Hojení ran 6.část: Fáze hojení, hydrogelová a hydrokoloidní krytí

pexels-pavel-danilyuk-8763103

V předchozích kapitolách jsme se věnovali spíše tradičním gázám a náplastem. Nyní se podíváme na hydrogelová krytí, která se používají k vlhkému hojení, ale nejdříve se budeme věnovat tomu, jak takové hojení vlastně probíhá. 

Hojení ran představuje komplexní, dynamický proces, během kterého dochází k obnovení integrity a funkce tkání a buněk. Fyziologický průběh hojení se skládá ze čtyř dočasných, vzájemně se překrývajících fází: 

  1. Fáze: hemostáza (tj. srážení krve), má za úkol omezit ztráty krve
  2. Fáze: zánětlivá, zde se odstraňují nežádoucí složky (odumřelá tkáň, mikroorganismy)
  3. Fáze: granulační, dochází k tvorbě nových cév a postupnému vyplňování rány nově se tvořící granulační tkání
  4. Fáze: reparační, nová tkáň se zpevňuje a přeměňuje v jizevnatou

Existují dva přístupy k hojení ran: 

  1. Suché: využívá absorpční krytí, které v ráně neudržují žádnou vlhkost. Tento přístup nejčastěji využívá krytí pro klasické hojení ran, tedy prostředky z gázy či netkané textilie. Suché hojení se v dnešní době už příliš nepoužívá, protože se zjistilo, že proces hojení prodlužuje.
  2. Vlhké: využívá krytí, které absorbuje přebytečný výpotek z rány, ale zároveň zachovává v ráně určitou vlhkost nezbytnou pro optimální hojení.
  3. Hydrogelová krytí 

Hydrogelová krytí

Mohou být definována jako krytí na bázi gelů hydrofilních polymerů s vysokým obsahem vody. Jejich měkká a poddajná textura podobná gumě minimalizuje zánětlivé reakce v přilehlých oblastech okolo rány. Tento typ moderního krytí umožňuje díky svému složení udržovat optimální vlhkost v ráně, a to monitorováním výměny tekutin z povrchu rány. To v praxi znamená, že krytí je schopno suchým ranám dodávat potřebnou vlhkost, a naopak u mokvajících ran přebytečnou vlhkost do jisté míry absorbovat, díky čemuž se zjednodušují jednotlivé fáze hojení, především fáze granulace a reparace.  

Vyjma podpory hojení rány vyvolávají hydrogely chladivý pocit a přinášejí úlevu od bolesti po dobu několika hodin. S ohledem na jejich měkkost a flexibilitu je aplikace hydrogelových krytí snadná, mohou být aplikována na jakékoliv místo na těle a jejich odstranění po zhojení rány je jednoduché a bezbolestné.  

Hydrogelová krytí je doporučeno překrýt sekundárním krytím (např. krytím z gázy, lipofilní mřížkou nebo filmovým krytím) tak, aby byla zajištěna jejich fixace na ráně a zároveň nedocházelo k vysušování krytí v důsledku odpařování vody. Hydrogelová krytí jsou vhodná pro všechny čtyři fáze hojení.  

Hydrogely je doporučeno používat na suché nebo vysušené rány, odřeniny, menší popáleniny (I. a II. stupně), bércové vředy, proleženiny a kůži poškozenou radioterapií. Tenké formy hydrogelů se s úspěchem využívají u planých neštovic a pásového oparu. Uplatnění nacházejí hydrogely také při estetických a plastických zákrocích.  

Jejich použití je naopak kontraindikováno při výskytu infekce v ráně (s výjimkou hydrogelů s obsahem antisepticky působících látek) a u silně a velmi silně mokvajících ran, jelikož hydrogely nemohou absorbovat velká množství tekutin. 

 

 

Plošná forma hydrogelových krytí je indikována především na suché a mírně výpotkové neinfikované rány v granulační a reparační fázi hojení. Častěji využívanou formou jsou amorfní hydrogely dostupné v podobě hustých, viskózních gelů bez konkrétního tvaru. Amorfní hydrogely jsou dostupné v tubách či sprejích. Na rozdíl od plošné formy je amorfní hmota schopna přizpůsobit se nepravidelným konturám spodiny rány. Tyto zdravotnické prostředky by se měly nanášet tak, aby zcela pokryly či vyplnily ošetřovanou ránu. 

Hydrokoloidní krytí  

Hydrokoloidní krytí lze definovat jako okluzivní krytí složené ze dvou vrstev – z vnitřní vrstvy tvořené suspenzí hydrokoloidních částic (např. želatiny) a elastomerů a vnější polyuretanové vrstvy nepropustné pro vodu a bakterie, což snižuje riziko infikování rány. 

Při kontaktu hydrokoloidního krytí s povrchem rány dochází k vytvoření gelu, který napomáhá zvlhčení rány. Tento typ je krytí využíván k ošetření ran s nízkou až střední mírou výpotku, jako jsou například otlaky, popáleniny nižšího stupně, odřeniny, pooperační rány, mělké vředy a proleženiny. Jejich nespornou výhodou je možnost ponechat krytí na ráně po dobu až 7 dní, rána tudíž není drážděna častými převazy. 

 

Mezi další typ vlhkého krytí patří např. hydrovlákna. 

Jaké otázky mi může lékárník položit při výběru obvazového materiálu? 

  1. Jak je rána velká?

Pro jistotu si ránu změřte. 

  1. Jak k tomu došlo?

Je rozdíl, jestli jste se řízli o nůž nebo třeba o zrezivělý hřebík. 

  1. Jak je rána stará?

Je důležité vědět, v jakém procesu hojení se rána nachází. 

  1. Pro koho to vybíráme?

Například u dětí vybíráme náplasti s obrázkem atd. Také u dětí k tomu přistupujeme jinak, protože krevní ztráty můžou být fatálnější než u dospělého člověka. 

  1. Kde se rána nachází?

Je důležité zmínit, kde je člověk zraněný a to zejména, pokud je to třeba v blízkosti oka.  

  1. Jak ta rána vypadá?

Zajímá nás zejména, jestli se objevil nějaký zánět, otok, jak je rána hluboká apod. 

  1. Co plánujete v budoucnu podnikat?

Jestli sáhnout třeba po voděodolných náplastech apod. 

Závěr 

Přestože krytí na rány je neodmyslitelnou součástí standardní péče o rány, je nezbytné mít na paměti, že samotné krytí ránu neléčí a stejně tak neexistuje žádné krytí, které by bylo možné použít na všechny typy ran. V poslední části této série se budeme věnovat krvácení, jak je zastavit a čemu se vyvarovat. Také si zodpovíme některé dotazy a mýty. 

Zdroje 

Vraníková B., Kováčik A. (2023): Zdravotnické prostředky v hojení ran IV: Hydrogelová krytí, hydrokoloidní krytí a hydrovlákna. Farmacie pro praxi. 19(4):240-247 

Mrázová R. (2014): Nové typy krytí ran- novinky, použití, aplikace. Dermatol. praxi. 8(1):29-32 

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *