Hurá, sluníčko! Celou zimu se těšíme, až bude venku hezky a my budeme moci s dětmi blbnout venku. Teplé počasí s sebou ale přináší i možná rizika, kterým se lze vyhnout, pokud nepodceníme prevenci. Jak tedy předejít přehřátí organismu a co dělat, když už se úžeh nebo úpal objeví?
Úpal vzniká jako celkové přehřátí organismu v horkém prostředí, úžeh pak působením slunečního záření. Oba stavy se mohou projevovat zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, ospalostí, nevolností, případně zvracením. Může se objevit i suchá zarudlá kůže či popáleniny od slunečního záření. Děti jsou obecně k těmto stavům náchylnější a rychleji u nich může dojít k rozvoji obtíží. Někdy se příznaky přehřátí projeví se zpožděním, tedy například v noci. Což nás může zaskočit a ne vždy si večerní nástup zvýšené teploty, popřípadě zvracení spojíme s předešlým horkým dnem.
Nejlepší je samozřejmě prevence. Přehřátí lze předcházet dodržováním následujícího:
- Zamezit pobytu na slunci mezi 10. až 15. hodinou.
- Nosit pokrývku hlavy.
- Dostatečně odpočívat.
- Doplňovat tekutiny (nejlépe neslazené nápoje) i pokud necítíte žízeň.
Pokud k přehřátí dojde, je nejdůležitější přesun do chladnějšího, dobře větraného prostředí, svléknout nadbytečné vrstvy oblečení a podávat dostatek tekutin, nejlépe s obsahem minerálů. Dobře nám pro tento účel poslouží rehydratační roztoky (například Kulíšek®, Enhydrol®, Iontia prebio®). Jedná se o granulované směsi v sáčcích připravené k rozpuštění ve stanovém množství vody. Lze je sehnat v lékárnách, kde Vám s jejich vhodností použití a dávkováním poradí. Roztoky podáváme nejlépe vychlazené po lžičkách a v malých časových odstupech. Při stavech zvracení podáváme přibližně po 5 až 10 minutách. U kojených dětí kojení nepřerušujeme, ale dítě kojíme po malých dávkách.
Potřebujeme také docílit snížení teploty, k tomu můžeme použít studené obklady či sprchu (přibližně o teplotě 25°C), sprcha je vhodnější spíše pro starší děti, u mladších dětí preferujeme vlažné obklady po dobu 10 – 15 minut. Snižování teploty by mělo být vždy postupné, není žádoucí rychlé snížení tělesné teploty s velkým skokem. Obvykle u mírnějších stavů postačí klidový režim s doplňováním tekutin. Osobu ve stavu přehřátí nenecháváme nikdy osamotě. Pokud dojde k výraznější dehydrataci (tmavě zbarvená moč, suchá ústa a kůže, zrychlený puls, absence pocení), teplota je nad 40°C nebo postižený opakovaně zvrací, je vhodné vyhledat lékaře. Dítě by mělo minimálně následující den odpočívat a vyhýbat se horkým místům a slunci.
Jak na přehřátí – OTOP:
- Ochlazení
- Tekutiny (rehydratační roztoky)
- Odpočinek
- Prevence !!!
POUŽITÉ ZDROJE:
Český červený kříž (2016). Standardy první pomoci. Praha, Česko: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-17-5. Dostupné z: https://www.cervenykriz.eu/cz/standardy/standardy-prvni-pomoci-2017.pdf
Heat exhaustion and heatstroke. National Health System [online]. [cit. 2019-06-20] Dostupné z: https://www.nhs.uk/conditions/heat-exhaustion-heatstroke/
Státní ústav pro kontrolu léčiv (2010). Horečka u dětí. Farmakoterapeutické informace, 9/2010, ISSN 1211 – 0647.
Sunstroke in Babies. News Medical: Life Sciences [online]. 27.2.2019 [cit. 2019-06-20]. Dostupné z: https://www.news-medical.net/health/Sunstroke-in-Babies.aspx
Jako malá jsem často uklízela lékárničku a četla si v příbalových letácích. =) Farmacie pro mě tedy byla jasná volba. Navíc mám ráda ten pocit, že někomu můžu poradit a pomoci. Po narození syna jsem byla zahlcena informacemi (od přátel, rodiny, z internetu) o tom, jak být “správný” rodič…
Profil autora
