Bylinky a léky v těhotenství a při kojení – dotazy a mýty

Existují bylinky, které jsou v těhotenství a při kojení vyloženě zakázané ( a pokud ano, tak proč) ?

Každá maminka by se rozhodně měla vyhnout bylinám, které byly dříve využívané jako abortiva( tj. k vyvolání potratu),což byly v našich zeměpisných šířkách pelyněk pravý (Artemisia absinthium), routa vonná (Ruta graveolens) nebo vratič obecný (Tanacetum vulgare). Nevhodná je také šalvěj lékařská (Salvia officinalis) a řebříček obecný (Achilea milefolium) pro obsah neurotoxinu thujonu. Z dalších bylinek nevhodných, nedoporučených nebo vyloženě zakázaných v těhotenství jmenujme prhu arniku, puškvorec, rozmarýn, vilcacoru, skořici(lze v malých dávkách jako koření), lékořici- její nežádoucí účinky souvisí se zadržováním sodíku a ztrátou draslíku- tedy otoky, zadržování tekutin, zvýšení krevního tlaku, kotvičník, fenykl, eukalyptus.

Jaké bylinky podporují tvorbu mateřského mléka?

Základním požadavkem pro dostatečnou tvorbu mléka je pitný režim, který by měl tvořit u ženy- 2,3 litrů nápoje a 0,7 litru ve stravě. Tvorbu mateřského mléka podporují aromatické bylinky jako je anýz a fenykl, jestřabina lékařská, pískavice řecké seno- tady je nutné dodržovat časový odstup od železa minimálně 2 hodiny a pozor u žen se sníženou funkcí štítné žlázy a ostropestřec mariánský. Z homeopatik lze doporučit Ricinus communis 5 CH 3denně 5 granulí, případně ještě Chinu 9 CH 3*denně 5 granulí pro lepší distribuci tekutin v těle.

Jaké bylinky jsou naopak vhodné, když chci miminko odstavit?

Pro zástavu laktace lze jednak užívat přípravek s kabergolinem (inhibitor sekrece prolaktinu)vázaný na lékařský předpis, který může vystavit gynekolog nebo endokrinolog. Bylinky používané k odstavení miminka jsou šalvěj, máta, případně třezalka- tady záleží, zda maminka užívá nějaké léky, protože třezalka působí jako induktor jaterních enzymů, tyto bylinky výrazně omezí produkci mléka. Homeopatika doporučovaná pro zástavu laktace jsou Lac caninum 30CH a Ricinus communis 30CH, snižují produkci mléka, lze užívat 2-3* denně po 5 granulích a postupně snižovat četnost podávání, jak se sníží produkce mléka a dítě ho přestane vyžadovat. Z režimových opatření bych doplnila odstříkat mléko ne plně (aby nedošlo ke stimulaci mléčných žláz), ale pouze do úlevy , stáhnout pružnými obinadly, trochu omezit příjem tekutin a pokud jsou prsa citlivá a bolestivá použít studený obklad pro úlevu.

Nedaří se mi otěhotnět a je mi blízká přírodní léčba. Mohou mi pomoci bylinky?

Pokud se nedaří počít miminko déle než 12 měsíců ( u žen starších 35 let déle než 6 měsíců), je na místě návštěva odborného lékaře a zjištění příčin neplodnosti. U žen patří mezi nejčastější příčiny faktory související s nesprávnou funkcí vaječníků (anovulace nebo polycystická ovaria), neprůchodnost vejcovodů, endometrióza, imunologické a genetické faktory. U muže stojí za sníženou plodností zpravidla menší množství spermií a jejich snížená kvalita.

Pomoci může už zmíněný drmek obecný(Vitex agnus-cactus), který svou vazbou na dopaminové receptory ovlivňuje sekreci prolaktinu a tím zvyšuje hladiny přirozených estrogenů i progesteronu v ženském organismu. Další bylinkou, která nemá přímé hormonální účinky, ale podporuje zdraví celé hormonální osy, je maca (Lepidium meyenii). Je oblíbeným fytofarmakem na podporu mužské i ženské plodnosti, užívá se také při nepravidelnostech menstruačního cyklu, premenstruačním syndromu a menstruačních bolestech, ale i na podporu libida a zlepšení sexuálních funkcí. Další bylinkou užívanou hlavně muži ke zvýšení hladin androgenů(mužských pohlavních hormonů), ale i k ochraně spermií před vnějšími vlivy je nať kotvičníku zemního ( Tribulus terrestris). Zapomínat bychom neměli ani na tradiční ženské bylinky jako je kontryhel, řebříček, hluchavka, pupalka, meduňka i maliník zvláště při mírných dysbalancích v menstruačním cyklu.

Co pitný režim v těhotenství ?

Každá těhotná žena by měla vypít 1,5 až 3 litry vody (ideálně kohoutková, neperlivá neochucená) v závislosti na tělesné hmotnosti, stupni těhotenství a ročním období. Pitný režim lze zpestřit ovocnými čaji, bylinnými čaji pro těhotné, rooibosem nebo ovocnými či zeleninovými šťávami. Mezi nevhodné nápoje patří alkohol, tonic ( pro obsah chininu, který podněcuje stahy děložní svaloviny), slazené limonády s obsahem oxidu uhličitého, černý a zelený(zde nechat luhovat pouze 30 sekund) a káva pouze v omezeném množství- 1 až 2 šálky denně.

Jsem velká milovnice kávy a nechci se jí v těhotenství (nebo při kojení)úplně vzdát. Kolik šálků je ještě pro mé miminko bezpečné a jak na něj působí?

Kofein obsažený v kávě(ale i čaji, maté nebo kolových a energetických nápojích) má stimulační účinky, odstraňuje únavu, zlepšuje náladu, zvyšuje aktivitu. Kofein díky svým fyzikálně-chemickým parametrům(malá molekula, nízká vazba na plazmatické bílkoviny, slabý elektrolyt zásadité povahy) přechází z mateřské krve do mléka, prostup se děje pasívní difúzí. Kofein dosahuje maximální plazmatické koncentrace zhruba 1 hodinu po podání, z tohoto pohledu je tedy nejvýhodnější konzumace kávy ihned po nakojení ,případně před nejdelším spánkem dítěte. Odborné společnosti uvádějí, že bezpečná dávka pro matku i dítě je 200-400mg kofeinu denně( 1 espresso má průměrný obsah kofeinu 80mg, filtrovaná káva o objemu 200ml zhruba 90mg). Vyšší příjem kofeinu v těhotenství by mohl vést k růstové retardaci plodu nebo zrychlení srdeční akce, vyšší příjem kofeinu u kojených dětí je spojován s neklidem, dráždivostí a poruchami spánku, byl zaznamenán i zvýšený výskyt kolik a atopické dermatitidy.

Jak pečovat o pokožku v těhotenství a jak pomoci tělu, aby se zase vrátilo do normálu?

V těhotenství dochází vlivem hormonálních změn k zadržování vody v těle, přibývání hmotnosti, rychlému růstu dělohy, k možnému vzniku strií, někdy i k padání vlasů, otokům dolních končetin a mastné pleti. Strie, neboli pajizévky, jsou drobné růžovo-fialové trhlinky v kůži, vznikající narušením a popraskáním elastických vláken pod povrchem kůže a nahrazením defektu tkání méně hodnotnou, vazivovou. Vhodnou péčí lze předejít jejich vzniku nebo alespoň zmírnit jejich rozsah. Jak na to? V prvé řadě by strava nastávající maminky měla obsahovat dostatek vitamínů B a E, kolagen a vlákninu, důležitý je také dostatečný přísun tekutin pro hydrataci tkání. Dále je možné v prevenci strií masírovat pokožku speciálními krémy obsahujícími kyselinu hyaluronovou, která brzdí hromadění kolagenu a podporuje tvorbu nových buněk v kůži. Je vhodné začít s masážemi kolem třetího měsíce těhotenství a masírovat jednou až dvakrát denně. Přiměřené množství krému vtíráme odspodu podbřišku nahoru směrem k děložnímu fundu krouživými pohyby. Stejně tak masírujeme i hýždě a boky, vždy odspodu nahoru, naopak prsa masírujeme krouživými pohyby zevně dovnitř. K masážím můžeme používat kartáčky či rukavice nebo žínky z lufy.

Jak ošetřit bolavá prsa, co užít na podrážděné prsní bradavky?

Prsa jsou jednou z prvních oblastí, které zasáhne těhotenská hormonální bouře, proto mnohé maminky pociťují jako jeden z prvních příznaků těhotenství píchání a bodání v prsou. Rychlým zmnožením tkáně mléčné žlázy na prsou se mohou objevit strie i tam. Opět jsou vhodné masáže houbičkou nebo žínkou z lufy, bradavky se stanou méně citlivými a odolnějšími vůči oděru a nebudou po narození miminka tolik trpět při pravidelném kojení. Aby se zamezilo bolesti prsou v průběhu těhotenství je důležité pořídit si vhodnou podprsenku s širšími ramínky, bavlněnou a bezešvou. Dobrým pomocníkem je také těhotenské cvičení nebo koupel, případně při bolestivosti a otoku kalciová nebo zinková mast.

Ještě před porodem je dobré pracovat na tom, aby maminka neměla vpáčené bradavky, lehce masírovat a případně použít formovače bradavek. Když prsa bolí po porodu, příčinou může být špatná technika kojení(dbát na to, aby miminko stlačovalo kořenem jazyka celý prsní dvorec ne pouze dásněmi ocumlávalo bradavku). Preventivně lze užít k péči o bradavky krém s dexpanthenolem, který není nutné před kojením smývat. Lze také před kojením i po něm vymáčknout trochu mléka a nechat ho zaschnout na prsním dvorci, má výrazné hojivé účinky. Na popraskané bradavky s vytvořenými trhlinkami (ragádami) lze užít mast s obsahem lanolínu.

Pokud vás prsa po kojení pálí, příčinou může být kvasinková infekce (moučnivka), která se řeší u děťátka gelem s obsahem nystatinu připraveným v lékárně na lékařský předpis. Dalším problémem může být ucpaný mlékovod, zduřelé nateklé prsy, někdy doprovázené horečkou. Zde uleví chladivé gelové polštářky, při horečce přípravky s obsahem paracetamolu.

Bojím se nástřihu hráze, dá se tomu nějak předejít?

Dobrou masáží hráze v předporodním období lze zvýšit elasticitu natolik , že při správném vedení porodu není nástřih hráze nutný. Existuje řada masážních olejů či gelů  či prostý slunečnicový nebo olivový olej. S masáží se začíná přibližně 6-8 týdnů před porodem, masíruje se 1-2* denně cca 5 minut.

Co když přece jen dojde k nástřihu (epiziotomii) nebo spontánní ruptuře hráze?

Ani sebedůkladnější předporodní příprava nezaručí, že se porod obejde bez nástřihu či spontánního protržení hráze při průchodu hlavičky porodními cestami. Následuje pak revize a sutura porodního poranění. Užívají se moderní vstřebatelné šicí materiály, při hojení je důraz kladen na hygienu(sprchování), osoušení a větrání rány, vyhýbání se těsnému spodnímu prádlu. Na hojení lze užít hydrofilní gel složený z kopolymeru 2-hydroxyethylmetakrylátu  , mandlový olej, případně gel s kyselinou hyaluronovou, ta podporuje hojení, epitelizaci a elasticitu tkáně. Mohou též pomoci homeopatika – Arnica montana a Staphysagria v ředění 9 CH, 3*denně 5 granulí.

Zvláště ve 3.trimestru mě hodně pálí žáha. Co s tím?

Pyrózou neboli pálením žáhy trpí ve třetím trimestru asi 70 procent žen. Vzestupem hladin pohlavních hormonů je vyvolán pokles tonu jícnového svěrače, hormonální změny rovněž vedou ke zpomalenému vyprazdňování žaludku a zpomalení pohybů v gastrointestinálním traktu. Na prvním místě zmíním režimová opatření- tedy menší porce jídla, vyloučení večerního resp. nočního stravování, maximální omezení dráždivé potravy, zvednutí čela postele. Za bezpečné přípravky jsou považována antacida s obsahem alginátu nebo uhličitanu vápenatého a hořečnatého, zde je třeba dodržet 2 hodinový odstup od ostatních léků. Nekumulují se v mateřském mléce, proto je lze podávati při kojení.

Jak naložit  s homeopatií?

Maminkám se snažíme předkládat vědecky ověřené kvalitní informace založené na účinnosti léčivých přípravků ověřených ve studiích. Homeopatika hrají důležitou roli v období těhotenství i kojení. Nepatří do EBM (medicína založená na důkazech) schválených léčivých přípravků . Přesto jsou v tomto období jedny z nejžádanějších přípravků v lékárně. Proto jsou v našem článku uvedeny. Jejich užívání zvažte se svým homeopatem!

Jak je to s užíváním potravních doplňků v těhotenství?

Základem pro zdravý vývoj dítěte je dostatečný přísun živin, vitamínů a minerálů jeho maminkou. Jejich nejlepším zdrojem je zdravá a vyvážená strava zahrnující maso, mléčné výrobky, celozrnné pečivo, ovoce a zeleninu. Mezi látky, které lze obtížně přijmout v potravě, patří kyselina listová a železo. Naopak, vitamín A(od dávky 7500mikrogramů na den) a vitamín D skrývají riziko předávkování a poškození zdraví těhotné i vyvíjejícího se plodu. Doporučená denní dávka vitamínu D je 400IU, u vitamínu A 5000IU( 1,5 mg).

Kyselina listová (vitamín B9) v těhotenství důležitou roli, protože působí jako ochrana před defekty neurální trubice, je důležitá při krvetvorbě a má zvláštní význam pro růst a vývoj plodu. Samotná kyselina listová nemá vlastní biologické účinky, ty mají až její metabolity vznikající enzymatickou přeměnou v játrech, souhrnně se tyto sloučeniny nazývají foláty. Nejvýznamnějším metabolitem vycházejícím z kyseliny listové je 5-methyltetrahydrofolát. Přirozeně se foláty vyskytují především v listové zelenině (brokolice, špenát, hrášek, fazole, růžičková kapusta), dobrým zdrojem jsou i kvasnice, ze živočišných produktů játra a ledviny. Tepelným zpracováním se zničí až 95% kyseliny listové obsažené v různých zdrojích. Před otěhotněním je doporučený příjem tohoto vitamínu 0,2 mg, v těhotenství je vhodné užívat dávky dvoj až trojnásobné, tedy 0,4-0,6 mg denně.

Železo spolu s kyselinou listovou je základním prvkem prevence a léčby anémie. Pokud je chudokrevnost laboratorně zjištěna, začíná se s léčbou až po ukončení vývoje orgánů( od 4.měsíce). Bohatým zdrojem železa jsou játra, maso, ryby, luštěniny, vaječný žloutek.

Doporučené denní dávky vápníku v průběhu těhotenství se pohybují v rozmezí 1200-1400mg. Těhotná žena by proto měla konzumovat alespoň 200 ml mléka, 1 jogurt a 50 gramů tvrdého sýra denně.

Doporučená denní dávka hořčíku u těhotných a kojících je 450mg. Hořčík je esenciální prvek nepostradatelný pro metabolismus enzymů, elektrolytů a energetický metabolismus. V těhotenství klesají jeho sérové hladiny o 10%. Jeho přirozeným zdrojem jsou celozrnné výrobky, drůbeží maso, ryby, brambory, zelenina , citrusy a banány. Nedostatek hořčíku v průběhu těhotenství může být příčinou předčasných děložních stahů a představuje riziko křečí a při odhalování příčin náhlého úmrtí kojenců byla zjištěna jako jedna z nich nedostatek hořčíku v těhotenství.

Doporučená denní dávka jodu je 150 mikrogramů pro těhotné a kojící ženy. Bohatým zdrojem jsou mořské ryby a některé minerálky. Tento prvek je důležitý pro správný rozvoj mentálních funkcí a štítné žlázy.

Důležitý je také dostatečný příjem vitamínu C (120-250 mg) ve více denních dávkách. Vitamín C(kyselina askorbová) se podílí na syntéze kolagenu, je schopna vychytávat v těle těhotné ženy volné radikály, má silné antioxidační účinky, podílí se na odbourávání cholesterolu v játrech a je důležitý v prevenci nádorových a infekčních onemocnění. Zdroji tohoto vitamínu jsou citrusy, petrželová nať, černý rybíz, jahody, rajčata, brambory. Vysoké dávky tohoto vitamínu(nad 400 mg denně) se také ukázaly jako nevýhodné, některé matky porodily děti, u nichž se rozvinula podmíněná hypovitaminóza C (kurděje). je vhodné ho konzumovat spolu s ovocem kvůli lepší vstřebatelnosti(obsah bioflavonoidů).

Nesmíme zapomenout ani na vitamín E, který chrání organismus v graviditě před ničivými účinky volných radikálů svými antioxidačními účinky, brání i shlukování krevních destiček, jeho nedostatek podporuje vznik křečových žil a poruchy pružnosti krevních vlásečnic. Důležité jsou i nenasycené mastné kyseliny- kyselina linolová, linolenová a arachidonová. Jejich zdrojem jsou rostlinné oleje, pšeničné klíčky, ořechy, mandle a avokádo.

Na trhu je řada multivitamínových preparátů s různým obsahem složek. Výhodou je jejich vzájemné spolupůsobení( např. vitamín C je významný pro metabolismus vitamínu B1,B2 a kyseliny panthothenové, nebo po oxidaci vitamínu E může být zpětně regenerován pomocí vitamínu C opět na tokoferol). U fyziologického těhotenství s vyváženou stravou odborníci zpravidla nedoporučují jejich užívání celé těhotenství, ale hlavně v období 1. trimestru.

Zdroje:

PharmDr. Miloslav Hronek,Ph.D. Význam vitamínů a jejich použití v době gravidity a laktace

Pharm.Dr. Eva Nožinová Léky v těhotenství a při kojení. doporučený postup ČlnK

MUDr. Daniela Kotrbová Doplňky stravy v graviditě

MUDr. Michal Koucký Patologie kyseliny listové a těhotenství

Mgr. Karolína Romášková Akademie léčivých rostlin

MUDr. Daniela Kotrbová Péče o pokožku v těhotenství

Mgr. Lenka Sobková Fytoterapie při léčbě neplodnosti

Mgr. Martin Doseděl a kol. Možnosti samoléčení u vybraných chorob gastrointestinálního traktu u těhotných a kojících žen

Jan Hálek, Jindřiška Voláková, Martin Wita, Jakub Lasák, Lumír Kantor- Kofein, káva a kojení

 

Mgr. Dana Motejzíková

 

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *