Nespavost u dětí je problém, se kterým se setkal, alespoň v menší míře, každý rodič. Nejčastější problémy se spánkem bývají v kojeneckém věku, nicméně není výjimkou, že se nespavost objevuje také u batolat a starších dětí. Je to jev, který bohužel ovlivňuje členy celé domácnosti. Plačící dítě totiž často budí nejen svou matku, ale i otce nebo staršího sourozence. Bohužel nespavost trvá nejen pár nocí, ale bohužel i celou řadu měsíců. Maminky jsou pak schopny vyzkoušet téměř cokoli, jenom aby dítě konečně lépe spalo. Kolem nespavosti koluje plno mýtů a špatných postupů, které můžou spánek ještě více zhoršit. Maminky, které k nám přichází do lékárny bývají často unavené a zoufalé ze situace, která kolem spánku jejich dítěte panuje. Příčina se hledá velice těžko, protože každé dítě je jiné a spánek ovlivňuje celá řada faktorů.
Mezi časté problémy se spánkem u dětí patří:
-dlouhé uspávání
-časté noční buzení
-bdělé okno uprostřed noci, tzv. ”noční party”
-brzké ranní vstávání
-nepravidelný denní spánek
Cílem tohoto článku je se podívat na spánek dětí jako takový a na prostředí v jakém by děti měly ideálně spát. Je jasné, že každé dítě je jiné a každému bude vyhovovat něco jiného, nicméně platí některé obecné zásady, kterými by se měl rodič řídit.
Jak vypadá spánek v různých věkových obdobích?
- NOVOROZENCI (0-2měsíce)
– normální spánek: 14–19 hodin denně
-kojené děti spí v kratších úsecích (1–3 hod) než děti na umělém mléce (2–5 hodin)
-mezi úseky spánku jsou 30-60 minutové úseky bdění
-pravidelný rytmus spánku a bdění se vytváří mezi 2.–3. měsícem života aktivním přispěním rodičů.
-spánek se skládá zejména z REM fáze (fáze spánku, kdy se nám zdají sny, součástí jsou také rychlé pohyby očí)
- KOJENEC (2.–12. měsíc)
– normální spánek: 9–10 hodin v noci a další 3-4 hodiny přes den
– počet denních spánků klesá ze 4 na 2
-dítě již zvládá být bdělé delší dobu cca 1,5-3,5hodiny v závislosti na konkrétním věku dítěte
– větší pokroky v motorickém vývoji mohou být doprovázeny zhoršením spaní
– v druhé polovině prvního roku života dochází k větší fixaci na osoby, objevuje se separační úzkost, což může vést k potížím s usínáním a probouzením v noci.
– je vhodné zavádět spánkové rituály
- BATOLE do 18měsíců
– dítě přechází na 1 denní spánek, který bývá nejčastěji po obědě a trvá 2-3hodiny
– prodlužují se úseky bdění z 3,5 na 4,5 hodiny
– dochází k rozvoji sociálních dovedností a vývoji řeči
– dítě si více prosazuje vlastní názor, což může vést ke komplikacím při uspávání
- STARŠÍ DĚTI
-do 2 let by děti měly mít alespoň 1 denní spánek
-u dětí starších než dva roky může denní spánek vymizet, ale pak se znovu objevit
-děti do 3 let by měly spát průměrně 12 hodin
-problémy se spánkem mohou souviset s děsivými sny, pomočováním, případně s nástupem do školky nebo do školy
- ADOLESCENTI
-potřeba spánku bývá 8-9 hodin
– problémy se spánkem mohou souviset s užíváním návykových látek (kofein, nikotin, alkohol), stresem nebo s hormonálními změnami
– pubertální děti navíc chodí spát v různou denní dobu (např. o víkendech), což také může vést k poruše spánku
Nejvhodnější prostředí pro spánek
1.Světlo:
Pro noční spánek je vhodné volit tmu. Hodně miminek se budí brzo ráno díky rozednívajícímu se slunci, v takových případech je dobré vyzkoušet zatemňovací závěsy nebo žaluzie. U starších dětí, které se tmy bojí, můžeme naopak rozsvítit malou lampičku. Pro denní spánky není nutné zatemňovat pokoj, ale je dobré si dát pozor, aby dítěti nesvítilo do obličeje, a to ani na procházkách s kočárkem.
2.Teplota
Ideální teplota, ve které by mělo dítě spát je 19-22°C. Hodně rodičů dělá tu chybu, že místnost přetopí a dítě navíc navlečou do několika vrstev. Dítě se pak naopak budí častěji a hrozí i větší riziko udušení. Dítě by tedy mělo být adekvátně oblečené. Známkou nedostatečného oblečení jsou studené ruce a nos, přehřátí zase prozradí červené tváře. Poměrně spolehlivým místem pro kontrolu teploty dítěte je zátylek, který je při přehřátí na omak vlhký od potu.
Místnost by měla být také dobře větraná, aby se miminku lépe dýchalo.
3.Hluk/ticho
Tady to bude mít asi každé dítě jinak. Jsou miminka, které ke spánku vyžadují úplné ticho, jsou ale děti, kterým ticho vadí a rodiče pak pro uspávání používají bílý šum. I zde ale platí určitá pravidla. Zvuk by neměl být příliš nahlas, dítě by mělo být dál od zdroje zvuku. Logopedové radí volit spíše přírodní šum, jako je šum moře, déšť nebo tlukot srdce. Zvuk fénu, pračky nebo vysavače je nevhodný.
4.Vzhled místnosti
Dítě by mělo spát v klidné místnosti bez blikajících světel. Neměla by zde být zapnutá televize ani počítač. Některým dětem může vadit i blikající světlo od nabíječek nebo třeba monitoru dechu. Dekorace na stěnách by neměly působit rušivě. Musíme si uvědomit, že i obrázek, který přes den vypadá hezky, tak v noci se jej může dítě bát.
Závěr
Spánek dětí je komplexní záležitost a často se mění v závislosti na vývoji dítěte a okolnostech. Důsledkem poruch spánku u dětí může být neklid, podrážděnost, hyperaktivita či poruchy nálady. Tento článek shrnoval spánek jako takový a zabýval se vhodným prostředím. V příštím článku se podíváme na to, jak by měl spánek vypadat z hlediska bezpečnosti.
Zdroje
Příhodová I. (2011) Poruchy spánku u dětí a principy spánkové hygieny. Pediatr. praxi. 12(1): 54-57
Uhlíková P. (2008) Poruchy spánku u dětí a dorostu z pohledu pedopsychiatra
Pediatr. praxi. 9(2):77-79
PharmDr. Lucie Sikorová
