Po narození dítěte probíhá v organismu matky (ale i otce) mnoho hormonálních i psychosociálních změn. V poporodním období je u žen i mužů, v porovnání s jinými fázemi života, vyšší riziko narušení duševního zdraví a výskytu duševních poruch. Ženy si často procházejí traumatem způsobeným porodem, ale také se musí vyrovnat s novou rolí matky. Negativní vliv na pocity a prožívání ženy má i spánkový deficit a únava. Dalšími faktory jsou hormonální změny, případně bolestivost poporodních poranění a nástup tvorby mléka. Právě hormonální změny mohou zapříčinit to, že má žena náladu jako na houpačce. Může se objevovat euforie, zvýšená citlivost, úzkost až stavy deprese.
1.Poporodní blues
Poporodní blues zahrnuje emocionální nestabilitu, náladovost, podrážděnost, úzkostné epizody, plačtivost, zmatenost, neklid a někdy i pocity snížené sebeúcty a sebehodnoty. Objevit se mohou i tělesné projevy jako bolest hlavy, nechutenství, malátnost, bušení srdce a poruchy spánku. Nástup bývá cca druhý až třetí den po porodu a postihuje zhruba 70 procent rodiček. Častěji se vyskytuje u prvorodiček. Poporodní blues obvykle rychle odeznívá během prvních 10 –14 dnů po porodu. Pokud příznaky přetrvávají déle než 2 týdny, můžou znamenat riziko rozvoje závažné poporodní deprese.
2.Poporodní deprese
Poporodní deprese může přijít kdykoliv v průběhu prvních 6 měsíců po porodu. Její výskyt vrcholí obvykle asi 4 týdny po porodu, přičemž až u 25–50 % žen trvá 6 měsíců, podle některých autorů ještě déle, a to až do 1. roku dítěte. Poporodní deprese se vyznačuje následujícími příznaky:
-úzkost
– strach ze samoty
– pocity bezmoci a beznaděje.
– narušená schopnost plnit běžné každodenní úlohy v péči o miminko a o sebe samu
– pocit neschopnosti milovat svoje dítě, problém dotýkat se dítěte a starat se o něj
– ženy se necítí samy sebou a prožívané pocity jim nejsou vlastní
– ztráta schopnosti prožívat pozitivní emoce
– pocity odpojení od dítěte
– nekonečný kolotoč černých myšlenek a ponořenost v problémech
Diagnostika poporodní deprese nebývá jednoduchá, protože některé projevy jsou lehko zaměnitelné s normálními projevy šestinedělí (nespavost, pocit nízké sebedůvěry, nezájem o sex, hubnutí).
3.Poporodní psychóza
Poporodní psychóza se kdysi označovala jako laktační psychóza. Nyní už se od tohoto termínu ustupuje, jelikož se zjistilo, že laktace s rozvojem psychózy nesouvisí, tj, psychózou mohou trpět i ženy, které nekojí. Typickými příznaky poporodních psychóz jsou halucinace, chorobné představy (bludy), plačtivost, úzkost, poruchy spánku, paranoia, sebepoškozování nebo dokonce ubližování dítěti a sebevražedné sklony. Poporodní psychóza vyžaduje stejnou léčbu, jako jiná psychotická onemocnění, ale při volbě léčivého přípravku je nutné brát ohledy na to, jestli žena kojí.
4.Poruchy spánku
V poporodním období je dosavadní cyklus spánek-bdění matky silně ovlivněn cyklem dítěte a nočním kojením, přičemž nejrizikovější období je bezprostředně po propuštění z porodnice. U obou rodičů je po narození dítěte často přítomna chronická spánková deprivace. Narušení kvality spánku a vyčerpání je rizikovým faktorem rozvoje poporodní deprese a poporodní psychózy.
obr.2.
Rizikové faktory
– nedostatečná podpora z okolí, partnerské neshody, neplánovaná nebo nechtěná gravidita
– dědičnost
– deprese nebo úzkost v těhotenství nebo před ním
– vyšší nebo naopak velmi nízký věk matky
– předchozí úmrtí plodu či přirozený potrat
– komplikovaný traumatický porod
– nevhodný přístup nemocničního personálu
– přidružené zdravotní problémy, velké porodní zranění.
Prevence a léčba poporodních psychických potíží
a) Kojení
Během kojení se prohlubuje psychologická vazba mezi matkou a dítětem. Upevňování raných vztahů matka-dítě je nejsilněji zprostředkováno hormonem oxytocinem, který se uvolňuje při stimulaci bradavky sáním dítěte. Laktace a kojení s sebou nesou řadu dalších benefitů pro matku a kojené dítě. Pokud však kojit z jakéhokoli důvodu nemůžete, netrapte se tím.
b) Spánek
V období šestinedělí, ale také po něm je pro většinu rodičů těžké mít dostatek spánku, ale pokuste se spánek zařadit mezi vaše priority, dodržujte spánkovou hygienu a spěte, kdykoli to bude jen trochu možné.
c) Pobyt venku
Snažte se trávit dostatek venku na čerstvém vzduchu. Nezavírejte se doma, psychické problémy by se mohly jen zhoršit. Pokud to váš fyzický stav dovoluje jděte na procházku ven.
d) Strava
Nezapomínejte dostatečně jíst. Pokud nemáte sílu si navařit, jídlo si objednejte nebo požádejte někoho blízkého, ať vám uvaří. Dodržujte pitný režim vyhýbejte se alkoholu a jiným návykovým látkám
e) Svěřte se
Se svými problémy se svěřte partnerovi, kamarádce nebo jiné blízké osobě. Pokud nejste připravena o svých problémech mluvit, sepište si je na papír. Pokud jste prožila traumatický porod, napište si svůj porodní příběh, může vám pomoci se s porodem vyrovnat.
f) Nic si nevyčítejte
To, že se zatím v mateřské roli necítíte dobře, je naprosto normální. Jedná se o velkou životní změnu a na tu potřebujete čas.
g) Vyhledejte odbornou pomoc
Pokud máte pocit, že se vaše problémy nelepší, vyhledejte pomoc psychologa či terapeuta. Vaši situaci s vámi probere a poradí vám, co dělat. Může vám také pomoci nezisková organizace Úsměv mámy, která řeší psychické potíže žen v těhotenství a po porodu.
Závěr
Psychické problémy by se neměly brát na lehkou váhu a měly by se včas řešit. Poslední část tématu šestinedělí věnujeme již tradičně dotazům a mýtům.
Zdroje
Šebela A., Hanka J., Mohr P. (2019) Duševní onemocnění v poporodním období: specifika a farmakoterapie. Část II: psychotické poruchy a bipolární afektivní porucha. Psychiatr. praxi 20(2): 82-85
Šebela A., Hanka J., Mohr P. (2019) Duševní onemocnění v poporodním období: specifika a farmakoterapie. Část I: deprese, úzkostné poruchy, poruchy spánku a ADHD. Psychiatr. praxi 20(1): 21-25.
Izáková L. (2013) Duševné zdravie počas tehotenstva a po pôrode. Psychiatr. praxi. 14(4):161-163
www.usmevmamy.cz
zdroje obr.depositphoto a obr. 2. :pexels
