Hepšík, kých…sezónní alergie, také Vás a Vaše děti trápí?

allergy-1738191_1920

Sluníčko svítí, příroda se probouzí a stromy a kytičky kolem nás pučí a kvetou. Pro většinu z nás ideální počasí. I já mám toto období velmi ráda, i když jsem bohužel alergik. S jarem se totiž probouzí řada pylových alergenů a alergie tak má zelenou.

Alergie nejčastěji propuká v době předškolního věku a rané dospělosti, ale objevit se může kdykoliv.

Mezi nejčastější sezónní alergie patří pylová alergie.

 

S pylovou alergií se setkáváme od poloviny března do konce září.

U pylové alergie se jedná o alergickou reakci okamžitého typu. Potíže se tudíž vyskytují během velmi krátké doby (v řádu minut) po kontaktu s alergenem.

Je to bezesporu onemocněním dnešní doby. Zvýšené riziko vzniku pylové alergie je nežádoucím vedlejším produktem několika jevů: znečištěného ovzduší, globálního oteplování, globalizace a stresu.

Závažnost pylové alergie je často podceňována, a to i jedinci, kteří jsou jí postiženi. Není neléčitelná a řešení existují. Poraďte se proto s alergologem, který Vás vyšetří a stanoví odpovídající léčebný postup. V lékárně si můžete koupit test na odhalení alergie, ale také Vám zde rádi poradí s léky proti alergii.

Diagnostika alergie

Vedle podrobného dotazování pacienta u alergologa, jsou to především speciální kožní alergické testy, avšak i další možnosti, jako například krevní testy.

Prick test (kožní škrábací test) patří ke standardním testům na zjištění typů alergie. Při jeho provedení se na předloktí nakreslí mřížka. Do každého pole se poté nakape roztok obsahující alergeny. Následně se malým „kopíčkem“ čili lancetou škrábne pod kapkou roztoku jen milimetr hluboko do kůže. Nejpozději za dvacet minut se dají pozorovat kožní reakce: zarudnutí a svědivé pupínky. A test se může vyhodnotit.

Slyšeli jste už o potravinové alergii?

Přibližně polovina alergiků na pyl trpí také speciální formou potravinové alergie, to znamená, že je citlivá na několik druhů pylu a může též reagovat na některé potraviny, které obsahují podobné proteiny. Tato reakce se nazývá „zkřížená alergie“.

Projevuje se svěděním na horním patře, rtech, tvářích nebo v jícnu během jídla. Často se na uvedených místech vyskytují otoky sliznice.

Přitom hrají svou úlohu alergeny ořechů nebo čerstvého, syrového peckového/jádrového ovoce.

Důležité je dbát na to, že alergické osoby jsou zásadně vždy alergické, tedy i mimo pylovou sezónu. To vysvětluje celoročně se vyskytující zkřížené reakce na potraviny. Například pyl břízy bývá zkřížen s alergií na jablka, nektarinky, lískové oříšky. Alergie na pelyněk s petrželí, celerem a medem…

Charakteristika alergické rýmy

To, co je pro zdravý organismus neškodné, vnímá alergický organismus stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci. Pylová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na větrem šířená pylová zrna různých druhů rostlin. V našich podmínkách zejména pyly stromů a keřů z čeledi břízovitých, pyly travin a pyly plevelů pelyňku a ambrosie.

Onemocnění je označováno jako „sezónní alergická rýma“, protože se projevuje pouze v době, kdy jsou rostliny v reprodukční fázi.

Zdroj: Pylový kalendář/Foto: Michal Jindra, https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/5418567?fid=5633521

Pro snadnou orientaci, kdy co kvete, Vám pomůže pylová informační služba, pylový kalendář nebo si můžete stáhnout i aplikaci do mobilu.

 

Pro alergiky je velmi důležité vědět, kdy je určitý alergen aktivní aby se na to mohli připravit. V České republice se rozlišují tři důležité doby květu.

 

Doba květu 1: jaro (únor až duben/doba květu stromů). Doba květu závisí na povětrnostních podmínkách. Čím je tepleji, tím je pylová zátěž silnější. Časně kvetou např. olše a lísky. Od poloviny března do poloviny dubna zapříčiňují nejsilnější zátěže březové a jasanové pyly.

Doba květu 2: rané léto (květen až červenec/doba květu trav a obilí). Také zde je pylová zátěž při pěkném počasí silnější. Travní a obilné alergie se vyskytují nejčastěji. Obilí je příbuzné s travami, takže osoby alergické na trávy reagují i na různé obilné pyly.

Doba květu 3: pozdní léto/podzim (červenec až září/doba květu bylin/plevelů). Alergie na pelyněk a ambrozii jsou v České republice velmi rozšířené.

 

Co se alergikovi po kontaktu s pylem děje?

Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose a průduškách a u alergiků vyvolává tyto příznaky alergie:

  • hojná vodnatá rýma
  • svědění v nose a kýchání (často záchvatovité, i 20krát za sebou), dráždění až pálení patra, hrdla nebo i uší
  • zduření nosní sliznice, které má za následek ucpaný nos
  • poruchy čichu
  • zarudlé oči nebo slzící oči, zánět očních spojivek
  • dýchací obtíže
  • únava, provázená sníženou fyzickou a psychickou výkonností.

Alergie má dopad na kvalitu života pacientů, ale i  na individuální i celospolečenskou hladinu. Nemoc je totiž často doprovázena dalšími zdravotními komplikacemi, jako jsou zánět dutin, spánková apnoe, ušní infekce

Může mít také nepříznivý vliv na kvalitu spánku, vykonávání běžných aktivit.

Alergie u dětí nepříznivě ovlivňuje schopnost koncentrace dítěte při učení. Při větších projevech může být ohrožena účast dítěte na rekreačních a sportovních aktivitách, a tedy i jeho pozice v dětském kolektivu.

U neléčené alergické rýmy bylo prokázáno, že existuje 3,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace!

Jak probíhá alergická reakce v našem organismu?

Podstatou alergického procesu je nepřiměřená reakce imunitního systému. Jeho buňky přehnaně reagují na určitou látku, a ačkoli je tato látka neškodná, začnou ji považovat za nepřátelskou. Reagují na ni tedy stejně, jako by tomu bylo v případě viru nebo bakterii – začnou produkovat protilátky zaměřené speciálně proti tomuto „alergenu“. Následně při každém působení alergenu tělo způsobí uvolnění molekul histaminu. Pokud alergik alergeny vdechne, reakce na sebe nenechá dlouho čekat. Objeví se příznaky alergie, které jsme si popsali výše.

A teď vědecky 🙂

Jde o složitý a komplexní proces, jehož důsledkem je rozvoj alergického eozinofilního zánětu. Z praktického hlediska je třeba zdůraznit úlohu specifických protilátek třídy IgE při vzniku alergické reakce.

Dále je nutno zdůraznit zásadní roli biogenních aminů, zejména histaminu, v časné fázi alergické reakce (možnost léčebného ovlivnění H1-antihistaminiky (H1A) – blokáda cílových receptorů pro histamin. Dále kromony – potlačení uvolňování histaminu ze zásobních granulí žírných buněk a bazofilních leukocytů prostřednictvím stabilizace jejich membrán.

A konečně je třeba podtrhnout i onu zmíněnou komplexnost alergického zánětu, na kterém se podílí celá řada dalších mediátorů, cytokinů, efektorových a regulačních buněk i nervový systém.

Pylová alergie v číslech

  • 40% – tolik lidí v Evropě trpí pylovou alergií.
  • 5 – jen tolik pylových zrnek na metr krychlový vzduchu stačí pro spuštění alergické reakce, přitom jediná rostlina ambrozie dokáže uvolnit až několik milionů pylových zrn za den.
  • 50% – tolik případů alergické rýmy v Evropě má na svědomí alergie na trávy.
  • – tak se za posledních 20 let zvýšila alergie na pyl břízy.
  • 15% – jen tolik osob, které se domnívají, že trpí alergií na pyl, bylo diagnostikováno alergologem.
  • Alergií trpí asi čtvrtina české populace a nemocných mírně přispívá
  • Alergie jsou dědičná onemocnění, u dítěte jehož rodiče jsou oba alergici, je pravděpodobnost vzniku alergie 60%.

Léčba alergie

  • Spočívá v první řadě v odstranění alergenu.
  • V potlačení vzniku a v zamezení dalšího postupu alergické reakce.
  • Podáním léků proti alergické reakci kdy jsou současně podávány léky, které zmírňuji akutní projevy alergické reakce (tzv. úlevová terapie). Farmakoterapii alergie se budu věnovat v dalším článku.
  • U alergiků se závažným průběhem alergické reakce nebo s chronickým, stále probíhajícím alergickým onemocněním se přistupuje k alergenové imunoterapii. Tzv. specifická alergenová imunoterapie spočívá v tom, že se při ní vpraví maličké množství alergenu do podkoží (injekce), nebo pod jazyk (kapky, tablety). Imunoterapie se aplikuje po dobu měsíců až let. Alergická reakce je po ní mnohem nižší a pacient se cítí výrazně lépe a nepotřebuje tolik léků.
  • V neposlední řadě alergickým pacientům pomáhají také podpůrné léčebné postupy, jako je např. klimatoterapie, přímořská léčba, rehabilitace, akupunktura, bylinky.
  • V případě extrémní alergické reakce, kterou je anafylaktický šok, se používá autoinjektor adrenalinu.

Preventivní opatření pro alergiky. Poradíme Vám pět účinných tipů „proti pylu“.

Trpíte pylovou alergií? Každý den můžete udělat několik věcí, kterými lze snížit působení pylu – a tím i omezit intenzitu příznaků alergie.

1. Vyhýbejte se rizikovým místům a činnostem

Trpíte-li alergií na pyly trav nebo plevelů, nechoďte v období pylové sezóny po polích nebo ve vysoké trávě. Pokud jste alergičtí na pyl stromů, vyhýbejte se lesům a parkům.

Zohledněte hlášení pylové informační služby.

Z činností venku pak vynechte sekání trávy a také sušení prádla venku, na kterém mohou pylová zrna ulpět a vy si je pak snadno přinesete domů.

2. Zavírejte okna

A to především dopoledne a brzy odpoledne, kdy je teplota nejvyšší.  Větrejte pouze brzy ráno nebo krátce po dešti. Do oken si opatřete sítě proti pylu.

Zavřená nechávejte i okénka při jízdě v autě nebo v jiných dopravních prostředcích. Do auta si nainstalujte pylový filtr.

3. Venku se nenamáhejte

V období pylové sezóny se venku vyhýbejte namáhavé fyzické aktivitě.

Chraňte své oči slunečními brýlemi a i hlavu mějte zakrytou – kloboukem, čepicí, šátkem.

Práci na zahradě v této době přenechejte ostatním.

4. Odstraňujte pyly z bytu

Oblečení i boty, které jste měli na sobě venku, byste neměli nosit v domácím prostředí, a už vůbec ne odkládat v ložnici.

Převlékněte se/přezujte se nejlépe už ve vstupní části bytu.

Otírejte povrchy v bytě na vlhko. Navíc existuje třeba i vysavač s pylovým filtrem.

Ideálně se ihned po návratu domů jděte osprchovat a umyjte si vlasy, pylová zrna tak budou opláchnuta dříve, než se uplatní jako alergen.

5. Pozor na dráždidla 

Vyhýbejte se kontaktu s látkami dráždícími průdušky, jako jsou parfémy, aerosoly, tabák.

Nekuřte aktivně ani pasivně.

 

Dovolenou a obecně cestování plánujte s rozvahou.

Ve vysokých horách je polétavost pylu v nadmořské výšce nad 1500 m všeobecně menší a kratší. Kromě toho zde polétavost pylu začíná s opožděním. Od konce června nepoletuje v evropských Alpách skoro žádný pyl.

Na mořském pobřeží je rovněž polétavost pylu ve větrných oblastech menší. V mimoevropské cizině se polétavost pylu zčásti výrazně liší. Předem se informujte, jestli v zemi vaší dovolené právě nepanuje „pylová sezóna“.

Do lékárničky si nezapomeňte přibalit potřebné léky proti alergii.

Co můžeme udělat pro prevenci vzniku alergie u našich dětí?

Správnou životosprávu dodržovat již v průběhu těhotenství.
Rozumná výživa maminky bez omezování alergenů, dostatek ovoce a zeleniny.
Probiotika a prebiotika dodávat ve stravě (např. v zakysaných mléčných výrobcích, jogurtech).
Doplnění nedostatečných příjmů ve výživě jen v lékařem odůvodněných případech registrovanými přípravky, nikoliv pomocí doplňků výživy.
Hlavní je role kojení.
WHO/UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte i déle.
Kojící maminka nevylučuje ze stravy potencionální alergeny, zařazuje ryby.
Pokud není kojení možné, je nahrazeno standardní mléčnou kojeneckou výživou bez odstraňování možných alergenů.
Postupně má být do jídelníčku dítěte zařazována zelenina, ovoce, vejce, maso (včetně rybího), mouka a výrobky z mouky, (pořadí je uvedeno náhodně).

Důležité je také životní prostředí, bez tabákového kouře. Omezení zplodin benzínových motorů a organických látek.

Zdroje

Alušíková M. (2015). Léčba alergické rýmy. Farmakoterapeutické informace, 9, 2-4. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Kadlčáková E. (2020). Alergie a léky na ně, včetně těch volně prodejných, rozhovor s Mgr. Michaelou Bažantovou, Zdravíčko, Český rozhlas, České Budějovice. Dostupné z:

https://budejovice.rozhlas.cz/alergie-trapi-ctvrtinu-lidi-drazdi-nas-nejen-pyl-ale-i-jidlo-kosmetika-nebo-7206406

Minarčíková I. (2017). Alergie. Lékárnické kapky. Praha: Česká lékárnická komora. Dostupné z: https://www.lekarnickekapky.cz/leky/aktuality/alergie.html

Nevrlka J. (2020). Současný přístup k diagnostice a léčbě alergické rýmy. Praktické lékárenství, 16(1), 27-34.

Pylová alergie. Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 2021-6-15]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/kategorie/114-pylove-alergie

Pylová informační služba [online]. MeDitorial, 2021 [cit. 2021-6-15]. Dostupné z: https://www.pylovasluzba.cz/

 

 

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Štítky