Překonejme úzkost změnou myšlení

Přestože současná situace změnila život všem, někomu více než ostatním. Nemůžeme chodit do divadla, do kina ani na výstavy. Nemůžeme se jít odreagovat do bazénu ani posilovny. Naše každodenní pokecání s kolegy v práci se zredukovalo na občasný telefonát. S kamarádkami se setkáváme po skypu. Rodičům dovezeme nákup, ale radši se u nich příliš dlouho nezdržujeme. Každá mince má však dvě strany. Nejedna maminka je ráda, že její muž je doma na home officu, a tak se vlastně vidí víc než kdy dřív. Děti nechodí do školy, a tak s nimi můžeme strávit mnohem více času, věnovat jim všechnu naši lásku a pozornost. Naše zahrádky jsou opečovávané a na jarní úklid máme konečně čas. Přesto mnoho z nás přepadají nepříjemné pocity. Kde se v nás bere tenhle strach a úzkost? Proč vidíme svět horší, než ve skutečnosti je? A jaká přírodní léčiva nám mohou v těchto chvílích pomoci?

Proč je svět lepší než se zdá

Prvním problémem je, že máme tendenci vidět extrémy. Když se nás někdo zeptá na životní úroveň lidí, mnozí si představí nejbohatší lidi světa a chudé špinavé slamy v Indii. Většina lidí na této planetě však žije někde uprostřed. A situace i těch nejchudších se neustále zlepšuje. (Podívejte se, jak žijí lidé jinde na světě zde.)

Lidé instinktivně vyhledávají špatné zprávy. Vždy pro nás bylo důležitější vědět, že člen našeho kmene byl sežrán lvem, než informace o krásně zurčícím potůčku. Všímáme si tedy mnohem více špatných zpráv než dobrých. Toto navíc umocňují média. A také globalizace, před sto lety byste se těžko dozvídali o ohrožených zvířatech v Africe nebo tsunami v Asii. Dobré zprávy existují. Víte například, že již dva HIV pozitivní lidé se z této nemoci vyléčili? Víte, že za posledních sto let se roční počet úmrtí způsobený přírodními katastrofami snížil na méně než polovinu? Víte, že výdaje státního rozpočtu na zdravotnictví od roku 2000 vzrostly téměř sedmkrát? Všude kolem je spousta dobrého, a i to špatné se podstatně zlepšuje. Jen se o tom nemluví. Věci mohou být špatné a zároveň lepší. Neidealizujme si tedy minulost. Žijme v přítomnosti, hledejme dobré zprávy a sledujme jen důvěryhodné zdroje informací.

Spousta věcí, které se dnes dějí v nás vyvolávají strach. Jen málo z nich nám však jsou skutečným nebezpečím. Podívejme se například na létání letadlem. Mnoho lidí z něj má opravdu strach. Když nastoupím do letadla já, vybaví se mi v hlavě vzpomínky na všechny katastrofické filmy, na titulky novin a tragické havárie z posledních let. V roce 2016 havarovalo 0,000025 % z celkového počtu civilních letů. Opravdu je tedy létání nebezpečné? A co terorismus? Ten je přece reálnou hrozbou. Jak se to vezme. V důsledku terorismu mezi lety 2007-2016 zemřelo 3x více lidí než mezi lety 1997-2006, ale zároveň v zemích s nejvyšší životní úrovní (mezi něž patří i Česká republika) se 4x snížil. Oběti tedy přibývají nejvíce v chudých zemích. To samozřejmě nesnižuje tragičnost těchto událostí a fakt, že by se proti terorismu mělo bojovat. Spíše to ukazuje, že pro nás terorismus v současnosti není přílišnou hrozbou. Bojíme se tak věcí, které jsou spíše děsivé a přehlížíme to, co je pro nás skutečně nebezpečné (například kouření či kardiovaskulární onemocnění). Pokud máme z něčeho strach, měli bychom se podívat, zda je to pro nás opravdovým rizikem. To zjistíme, když se podíváme, jak velké je nebezpečí a jak moc jsme tomuto nebezpečí vystaveni. A hlavně…předtím, než začneme jednat, zkusme se nadechnout, napočítat do deseti a uklidnit se. Klidná mysl řeší vše lépe.

Nesmíme zapomínat ani na efekt zdravého životního stylu. Pestrý jídelníček a dostatečný pohyb mají na naši psychiku neoddiskutovatelný efekt. Do jídelníčku tedy zařaďte „antidepresivní“ potraviny jako jsou mořské plody, vnitřnosti, listová a košťálová zelenina nebo papriky (nevhodné jsou naopak nadměrně tučné a sladké potraviny). A běžte se každý den alespoň na 30 minut projít do lesa nebo parku.

“Nervové” bylinky

Ani příroda nás nenechala na holičkách. V rostlinné říši najdeme spoustu pomocníků. Prvním z nich je velmi dobře známý kozlík lékařský. Má anxiolytický, tedy protiúzkostný efekt a osvědčil se též při problémech s usínáním. Najdete ho například v lékopisných kozlíkových kapkách (tinctura valerianae), v přípravku Baldriparan nebo Kozlík Kneipp. Velmi oblíbená je také třezalka tečkovaná, která vykazuje i antidepresivní aktivitu. U třezalky si ale musíme dát pozor na četné interakce. Opatrní buďte, pokud užíváte antidepresiva, antikoncepci, digoxin, warfarin a další léky. Je tedy vhodné se před užíváním poradit se svým lékárníkem. Naše téměř národní plodina chmel nám může přinést více než jen zlatý mok. Pomáhá odstraňovat neklid a napětí, dá se používat při problémech se spánkem a dokonce působí i proti některým bakteriím. Setkáme se s ním například v čajové směsi Species Nervinae Planta, kde je v kombinaci s dalšími uklidňujícími rostlinami. Meduňkový čaj už je také klasikou, pomáhá uvolňovat napětí, stres a navíc vám může zlepšit i trávení. V přípravcích v lékárně ji najdete spíše v kombinaci s jinými látkami (například v přípravku Persen). Levandule roste na oblibě a zdobí nejednu českou zahrádku (já ji ráda používám při pečení 😉). Kromě pomoci s neklidem či stresujícími myšlenkami, které brání usnutí, nám může pomoci právě u úzkostí (například přípravek Lavekan). Pod krásným latinským názvem Passiflora se skrývá mučenka, u které převažuje především efekt hypnotický, používá se tedy spíše na problémy s usínáním. Výše uvedené rostliny (respektive jejich výtažky) se vyskytují v přípravcích zejména v kombinacích – například Novo-passit V něm je obsažena i chemická účinná látka guaifenesin (dále například Guajacuran). Ta se dá použít krátkodobě ke zklidnění, uvolnění napětí či při trémě. Zajímavá je tím, že také usnadňuje vykašlávání – najdeme ji tedy v některých expektoračních přípravcích, a uvolňuje kosterní svalstvo – mohli jste jej tedy dostat doporučený od lékaře na zablokovanou šíji a krk, způsobené často právě nervovým vypětím.

Dalšími rostlinami působícími proti stresu a úzkostem jsou hloh, šafrán, máta, heřmánek nebo rozchodnice. Většinou se však v současně dostupných přípravcích nevyskytují v dostatečném množství či je jejich účinek sporný.

Na současnou situaci ohledně koronaviru zareagovali i mnozí psychoterapeuti. Můžete se tedy obrátit na některý z kontaktů na webu #delamcomuzu, Nevypusť duši či Linka Anténa.

Snažme se tedy využít tento čas k zamyšlení, jak se dívat na svět jinak. Pokusme se nacházet příležitosti ke změně k lepšímu. Relaxujme, pečujme o sebe i své blízké a spolu to zvládneme.

 

Český statistický úřad (2020). Veřejná databáze. Vysokoškolská databáze. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=VZD12&f=TABULKA&z=T&skupId=1167&katalog=30848&pvo=VZD12&str=v68

LaChance, L.R. & Ramsey, D. (2018). Antidepressant foods: An evidence-based nutrient profiling system for depression. World Journal of Psychiatry, 8(3), 97-104.

Martin, J. & Martinová, D. (2014). Léčivé rostliny s hypnotickým a sedativním účinkem. Praktické lékárenství, 10(6), 226-228.

Rosling, H., Rosling O., Rosling Rönnlund, A. (2018). Faktomluva. Praha, Česko: Jan Melvil Publishing. ISBN 978-80-7555-056-9.