Jarní detox? Lehkost bytí

Salad leaves with herbs and flowers. Diet. Healthy food. Detox

Taky se vám zdá, že karanténa moc neprospívá vašemu tělu? Předvelikonoční půst jsem letos vynechala, protože různých omezení bylo jaksi dost i bez něj. Až nyní si uvědomuji, že právě v uplynulých týdnech by byl býval tolik potřeba! V realitě karanténních dní se namísto toho polička s čokoládou těšila nebývalé návštěvnosti. Několikrát jsem i zcela mimoděk přišla do spižírny a natáhla po ní ruku… a až v tu chvíli si uvědomila, co to zas dělám. Tak to máme příznaky lehké závislosti. V kombinaci s méně pravidelným pohybem je výsledek alarmující: chutě na sladké jako na houpačce, trávení nic moc a kalhoty těsnější, než kdy dřív.

Naštěstí pomoc je blíž, než by se mohlo zdát. Stačí jen vystrčit nos. Tedy vlastně nos i s ústy zastrčit pod roušku a vyjít ven. Do přírody. Ne náhodou právě divoké byliny, které nyní zaplavují naši krajinu novým životem, jsou plné toho, co nejvíc po zimě potřebujeme- vitamíny, minerály, hořčiny a látky podporující odplavení toxinů z těla.

Na úvod je třeba říct, že v období hrozící infekce koronavirem není dobré podstupovat intenzivní očistné kůry, tedy takové, které vyplavují toxiny, uložené zejména v našich tukových zásobách, do krve. Mohly by přechodně oslabit naši imunitu.

Co ale podpořit rozhodně můžeme, jsou detoxifikační procesy v našich játrech, odvodňování těla, které v kombinaci s dostatečným pitným režimem podpoří odplavování škodlivin ledvinami, doplnění vitamínů a posílení střevní mikroflóry.

Pomocníků máme mnoho

Jako první napíšu o pampelišce. Může totiž pro nás být tak známá, že nad ní jen mávneme rukou. Ale dali jste si už její mladé lístky do salátu? Sbírali jste její kořeny (nebo při pletí nechávali stranou) a připravili si z nich čaj nebo „kávu“? Pokud ne, osmělte se, vaše tělo to ocení. V játrech pampeliškový čaj zvyšuje aktivitu některých detoxifikačních enzymů, navíc kořen pampelišky podporuje tvorbu a tok žluči, která nám pomáhá správně trávit tuky. Můžeme si připravit odvar z čerstvého nebo sušeného kořene, pro zlepšení chuti třeba v kombinaci s dalšími bylinami. Anebo, pokud se také s kamarádkami občas předháníte, kdo vytáhne z rukávu zajímavější pohoštění, zkuste tento prastarý český recept: kořen, nakrájený na kolečka a prosušený, opražíme nasucho na pánvi až do mírného zhnědnutí. Potom lžičku takto připravené „kávy“ 5 minut povaříme v 200ml vody, slijeme a máme oblíbený kávovinový nápoj našich babiček – zadarmo a ještě zdravý.

Pampeliškový list působí hlavně v ledvinách, a to močopudně. Silou účinku se může porovnávat s konvenčními léky na odvodnění, na rozdíl od některých z nich ale nezpůsobuje ztráty draslíku. Pampeliškový list naopak draslík obsahuje ve velkém množství a můžeme ho přidávat do salátů jako jeho cenný zdroj. Kromě draslíku pampeliška není skoupá na železo, hořčík, zinek, mangan, měď, selen, vápník a křemík. Aby toho nebylo málo, je taky bohatým zdrojem vitamínů A, C, D a komplexu vitamínů B a mezi zelenými listy jedním z nejbohatších zdrojů betakarotenu.

Dávejme si pozor u takto silných léčivých rostlin, abychom nepodlehli představě, že už nepotřebujeme léky a můžeme se léčit sami. Byliny totiž obvykle nemají k dispozici výsledky našich laboratorních testů a my zase neznáme přesný údaj o síle konkrétní rostlinky. Pokud nám lékař indikoval léky na odvodnění, mohlo by být nebezpečné bez jeho vědomí jakkoliv měnit dávkování. Můžeme se ale například s lékařem poradit, zda by nebylo vhodné pampelišku k léčbě přidat a sledovat, jestli nebude díky ní možné s dávkou léku hýbat.

Kromě uvedených účinků pampeliška v dalších a dalších studiích potvrzuje své působení proti rakovině a antioxidační aktivitu. A má ještě jednu velkou výhodu. Pro svou dlouhou léčitelskou historii může být považována za bezpečnou, a to i pro těhotné.

Ptačinec žabinec. Mezi méně známé, avšak hojně rozšířené rostlinky, které nám jistě pomohou s jarní očistou, patří i tato nenápadná půdopokryvná bylina. Kromě toho, že opět obsahuje vysoké množství vitamínů A, B a C, vápníku a železa (zhruba dvojnásobek, než běžná zelenina), má také podle prvních výzkumů schopnost chránit naše játra a podporovat jejich regeneraci.

Ptačinec má křehké lodyhy s drobnými, šťavnatými lístky (tvarem připomínají myší uši, proto jeden z anglických názvů je mouse-ear). Kvete malými bílými hvězdičkami (od toho zase jeho latinský název Stellaria) V salátu chutná jako mladá kukuřice a dá se přidat i do jarní polévky. Moc doporučuji ptačinec do jarní stravy zařadit. Prospěšná může být mimo výše uvedení účinky také jeho schopnost zmírňovat přibírání na váze a snižovat množství tuku v těle, jakož i hladinu LDL-cholesterolu v krvi. Výborně chutná i na chlebě s máslem. Jako bonus musím připsat, že působí také proti plísním a virům. Tradičně se proto používá k léčení kožních onemocnění a k podpoře vykašlávání.

Další rostlinou vhodnou k podpoře jarní očisty je kopřiva. Známá pro svůj obsah železa (který je nejvyšší v mladých jarních výhoncích), obsahuje také vitamíny A, B, C a K, betakaroten, vápník, draslík, fosfor, hořčík a mnoho dalších. Má močopudné účinky a schopnost snižovat krevní tlak, opět je rostlinkou chránící naše játra a navíc má potenciál snižovat vstřebávání cukru do krve. Říká se, že kdo k ní přistupuje s úctou, toho nepopálí. Vyberte si úctu nebo rukavici a natrhejte si ji do jarního „špenátu“. Nezapomínejme také na tradiční kopřivové nádivky – naši předkové dobře věděli, že na jaře je kopřiva plná síly, kterou by bylo škoda nevyužít. Kdo pěstuje zeleninu nebo květiny, může si z kopřivy vytvořit na dusík bohaté hnojivo, takzvanou kopřivovou jíchu. Plný kyblík kopřiv se zalije vodou a nechá na místě vzdáleném našich i sousedovic nosů kvasit. Když kopřivy klesnou ke dnu a jícha přestane páchnout na sto honů, je hotovo. Pro hnojení ředíme vodou 1:10.

Z kopřivy se může používat i kořen a oddenek. Sbírá se hlavně na podzim a pánové ocení především jeho potentní účinky na zvětšenou prostatu. Celá kopřiva je protizánětlivá a má antioxidační účinky. Tradičně se často používá do vlasové kosmetiky. Její účinky na podporu růstu vlasů jsou zatím vědecky nedoložené, můžete však vyzkoušet vychladlým kopřivovým nálevem přelít své vlasy po umytí a sami posoudit, jak působí na jejich krásu a lesk.

Dvě další byliny, které nejsou tak časté v naší jarní přírodě, ale pěstujeme je rádi na zahrádkách a jejich sběr je vhodný právě teď, než začnou kvést, jsou rozmarýna a šalvěj.

Rozmarýna – Opět bylina napěchovaná antioxidanty. Má také antibakteriální, protiplísňové a antivirové účinky. Chrání žaludek před vznikem vředů a pomáhá proti křečím v břiše, snad proto je tak oblíbeným kořením. Umí navíc podporovat náš mozek a nervy a může chránit před infarktem a hlubokou žilní trombózou. Zlepšuje prokrvení, což se může pozitivně projevit na lepší paměti i zmírnění pocitu studených rukou a nohou. Pro zlepšení paměti a koncentrace stačí inhalace rozmarýnového esenciálního oleje. Ten navíc má i silně repelentní účinek, a to nejen na komáry, ale v dostatečné koncentraci také na klíšťata. Co nás ale teď hlavně zajímá, jsou její účinky na játra. Mnoho studií prokázalo schopnosti rozmarýny v prevenci jaterních nemocí a normalizování jaterních testů. Do našich jarních očistných jídelníčků bychom ji tedy měli také zařadit. Rozmarýna navíc opět působí proti obezitě. Zpomaluje přibírání na váze, snižuje hladiny tuků a cholesterolu v krvi. Ve snižování cukru v krvi se může porovnávat s některými antidiabetiky. (Opět prosím lékařem předepsané léky bez jeho vědomí nevysazovat.)

Kombinace těchto účinků se nabízí jako prevence mnoha civilizačních chorob. Rozmarýnu můžeme  přidávat k pečeným bramborám a zelenině, výborná je také na červené maso. Co se očisty těla týče, u rozmarýny příroda zašla ještě o krok dál, než k prosté podpoře vylučování toxinů. V této bylince nám totiž nabízí prostředek pomáhající při odvykání závislostí, rozmarýn zmírňuje abstinenční příznaky. Testováno zatím na opiu (svůj malý soukromý výzkum na čokoládě nebudu uvádět, nějak ho nemůžu dokončit).

Poslední bylinou, kterou vám zde rozeberu, bude šalvěj. Tato silná antimikrobní rostlina se známými účinky v mírnění menopauzálních potíží s pocením, má totiž také zajímavé účinky na vstřebávání tuků ze střeva. Kromě toho má antidiabetický účinek, snižuje hladinu cholesterolu, kyseliny močové a normalizuje jaterní testy. Opět je výborná k bramborám a masu, ale také na ryby a kuřecí. Kojící ženy pozor, šalvěj brzdí tvorbu mateřského mléka.

Šalvěj má účinky také proti úzkosti. V mozku se některé látky v ní obsažené, váží na stejné receptory, jako léky proti depresi. Navíc je prokázaný účinek šalvěje na zlepšení paměti, a to u zdravých lidí, i pacientů s Alzheimerovou chorobou. V úvodu zmíněný antimikrobní účinek můžeme s úspěchem využít při bolesti v krku. Připravíme si lihový macerát z listů šalvěje a použijeme jako sprej, nebo můžeme kloktat silný šalvějový čaj.

Šalvějový esenciální olej krásně voní. Použít ho můžeme klasicky v rozprašovači nebo jako složku relaxační koupele či masáže. Aromaterapeutická masáž se šalvějovým olejem v kombinaci s růží a levandulí prokázala také účinek na zmírnění menstruačních bolestí.

A ještě slíbená podpora střevní mikroflóry. Zde nejlépe použijme všechny rostliny dohromady. Ona totiž každá rostlinka, kterou konzumujeme za syrova, má na svém povrchu vlastní mikrobiom. A když sníme v běžné stravě dostatečný počet různých rostlinných druhů (asi 30 za týden), udržujeme v našich střevech ty správné poměry. Abych tedy doplnila do té třicítky, že? Tak medvědí česnek, bršlice (vynikající po mrkvi chutnající rostlinka), popenec (v malém množství), květy sedmikrásek a fialek, listy ředkviček (při protrhávání řádku), pažitka, lichořeřišnice (delikátní a mírně pikantní), samozřejmě různé odrůdy lociky salátové (neplést prosím s princeznou Locikou- poznámka na žádost čtyřleté Malvínky), pěťour maloúborný, barborka obecná, zvonek broskvolistý, rukola, roketa, listová petržel, kopr, listy červené řepy, mangold, cibule sečka, listy a poupata černého kořene, lebeda, merlík všedobr, tymián, jetel, pýr, zelí a čínské zelí, barborka, špenát… a další. Dobrou chuť!

Na závěr si dovolím jeden „spoiler“. Napíšu vám ještě o jedné rostlině, která sice není vůbec detoxikační ani močo- a žlučopudná, ale má silné antioxidační účinky, zlepšuje prokrvení, chrání srdce, zvyšuje citlivost na inzulin, je protizánětlivá, působí proti suchému kašli a proti vzniku senilních demencí, zpomaluje vznik zubního kazu u křečků a způsobuje nejčastější potravinovou závislost, silnější u žen a vůbec nejvíc v premenstruační fázi. Můžete hádat v komentářích, o jaké rostlině mluvím. A já si jdu do spižírny pro odměnu.

Krásné jaro plné síly a svěžesti!

Lesley Braun, Marc Cohen: Herbs and Natural supplements. An evidence-based guide.

Kerry Bone, Simon Mills: Principles and Practice of Phytotherapy. Modern Herbal Medicine, 2013

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Štítky