Dotazy a mýty

Milé maminky, zodpovíme vám nejčastější dotazy a mýty! Pojďme na to…

Jak si správně připravit bylinný čaj?

Začněme od toho nejjednoduššího nebo nejtypičtějšího – z listů, nati nebo květů připravujeme nálev, tedy usušené bylinky zalejeme horkou vodou a necháme 10 až 15 minut louhovat, pak scedíme ( obvykle na 1 čajovou lžičku až 1 polévkovou lžíci 200 až 300 ml vody). Pokud bylinná směs obsahuje rostliny se silicemi (čeleď Hluchavkovité- máta, meduňka), není nutné luhovat tak dlouho, silice se nám uvolní do horké vody v poměrně krátkém čase, dlouhým luhováním by nám čaj zhořkl a pak by nechutnal ani nám, ani našim drobečkům. Pokud chceme naopak dětem připravit čaj proti průjmu, využijeme rostliny obsahující třísloviny jako je jahodník nebo maliník a tady musíme louhovat déle, protože se třísloviny uvolňují pomaleji.

Pokud chceme připravit výluh z tvrdší části rostliny- tedy ze semen, kořene nebo kůry(např. dubová kůra k zevnímu použití nebo kořen pampelišky nebo kozlíku k vnitřnímu použití), je třeba tuto část rostliny 10 až 20 minut povařit. Zajímavá je příprava šípkového čaje, i když jde o plod, tady není vhodné ho dlouze vařit, protože bychom znehodnotili důležité vitamíny, antioxidanty a flavonoidy. Lepší je nechat šípkové plody louhovat ve studené vodě přes noc a ráno zahřát zhruba na teplotu 70 stupňů.

šípekkopřivový list

 

Výluh připravený louhováním bylinek ve studené vodě se jmenuje macerát a využívá se tehdy, když chceme využít účinné látky, které by se při vyšší teplotě znehodnotily (například slizy u lněného semínka nebo květu slézu).

Kdy a kde mám bylinky sbírat ?

Léčivé byliny si můžeme buďto vypěstovat na zahrádce (divizna, řepík, sléz) nebo v květináči (bazalka) nebo je sbírat ve volné přírodě. Nesbíráme je v okolí frekventovaných silnic, chemicky hnojených polí nebo velkých řek. Pokud najdeme nějaké zajímavé naleziště bylinek (např. louku plnou heřmánku nebo jitrocele), chováme se k přírodě ohleduplně a nesesbíráme všechny rostliny, ale nejméně polovinu rostlin neotrháme. Sbíráme nejlépe do proutěného košíku, horší variantou je papírová nebo plátěná taška, nevhodný je igelitový sáček (kvůli možnému zapaření a tím znehodnocení bylinky). Co se týče denní doby sběru, nesbíráme časně ráno, kdy je ještě rosa ani pozdě večer, ale dopoledne nebo odpoledne. Květy i listy sbíráme v době začátku rozkvětu (rozvinutí), kořeny na jaře nebo na podzim (kdy je tam nejvyšší koncentrace účinných látek).

vybíráme vždy vhodnou lokalitu

Jak správně byliny sušit a uchovávat ?

Byliny obvykle není správné sušit na přímém slunci, až na výjimky jako je divizna, sušíme tedy ve stínu, nejlépe na sítech nebo závěsných sítích, lze využít i papír( ale nevolíme novinový kvůli černi). Můžeme také využít sušičku, ale tady dbáme na správné nastavení teploty (zhruba do 40 stupňů Celsia). Až je bylinka správně usušená(poznáme to tak, že se drolí a láme, případně můžeme malý vzorek usušené bylinky nechat na několik hodin v uzavíratelném plastovém sáčku, pokud se nezapaří, je správně usušená), dáváme ji buď do plátěných nebo papírových sáčků nebo do zavařovacích sklenic, které uchováváme ve tmě, abychom bránili rozkladu účinných látek v bylinách.

Moje děti mají rády bylinné sirupy, jak si je můžu doma připravit ?

Nejprve si připravíme vodný výluh- tedy zalijeme bezové květy, rýmovníkové listy, nať meduňky nebo máty horkou vodou a necháme 24 až 48 hodin luhovat. Můžeme přidat nakrájený chemicky neošetřený citron nebo pomeranč. Po této době nálev scedíme a zahřejeme, přidáme cukr(pokud chceme, aby plnil konzervační funkci, je nutné, aby ho tam bylo více než 60%, v opačném případě by vytvářel živnou půdu pro množení mikroorganismů), přidáme i kyselinu citrónovou, která ho příjemně okyselí. Tímto způsobem připravujeme sirup za tepla.

Další možností jsou sirupy připravené za studena. K jeho přípravě potřebujeme byliny(listy jitrocele, levanduli, meduňku), navrstvíme na dno zavařovací sklenice a prokládáme řepným nebo třtinovým cukrem a plátky chemicky neošetřeného citrónu, až sklenici naplníme a necháme dva týdny na tmavém a chladném místě, potom scedíme přes plátno nebo třeba separační plenu. Pak plníme do sterilních lahviček a uchováváme v ledničce, použitelnost takto připraveného sirupu je 1 měsíc.

 

Jak je to s bylinkami v kuchyni a jejich použitím u dětí ?

Zhruba od jednoho roku věku dítěte můžeme pokrmy dochucovat v malé míře bylinkami jako je petrželová nať, pažitka, bazalka, libeček, dobromysl, oregano nebo majoránka či tymián- vždy jen jednu bylinku a nejlépe čerstvou. Kořeněná a pálivá jídla jsou vhodná až pro dospívající až dospělé, pro malé děti nejsou vhodná vůbec.

Při užívání antibiotik byla mému dítěti doporučena probiotika, jaký mají význam a má opravdu smysl je podávat ?

Při užívání především širokospektrých antibiotik dochází k narušení střevního mikrobiomu, což může být příčinou zažívacích potíží a průjmu u dětí, střevní dysmikrobie. Racionálním opatřením proti této dysmikrobii je suplementace probiotik. Probiotika jsou definována jako skupina živých mikroorganismů, která v adekvátním množství příznivě ovlivňují lidský organismus. Nejčastěji studovanými probiotickými kmeny jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus, ta zlepšují mikrobiální rovnováhu různými mechanismy, produkují látky s antimikrobiálním působením a ovlivňují procesy na střevní sliznici. Kromě normalizace střevní mikroflóry hrají i důležitou roli při udržování imunologické rovnováhy v trávícím traktu, tlumí zánět a jsou proto důležitým doplňkem antibiotické léčby. K prevenci průjmového onemocnění při léčbě antibiotiky byly nejčastěji použity kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Bifidobacterium lactis, Streptococcus thermophilus. Lactobacily a bifidobakterie je třeba podávat minimálně ve dvou hodinovém časovém odstupu od antibiotik.

Jsou probiotika užitečná i jinak než jako prevence dysmikrobie při užívání antibiotik?

Ano, kromě jejich uplatnění v léčbě a prevenci akutních průjmových onemocnění především virového původu (rotaviry), salmonelového průjmu nebo cestovatelského průjmu nacházejí své místo i v léčbě funkční obstipace (zácpy). Z oblastí využití probiotik v onemocněních dalších orgánových systémů mimo trávící trakt vyznívá nejpřesvědčivěji jejich aplikace u alergických stavů, léčebné podání probiotik u dětí s atopickou dermatitidou vedlo ke zmírnění projevů ekzému. Příznivého výsledku bylo také dosaženo v případě podávání probiotik u nespecifických střevních zánětů (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), u kojenecké koliky nebo při léčbě infekce Helicobacter pylori.

 

Jak vlastně probiotika fungují a mají nějaké nežádoucí účinky ?

Probiotika jsou mono nebo směsné kultury živých mikroorganismů, která po aplikaci zlepšují vlastnosti mikrobiomu svého hostitele. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny lactobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii. Působí tak, že produkují antibakteriální metabolity, které snižují počet patogenních bakterií a jejích toxických produktů. Mají schopnost měnit laktózu a jiné sacharidy na kyselinu mléčnou, která brání růstu hnilobných a patogenních mikrobů a podporuje využití vápníku a železa z potravy. Produkují specifická antibiotika jako je acidophilin, laktocidin, laktobacilin, bakteriální peptidy. Mají schopnost přilnout na střevní stěnu, kolonizují ji a brání invazi patogenů. Stimulují imunitní systém, produkují některé vitamíny skupiny B, působí proti intoleranci laktózy a podporují střevní peristaltiku.

Podávání probiotik může být někdy provázeno nadýmáním a flatulencí (plynatostí). pro možnou interakci se doporučuje podávat probiotika v časovém odstupu 2 hodiny od antibiotik. Saccharomyces boulardii nemá být podávána současně s antimykotickými léky a je kontraindikována u pacientů s alergií na kvasinky. Opatrnost při užívání probiotik je třeba při imunomodulační léčbě (cyklosporin, tacrolimus, azathioprin, cytostatika). Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka.

 

 

 

Zdroje:

Mgr. Karolína Romášková – Využívej léčivou sílu rostlin

prof. MUDr. Jiří Nevoral, Csc. – Prebiotika a probiotika v pediatrii , Probiotika v pediatrii- co bylo prokázané a co dosud není (Pediatrie pro praxi 2012,2015)

MUDr. Pavel Kostiuk,Csc., PharmDr. Lucie Kotlářová, PharmDr. Zdeněk Procházka- Střevní dysmikrobie a alergie u dětí, role probiotika vitamínů v léčbě a prevenci ( Pediatrie pro praxi)

 

 

Mgr. Dana Motejzíková, Lékárnice maminka