. Proč je to takový problém ? Do 25 let se mozek stále vyvíjí a nikotin v něm mění způsoby spojení neuronů. To, co začíná jako nevinné “ochutnávání” příchutí, může velmi rychle vést k trvalému poškození center pro pozornost, učení a kontrolu impulzívního chování. Čísla jsou alarmující – dle statistiky Státního zdravotního ústavu :

Téměř polovina mladých Čechů (49,8%) ve věku 15 až 24 let užívá nějakou formu nikotinu
Zatímco klasické cigarety jsou na ústupu, raketově roste obliba elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Právě sáčky užívá v nejmladší skupině pře 11% respondentů, přičemž polovina z nich denně
Čtvrtina nezletilých (15 až 17 let) užívá nikotin každý den a často vyhledávají ty nejsilnější náplně.

Rozhodla jsem se připravit sérii článků, která mapuje toto téma do hloubky a bez příkras. Pojďme společně nahlédnout do této problematiky, abychom byly lépe připraveny a informovány, když se naše ratolest setká s nějakou aplikační formou nikotinu. Budeme schopny nabídnout pomocnou ruku i validní informace, aby naši dospívající tomuto trendu nepodlehli. V úvodní části se podíváme do historie a probereme základní pojmy

Historie

obr.2

Tabák je rostlina z čeledi lilkovitých ( rod Nicotiana), která obsahuje ve svých listech alkaloid nikotin. Existuje mnoho druhů- nejčastěji se kouří Nicotiana tabacum ( tabák viržinský) a Nicotiana rustica (tabák selský) či jejich směsi.obr.3

Tabák se dostal do Evropy objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem, kde byl součástí náboženských obřadů a rituálů. Byla to posvátná rostlina Mayů, Aztéků a dalších indiánských kmenů, kteří ji kouřili, žvýkali nebo šňupali. Zpočátku se v Evropě užíval k léčebným účelům. Jean Nicot, francouzský velvyslanec v Portugalsku, dal své jméno jediné návykové látce obsažené v tabáku- nikotinu. 1493- Rodrigo de Jerez se stal prvním evropským kuřákem v dějinách. Jeden z druhů Kryštofa Kolumba si dal prvního “evropského šluka” na Kubě a po návratu domů si neopatrně zapálil na veřejnosti. Španělská inkvizice ho za to uvrhla na tři roky do vězení. V letech 1596- 1645 Michail III. Fjodorovič Romanov prohlásil užívání tabáku za smrtelný hřích a zakázal držení tabákových listů za jakýmkoliv účelem. Obvyklým trestem bylo řezání rtů nebo kruté bičování.

obr.4

Zavedením automatů na cigarety na konci 19.století (1881) se stal tabák dostupnějším- byl to zlomový okamžik, který otevřel cestu pro celosvětovou epidemii tabáku. S tím přišel James Bonsack a svůj prototyp na mechanizovanou výrobu cigaret si nechal patentovat. Místo ručně balených 200 cigaret za hodinu je jich možné najednou strojově vyrobit 10 000 a tenké papírové ruličky plněné sušeným tabákem jsou zase o něco dostupnější. Masově se rozšiřuje i v období světových válek, kdy měli vojáci volný příděl cigaret. Na začátku 20.století se cigareta stává společenským fenoménem– neobešel se bez nich žádný večírek, hojně se objevovaly i ve filmech.

Po válce lékaři publikovali první články o souvislosti mezi kouřením a rakovinou plic. V červnu 1957 jsou publikovány výsledky několikaletého výzkumu v Anglii a ve Spojených státech “ Hrozba v tabákovém dýmu.” Na krabičkách se objevilo varování, následují zákazy reklam a s přelomem milénia i omezení kouření na veřejnosti a v uzavřených prostorech.

Základní pojmy

Kouření– vdechování kouře, vznikajícího při spalování, tedy při hoření, v případě tabáku za teploty kolem 400 stupňů Celsia a výše. Kouřit je možné různé produkty, nejenom tabák. V každém případě vzniká kouř- ten obsahuje vždy řádově tisíce látek, řadu z nich různě toxických. Uvádí se, že cigaretový kouř obsahuje kolem 7000 látek, z nichž desítky způsobují rakovinu (jmenujme formaldehyd, benzen, benzo- a- pyren, radioaktivní polonium 210) a stovky jinak toxických- alergeny, mutageny, dráždivé látky, včetně oxidu uhelnatého.

obr.5

Nikotin– alkaloid obsažený v tabákové rostlině. Nikotin obsahují i jiné lilkovité rostliny (rajče, lilek), ale ve velmi malém množství. Vzniká jako produkt sekundárního metabolismu– je obranou rostliny proti škůdcům, pro člověka i pro zvířata je jedovatý. Množství nikotinu v tabákových odrůdách je různé, záleží na šlechtění i zpracování. Smrtelná dávka pro dospělého člověka se mnoho let uváděla kolem 40 až 60 mg, ale to je množství, které silný kuřák běžně denně vstřebá. Kuřáci si časem vypěstují toleranci ( snášejí i potřebují časem vyšší dávku nikotinu, aby potlačili abstinenční příznaky). Při hledání původní práce, ze které tento údaj pochází, se zjistilo, že jde o článek s nejasnou metodikou z konce 19. století a smrtelná dávka nikotinu může být zhruba o řád vyšší, tedy i nad 500 mg. Záleží i na způsobu podání nikotinu (zda je inhalační nebo třeba ve formě nikotinových sáčků) , jeho formě (rychleji se vstřebává ve formě nikotinové soli) a pH prostředí (vstřebává se v lehce zásaditém prostředí kolem 8,5) . Může být silně návykový.

Závislost– bývá jednak psychosociální, znamená to prožívání určitých situací s cigaretou, kuřácké stereotypy. Tyto situace jsou pak spouštěči chuti na cigaretu. Později se vyvíjí závislost fyzická – její podstatou je slastný pocit po náhlém vyplavení dopaminu ( jeden z “hormonů štěstí”) v mozkovém centru pro odměnu. Množství a rychlost tohoto slastného “šlehu” závisí na množství a rychlosti vstřebávaného nikotinu.

Kouření českých dětí– průměrný věk kuřáka první cigarety je u nás v rozmezí 10 až 12 let, to platí i pro nové formy nikotinu. Zatímco v roce 2010 kouřilo 15 % chlapců a 20 % dívek, v roce 2018 to bylo pouze 7 % patnáctiletých dívek a 8 % chlapců a toto číslo stále klesá. Na cigaretách obecně vadí nejvíce zápach kouře a dráždění ke kašli. To si uvědomili i výrobci alternativních forem nikotinu- nejprve elektronických cigaret, pak zahřívaného tabáku, nikotinových sáčků a dalších. Mnozí mladí mají pocit neškodnosti těchto forem, což vede ke vzniku a prohloubení závislosti a někdy ani netuší, že nikotin užívají.

V příští části se zaměříme na způsoby užívání tabáku.

Zdroje:

prof. MUDr. Eva Králíková- Děti a nikotin- Pediatrie pro praxi, 2023

Králíková E. a kol. Závislost na tabáku- epidemiologie, prevence a léčba- 2013,1.vydání

Léčba závislosti na tabáku- EUNI (elektronická univerzita)

Pharm.Dr. Dana Syrová- Odvykání kouření- jak může pomoci lékárník?

statistiky Státního zdravotního ústav

Zdroje obrázků: obr. 1- pexels-steinportraits- 2083729

obr. 2- pexels- photography- maghradze

obr.3- pexels- leon-huang- 37073985

obr.4- pexels-nc- farm- bureau-mark-225752

obr.5- pexels-sagi- 495844134- 16360052

Mgr. Dana Motejzíková

The post Děti a nikotin 1.část appeared first on Lékárnice maminky.

Akné

Dana Motejzníková — Sat, 10 Jan 2026 15:54:24 +0000

Akné je chronické neinfekční zánětlivé onemocnění jednotky kůže tvořené vlasovým folikulem a s ním spojenou mazovou žlázou. Patří mezi nejčastější kožní onemocnění, která postihují adolescenty (35 až 90%) , ale v některých případech přetrvává nebo se nově objevuje až v dospělém věku. Dnes je již zřejmá genetická predispozice k akné. Lokalizace akné je vázaná na místa bohatá na mazové žlázy- obličej, hrudník, ramena, záda. Pouze výjimečně se objevuje i v jiných oblastech. Existují i volně prodejné přípravky, které Vám mohou lékárnice doporučit na lehčí formy akné? Jaké přípravky obvykle předepíše dermatolog? Nemají závažné nežádoucí účinky? A co doplňková léčba? A co mikrobiom, mohu složením potravy ovlivnit i hormonální rovnováhu a produkci mazových žláz? Podívejme se společně na tyto otázky podrobněji a pojďme na ně hledat odpovědi.

Jak vzniká akné?

Hlavními faktory vzniku akné jsou zvýšená produkce mazu (hyperseborea)- stimulovaná nárůstem hladiny androgenů (dihydrotestesteronu) především v pubertě, poruchy v procesu keratinizace neboli rohovatění , jejichž příčinou je zadržování mazu a následkem vznik komedonů, zmnožení anaerobních bakterií v komedonech ( hlavně Cutibakterium acnes, dříve Propionibacterium acnes) , podobně dochází k přemnožení kvasinek rodu Pityrosporum a Staphylococcus epidermidis a zánět ( tvorba zánětlivých mediátorů ve folikulu a okolní tkáni).

Ke zhoršování projevů akné může docházet vlivem působení chemických látek (např. vazelína, minerální oleje, lanolin, butylstearát), nevhodným stravováním, nadměrným pocením, mechanickým drážděním, hormonálními poruchami a stresem nebo kouřením.

Jak se akné projevuje?

Základním aknózním projevem jsou tzv. komedony- nezánětlivé projevy otevřené (černé komedony) nebo uzavřené (bílé komedony). Sekundárně dochází ke vzniku papul, pustul, cyst, nodulů a splývajících abscedujících projevů až fistul. Ve většině případů se jednotlivé projevy kombinují a u jednoho jedince nacházíme větší množství polymorfních projevů. V případě neléčeného akné dochází k nevratné destrukci mazové žlázy, která se hojí jizvou.

Klasifikace akné

lehké akné charakterizované tvorbou komedonů
mírné až středně těžké akné papulopustulózní– papulopustuly jsou kožní útvary kombinující v sobě malý pupen s hnisavou dutinkou uvnitř
těžké papulopustulózní a mírné nodózní akné- závažná forma akné, kdy se hluboko pod kůží tvoří tvoří bolestivé , tvrdé uzlíky (noduly), které nejsou plné hnisu, ale vznikají ucpáním mazových žláz a zánětem. Nejde o klasické pupínky, ale o velké, zanícené léze vyžadující dermatologickou léčbu.
těžké nodózní a konglobátní akné- závažná, hluboká forma akné projevující se bolestivými zánětlivými uzly, hnisavými pupínky a cystami, které se často spojují a zanechávají výrazné jizvy
akné fulminans (dříve akné maligna) – charakterizované vážnými ( často ulcerujícími) nekrotizujícími projevy akné, rychlým nástupem, horečkou a polyartritidou postihující kyčelní a kolenní klouby. Pacient může pro bolestivost kloubů zaujímat polohu v předklonu. Souběžný výskyt kožních a kostně-kloubních projevů se označuje jako SAPHO syndrom. V krevních odběrech je patrná zvýšená hladina bílých krvinek, anémie a zvýšené hodnoty sedimentace. Někdy mohou být přítomny i bílkoviny v moči. Dobře reaguje na terapii kortikoidy.

Diagnostika

Akné vulgaris je třeba odlišit od mnoha podobně se projevujících kožních nálezů – jako je folikulitida, periorální dermatitida nebo rosacea.

Terapie

a) lehké formy

Z registrovaných volně prodejných přípravků lze k léčbě akné použít přípravky s obsahem benzoyl peroxidu a kyseliny azelaové.

Benzoyl peroxid je jedním ze základních kamenů kombinované léčby akné vulgaris. Redukuje produkci mazových žláz a působí antibakteriálně především proti rodům propionibacterium a micrococcaceae. Příznivě působí na poruchy rohovatění v ústí mazových žláz. Účinné koncentrace se pohybují v rozmezí 2,5 až 10%, přičemž nižší koncentrace do 5% jsou doporučovány k aplikaci na obličej, a to pouze bodově. 10% koncentrace jsou vhodnější k aplikaci především na oblast hrudníku, případně zad. Gelové přípravky dostupné v České republice mohou způsobit lokální podráždění a s tím související suchost pokožky a její odlupování. Je proto doporučené aplikovat přípravky s touto účinnou látkou jednou denně, případně ob den. Pokud pacient používá benzoylperoxid, měl by se vyhnout slunění (nebo použít vhodnou ochranu před slunečním zářením) a nenanášet přípravek do vlasů či na obočí- může dojít k odbarvení. Aplikace do oblasti očí, rtů a do úst také není vhodná. Přípravky s benzoylperoxidem se uchovávají v chladu (2 až 8 stupňů Celsia).

Kyselina azelaová je nasycená dikarboxylová kyselina vyskytující se v pšenici, žitu a ječmeni. Je produkována také kvasinkou Malassezia furfur. Jejím hlavním účinkem je působení antimikrobiální. Zmírňuje také nadměrnou produkci keratinu vedoucí k ucpávání vlasových folikulů , lze ji použít k zesvětlení pigmentací. Je dostupná jako 20% krém. Krém je nanášen v tenké vrstvě 2* denně na obličej, výsledky jsou viditelné zhruba 4 týdny od zahájení léčby. Mezi nežádoucí účinky patří zarudnutí, svědění a pálení v místě aplikace. Při výskytu těchto nežádoucích účinků je vhodné redukovat počet aplikací, případně na krátkou dobu přípravek úplně vysadit.

Ke zlepšení stavu může přispět také tea tree oil, síra, zinek, kyselina salicylová, ichtamol a alfa- hydroxy kyseliny.

Tea tree oil je získáván ze stromu Melaleuca alternifolia.

b) středně těžké formy akné

Zde nacházejí své uplatnění retinoidy ( tretinoin, adapalen, izotretinoin) . Mají účinky komedolytické- tj. uvolňují ucpané póry, zabraňují tvorbě komedonů a normalizují rohovatění kůže. Novější retinoidy, jako je např. adapalen, mají účinky také protizánětlivé a zabraňují nadměrné tvorbě mazu. Při zahájení je vhodné postupné prodlužování jejich působení během dne (je možné lehké odlupování, začervenání a pálení pokožky), později je vhodná aplikace na noc. U citlivých osob je možná i jen tzv. minutová léčba, např. jen 15 -30 minut denně. Aplikace je možná na celou postiženou plochu. Opatrné užití je možné i po dobu slunných letních dnů. Jedinou kontraindikací je gravidita a kojení.

Další skupina látek uplatňující se v léčbě akné jsou lokální antibiotika . Jsou využívána u zánětlivých forem akné. Vzhledem ke stoupající mikrobiální rezistenci by neměla přesáhnout délka jejich podávání 3 měsíce. Nevhodná je také kombinace lokální a celkové antibiotické léčby pro zvyšující se riziko rezistence ( zejména Propionibacterium acnes a Staphylococcus epidermidis). Antibiotika využívaná v lokální léčbě jsou erythromycin, klindamycin, kyselina fusidová, tetracyklin a chloramfenikol. Tyto látky jsou zpracovány do magistraliter přípravků- masti, pasty, roztoky s lihem. Léčebná odezva by se měla dostavit do 14 dnů, pokud se tak neděje, je vhodné, aby lékař přehodnotil bakteriální citlivost. V lokální léčbě se uplatňují i chemoterapeutika , jako je cloroxin a metronidazol.

c) těžké nebo rezistující formy akné

U vážnějších projevů akné se používají celková antibiotika- především druhá generace tetracyklinů ( doxycyklin) a makrolidy (azitromycin). Tetracykliny se nesmí podávat dětem mladším 8 let, také musíme vzít při dlouhodobém užívání antibiotik v potaz riziko vaginální kandidózy. K terapii těžkých forem akné se užívají systémové retinoidy- izotretinoin. Vzhledem k tomu, že izotretinoin má teratogenní potenciál ( schopnost poškodit nenarozené dítě) , předchází nasazení léčby nutnost provedení těhotenských testů a účinná nepřerušovaná antikoncepce – nasazená 1 měsíc před zahájením léčby a ukončená 1 měsíc po jejím ukončení. Izotretinoin je obecně dobře snášen, nejčastější nežádoucí projevy na kůži jsou suchost kůže a sliznic, pálení očí a zvýšená vnímavost ke slunečnímu záření. Mohou se vyskytovat i bolesti svalů a kloubů a zvýšená únavnost. V rámci laboratorních vyšetření je nejčastějším nežádoucím účinkem zvýšení hladin triglyceridů a jaterních enzymů. Po zhojení klinického nálezu a ukončení léčby izotretinoinem je nezbytná léčba udržovací, která by měla zahrnovat pravidelnou aplikaci léčivého přípravku s obsahem adapalenu nebo kyseliny azelaové. Správně zvolená lékařská kosmetika je důležitým doplňkem léčby izotretinoinem a zahrnuje čistící prostředky, změkčující přípravky (emoliencia) a ochranu proti slunečnímu záření (sunscreeny). Léčba by měla být vedena pouze dermatologem se zkušenostmi s terapií tímto léčivem.

Akné z pohledu gynekologa

Hormonální léčba se užívá u pacientek se středně závažným až závažným akné a je vhodné ji kombinovat s lokálními nebo dalšími celkovými přípravky. Hormonální antikoncepci může lékař s opatrností nasadit až rok po první menstruaci s ohledem na zrání kostní hmoty. U běžné populace žen lékař využívá kombinovanou hormonální antikoncepci ( obvykle ethinylestradiol spole s cyproteron acetátem, chlormadinon acetátem, drospirenonem nebo dienogestem) a/nebo spironolakton. Cílem této léčby je zmírnit působení androgenů ( mužských pohlavních hormonů) na jednotku kůže tvořenou vlasovým folikulem spojeným s mazovou žlázou. Hormonální antikoncepce se užívá k dlouhodobé kontrole akné, s tím, že nástup účinku se projeví za 3 až 6 měsíců. Spironolakton je vhodný pro pacientky, které z nějakého důvodu nemohou hormonální antikoncepci užívat, omezuje nadměrnou produkci mazových žláz.

Akné a psychika

Psychologické faktory mohou hrát významnou roli u akné nejméně ve třech směrech. Za prvé- emoční stres může vést ke zhoršení akné. Za druhé- těžká akné mohou vést ke zhoršení psychiatrických chorob- jako je sociální fobie a deprese. Konečně , primárně psychiatrické choroby , jako jsou obsedantně -kompulzivní choroby a psychózy , mohou být způsobeny stížnostmi, které se soustřeďují na akné. Většina pacientů udává zhoršení akné při úzkosti, stresu nebo frustraci. Průměrný interval mezi emočním stresem a viditelnými změnami byl dva dny. Byl zkoumán vliv některých relaxačních technik jako doplňku k medikamentózní terapii akné a bylo zjištěno, že při užití těchto metod došlo ke znatelně většímu zlepšení oproti případům, kdy byly užity pouze léky. Pokud dermatolog zjistí, že pacient trpí vážnými psychickými nebo psychiatrickými symptomy z přítomnosti akné, měl by mu navrhnout psychoterapii nebo ho odeslat k psychologické nebo psychiatrické konzultaci. Naopak příkladem závažnější souvislosti mezi akné a primární psychiatrickou chorobou je akné excoriée- při které pacienti neustále seškrabují svoje léze. Tato choroba může být léčena antidepresivy, jako je clomipramin nebo fluoxetin a pacient je motivován ke kontrole kompulzívního jednání.

A co mikrobiom? Mohu dosáhnout zlepšení akné užíváním probiotik?

Mikrobiom (systém mikroorganismů žijících v lidském těle) ovlivňuje svého hostitele daleko více, než se předpokládalo. Bakterie se významně podílejí na udržování rovnováhy vnitřního prostředí a spoluvytvářejí ochrannou bariéru. V současné době se ukazuje, že na rozvoj akné má větší vliv pozměněný střevní mikrobiom a stav imunitního systému spíše než přemnožení jedné konkrétní bakterie. Přínosem se zdá i aplikace lokálních probiotik, obsahujících prospěšné druhy bakterií, které osídlí kůži a předejdou tak kolonizaci potenciálně škodlivých bakterií. Probiotika podávaná ústy pomáhají ve střevě nastolit imunologickou rovnováhu, tlumí zánět a posilují střevní bariéru, což příznivě ovlivňuje stav některých kožních onemocnění. Mezi nejznámější probiotika patří bakterie z rodu Bifidobakterium, Lactobacillus nebo kvasinka Saccharomyces boulardi, z těch novějších Akkermansia muciniphila nebo Faecalibacterium prausnitzii. Probiotika v potravě jsou obsažena v kysaných mléčných výrobcích, fermentované zelenině a nápojích.

Existují ještě jiné možnosti léčby než polykání tabletek nebo mazání krémů a mastí?

Ano, součástí léčby jsou metody korektivní dermatologie, tedy chemický peeling- rozrušení povrchových vrstev kůže- tzv. epidermolýzu. Aplikací účinné látky dochází k rozvolnění rohové vrstvy, povzbuzení novotvorby kožního povrchu, zmenšení pórů, vyhlazení a projasnění pleti s odstraněním jemných pigmentací. K vlastnímu peelingu se užívají nejčastěji ovocné tzv. AHA kyseliny (kyselina glykolová, jablečná, mandlová, citrónová), k provedení hlubšího peelingu se využívá kyselina trichloroctová. Dále se mezi tyto metody řadí lasery (pulzní diodový a ablační). karboxyterapie, dermaroller a mikrojehličkování, ošetření plazmovým výbojem, radiofrekvencí nebo fotodynamickou terapií.

Jaký vliv na akné má kosmetika, kterou užívám a životní styl?

Správně zvolená lékařská kosmetika je důležitým doplňkem léčby akné. Její pravidelné užívání snižuje časté nežádoucí účinky léků (suchost kůže, svědění, pálení, větší vnímavost ke slunečnímu záření). Důležité je ošetření nealergizujícími přípravky, které pleť nedráždí a nepodněcují ke tvorbě komedonů. Není vhodné užití přípravků se zásaditým pH. Promazávadla mohou obsahovat antioxidanty a UV protektiva. Ideální jsou hydrofilní krémy s vysokým obsahem vody, emulze olej ve vodě a hydrogely. Co se týče diety a životosprávy, doporučuje se pestrá a zdravá strava s dostatkem vitamínů a redukční dieta u výrazně obézních osob. Byl zjištěn vztah mezi počtem vykouřených cigaret a tíží akné, proto je i v udržovacím období doporučeno nekouřit nebo alespoň výrazně omezit počet vykouřených cigaret.

Závěrem…

Tři hlavní cíle léčby akné vulgaris jsou : zhojení existujících lézí, prevence jizvení a zamezení tvorby nových mikrokomedonů. U lehkých forem akné lze užít volně prodejné přípravky obsahující kyselinu azelaovou a benzoylperoxid, střední a těžší formy akné léčí dermatolog využitím lokálních nebo systémových retinoidů či antibiotik. Nedílnou součástí tohoto procesu je doplňková léčba zahrnující vhodnou lékařskou kosmetiku a správnou životosprávu, včetně zákazu kouření. V neposlední řadě je nutné zhodnotit vliv akné na psychiku pacienta.

Zdroje:

MUDr. Zuzana Nevoralová- Akné a psychika, Pediatrie pro praxi, 2013

MUDr. Kateřina Macháčková- Lokální léčba akné vulgaris, Dermatologie pro praxi, 2018

Mgr. Markéta Obrovská- Volně prodejné přípravky na léčbu akné vulgaris, Dermatologie pro praxi, 2015

MUDr. Jan Štěpán- Akné z pohledu pediatra, Pediatrie pro praxi, 2015

MUDr. Tereza Chrpová Maulenová- Mikrobiom a probiotika v kontextu dermatologie, Dermatologie pro praxi, 2022

doc. MUDr. Peter Koliba, Csc., MUDr. Markéta Dibonová, MUDr. Karolína Bortelová- Léčba akné z pohledu gynekologa, Dermatologie pro praxi, 2021

MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.- Perorální izotretinoin v léčbě akné, Pediatrie pro praxi, 2019

MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.- Udržovací léčba akné, Dermatologie pro praxi, 2016

MUDr. Renata Kopová- Terapie akné u dospívajících, Pediatrie pro praxi, 2023

MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D.- Nežádoucí účinky léčby akné a jejich řešení, Dermatologie pro praxi, 2021

The post Akné appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu – 4.část – Inkontinence

Dana Motejzníková — Tue, 03 Jun 2025 08:22:01 +0000

Inkontinence

Inkontinence moči je významnou příčinou osobního i společenského hendikepu. Odbornou pomoc však vyhledává pouze relativně malé procento inkontinentních žen.

Inkontinence moči je definována Mezinárodní společností pro inkontinenci (ICS) jako stav jakéhokoliv nedobrovolného, spontánního odchodu moči. Postihuje všechny věkové skupiny a není jen problémem medicínským, ale vzhledem k vysokému výskytu ve stárnoucí populaci i problémem sociálním a ekonomickým. Literatura uvádí 10-40 procentuální výskyt inkontinence u lidí ve věku 65 let a více, ale vzhledem k ostychu starší populace mluvit o svých problémech jsou čísla pravděpodobně mnohem vyšší. Základním předpokladem úspěšné léčby je správně stanovená diagnóza.

Rozdělení inkontinence moči:

Stresová inkontinence moči
Urgentní inkontinence moči
Reflexní inkontinence moči
Paradoxní inkontinence moči
Extrauretrální inkontinence moči

Mechanismus kontinence moči

Komplexní koordinace močového měchýře, močové trubice, svalů pánevního dna, vazů, nervů a cév a regulace na úrovni centrální nervové soustavy je nezbytná k tomu, aby k úniku moči nedocházelo. Pánevní dno je svalově vazivová struktura odpovídající za správné uložení a funkci orgánů malé pánve. Narušení koordinace a polohy jednotlivých orgánů a svalů pánevního dna může vést k úniku moči. Močový měchýř plní funkci jímací a vylučovací. Je rezervoárem, který moč shromažďuje bez významného tlaku na močovou trubici. Vyprázdnění měchýře je umožněno současnou kontrakcí (stahem) svalu podílejícího se na vyprázdňování (detrusoru) a uvolnění hrdla močového měchýře a vstupní části močové trubice.

Stresová inkontinence moči

je spojena s únikem moči při náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku. Je porušený uzávěr močové trubice nebo sval obepínající močovou trubici, přičemž oba mechanismy se mohou kombinovat. jedná se o únik moči při každodenních činnostech – jako je kašel, kýchání, zvedání břemen, skákání, sportování. Rizikovými faktory vzniku stresové inkontinence jsou vaginální porod, porod dítěte s hmotností vyšší než 4kg, prodloužená druhá doba porodní nebo klešťový porod. Poranění struktury pánevního dna při vaginálním porodu může být kompenzováno jinými mechanismy a objevit se až v mnohaletém odstupu- často až v postmenopauze.

Stresová inkontinence se dělí podle závažnosti do 3 stupňů:

1.stupeň – k úniku moči dochází při náhlé změně nitrobřišního tlaku, např. kašel, kýchání, smích, skákání

2.stupeň – k úniku moči dochází při běžných denních pohybových aktivitách jako je popoběhnutí, zrychlená chůze nebo zvedání břemen

3.stupeň – k úniku moči dochází bez fyzické aktivity i vleže

Léčebné postupy zahrnují jednak konzervativní léčbu -rehabilitace svalstva pánevního dna s elektrostimulací nebo bez ní a lokální estrogenní terapii. V případě jejího selhání přichází na řadu chirurgické řešení.

Urgentní inkontinence moči

Je součástí syndromu hyperaktivního močového měchýře. Jedná se o náhle vzniklé nepotlačitelné nucení na moč (urgence) , často s vyšší frekvencí mikcí (častěji než 8krát za 24 hodin) a epizodami nočního močení (nykturie). Tyto symptomy vznikají v průběhu plnící fáze močového měchýře, tedy i při malém objemu moči na základě náhlého zvýšení tlaku v močovém měchýři. Léčba je medikamentózní a zahrnuje podávání léků (parasympatolytik a beta-3-adrenergních agonistů), které obsazují receptory ve svalovině močového měchýře, čímž pomáhají tlumit aktivitu hladké svaloviny močového měchýře a navyšují jeho funkční kapacitu.

Smíšená forma inkontinence

Zahrnuje kombinaci úniku moči stresového typu a příznaků hyperaktivního močového měchýře

Reflexní inkontinence moči

Zde je porušena regulace vědomé kontroly močení a únik moči nastává při naplnění močového měchýře nekontrolovaně, respektive reflexně. Příčinou je poranění míchy nebo onemocnění centrálního nervového systému.

Paradoxní inkontinence

Tento typ močové inkontinence se projevuje odtékáním moči z přeplněného a chronicky rozšířeného močového měchýře. Důvodem může být pokles dělohy a poševních stěn nebo hypotonie svalstva močového měchýře(například po radikálních onkogynekologických operacích).

Extrauretrální inkontinence moči

Tato skupina zahrnuje problematiku vrozených vývojových vad nebo získané formy(urogenitálního píštěle), kdy dochází k úniku moči mimo močovou trubici.

Příznaky močové inkontinence se vyskytují u žen dvakrát častěji než u mužů, maximum jejího výskytu je mezi 6. a 7.dekádou života. Procento stresové inkontinence u dospělých žen je 20 až 45%, symptomy hyperaktivního močového měchýře trpí až 30% žen. Mnohé ženy se však zasvé problémy stydí a aktivně je svému praktickému lékaři nebo gynekologovi nesdělí. Část žen si také myslí, že močová inkontinence je neléčitelná a je to přirozená součást procesu stárnutí.

Diagnostika

Správně stanovená příčina moč. inkontinence je prvním předpokladem léčebného úspěchu. Na prvním místě stojí rodinná a osobní anamnéza. Při jejím hodnocení se lékař zaměřuje na frekvenci úniků moči, zda vzniká při stresových manévrech jako je kašel, smích, poskoky nebo chůze, zda úniku předchází pocit nucení na močení, případně bolestivost. Doplňující informací může být souvislost s traumatem, operací, porodem dítěte vážícího více než 4 kg, radioterapií nebo spojitost s neurologickými onemocněními jako je roztroušená skleróza, stavy po centrálních mozkových příhodách nebo demence. Neodmyslitelnou součástí diagnostiky je i mikční deník- tj. záznam frekvence a objemu příjmu a výdeje tekutin v období nejméně 24 až 48 hodin. Z deníku je lékař schopen odhalit poruchy pitného režimu jako je nadměrný příjem tekutin nebo nesprávné rozložení pitného režimu. Dalším vyšetřením je test s vážením vložek, kde se většinou využívá dvouhodinová varianta testu, kde je pozitivita již nad 2 g zachycené moči.

Základním fyzikálním vyšetření v ordinaci praktického lékaře je orientační vyšetření obezity a stavu zevního genitálu a jeho citlivost – tedy i pokles pochvy nebo dělohy.

Základním laboratorním vyšetřením je odběr moči na biochemické a mikrobiologické vyšetření. Z vyšetření lze zjistit možnou urogenitální infekci (přítomnost krve v moči nebo leukocytů).

Zobrazovací metody v oblasti močových cest zahrnují hlavně ultrazvuk, mezi specializovaná vyšetření patří funkční urodynamické vyšetření ( měření tlaku v močovém měchýři pomocí zavedeného katetru)- skládá se z cystometrického vyšetření (plnění močového měchýře sterilní vodou nebo fyziologickým roztokem, lékař zjišťuje informace o maximální kapacitě močového měchýře, funkci svěrače, tlaku na močový měchýř), profilometrie (měří se tlak v celé délce močové trubice) a uroflowmetrie ( tady se zjišťuje objem vymočené moči, rychlost průtoku a reziduum- zbytek v močovém měchýři).

Terapie

Stresová inkontinence– léčba zde začíná preventivními opatřeními, behaviorální terapií ( cvičení pánevního dna). Prevence tady zahrnuje úpravu oblékání tak, aby se pacientka stihla vysvléct dříve, než dojde k pomočení. Již v roce 1949 vyvinul Arnold Kegel cviky svěrače zahrnující rytmické stahy pánevního dna v rychlém sledu v počtu 100 až 500 za sebou 3 denně. V současné době je cvičení možné doplnit o různé pomůcky , jako jsou vaginální kužely nebo tělesa pro léčbu inkontinence. Cvičení je pak efektivnější a není nutné ho provádět tak často ( 3 týdně 3 minuty).

Medikamentózní léčba zahrnuje lokální estrogenní terapii, případně duloxetin, blokátor SSRI, který blokádou zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu zvyšuje tonussvěračeatím brání inkontinenci.

Hlavní metodou současnosti je mininvazívní operace- zavedení polypropylenové pásky , která je biokompatibilní a inkorporuje se do okolní tkáně pod močovou trubici( tzv. tension free vaginal tape.

Urgentní inkontinence– zde je léčba medikamentózní, zahrnuje léky ze skupiny anticholinergik, které mají za následek ovlivnění muskarinových receptorů ve svalovině močového měchýře. Preparáty jsou buď neselektivní, které mají vliv i na jiné muskarinové receptory v těle pacienta, zejména na slinné žlázy, což vede k pocitu sucha v ústech, zrakový nerv (modré vidění) a gastrointestinální soustavu, což vede k zácpě. Zde je zástupcem trospium chlorid.

Novější skupina léčiv zahrnuje selektivní anticholinergika, které mají vliv zejména na muskarínové receptory močového měchýře. Zde dochází k relaxaci svalstva, oddálení nutnosti močení a zvětšení kapacity močového měchýře. Sem patří solifenacin, darifenacin, tolterodin a fesoterodin. Další možností je mirabegron, který nemá vliv na GIT a slinné žlázy a jehož působení probíhá cestou beta3- adrenergních receptorů a vede k relaxaci močového měchýře. Dále můžeme uvést léky se smíšeným účinkem- jako je oxybutinin a propiverin.

Při selhání medikamentózní terapie je další možností chirurgická léčba – zahrnuje endoskopii (aplikace botulotoxinu A subslizničně nebo do detruzoru močového měchýře), poslední možností je otevřená operativa zahrnující pokus o zvětšení kapacity močového měchýře.

Rady na závěr:

Dbejte na dostatečný přísun tekutin- 1,5 až 2,5 litru dle konstituce ženy, méně tekutin by mohlo vést k dráždivému močovému měchýři a rozvoji urgentní inkontinence. Omezte konzumaci kávy nebo černého čaje, nápojů, které působí močopudně.

Pravidelné posilování svalstva pánevního dna je dobrou prevencí pozdějšího rozvoje stresové inkontinence.

Vzhledem k tomu, že močové infekce vždy zhoršují inkontinence moči, je vhodné chránit se před nachlazením. Recidivující infekce močového traktu mohou vést k rozvoji dráždivého močového měchýře a urgentní inkontinence.

Je třeba dbát na vhodné oblečení, bavlněné spodní prádlo, je lépe mít méně teplejších vrstev.

Zdroje:

MUDr. Miroslava Ryšánková- Inkontinence – novinky a možnosti řešení v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2018

MUDr. Roman Chmel- Inkontinence moči – problém (ne)jenom žen- z pohledu gynekologa, Medicína pro praxi, 2023

MUDr. Roman Staněk- Inkontinence moči v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2012

MUDr. Miroslava Romžová, MUDr. Marie Hurtová, MUDr. Miloš Broďák, Ph.D. – Inkontinence moči u stárnoucího pacienta z pohledu urologa, Praktické lékárenství, 2010

MUDr. Atanas Ivan Belkov, doc. MUDr. Martin Huser, Ph.D., MUDr. Marcela Pastorčáková, MUDr. Michal Felsinger- Inkontinence moči u žen – palčivý, řešitelný problém, Medicína pro praxi, 2015

obrázky čerpány z pexels.com a pixabay.com

The post Žena v klimakteriu – 4.část – Inkontinence appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu – 3.část Hormonální substituční terapie a fytoterapie

Dana Motejzníková — Tue, 27 May 2025 08:28:26 +0000

Hormonální substituční terapie

Jak bylo uvedeno v předchozí části hormonální terapie (HRT anglicky nebo také HST česky ) je nejúčinnější léčbou vazomotorických příznaků klimakteria.

Lze použít mikronizovaný estradiol , estery estradiolu, estron, estriol ( podání ústy), pro lokální podání se využívá estriol a pro náplasti 17- beta estradiol.

Gestageny jsou naproti tomu užívány nejčastěji perorálně, ve formě mikronizovaného progesteronu nebo jeho syntetických analog( medroxyprogesteron , drospirenon, cyproteron acetát , levonorgestrel).

Levonorgestrel je obsažen v intrauterinním tělísku Mirena(inzert, IUD), aplikuje ho vždy lékař, jednou za 5 let, profitují ženy s vazomotorickými symptomy, tělísko je chrání před patologickými změnami endometria a vznikem karcinomu.

U některých menopauzálních symptomů je možné podat depotní formu medroxyprogesteron acetátu v dávkování jednou za 3 měsíce (Depo- provera)

Teď se zaměřme na situace, kdy není možné podat hormonální léčbu a na její nežádoucí účinky a interakce s dalšími léčivými přípravky.

Kontraindikace HRT: estrogen – dependentní karcinomy (karcinom prsu, endometria, vaječníků), prekancerózy , včetně podezření na ně, žilní tromboembolie, nekompenzovaná nebo neléčitelná hypertenze, závažné onemocnění jater, porfyrie, vaginální krvácení nejasné příčiny

Relativní kontraindikace: ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, migréna, diabetes mellitus, endometrióza, myom

Pravidlo: léčbu zahajujeme nejnižší možnou dávkou a podáváme ji nejkratší možnou dobu

Nežádoucí účinky HRT: u estrogenní substituce- nauzea, zvracení, retence vody, napětí v prsou, migréna, změny nálad, krvácení ze spádů, bolest v podbřišku

u gestagenní substituce – únava, úzkost, agresivita, deprese, snížení libida a zvýšená chuť k jídlu

Lékové interakce: ovlivnění účinku při současném užití s induktory cytochromu P450- antiepileptika (karbamazepin, phenobarbital, fenytoin), antiinfektiva (rifampicin) nebo třezalka tečkovaná

A co když užívám jiné léky? Vadí to?

zvýšení účinku lze očekávat u inhibitorů jaterních enzymů jako jsou azolová antimykotika (flukonazol, itrakonazol) , verapamil, diltiazem, makrolidová antibiotika (zejména klarithromycin), grapefruitová šťáva

Jaké jsou režimy užívání?

Terapeutické režimy : cyklický- estrogeny spolu s gestageny jsou podávány 21 dní, potom následuje 7-denní pauza

sekvenční podání- gestagen je podáván v druhé fázi cyklu v konstantní nebo stupňující se dávce

kontinuální podání- oba hormony jsou podávány bez přerušení v konstantní dávce

Proč některé ženy užívají antidepresiva?

Hormonální léčbu zpravidla předepisuje gynekolog a je určena pro ženy s těžší formou klimakterického syndromu. U žen s vazomotorickými projevy klimakterického syndromu, u nichž je HRT kontraindikována nebo si ji nepřejí, lze využít antidepresiva. Ta lze užít nejenom na léčbu deprese, ale i úzkostných poruch nebo poruch spánku. Nejčastěji předepisovanými léky jsou SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) a tricyklická antidepresiva. Tyto léky ovlivňují funkci neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Pacientky by měly být léčeny dostatečně dlouho, obvykle několik měsíců nebo déle. Podávání antidepresív má pokračovat ještě nejméně 6 měsíců po dosažení remise.

Venlafaxin- v dávce 75 mg snižuje návaly o 60%

Escitalopram

Gabapentin- v denní dávce 2400 mg snižuje návaly horka o 70%, v dávce 900mg o více než 50%, nevýhodou je nižší efekt než estrogeny a závratě a somnolence(spavost) jako nežádoucí účinky

Přírodní léčba – fytoestrogeny

rostlinné látky rozmanité chemické povahy mající schopnost navozovat různě silný estrogenní účinek, nesteroidní polyfenolické sekundární metabolity rostlin svojí strukturou podobné přirozenému estrogenu estradiolu. Nejvíce sledovanými fytoestrogeny jsou isoflavony, kumestany, lignany a stilbeny, jejich primárním zdrojem je potrava.

Ve kterých rostlinách se nacházejí?

Sója luštěninatá– je nejbohatším zdrojem isoflavonů genisteinu,daidzeinu a glyciteinu.

Asijská kuchyně se vyznačuje vysokou mírou spotřeby sóji a sójových produktů, které jsou hlavními zdroji isoflavonů v dietě. Většina asijské populace konzumuje 20-50 mg isoflavonů za den, zatímco v Itálii je to 0,14 mg denně a v Nizozemsku 0,17 mg denně.(Češi těchto nízkých hodnot pravděpodobně ani nedosahují). Sója může snížit absorpci či účinek některých léků, proto by měla být užívána s odstupem minimálně 2 hodiny od železa či levothyroxinu a neměla by být podávána současně s tamoxifenem nebo warfarinem. Equol je produktem zpracování isoflavonu daidzeinu střevními bakteriemi, po požití sóji produkuje equol pouze třetina jedinců.

Jetel luční (Trifolium pratense), nazývaný též červený jetel- je vytrvalá (2-3 letá) bylina s dlouhým rozvětveným kořenem, kvetoucí od května do října, sbíráme nerozpadlé hlávky na počátku květu, jeho hlavními isoflavony jsou formononetin a biochanin A, ale obsahuje i daidzein a genistein. Uvedené izoflavonoidy jetele lučního vykazují aktivitu na progesteronových, estrogenních či androgenních receptorech, některé z nich podléhají ještě v organismu konzumenta metabolické přeměně nebo podléhají dalšímu působení vlivem střevní mikroflóry( např. daidzein se vlivem činnosti mikroflóry mění na S- equol, který je estrogenně ještě aktivnější).

Ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa)– je zde předpoklad, že část jeho účinkuje zprostředkována mechanismy nezávislými na estrogenních receptorech, například prostřednictvím serotoninových receptorů, ale také opioidních či dopaminových. Zároveň je zde protektivní působení na stavbu kostí, aniž by ovlivňoval prsní tkáň. Byly zde zaznamenány také signály hepatotoxicity, které lze však omezit vyloučením konzumace alkoholu.

Nejvýznamnějším zdrojem lignanů je lněné semínko (Linum usitatissimum).

Z kumestanů je nejdůležitější kumestrol, hlavní fytoestrogen vojtěšky -tolice setá (Medicago sativa), jehož bohatým zdrojem jsou zejména klíčky.

Dalšími potravinovými zdroji fytoestrogenů jsou semena slunečnice, máku, vlašské ořechy, různé druhy brukve zelné, brokolice, květák, ale i chmelové šištice (Humulus lupulus) nebo zelený či černý čaj. Obsah fytoestrogenů v dalších plodinách, které se zařazují do lidského jídelníčku (cizrna, hrách, fazole, čočka, rajčata, brusinky, jahody,jablka) je sice řádově nižší, ale nikoli zanedbatelný.

Další možnosti léčby: šalvěj– zmírnění nadměrného pocení

pylové extrakty– pouze obsah pylových zrn bez bílkovin jejich obalů, které by mohly alergizovat, patentovaný pylový extrakt PI82-GC Fem Serelys inhibuje zpětné vychytávání serotoninu v hypothalamu podobně jako SSRI, čímž ovlivňuje spánek a termoregulaci. K léčbě akutního klimakterického syndromu jsou také využívány produkty s obsahem mateří kašičky, která obsahuje řadu vitamínů, sacharidů, aminokyselin, minerálů a stopových prvků, flavonoidů i fytoestrogenů a lignanů.

Dalšími bylinkami obsaženými v rostlinných přípravcích jsou: Andělika čínská, Třezalka tečkovaná, v lidovém léčitelství jsou hojně využívané směsi čajů obsahující kontryhel, dobromysl, meduňku, mátu peprnou, kopřivu, anýz a fenykl.

Kromě těchto možností lze doporučit užívání vitamínů:

B- komplex– je vhodný pro ženy, které trpí depresemi a úzkostmi

Kyselina panthotenová a pyridoxin– přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání

Vitamin E– působí úlevu při vysychání poševní oblasti, je možné propíchnout kapsli a aplikovat v poševní oblasti.

Každá žena může ovlivnit intenzitu klimakterických obtíží vhodnou stravou a dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu a slunci.

Zdroje:

Karolína Romášková – Akademie léčivých rostlin

doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. – Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře

prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc. – Vliv fytoestrogenů na symptomy menopauzy a rakoviny prsu

prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. – Fytoestrogenní přípravky v peri- a postmenopauze

PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. – Fytoestrogeny z jetele lučního

prof. RNDr. Oldřich Lapčík, PharmDr. Lucie Sosvorová- Fytoestrogeny a jejich využití v menopauze

doc.MUDr. Peter Koliba, CSc.- Klimakterické problémy a jejich řešení v ambulanci praktického lékaře

doc. MUDr. Taťána Rešlová, CSc.- Menopauza- léčba potíží

Jan Vosátka, Barbora Vaňková, Simona Dvořáčková , Josef Malý – Léčivé přípravky a doplňky stravy ovlivňující nežádoucí symptomy klimakteria

obrázky čerpány z pexels.com

The post Žena v klimakteriu – 3.část Hormonální substituční terapie a fytoterapie appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu- 2.část

Dana Motejzníková — Mon, 19 May 2025 18:24:05 +0000

V této části se zaměříme na zdravotní obtíže provázející klimakterium a jejich členění podle závažnosti, intenzity obtíží a délky trvání.

Laboratorním kritériem klimakteria je sérová hladina folikulostimulačního hormonu (FSH) větší než 40 IU/l, 17- beta estradiolu nižší než 0,1 nmol/l a inhibinu větší než 72 IU/l. S poruchou funkce vaječníku (ovarií) souvisí poruchy menstruačního cyklu. Pouze u malého procenta žen v premenopauze nastává náhlá zástava cyklického menstruačního krvácení. Obvykle se menstruační cykly zkracují v důsledku zkrácení folikulární fáze. U části žen nejprve dochází ke snížení produkce progesteronu, což vede k silnému nepravidelnému děložnímu krvácení (metroragii).

Klimakterické obtíže dělíme na následující syndromy:

Vazomotorické- návaly, noční pocení, palpitace (bušení srdce), bolesti hlavy

Psychické – změny nálady, úzkost, podrážděnost, deprese, poruchy spánku, pocity osamělosti, popudlivost, plačtivost, změny libida, dezorientace, ztráta energie a koncentrace

Urogenitální změny – suchost a podrážděnost pochvy spojené s dyspareunií (bolestivým pohlavním stykem), pruritem (svěděním), pálením a vaginitidami. Sklon k infekcím urogenitálního traktu s nykturií (nočním močením), dysurií (bolestivým učením) a inkontinencí

Kožní změny – urychlené stárnutí a ztenčování kůže, změna pigmentu, vytváření hnědých skvrn, suchost kůže, sklon k poraněním a hirsutismus (nadměrné ochlupení)

Změny tělesné hmotnosti

Osteoporóza– vlivem resorpce kosti dochází k jejímu řídnutí a zvýšenému riziku zlomenin

Ateroskleróza– vzestup LDL a celkového cholesterolu a triglyceridů, pokles HDL cholesterolu s rozvojem hypertenze, diabetes mellitus a ischemické choroby srdeční a dolních končetin a cévní mozkové příhody

Onemocnění centrálního nervového systému

Neurologické obtíže, riziko Alzheimerovy choroby

Ostatní obtíže: tinnitus, závratě, únava, zažívací obtíže, úbytek vlasů

V odborné literatuře najdeme toto členění klimakterických obtíží:

Klimakterický syndrom– jsou to projevy, které neohrožují bezprostředně zdraví ženy, ale signalizují riziko vážnějších poruch v pozdějším věku, a proto je nelze přehlížet. Patří sem návaly horka a pocení ( postihují až 75% žen), nervozita, změny nálad, příznaky únavy, podrážděnost, nesoustředěnost, nespavost či deprese. Vedle vazomotorických symptomů sem řadíme i příznaky somatické jako je parestezie končetin a obličeje, závratě, palpitace, poruchy srdečního rytmu, bolesti hlavy, svalů a kloubů a bolesti v srdeční krajině.

Neléčené návaly nejenže negativně ovlivňují kvalitu spánku a náladu, ale současně jsou rizikovými faktory pro hypertenzi a cévní mozkovou příhodu. Příčinou návalů je porucha termoregulace v hypotalamu.

Estrogen deficitní syndrom – to je označení pro závažnější organické změny , které jsou důsledkem chybění estrogenů. Sem patří postupný rozvoj osteoporózy (ztráta kostní hmoty 1- 2% za rok) a následně fraktury obratlů, stehenní kosti a předloktí. Estrogenní receptory byly prokázány v pochvě, močové trubici, v trigonu močového měchýře i ve svalstvu pánevního dna. Nedostatkem estrogenů způsobená atrofie kůže , vnějších pohlavních orgánů a poševní sliznice tvoří obraz atrofické vulvovaginitidy spojené s bolestivým pohlavním stykem, svěděním a chronickými záněty a bakteriálními infekcemi. Tyto skutečnosti se mohou promítat do sexuálního soužití obou partnerů. Sekundární infekce vede k zánětu pochvy s výtokem. Zde bývají patogenním agens nejčastěji kvasinky, streptokoky a střevní bakterie – Escherichia coli a Enterococcus. Urologické symptomy klimakteria se projevují urgentním nucením na močení, nočním močením a inkontinencí. Problémem je také vzestup výskytu cévních a srdečních onemocnění , vysoký krevní tlak, změny v metabolismu lipidů – hlavně cholesterolu a triacylglycerolů.

Symptomy klimakteria se také dělí na akutní – tam dominují vazomotorické projevy- jako jsou návaly horka(trvají v průměru 3 až 4 minuty a jsou často doprovázené pocením, ve spánku se projevují jako noční pocení), subakutní a chronické. Ty se projevují ve všech orgánech, kde jsou přítomny estrogenní receptory- v kůži ( zvýšená tvorba vrásek, ztenčení kůže, depigmentace, větší zranitelnost, suchost, zvýšená lomivost nehtů a vypadávání vlasů), v oku (suchost rohovky, spojivky i slzných žláz a tím častější možnost infekce těchto tkání), vaginální suchost, častější poševní a močové infekce. Mezi chronické obtíže patří poruchy metabolismu kostí, které vedou k jejich řídnutí(osteoporóze), která je pak častou příčinou zlomenin. Dlouhodobý deficit estrogenů způsobuje změny v metabolismu lipidů a karbohydrátů, které vedou k poškození zdraví a ohrožení života v podobě infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Těmto vážným následkům často předchází klinicky němé ( neprojevující se) období dyslipidemie, hypertenze a aterosklerózy. Ty se často podceňují a považují se za projev stárnutí organismu.

Jaká je strategie léčby klimakterických obtíží?

Léčbu klimakterického syndromu můžeme rozdělit na hormonální a nehormonální. Hormonální terapii dělíme na : estrogen- progestogenní terapie- u žen s dělohou a estrogenní terapie- u žen bez dělohy. K potlačení klimakterických příznaků a zdravotních problémů je nejúčinnější hormonální substituční terapie (HST, také HRT- hormone replacement therapy), při které se dodávají organismu chybějící hormony. Hormonální léčbu by měl ordinovat praktický gynekolog. Pro ordinaci praktického lékaře je naopak vyhrazena nehormonální léčba a alternativní metody a doporučení.

Proč některé ženy hormonální léčbu odmítají? Jaké jsou její nežádoucí účinky a v jakých případech ji lékař nesmí nasadit ? Jak účinné jsou rostlinné přípravky – fytoestrogeny, dokážou nahradit hormonální léčbu? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v další části této série.

Zdroje:

doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. – Klimakterické problémy a jejich řešení v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2021

doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.- Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2023

doc. MUDr. Taťána Rešlová- Menopauza – léčba potíží, Medicína pro praxi, 2012

obrázky čerpány z pexels.com

Mgr. Dana Motejzíková

The post Žena v klimakteriu- 2.část appeared first on Lékárnice maminky.

Žena v klimakteriu – 1.část

Dana Motejzníková — Mon, 05 May 2025 18:55:05 +0000

Milé maminky, v této sérii se Vám snažím přiblížit životní období , které většinu z Vás možná teprve čeká. Už budou dávnou minulostí dětské nemoci Vašich ratolestí, růst zoubků nebo kolika, zapomenete na probdělé noci u Vašich maličkých…Dostanete se do období, které je v naší společnosti stále vnímáno jako tabu. Prožijeme v něm ale skoro třetinu života! Jaké potíže se s tímto obdobím pojí a jak si s nimi lehce poradit? Jak přijmout změny psychické i tělesné s lehkostí a s pozitivní myslí?

Přibližme si tedy v první části série, co znamenají pojmy jako je klimakterium nebo menopauza.

Klimakterium je přirozený stav v životě ženy, kdy dochází k útlumu funkce vaječníků, takže se snižuje tvorba hormonů estrogenu a progesteronu. Postupně se ukončuje menstruační cyklus a nastává ztráta plodnosti, žena není schopna otěhotnět přirozenou cestou. Důsledkem je ukončení menstruačních cyklů a trvalá zástava menstruačního krvácení- amenorea. Je to tedy období přechodu mezi plodným věkem ženy a začátkem senia, ve kterém díky poklesu funkce vaječníků dochází dochází k endokrinním, somatickým i psychickým změnám. Je to celé období, kterým žena prochází mezi 45. a 55.rokem věku. Nástup tohoto procesu před 40. rokem věku označujeme jako předčasné ovariální selhání, mezi 40. až 45. rokem věku předčasná menopauza, její příčinou mohou být autoimunní onemocnění, genetické vlivy, familiární a nefamiliární odchylky chromozomu X.

U zhruba 30% žen v tomto období pouze vymizí menstruace, zbylých 70% má některé z příznaků akutního klimakterického syndromu- tedy návaly horka, noční pocení, ale i poruchy spánku, poruchy nálady, úzkosti, bušení srdce, kolísání krevního tlaku či bolesti kloubů a svalů.

Menopauza bývá někdy považována za synonymum klimakteria, ale není to tak, je to poslední menstruační krvácení, po kterém již žena nekrvácí celý rok. Průměrný věk menopauzy je 51 let.

Rozlišuje se období PREMENOPAUZY – 12 měsíců před menopauzou se zachovalým menstruačním cyklem a již prvními známkami akutního klimakterického syndromu

PERIMENOPAUZY- období bezprostředně před menopauzou (jsou přítomny endokrinologické, biologické a klinické známky blížící se menopauzy) a rok po menopauze

POSTMENOPAUZY- začíná od poslední menstruace bez ohledu na to, zda se jednalo o přirozenou nebo indukovanou menopauzu

INDUKOVANÁ MENOPAUZA- znamená zástavu menstruace chirurgickým odnětím obou vaječníků nebo iatrogenním ukončením jejich funkce chemoterapií či aktinoterapií.

Co víme o estrogenech?

Jsou to ženské pohlavní hormony vznikající ve vaječnících, mají vliv na zrání folikulu a vajíčka, aktivují osteoblasty- buňky odpovědné za novotvorbu kosti, jejich nedostatkem tedy dochází k řídnutí kostí (osteoporóza), způsobují proliferaci sliznice dělohy- opět jejich nedostatkem děložní sliznice vysychá a ztenčuje se (atrofie děložní sliznice), dále jsou odpovědné za rozvoj sekundárních pohlavních znaků.

Jaké zdravotní obtíže jsou spojeny s obdobím klimakteria ?

Je nutné užívat hormonální léčbu ?

Je nutné navštívit lékaře nebo postačí návštěva lékárny a přírodní léky nebo doplňky stravy?

Odpovědi na tyto otázky dostanete v dalších dílech této série.

Zdroje:

Jan Vosátka, Barbora Vaňková, Simona Dvořáčková, Josef Malý- Léčivé přípravky a doplňky stravy ovlivňující nežádoucí symptomy klimakteria, Praktické lékárenství, 2018

doc. MUDr. Taťána Rešlová, Csc. – Menopauza- léčba potíží, Medicína pro praxi, 2012

doc. MUDr. Peter Koliba, Csc.- Klimakterické problémy a jejich řešení v ordinaci praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2021

doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.- Klimakterická pacientka v ambulanci praktického lékaře , Medicína pro praxi, 2023

fotky: z pexels.com

Mgr. Dana Motejzíková, lékárnice maminka

The post Žena v klimakteriu – 1.část appeared first on Lékárnice maminky.

Homeopatie – dotazy a mýty

Dana Motejzníková — Sat, 15 Feb 2025 12:51:38 +0000

Musím dodržet nějaký zvláštní postup nebo pravidla, když užívám homeopatika ?

Homeopatické léčivé přípravky se vstřebávají sliznicí dutiny ústní a užívají se v časovém odstupu od jídla. Jejich účinek ruší silné aromatické látky jako je kofein, menthol nebo nikotin, také zbytky jídla, takže se doporučuje před užitím homeopatik si vyčistit zuby pastou neobsahující menthol nebo fluor(existují speciální homeopatické zubní pasty), je rovněž vhodné je podávat na nekovové lžičce.

U kojenců nebo malých dětí se doporučuje rozpustit 10 granulí v 1 dcl kojenecké vody a podávat kojenci (batoleti) na umělohmotné lžičce v doporučených intervalech. Každý den se připravuje tímto způsobem nový roztok.

Pokud je předepsáno více homeopatik, neužíváme je společně, ale v časovém odstupu 1 až 2 hodiny. U akutních onemocnění užíváme homeopatika často ( například každou hodinu), v závislosti na zlepšení stavu onemocnění prodlužujeme intervaly mezi jednotlivými dávkami homeopatik.

Mohu kombinovat homeopatika a klasické( konvenční, homeopatické) léky?

Ano, homeopatika lze užívat jak samostatně, tak i současně s klasickými léky a cílem může být podpora účinku konvenční terapie.

Jak chápat homeopatii ?

Homeopatie je přírodní léčebná metoda, která vnímá pacienta jako celek, metoda celostní. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech, využívá principu podobnosti, tedy látka vyvolávající určité příznaky, je-li zpracována do podoby homeopatického léku, může tyto symptomy léčit. Jako příklad uveďme loupání a krájení cibule, při této činnosti dochází k slzení z očí a toku vodnatého sekretu z nosu, naše sliznice jsou drážděny silicemi rostliny Allium cepa. Toho se v homeopatii využívá k léčení rýmy, z cibule je vyrobeno homeopatikum se stejným názvem (Allium cepa). Další příklad- Na úbočí islandské sopky Hekla rosou nejrůznější traviny, které spásají ovce. Farmáři si povšimli, že na kostech těchto ovcí se vyskytují nejrůznější výrůstky. Právě homeopaticky zpracovaná láva z této sopky se užívá k léčení patní ostruhy a různých výrůstků na kostech, má název Hekla lava.

Jakou léčbu zvolit ?

Zatímco v alopatické medicíně léčíme symptomy onemocnění, v homeopatické medicíně směřujeme ke kořenu potíží a rozlišujeme tři hlavní postupy, které se mohou vzájemně doplňovat. Konstituční léčba je hloubková a vyžaduje podrobný rozhovor pacienta s homeopatem o osobní anamnéze, tedy o zdraví pacienta a jeho rodinných příslušníků a dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na zdravotní stav pacienta( i o věcech, které zdánlivě s onemocněním nesouvisí- např.zda raději jí jídla sladká nebo pikantní a upřednostňuje teplo či chlad, je veselý nebo se snadno rozpláče). Homeopat zde zohledňuje osobnost, emoce i fyzickou konstituci pacienta. Poté je vydán individuální konstituční lék ve vysoké potenci, který je pravidelně podáván a jsou zhodnocovány změny zdravotního stavu pacienta.

Druhou možností je symptomatická léčba, u které není nutná hloubková anamnéza, ale vychází se ze shody symptomů onemocnění a obrazu jednotlivých léků.

Třetí možností je substituční homeopatie, kdy se pomocí homeopatických preparátů doplňují chybějící stopové prvky v organismu a využívá se jejich vzájemné synergie (spolupůsobení). Příkladem toho může být léčba svalových křečí( typicky nočních křečí v lýtku) preparáty Magnesium phosphoricum a Cuprum metallicum.

Jaké potence homeopatik jsou vhodné pro domácí samoléčbu ?

Pro domácí samoléčbu jsou vhodné nízké potence, zpravidla 5 CH,9 CH nebo 15 CH, případně D6 nebo D12. Vysoké potence by měly být užívány pouze po předepsání zkušeným homeopatem. V Čechách se obvykle setkáváme s homeopatiky v centesimálním nebo decimálním ředění. Ojediněle se můžeme setkat s potencemi označenými písmeny K, které jsou připravovány podle metody ukrajinského homeopata Korsakova, příkladem může být homeopatikum používané v prevenci chřipkových onemocnění.

Může nastat po nasazení homeopatické léčby zhoršení zdravotního stavu?

Ano, u citlivých jedinců může dojít ke krátkodobému zhoršení symptomů, ale tento stav obvykle rychle odezní ( do 2 až 3 hodin) a je předzvěstí rychlého uzdravení . Pokud si není pacient jistý, zda se jedná jen o krátkodobé zhoršení zdravotního stavu, ale jev závažnější, je vhodné obrátit se na lékaře nebo zkušeného homeopata.

Co odpůrci homeopatie?

Odpůrci homeopatie kritizují tuto alternativní vědeckou metodu a označují ji za nevědeckou především při užívání homeopatik ve vysokých potencích, kdy už není přítomna žádná molekula účinné látky (vyšší ředění než 10 na 23- Avogadrova konstanta vyjadřující počet molekul v 1 molu látky) a označují ji za placebo terapii, zpochybňují teorii o otisku molekuly. Další proud kritiků se zaměřuje na proces dynamizace a útočí na to, že homeopatie se zaměřuje na duchovní podstatu nemoci a spojují ji s magií.

Má homeopatie své limity?

Cílem homeopatické léčby je obnovení harmonie organismu, tedy může pomoci hlavně tam, kde je tato harmonie vychýlena, ať jde o akutní infekční onemocnění jako je rýma, chřipka nebo poúrazové stavy , u chronických nemocí je účinek homeopatik pomalejší (artritida,atopický ekzém)a např. u onkologických onemocnění pomáhá snášet nežádoucí účinky konvenční léčby.

Musím homeopatii věřit, aby mi pomohla?

U konstituční léčby je určitě nutná důvěra k homeopatovi, i proto, aby byla pravdivě popsána anamnéza i konstituce daného pacienta a tím i správně zvolen konstituční typ. Také je důležitá důvěra v účinek homeopatického léku. Na druhé straně jsou homeopatické přípravky podávány i ve veterinární medicíně, kdy zvířata tuto víru v účinek léku neprojevují a podobně jsou na tom i malé děti.

zdroj obrázků pexels, hlavní obr. depositphotos

Mgr. Dana Motejzíková

The post Homeopatie – dotazy a mýty appeared first on Lékárnice maminky.